Bývalý prezident České republiky Václav Klaus podepsal ve čtvrtek 18. listopadu 2004 zákony, které ruší povinnou základní službu v Armádě České republiky. Vojenské objekty (obrovské ceny) budované stovky let byly zčásti rozprodány, zčásti rozkradeny, zčásti zničeny a zbytek nechán na pospas zubu času. Po téměř 140 letech skončila v českých zemích základní vojenská služba, i když to, co se po roce 1990 nazývalo armádou, mělo k poctivé vojenské službě hodně daleko. Povinná vojenská služba kratší než 18 měsíců nemůže zaručit armádu schopnou vážnější bojové akce.
Vzhledem k uváděným nákladům na současnou armádu musí člověk mít dojem, že armáda je velký tunel na peníze. Vojáka není vidět, přesto občan platí a platí za něco, co neexistuje nebo není k použití (nedávno neprůstřelné vesty a polní kuchyně).
Armáda byla žroutem milionů i miliard vždy. "My, vojáci, my jsme páni, nás milujou holky samy, my fasujem peníze, máme se všude dobře," zpíval kdysi Josef Švejk. Dříve byla armáda za ty peníze alespoň vidět. V roce 1989 vykonávalo povinnou vojenskou službu 148.595 mužů, o které se staralo 61.405 vojáků z povolání. V 60. letech minulého století bylo ve zbrani nejméně o 20.000 mužů více.
V roce 1989 měla armáda k dispozici 3.300 tanků, 4.600 jiných obrněných vozidel, 446 bojových letadel a 3.485 dělostřeleckých systémů. Československá armáda jako jedna z mála na světě měla raketové vojsko a vlastní výrobu zbraňových systémů. Dneska by z takové armády zapojené v NATO měl radost i Donald Trump, i když v době, kdy byla silná, byla vyzbrojovaná pro případný konflikt s NATO.
S nedostatkem některého zboží se komunistické hospodářství potýkalo celých 40 let, ale na konci 80. let, kdy se za pomoci Gorbačova komunistické systémy začaly hroutit, chybělo na československém trhu, mimo základních potravin, prakticky všechno, od toaletního papíru až po byty. Plánovanému hospodářství se nedostávalo peněz. Armáda čerpala za státního rozpočtu víc než 20 procent a žádala pořád víc. Prezident Husák po roztržce s Gorbačovem se snažil být neviditelný, a tak se Miloš Jakeš, později tolik vysmívaný kůl v plotě, odvážil podat návrh na zkrácení výdajů na armádu. Tím jen rozzlobil ministra obrany Václavíka, který naopak žádal pro armádu dalších 14 miliard. Je známo také, že z peněz pro ČSLA byla hrazena výstavba objektů pro zde pobývající armádu sovětskou, včetně bytů a škol.
Muži, kteří před rokem 1989 povinně sloužili v Československé armádě, chyběli v hospodářství, bylo málo lidí na práci. V současnosti slouží v armádě sedmina lidí z předlistopadového množství a lidí na práci se také nedostává, i když v pracovním procesu je nejméně 500 tisíc cizinců. A peníze? Zdá se, že s nedostatkem se potýká současná Fialova vláda stejně jako kdysi komunistická Adamcova, možná více.
Žádné komentáře:
Okomentovat