Ani téměř dva měsíce po parlamentních volbách nedokázali někteří velkoměstští voliči ODS pochopit svoji porážku. V omylech je podporuje poražená vláda Fialova, která se chová, jako by čekala na vymalování Strakovky a na přestavbu nábytku. S opuštěním vládních koryt se jaksi ještě plně nesmířila. Její příznivci se projevují mimo jiné vizemi o tom, že vláda Andreje Babiše, pokud by se podle přání venkovských voličů ujala řízení země, přinese České republice co největší problémy.
Tito lidé nejsou schopni akceptovat porážku těch „svých“ ODS, kvůli tomu přejí problémy celé naší zemi. Lidé z velkoměst, kteří sami sebe pasují mezi příslušníky té „nejinteligentnější“ části národa, by rádi zopakovali českou historii. Za podpory pouličního davu totiž pražští řečníci vždy určovali další směřování českých zemí (1918, 1948, 1989). Venkov se musel podřídit, doplatit na každou změnu musel lid venkovský, nikoli velkoměstský.
Je pochopitelné, že voliči ODS se záměry nově vznikající vlády nesouhlasí. ale ať jí to dají „sežrat“ ve chvíli, kdy skutečně něco zkazí. To je legitimní a pro demokratickou společnost i zdravé. Bez kritiky totiž degeneruje. Ale přát si potíže pro naši zem i pro a její občany? Podobné heslo totiž vyznávají i bolševici. Konkrétně „čím hůře, tím lépe“. Doufají, že rostoucí nespokojenost občanů vytvoří to, čemu říkají „revoluční situace“. Jinými slovy podmínky proto, aby se mohli násilím chopit moci.
Stále ještě jde nezvládnuté frustrace z výsledků voleb, s nimiž se fialovci nechtějí smířit, odmítají je vnitřně akceptovat. Což samozřejmě nevylučuje touhu těchto lidí po nějaké jejich nedemokratické revizi. Stát se může leccos. Názor veřejnosti totiž určují novináři, a je známo, že Česká republika je mediálně nejcentrovanější zemí Evropy. Pro pražského novináře je bližší košile než kabát.
Žádné komentáře:
Okomentovat