Pokud chceme žít ve svobodné a demokratické společnosti, o jejímž chodu rozhodujeme ve volbách, pak si musíme promluvit o majetku nejbohatší vrstvy.
Fosilní miliardář Pavel Tykač si koupil polovinu Mafry. V souboji o nástroj vlivu a nastolování témat ve veřejné debatě přetlačil zbrojního miliardáře Michala Strnada. Spoluvlastníkem Mafry zůstává miliardář Karel Pražák, který mediální dům koupil před pár lety od miliardáře Andreje Babiše. Většinu dalších českých médií vlastní jiní miliardáři – Dospiva s Haščákem skupinu Vltava Labe Media, Marek Španěl v případě dezinformačních konzervativních portálů Parlamentní listy nebo Echo24.
Růst nerovností a přesouvání majetku a bohatství do rukou úzké nejbohatší vrstvy zdecimoval demokracii a z voleb udělal mechanismus na výběr bezmocných politiků, jejichž hlavním úkolem je uklidňovat rozhořčenou a dezorientovanou veřejnost, vysvětlovat, že bohužel není možné nic udělat ani změnit. Zatímco oligarchie bohatne, vláda ordinuje škrty. Zatímco miliardáři během inflační a energetické krize rekordně nafoukli svůj majetek, vláda marně hledala v rozpočtu jednotky miliard na platy učitelek, učitelů či kuchařek a kuchařů.
Majetkové nerovnosti patří v ČR k nejvyšším v Evropě i na světě a stále rostou. V roce 2010 tak nejbohatší desetina vlastnila 48 procent majetku, o 10 let později to bylo již přes 67 procent. Nejbohatší procento v ČR vlastní stejný majetek, jako „spodních“ 90 procent. To je však údaj z roku 2021, dnes bude nepoměr větší.
Většina peněz a majetku se nachází mimo kontrolu demokratické správy státu. A protože s obřím majetkem se pojí také moc, je mimo kontrolu veřejnosti i výkon této moci. Ta naopak kontroluje, co je možné a vůbec myslitelné na půdě parlamentu a vlády. Výsledkem jsou v ČR extrémně nízké majetkové daně nebo neexistující dědická daň, která takto umožňuje mezigenerační kumulaci majetku a bohatství zcela v intencích feudalismu. Extrémně zdaněná je práce, ale ne prodej akcií. Když odcházející vláda „rozpočtové odpovědnosti“ jako vůbec poslední věc zrušila zdanění prodeje podílů firem nad 40 milionů korun, spolu s ní pro návrh hlasovalo také hnutí ANO
V roce 1989 skončila vláda nikým nevolené jedné strany. V našich časech je nutné se postavit nadvládě jedné nejbohatší vrstvy. Pokud nám nemají vládnout miliardáři, pak nemůžou existovat miliardáři. Pokud chceme žít ve svobodné a demokratické společnosti, o jejímž chodu rozhodujeme ve volbách, pak musíme začít řešit extrémní nerovnosti a distribuci majetku. Současná cesta kultu hamižnosti a nedotknutelnosti osobního vlastnictví vede pouze k sociální a environmentální katastrofě.
Zdroj: Stanislav Biler
Žádné komentáře:
Okomentovat