Všichni mluví o paragrafech, odstavcích, svěřenských fondech, střetech zájmů, procedurách a „výkladech“, ale základní pravidlo stojí hned na začátku naší ústavy: „Lid je zdrojem veškeré státní moci a vykonává ji prostřednictvím orgánů moci zákonodárné, výkonné a soudní.“ Tento princip není ozdobou. Je to základní kámen našeho systému.
Nedávno proběhly volby – a lid, zdroj státní moci, se vyjádřil naprosto jednoznačně. Vznikla parlamentní většina o síle 108 hlasů. Ať už máme osobní sympatie či antipatie jakékoli, tento výsledek nelze obejít. Nikdo jiný než Andrej Babiš nebo jím určený kandidát nedokáže v tuto chvíli sestavit vládu, která má šanci získat důvěru Poslanecké sněmovny. O tom nerozhoduje prezident, nýbrž bazální parlamentní aritmetika.
Navíc lidé, když Babiše a ANO volili, tak o jeho údajném střetu zájmů věděli, a svým hlasováním řekli jasně: Nevadí nám.
A propos dotace snad „Babišovy firmy“ (stejně jako všechny ostatní společnosti v ČR a EU) dostávají z nějakých bohulibých důvodů – třeba ochrana životního prostředí či podpora zaměstnanosti znevýhodněných osob. Dotace se nikde v EU nedávají jen tak zbůhdarma. Holding Agrofert je dostával, i když byl Babiš v opozici, a Fialova vláda by mu snad nedarovala miliony dotací jen tak. Dotace mají přece vždy nějaký smysl.
Prezident republiky slezl z motorky, sedí na Hradě a neustále pomateně hledá formalistické důvody, jakými výsledky říjnových voleb zvrátit ve prospěch Prahy, která jediná si přeje návrat Fialovy asociální vlády.
Ano, existuje zákon o střetu zájmů. Ano, řeší důležitou oblast. Ale stále jde o běžný zákon – jeden z tisíců. A žádný zákon nemůže v právním státě přebít ústavu. Prezident tedy nemůže blokovat pověření vítěze voleb pouze na základě domněnek, že by mohl nominant v budoucnu potenciálně porušit nějaký zákon.
Žádné komentáře:
Okomentovat