Druhý svátek vánoční, který připadá na dnešek, patří svatému Štěpánovi. Křestní jméno Štěpán má řecký původ, vzniklo z řeckého jména Stephanos s významem "věnec". Přeneseně se vykládá jako "ověnčený", "oslavený" nebo "korunovaný".
Štěpán položil život za víru v Krista a jeho vzkříšení, a stal se tak prvním křesťanským mučedníkem. Svátek Štěpána je zároveň dnem koled a vánočních zvyků. Připomíná jeho mučednickou smrt. Štěpán jako kazatel šířil Kristovo učení, židovská soudní rada ho poslala na smrt jako rouhače proti judaismu. Podle některých zdrojů nebyl Štěpán umučen 26. prosince, nýbrž 3. srpna. V prosinci údajně byly nalezeny jeho ostatky. V minulosti se v tento den chodilo koledovat a sedláci si dávali v kostelech světit osivo.
Štěpánský svátek byl ještě v 19. století velkou událostí. Lidé se navštěvovali a dávali si dárky s přáním všeho dobrého. Vánoční koleda začínala na Štědrý den a končila na den tříkrálový 6. ledna. Na svatého Štěpána chodili malí koledníčci s jesličkami a zpívali známou "Koleda, koleda, Štěpáne, co to neseš ve džbáně? Nesu, nesu koledu, upad jsem s ní na ledu...". Oves si jako krmivo i osivo nechávali sedláci světit, protože Štěpán byl uctíván jako ochránce koní.
Na vesnicích bývalo pravidlem, že mladému služebnictvu končila na Štěpána roční služba, dostalo symbolickou celoroční mzdu -výslužku a mohlo si najít jinou službu nebo nějaké placené zaměstnání. U sedláka podle zákona byla zdarma strava, ošacení, ubytování a kapesné. Sedláci o mladou nešikovnou, ale nenasytnou čeleď příliš nestáli, raději měli zkušené pacholky a děvečky, kteří ovládali většinu prací. Do služby k sedlákům chodily po opuštění školy děti z chudých rodin, v nichž nebyly peníze ani předpoklady na studium nebo vyučení. Nová čeleď přicházela do vesnic hlavně v době od Štěpána do konce roku. Tomuto období se říkalo "Telecí dny", protože přicházející mládež připomínala rozkoukávající se telata.
Žádné komentáře:
Okomentovat