Vlak na berlínském nádraží byl označen jako přeplněný, protože jeden celý vagón byl zcela prázdný, zapečetěný červenou páskou. Důvod: v tomto vagónu selhala klimatizace a z bezpečnostních důvodů, jak informovala hlášení z reproduktorů, tam nikdo nesměl sedět.
23. června, ještě předtím, než velká vlna veder vůbec začala, se železniční systém v celém Německu na více než dvě hodiny zastavil kvůli chybě při aktualizaci softwaru. Zatímco udivení lidé, kteří stáli na nástupištích a slyšeli o dalším zpoždění či zrušení spojů, si kladli otázku, jak je možné, že se něco pokazilo v systému, který se pyšní tím, že je nejlepší v historii.
Kdo žil a cestovával vlakem před rokem 1980, jaksi nechápe. Bývala horká léta i v minulosti a lidé žili a cestovali bez klimatizace. Když byla nějaká klimatizace, tak ta nejjednodušší, nejlevnější a nejúčinnější. V dobytčím vagónu, při cestování na spartakiádu, byl tradiční vojenský způsob klimatizace na železnici, větrací okna u stropu a pootevřené vysouvací dveře. Jinak v každém osobním vlaku i v rychlíku bylo možné otevřít okna, aby dovnitř proudil vzduch, který prostor ochlazoval. Vzduch proudil, i když vlak stál. Pokud výjimečně někde někdo zkolaboval, byl to přirozený jev, se kterým úřady počítaly.
Dříve byli lidé na rozmary přírody zvyklí, pracovalo se za všech teplot. Především práce v zemědělství, speciálně sklizeň všech plodin, se nejúspěšněji provádí za teplého až horkého počasí. Dnes je v nejnovějších strojích klimatizace, dříve, když nejlepší mechanizací byla kosa, srp, vidle a koňský nebo volský potah, mimo klobouku a šátku na hlavě žádná ochrana proti slunečnímu žáru nebyla. Ještě více než lidé trpěla v horku zvířata zapřažená ve vozech a sekačkách. Koně se nemohli bránit útokům hmyzu, oči a jiné partie měli doslova obalené mouchami. Hmyz býval v létě postrachem lesních dělníků, v lese se k polnímu hmyzu přidávali komáři a různé lesní mušky. V lomech a povrchových dolech sice mnoho hmyzu nebývalo, zato se v uzavřených prostorách bez proudění vzduchu se teplota zvyšovala na dvojnásobek. Určitým řešením v dolech a průmyslu byla změna pracovní doby, přesun do časných ranních hodin. Žádnou mimořádnou slastí v dobách vysokých letních teplot nebývala ani práce v továrnách a kancelářích. Naopak v domech se silnými cihlovými stěnami bývalo lépe.
Dnes se nadává na výpadek klimatizace v zaměstnání, dopravě, doma - a najednou lidé, co si nejvíc na horko stěžují, se jedou opalovat k moři, kde pálí slunce víc než u nich doma. Život tropí hlouposti.
Žádné komentáře:
Okomentovat