Pamětnici si jistě vzpomenou na pocit, který zažívali před pádem minulého režimu, kdy se kolem nás poměry rozvolňovaly, jenom v Československu pořád nic, a to tak připomínalo skanzen socialismu. Obdobně se člověk cítí i dnes.
Nelze se zbavit pocitu, že skanzenem socialismu se stáváme i dnes. Jenom jeho barva se proměnila z rudé na zelenou. Je tedy řízen jinou ideologií, konkrétně místo marxisticko-leninské zelenou, respektive marxisticko-zelenistickou, jak také bývá trefně označována. Vytváří ekonomický model, který sestává z řady opatření daňových, dotačních a sociálních doplněný o postupné omezování a následný úplný zákaz některých aktivit. Například výroby vozidel se spalovacími motory nebo elektrické energie z fosilních paliv.
Mezi jeho nejvýznamnější součásti patří nepochybně Green Deal a program ESG (Environment, Social and Governance), které byly za oceánem doplněny o principy DEI (Diversity, Equity and Inclusion). Ty se však uplatňují i v řadě zemí starého kontinentu, byť nejsou takto explicitně označovány. Univerzálním zaklínadlem zeleného socialismu je pak výraz „udržitelnost“.
Po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu daly sbohem zelenému socialismu už i USA. Nešlo však o obrat o 180°. Američané totiž zjistili, že je na této politice něco špatně už před časem a začali ji tak postupně opouštět již za Joea Bidena.
To v EU žádný obrat v dohledné době nehrozí. Bohužel. Blíží se náraz do zdi a evropská vrchnost místo, aby šlápla prudce na brzdy, ještě přidává plyn. Naposledy „stachanovským“ návrhem snížit do roku 2040 emise CO2 o 90 % oproti roku 1990.
Z EU se tak stává skanzen zeleného socialismu a rozdíly mezi jejím ekonomickým směřováním a směřováním USA tak začínají stále více připomínat rozdíly mezi kapitalistickým Západem a socialistickým Východem před více než 35 lety.
Rozdíl mezi českými socialistickými osmdesátými léty a současností je značný. Tehdy se už o světlých zítřcích komunizmu nesnilo, jako dnes v českých mediích sní o zelených zítřcích různá nedorostlá a líná embrya z paneláků, která v mediích můžou beztrestně urážet všechny ostatní především lid prostý venkovský. Jen šílený fanatik může s určitostí tvrdit, co bude za 5. 10, 50, 100 let, a nutit chamtivé politiky, jimž jde jen a jen o moc a peníze, k zavádění nových a nových daní a poplatků.
Žádné komentáře:
Okomentovat