Slunovrat (latinsky solstitium) je astronomický termín pro okamžik, kdy Slunce má vůči světovému rovníku největší (v případě letního slunovratu) a nejmenší (v případě zimního) deklinaci. Letní slunovrat nastává na severní polokouli obvykle okolo 21. června a zimní 21. prosince, přičemž jejich přesný čas se může mírně měnit. Na jižní polokouli jsou data obráceně.
Slunovraty jsou předmětem oslav po celém světě, nezávisle na kulturách v té které oblasti, mající kořeny v dávné minulosti. Důvodem oslav zimního slunovratu bylo vítání delšího dne (delší doby během dne, po kterou svítí Slunce), ústup zimy a sněhu a příchod tepla, lepších podmínek pro růst zemědělských plodin potažmo více úrody a jídla.
Noci okolo 21. prosince jsou nejdelší, nejdelší jsou ve dne stíny. Následují Vánoce jako oslava narození Ježíše Krista před 2 026 lety. Tuto událost se více než 100 let snaží ateisté zpochybnit tvrzením, že křesťané Vánoce jako ukradli pohanským předkům, kteří v tyto dny slavili Slunovrat. Zda středoevropští pohané věděli něco o pohybu sluneční soustavy včetně otáčení země, asi doklady nejsou. Je však známo, že o tisíc let později vypukly spory o kulatost Země a její otáčení.
Kvůli náklonu zemské osy vůči rovině oběžné dráhy se v průběhu roku mění náklon Země vůči Slunci. Slunovraty jsou krajní body tohoto náklonu, kdy je Země nejvíc přikloněna severní nebo jižní polokoulí ke Slunci a úhel naklonění se začne měnit opačným směrem. O letním slunovratu ve středních zeměpisných šířkách je slunce na nebi nejvýše, začne se vracet na nižší trajektorie a dny se začnou zkracovat, o zimním slunovratu je slunce naopak nejníže a dny se začnou prodlužovat.
Jiné definice slunovratu:
- jsou to okamžiky, kdy Slunce dosáhne nejsevernějšího nebo nejjižnějšího bodu své pomyslné dráhy, tzv. obratníků Raka (sever) nebo Kozoroha (jih)
- nastávají, když den je nejdelší nebo nejkratší (platí pro zeměpisnou šířku, kde se nachází Česko, neplatí třeba pro póly nebo území mezi obratníky)
- nastávají ve dnech, kdy Slunce vystoupí v poledne nejvýše resp. nejníže (neplatí pro území mezi obratníky)
- nastávají ve dnech, kdy je úhel střed Slunce – střed Země – geografický (severní či jižní) pól největší
. Různé kultury si tyto cykly vysvětlovaly jako přízeň bohů [zdroj?] a odpovídajícím způsobem je oslavovaly.
Žádné komentáře:
Okomentovat