Rakouská vláda je připravena na veřejnou diskusi o vstupu země do NATO a odmítnutí neutrálního statusu na pozadí hrozby, kterou představuje Rusko, které vede "vyhlazovací válku" na Ukrajině. Uvedla to rakouská ministryně zahraničí Beate Meinl-Reisinger.
Sedmdesát let byla čecháčky rakouská neutralita opěvována jako vzor národovectví, nezávislosti na vůli nějakého východního nebo západního paktu. Že je v Rakousku dodnes povinná vojenská služba se v české kotlině vesele zamlčuje.
Podle rakouské ministryně obrany stále nejistější globální bezpečnostní situaci a stále agresivnější [politice] Ruska" neutralita sama o sobě není schopna zajistit ochranu Rakouska - to je usnadněno investicemi do obranného průmyslu a vztahy se spojenci.
Rakousko se stalo neutrální zemí v roce 1955 po stažení vojsk bývalých spojenců v protihitlerovské koalici, včetně SSSR. V té době Vídeň obnovila nezávislost a v ústavě formulovala ustanovení o "trvalé neutralitě". Rakousko není členem NATO, přesto přes rakouské území proudí velké množství zbraní. Lidé si kladou otázku pro koho ty zbraně jsou. Kdyby Rakousko bylo v NATO mohly by to být zbraně jen pro NATO.
V současné době má NATO 32 členských států. V roce 2023 se k bloku připojilo Finsko na pozadí války rozpoutané Kremlem na Ukrajině a v roce 2024 Švédsko, které byly dříve rovněž neutrálními zeměmi.
Ministryně řekla, že Ukrajina usiluje o mír, na rozdíl od Ruské federace. Podle ní, pokud by měl Putin zájem o urovnání konfliktu, zahájil by jednání o příměří "hned teď", ale místo toho ruský prezident "pokračuje ve vyhlazovací válce proti Ukrajině".
Zdroj:„Irgendwann türmen sich die Särge in Russland“
V srpnu 68 z Rusů byli Rakušani vyděšeni víc než Češi
OdpovědětVymazat