Před týdnem si lid pražský vzdělaný připomněl výročí Sametové revoluce, slzu uronil, položil kytici a rozhodl, kdo může a nemůže na oslavu chodit – protože státní svátek přece není jen tak pro každého. Lid mimopražský oslavy v podstatě ignoroval.
Znovu se svět dozvěděl spoustu nových jmen dnešních politiků demokratického tábora, jmen odvážných Pražáků. I Pražanů. I Pepíků, kteří bojovali srdnatě proti minulému režimu, a jen ryzí skromnost je nutila 36 let mlčet. Každý jeden vedl podvratnou činnost, spolek, četu úderníků či v nejhorším případě družstvo sabotérů s toaletním papírem.
Konečně se národ dozvídá, kdo tehdy v průvodu byl, jak se činil a zasloužil o stát. Že se jednalo převážně o studenty pocházejí z rodin, v nichž alespoň jedna legitimace KSČ byla samozřejmostí, dodnes se cudně tají. Jinak jim doba peněz až na prvním místě vyhovuje, když jsou dnes se na straně ODS nebo Pirátů s podílejí na zesměšňování a vydírání lidu venkovského, nemohou být z komunistické výchovy podezíráni.
Oslavami Sametu se hraje komedie o střetu zájmů. Významné role se v ní ujal uvědomělý prezident klanějící se směrem k ODS tak mocně, že mu vlhnou vousy.
Pravděpodobně pod heslem "Dálnice do každé vesnice," čtyři roky ODS sypala horem dolem stovky miliard korun do nových dálnic. Aby prý dnešní důchodci všechno neprojedli a budoucí dětí mohly jezdit na plný plyn. ODS není originální, v dálnicích viděl budoucnost už Adolf Hitler - a to byl "někdo".
Žádné komentáře:
Okomentovat