Občané EU nesmí do Velké Británie

Sněmovna bez problémů schválila nový kontroverzní imigrační zákon většinou 99 hlasů v poměru 351 hlasů vůči 252. Zákon ruší volný pohyb obyvatelstva, tedy přístup do Británie pro občany Evropské unie.,

Paradoxní je, že přijatý zákon ohrožuje postavení pracovníků britského zdravotnictví, kteří jsou ve velkých počtech občany Evropské unie a na nichž Británie v současné koronavirové krizi tvrdě závisí, stejně jako na dalších klíčových pracovnících, jako jsou popeláři, řidiči kamionů či pracovníci supermarketů.

Napříště bude do Británie vpuštěn jen občan, který bude umět anglicky, bude mít předem zajištěné zaměstnání od konkrétního zaměstnavatele a bude vydělávat více než 25 600 liber ročně (64 000 Kč měsíčně). Znamená to, že většina zaměstnání, v nichž nyní pracují občané Evropské unie, pro ně bude nedostupná. Přitom z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že 64 procent Britů dnes zastává názor, že "koronavirová krize mě přiměla si uvědomit, jak klíčovou roli hrají tzv. "málo kvalifikovaní" zaměstnanci v základních službách jako jsou pečovatelské domovy, doprava a supermarkety".

Odporná a hloupá ministryně vnitra Priti Patel také odmítla zrušit příplatek pro přístup ke zdravotnictví, který musejí platit cizinci, včetně zdravotníků, přestože už platí národní zdravotnické pojištění a daně.

Johnsonova vláda se také - marně - snaží vydírat Evropskou unii, aby Británii povolila všechny výhody členství, přestože Británie nechce plnit žádné povinnosti členství. Johnson doufá, že bude-li evropské sedmadvacítce vyhrožovat vypadnutím Británie z EU bez dohody, EU se na poslední chvíli podvolí a všechny výhody členství Británii poskytne.

Koronavirus v USA míří před soudce. Odbory podávají žaloby

V pátek oznámil USAD, že 14 hlavních amerických masokombinátů musí obnovit provoz. Toto prohlášení je zřejmě součástí Trumpovy ekonomické propagandy, která se snaží přesvědčit masokombináty, aby bez ohledu na zdraví zaměstnanců provozovny otevřely.

Při zjišťování příčin nákazy koronavirem Covid-19 se na americkém středozápadě zjistilo, že nejvíce  byla nákaza šířena ze závodů na zpracování masa (10.000 případů). Lidé v těchto závodech pracují v blízkost, takže k přenosu koronaviru snadno dochází. Nakažení zaměstnanci jatek pak přenáší nemoc do rodin, mezi sousedy a do supermarketů. Protože zaměstnanci dojíždějí za prací z velkých dálek, přivezli koronavirus z jatek v Jižní Dakotě, Indianě a Iowě i do malých měst a obcí.

Koronavirus a požadavky Trumpovy administrativy způsobily, že se ozvaly odborové svazy a byla podána spousta žalob na majitele jatečních provozů, jsou obviňováni z toho, že zaměstnancům nevytvořili bezpečné prostředí. Podniky se brání tvrzením, že práce na jatkách je takového charakteru, kde nelze zaměstnance oddělit od sebe, aby nepřišli do kontaktu s nakaženými lidmi. Masokombinát Smithfield na svých webových stránkách uvádí, že provozy jatek jsou zařízeny na zcela jiné podmínky než sociální distancování zaměstnanců.

Masokombinát Smithfield v Sioux Falls sice ve čtvrtek obnovil provoz, ovšem upozornil zaměstnance, že záleží jen na jejich vůli, že jdou do práce dobrovolně s vědomí rizika onemocnění. Je to proti Trumpovým požadavkům, aby jatky jely naplno, bez ohledu na ohrožení zaměstnanců. Zde dochází k právním nejasnostem. Jsou pochybnosti o tom, zda americká vláda může soukromému podniku nařídit otevření vrat.

Změny ve švýcarském zemědělství. Statistika 2019

Švýcarské zemědělství se v posledních desetiletích mění. Neustále ubývá zemědělských závodů. V roce 2019 bylo ve Švýcarsku 50.038 zemědělských závodů, což je o 1,6 procent méně než v roce 2018. Mimo toho se značně snížily stavy krav a prasat, naopak zvýšily se stavy drůbeže.

V roce 2000 bylo ve Švýcarsku 70.537 zemědělských závodů. Během dvaceti let jich 1 třetina zanikla, výměra zemědělské půdy se snížila o 2,6 procent. Ze současných 50.038 švýcarských zemědělských závodů je jich 10.254 v kantonu Bern, 4.494 v kantonu Lucern a 3.904 v kantonu St. Gallen. V těchto třech kantonech však došlo v loňském roce k největšímu úbytku (celkem 400) zemědělských závodů.

Ve Švýcarsku je 1,04 milionu ha zemědělské půdy. Z toho na 605.700 ha (58%) jsou louky a pastviny, na 13.400 ha jsou vinice, na 7.000 ha ovocné sady. Na orné půdě se snížily výměry pšenice, cukrovky a zeleniny, naopak se zvýšily výměry ovsa, špaldy, prosa, konopí a čočky. Ekologické zemědělství je prováděno na 170.000 ha (hlavně zelenina, luskoviny, vinná réva).

Snížil se počet krav ve stájích. Během roku se snížily počty krav z 569.000  na 554.000. V ekologickém režimu je chováno 60.650 krav. Zvyšuje se počet krav bez tržní produkce mléka. Jejich počet se za 20 let ztrojnásobil. Nyní se ve Švýcarsku nedojí 128.000 krav.

V důsledku zvýšené poptávky po vejcích se zvýšil počet drůbeže. Počet slepic se zvýšil během roku 2019 o 5,3 procent. Ekologicky je vyráběno 18 procent vajec. Počty kuřat chovaných na maso se nezměnily. Nezměnily se ani stavy ovcí a koz. Tři čtvrtiny mléčných ovcí je chováno v ekologicky hospodařících závodech.

V roce 2019 ve švýcarském zemědělství pracovalo 150.100 lidí. Je to o 1,5 procenta méně než v roce 2018. 12 procent zaměstnanců jsou cizinci. 55 procent zemědělců vykonává i jinou práci, 75 procent pracovníků jsou rodinní příslušníci.

USA v největší krizi za 90 let

Pyšné Spojené státy, první země světa byznysu, volného trhu a blahobytu, ztratily zásluhou koronavirusu mnoho lesku. Strýček Sam se musí, pokud chce zemi vrátit do starých dobrých kolejí, sáhnout pořádně do federální pokladny a podpořit firmy i občany. Odsuzované socialistické přerozdělování má zachránit USA.

Podle páteční zprávy amerického ministerstva práce jenom během dubna přišlo o práci 20,5 milionu zaměstnanců, nezaměstnanost náhle vyskočila na 14,7 procent. Tyto údaje jsou nejvyšší od velké hospodářské krize před 90 lety. Stále více Američanů je odkázáno na potravinové balíčky ze skladů potravinových bank. Ale sklady nejsou bezedné, takže Trumpova administrativa musí zasáhnout do trhu s potravinami a nakoupit zemědělskou produkci.

Příští týden začne americká vláda vykupovat od farmářů maso, mléko a další zemědělské produkty, za což hodlá utratit 3 miliardy dolarů (76 miliard korun).  Oznámil to v sobotu 9. května 2020 americký prezident Donald Trump.

Pandemie koronavirusu hrozivě narušila výrobu potravin. Masokombináty v důsledku nedostatku zaměstnanců uzavřely provozovny, takže farmáři se nemohli zbavit produkce a byli nuceni vybíjet chovy (drůbež, prasata, skot) a ničit úrodu (zelenina). Tyto potraviny chybí obyvatelstvu, které se obrací s prosbami o pomoc na stát.

Nákupem regionálních produktů se pomůže domácí ekonomice

Rakouský kancléř Sebastian Kurz vyzval rakouské občany, aby svým chování při nákupech pomohli při obnově ekonomiky země.

Alpská republika by se po korové krizi ráda rychle dostala na hospodářskou úroveň, jakou měla před vypuknutím pandemie. "Mým velkým přáním je, aby naši občané při nákupech v obchodech a hostincích dali přednost místním regionálním potravinám. Přispějí tak k tomu, abychom koronakrizí prošli dobře nejen po stránce zdravotní, ale také po stránce ekonomické." napsal kancléř Kurz v pátek na Twitteru.

Na této síti se uskutečnila i tisková konference, na které byli novináři seznámeni s podrobnostmi souvisejícími s otevřením restaurací a barů, k němuž dojde 15. května. Rakousko se vidí jako jedna z předních evropských zemí, které budou uvádět život v zemi zpět do normálních kolejí.

Austrálie se těší na znovuotevřené hospody

Premiér státu Severní teritorium Scott Morrison v pátek oznámil, že do Darwinu, hlavního města  státu, míří náklad se 175.000 litry piva v sudech. Stát Severní teritorium je proslulý největší spotřebou alkoholu v Austrálii.

Přestože ve státě bylo jen 30 případů onemocnění Koronavirusem, nikdo nezemřel a už 3 týdny se neobjevil nikdo nakažený, trvají zde doposud přísná opatření včetně zavřených všech restaurací a hospod. Restaurace budou otevřeny 15. května 2020, alkohol bude možné podávat jen s jídlem. Doba pobytu v restauraci bude omezena na 2 hodiny. Nadále bude platit dvoumetrový rozestup osob.

Jak se také podnikalo na Slovensku

Policajti z Národnej kriminálnej agentúry (NAKA) vykopali pozostatky jedného z najhľadanejších zločincov Slovenska. Neďaleko Dunajskej Stredy objavili policajti telesné pozostatky Pavla Egreckého, ktorého Interpol hľadal už od roku 2002.

Informáciu priniesol portál topky.sk. Egrecký sa v 90. rokoch minulého storočia pohyboval v prostredí martinského podsvetia. Údajne sa živil vyberaním výpalného od miestnych podnikateľov. V roku 2002 ho zadržali a obvinili z vydierania. Z polície však ušiel cez okno toalety.

V okolí Dunajskej Stredy našli policajti v minulom roku 12 tiel. „Stále sa kope, stále sa hľadajú ďalšie telá, je to dlhodobá práca,“ povedal prokurátor Bohdan Čeľovský. Už viac ako tri roky objasňujú elitní policajti NAKA sériové vyvražďovanie ľudí na južnom Slovensku.

Dunajskostredské podsvetie okolo bossa Ľudovíta Sátora má podľa svedkov na svedomí viac ako 100 ľudských životov. Ide o organizovanú zločineckú skupinu s najväčšou brutalitou, ktorá na území Slovenska pôsobila.

Červená armáda vstúpila a veľkú časť územia Česka obsadila niekoľko dní po kapituláci Nemecka.

V dileme medzi klérofašistickým a benešovsko-komunistickým pohľadom na úlohu Červenej armády a Sovietskeho zväzu si veľká časť demokratov vybrala prosovietsku stranu, využívali na zamlčiavanie celej pravdy o „oslobodení“.

A potom je tu aj ďalší tieň v podobe vyhnania viac ako troch miliónov českých a karpatských Nemcov i mnoho tisíc slovenských Maďarov a zločinov, ktoré predovšetkým v Česku tieto udalosti sprevádzali. Mnoho stúpencov sovietskych osloboditeľov sa dnes v Česku regrutuje z ľudí, ktorí získali domy a majetky vyhnaných českých Nemcov.

Keď uvážime, že po roku 1945 to bolo tridsať až štyridsať percent Čechov nielen v pohraničí, ale aj v Prahe, Brne, Olomouci a ďalších mestách, nemožno sa čudovať, že má stalinský Sovietsky zväz, ktorý to ako hlavná okupačná mocnosť umožnil, dodnes medzi Čechmi toľko stúpencov.

Benešove dekréty aj povojnová amnestia, ktoré väčšinu povojnového vraždenia až do septembra 1945 kvalifikovali ako zákonný boj proti okupantom, sú stále súčasťou českého a slovenského právneho poriadku. Znemožnili tak väčšinu snáh o stíhanie tisícok povojnových vrahov Nemcov, Maďarov, domnelých či skutočných kolaborantov.

Všetkým týmto Čechov a Slovákom a často aj ich potomkom, ktorí nechcú, aby niekto otváral temné kapitoly rodinnej histórie, vyhovuje skreslený a zjednodušený obraz Sovietskeho zväzu a Červenej armády ako osloboditeľov. Časť je preto dokonca ochotná nevšímať si sovietsku inváziu v auguste 1968 a následnú okupáciu, trvajúcu až do roka 1991.

Zdroj: .sme.sk

Ekonomika USA je podle Trumpa důležitější než životy lidí

"Útok Covid-19 na USA je horší než útok teroristů na WTC, je daleko horší než útok Japonců na Pearl Harbor," řekl včera americký prezident Donald Trump. Pandemie je pro něj válka, ve které musí konečného vítězství být dosaženo odvážným bojem, v něm padne mnohem víc lidí, než kdyby se nebojovalo.

Koronavirová krize vyvolala celosvětovou ekonomickou zástavu srdce. Prvním náznakem byl prudký pokles akciového trhu, ke kterému došlo na konci února. Poté, co Spojené státy zahájily karanténní opatření, se trh práce zhroutil a stovky milionů lidí se rázem ocitly bez zaměstnání.


Donald Trump se znovu vyjádřil, že Spojené státy budou muset přijmout skutečnost, že zemře spousta lidí, protože začne otevírat ekonomiku. "Musíme být bojovníci," řekl. "Nemůžeme ponechat svou zemi uzamčenou léta. Doufejme, že se to nestane, ale je velmi pravděpodobné, že se to stane." 

V úterý Trump řekl: "Budou někteří lidé postiženi? Ano. Budou někteří lidé těžce postiženi? Ano. Ale musíme svou zemi odemknout a musíme ji odemknout brzo." Trump oznámil, že jeho tým expertů pro boj proti koronaviru bude rozpuštěn. V USA zatím zemřelo více než 70 000 lidí a každý den je registrováno dalších 30 000 nakažených.

Státy po celém světě nyní utrácejí biliony dolarů, aby podpořily svou ekonomiku: na záchranu bank, podniků a na pomoc nezaměstnaným. Jednotlivé země zahájily kontrolu vývozu klíčových komodit. Stejně jako za války vlády instruují výrobce, aby produkovali životně důležité zboží a aby naplnili neočekávanou poptávku. 

Na drogy a proruské noty karanténa neplatí

Koncem minulého týdne se policistům v Českých Budějovicích podařilo chytit zlodějku s rámustaškou na kolečkách, po jejíž návštěvách v obchodech chybělo pravidelně nějaké nezaplacené zboží. Policie požádala o její vzetí do vazby. Vzhledem k tomu, že žena se krádeží dopouštěla v době nouzového stavu vyhlášeného vládou, hrozí jí nejméně dvojnásobný trest, což může být až 8 let vězení.

V neděli podvečer 17:50 hodin policisté v Gmündu zadrželi pětadvacetiletého rakouského řidiče, jenž vezl čerstvé konopí v hodnotě 500 eur. Konopí pocházelo z Čech, přestože jsou hraniční přechody uzavřeny. Rakouští policisté zřejmě vědí o místech, kde pašeráci a různí dobrodruzi přecházejí "zelenou hranici" a na pašeráka drog si počkali.

Příslušníci hlídky mobilního dohledu Celního úřadu pro Jihočeský kraj v Loučovicích vytipovali ke kontrole vozidlo značky Alfa Romeo, jehož osádku tvořil řidič a čtyři další osoby. Při provádění kontroly služební pes Button opět prokázal své schopnosti. "Bez zaváhání značil přítomnost drog. Přímo u řidiče pak příslušníci hlídky nalezli plastový sáček s pervitinem ukrytý v klíčence. Služební pes intenzivně značil i u batohu uloženého na podlaze vozidle. Ten v sobě ukrýval nejen další pervitin a marihuanu, ale i plynovou pistoli. Další drogy se někdo z osádky vozidla pokusil odhodit v blízkosti vozidla. Ani těchto deset sáčků s bílou krystalickou látkou ovšem neuniklo. Vše včetně posádky auta převzala Policie ČR.

Policisté z Jindřichova Hradce dopadli zloděje, který se během měsíce vloupal do deseti objektů, ze kterých ukradl všechno, co mu přišlo pod ruce. Obviněný muž je ve vazbě a o jeho dalším trestu rozhodne soud. Hrozí mu až osm let ve vězení.

Zdroj: https://jindrichohradecky.denik.cz/zlociny-a-soudy/sluzebni-pes-pri-celni-kontrole-neomylne-oznacil-v-aute-drogy-20200504.html

Do ČR dorazil ruský agent s diplomatickým krytím, který prý pro politiky představuje riziko. Jde údajně o najatého vraha, jehož cílem měl či má být starosta Prahy 6 Ondřej Kolář (TOP 09), primátor Prahy Zdeněk Hřib (Piráti) a starosta Řeporyjí Pavel Novotný (ODS).

Ozval se vyznavač národa proti EU, Václav Klaus junior, který nesouhlasí s odstraněním sochy maršála Koněva. Jeho prarodiče (z Haliče) vítali Rudou armádu a junior je synem exprezidenta Klause, který nenápadnou proruskou politiku už dělá mnoho let.

Klaus mladší zpochybnil, že jde starostovi Prahy 6 Kolářovi o život. Nacionalista Klaus junior se svým hnutím není žádný český národovec, ani ho nenapadne se zastat se českého občana Koláře. Klaus junior není nacionalista český, ale ruský, typicky ruský nacionalista, rusonacionalista, jako jsou Zeman a Filip.

Tam, kde dítě smí chodit do chléva.

Malá krmička

1. máj 2020

Vládní opatření proti šíření koronaviru udělala „čáru přes rozpočet“ českým komunistům. Tradiční prvomájové manifestace museli kvůli zákazu shromažďování nahradit stavbou májek a nahráváním zdravic na internet. Své poselství voličům vyslala pražská předsedkyně KSČM Marta Semelová, která vyzvala k svržení současného režimu a nastolení socialismu.

Semelová neopomněla mluvit o strastech kapitalismu. „Pokud kolem sebe vidíte lidi, kteří mají spoustu peněz a bohatství a na druhou stranu vidíte na ulicích žebráky, dokážete žít šťastně? Pokud se potkáváte s těmi, kteří vybírají na děti, postižené nebo na někoho, kdo potřebuje operaci či na školní obědy, umíte žít šťastně? Pokud chceme žít spokojeně na této zemi, musíme žít v míru. Musíme mít sociální jistoty, práci a také žít za podmínek, které nejsou ponižující. My komunisté říkáme, že je potřeba změnit tento režim, kapitalistický režim, který způsobuje to, o čem jsem mluvila. Nechceme války ani vraždění za účelem zisku a moci. Proto chceme změnit režim, proto chceme socialismus,“ 

Někteří Rusové oslavují Stalina

Trump chce na potravinovou krizi dát 19 miliard dolarů

Americká vláda oznámila, že výpadek amerického potravinového trhu, způsobený koronavirovou pandemií, bude řešit podporou zemědělců. Vypracovala program nákupu mléka, a hovězího a vepřového masa. Americký prezident Trump chce uvolnit 19 miliard dolarů, čímž by se pomohlo zemědělcům a zároveň zlepšilo zásobování obyvatelstva.

Ministr zemědělství USA Sonny Perdue

Ministr zemědělství USA Sonny Perdue uvedl, že 16 miliard dostanou přímo farmáři, 3 miliard jsou určeny k nákupu zemědělských produktů. Peníze už byly uvolněny americkým kongresem.

Americký farmářský svaz (American Farm Bureau Federation) návrh Trumpův přivítal: "Tímto návrhem se na stůl amerických spotřebitelů dostanou včas dobré potraviny a zároveň se pomůže rodinám farmářů postiženým obchodními válkami a klimatickými změnami. Plán vlády nakoupit od zemědělců za 3 miliardy dolarů maso, ovoce, mléko, a zeleninu je vynikající, zcela stačí stabilizovat trh, nakrmit USA a udržet farmáře nad vodou."

Podle ministra zemědělství Perdua jsou Spojené státy stále na hranici propasti, přivítal by mezinárodní humanitární pomoc. S výpadkem obřích masokombilátů Smithfield Foods, Tyson Foods a Cargill, způsobeným onemocněním zaměstnanců, se vláda stále není schopna vyrovnat. Pesimistická prohlášení odmítají zástupci obchodních řetězců, kteří tvrdí, že zásobování USA potravinami není ohroženo.

Zemědělci vyměřena pokuta kvůli porušení karantény

Sedlákovi v dolnosaském okrese Nienburg byla vyměřena pokuta za to, že nedodržel protokoronová opatření při ubytování a práci rumunských sezónních pracovníků. Bylo zjištěno, že lidé žijí v přeplněné ubytovně a jsou dopravováni na pole v plně obsazených vozech.

Zemědělec, který zaměstnává zahraniční pracovníky kvůli sklizni chřestu, se hájí tím, že podmínky pro ubytování schválil zdravotní úřad. Od té doby byla však pravidla změněna. Situaci komplikuje skutečnost, že 80 lidí ze 154 rumunských brigádníků má být v karanténě.

Ministerstvo sociálních věcí v Hannoveru vydalo prohlášení, že víc takových případů nebylo zjištěno. Rovněž šéf svazu pěstitelů chřestu a jahod Fred Eickhorst uvedl, že na dvorech k porušování hygieny nedochází.

Oslava 75. výročí nového Rakouska proběhne v tichosti

27. dubna 1945 vyhlásila prozatímní rakouská vláda v čele s Karlem Rennerem konec nacistického režimu v zemi a nezávislost Rakouska na Německé říši, z německé Ostmarky s válečnou hrůzou se opět stala Rakouská republika. Rakousko se vydalo novým směrem, cestou svobody. O 75 let později mluví  kancléř Sebastian Kurz o potřebě překonat hrůzy způsobené koronavirem a najít novou cestu vzkříšení.

Na dnešek byla ve Vídni připravovaná velká oslava 75. výročí vzniku 2. rakouské republiky, zasáhla vyšší moc, oslava bude skromná, bez přítomnosti veřejnosti. Postupně položí kytice k hradní bráně prezident Alexander van der Bellen a členové vlády. Místo připravovaných velkých koncertů bude v budově kancléřství hrát jen kvarteto Vídeňské filharmonie. Poté přednese slavnostní projev kancléř Kurz. Celý obřad bude vysílán živě.

Kancléř bude mluvit o o tom, že začíná nová kapitola země. Slíbí občanům, že vláda dělá vše pro to, aby skončilo období osamělosti a brzy se všichni mohli vrátit do práce. Před oslavou už promluvila druhá spolková prezidentka Doris Buresová, která věří, že současnou největší zkoušku 2. rakouské republiky  zásluhou vzájemné solidarity a ohleduplnosti občanů Rakousko překoná. "Základní pilíře demokracie jsou položeny, nebylo samozřejmostí oddělit právní stát od základních svobod a práv občanů. Proto musí být tyto rakouské vymoženosti každý den hájeny," dodala Buresová.

Řepka zasetá v pruzích oživuje přírodu.

Už delší dobu vědci varují svět před nepříznivými následky pěstování zemědělských plodin v monokulturách na obrovských lánech. Jaké změny v přírodě vyvolá rozdrobení lánů řepky, se pokusili zjistit experti z univerzit v Göttingenu a Kielu.

Při pokusech univerzity zaseli vedle sebe řepku a pšenici do pruhů. Výsledky jsou překvapující. Jak v řepce, tak v pšenici bylo o 50 procent víc druhů hmyzu, než je běžné v monokulturách.

Podle univerzity v Göttingenu bylo v porostu řepky v pásech zjištěno třikrát víc divokých včel, než  je v porostech řepky pěstované naširoko v monokultuře. Pruhy mají vliv na populaci ptactva. Ptáků bylo napočítáno dvakrát tolik druhů co v běžných monokulturách. Pozitivní byl také úbytek škůdců, v pšenici bylo méně mšic, v řepce méně brouků.

Že velikost polních lánů má vliv na hmyz, ptactvo a všechnu polní zvěř se ví dávno, pro ekonomy je však hlavní zisk z půdy. Setí polních plodin do pruhů se jistě setká s odporem, neboť zvyšuje náklady na produkci. Přesto letos v Dolním Sasku má zasetou řepku a pšenici do pruhů už 12 zemědělských závodů. Zájem mají zemědělci, kteří se chystají přejít na ekologické zemědělství.

Koronavirus zvýšil spotřebu brambor

Koronovirová krize způsobila v celém světě prudký nárůst spotřeby konzumních brambor. Podle údajů největších obchodních řetězců bylo v březnu 2020 prodáno o 40 procent víc brambor, než se v tomto měsíci běžně prodává.

Po uzavření restaurací a jídelen se lidé musejí stravovat doma, což vedlo zvýšeným nákupům brambor. Maloobchod se s poptávkou postupně vyrovnal. Podobná situace byla u zeleniny. Obchod se stabilizoval, i když prodej brambor se stále zvyšuje. Během května by se na středoevropském trhu měly objevit brambory z letošní sklizně, i když vzhledem k změnám v dopravě na hranicích by mohlo dojít ke zpoždění dodávek. Kvůli uzavřeným restauracím se však zhroutil prodej bramborových hranolků a podobných výrobků z brambor.

V současnosti zemědělci dokončují výsadbu brambor. Pandemie a zájem o brambory zemědělce v celé Evropě vyprovokoval plochy vysázených brambor značně zvýšit, takže se na podzim dá očekávat nadbytek brambor, což se může projevit výrazně nízkou cenou.