Dobré zdravotnictví nemá být pro všechny, říká ministr

 Daniela Kovářová publikuje v Mladé frontě Dnes článek o tom, že bití dětí, není na škodu. To je v zemích  s anglicky mluvícím obyvatelstvem něco nepochopitelného. Je však bití a bití. V českých podmínkách jde spíše o bití dětí symbolické, spíš o vyhrožování, že při neposlušnosti by mohlo přijít něco horšího. 

Opět se v ČR šíří bláznivý nápad požadující zavedení univerzitního školného. Pokud to ČR udělá, zlikviduje si vysoké školy. Příkladů v zahraničí je dostatek. Zavedení školného způsobí, že univerzitní manažeři se přestanou zajímat o cokoliv jiného, než je shánění peněz od studentů. Školy se stanou mlýny na peníze. Dojde k likvidaci tzv. "nevýdělečných" studijních oborů a k zglajchšaltování vysokých škol. - Taky mnozí blouzní o tom, že by studenti v ČR, kteří nejsou z miliardářských rodin, měli při studiu pracovat.

Morava, přesněji Brno, je zřejmě jedna z největších odchoven cyniků a hlupáků. V moravské hymně se zpívá něco o koňstvu. Jedním zjevně z  nejideologičtějších cyniků ve Fialově vládě je "ministr" zdravotnictví Válek. Jeden jeho moravský předchůdce už zvláštní odměnu pro doktorské snoby zavedl. Covidovou pandemii Válek ignoroval a ignoruje, i když stále na ni umírají lidé, ale teď si vymyslel dotace od zdravotních pojišťoven pro lyžařské areály? Chce také zlikvidovat rovnou zdravotní péči pro všechny.  Chce rozdělit zdravotnictví na dvě části, jedno pro bohaté, kteří nemusí šetřit každou korunku, druhé pro ty, kteří platit nemohou. Válkovi se nelíbí, že v současnosti má důchodce stejnou zdravotní péči jako oligarcha. České obyvatelstvo by se oficiálně tedy podle zdravotní péče dělilo na rovné (pro levičáky) a rovnější (pro pravičáky). 

Jo a pan Kalousek tvrdí, že se stejně doktorům dávají obálky s penězi, tak proč to neudělat jako povinnost. A bylo by po korupci. 

Česká republika má zásadní problém, neboť natvrdlá Fialova vláda odmítá boháčům zvýšit daně, takže ČR trpí neodstranitelným, zvyšujícím se deficitem. Deficit chce vláda vyřešit zaváděním poplatků do zdravotnictví. Výborně!

Oligarcha Křetinský kdysi dostal od státu peníze, když by měl státu poskytnout část svých astronomických zisků, utekl ze země. Někteří to chválí. Kandidátka na prezidenta Nerudová si také na zdanění stěžuje - oligarchové mají podle ní zjevně mít volnou ruku. Jinak Nerudová se profiluje trapnými kecy, které mohou obohatit červenou knihovnu. Disidentkou v roce 1989 nemohla být, protože jí bylo 10 let, mohla být pouze pionýrkou.

Vládě a státním úřadům prasklo něco v hlavě a 33 let po pádu komunismu se rozhodli zaútočit na někdejší komunistické papaláše, nyní většinou devadesátníky. Konečně p by měla přijít pomsta. Beneš se po válce Anglii a Francii pomstil za Mnichov tím, že vyhnal české Němce. Jurečka se pomstí bývalé Babišově vládě tim, že devadesátiletým komunistům sebere část důchodů. 

Tymošenková varovala Rakušany, aby nespoléhali na neutralitu

 Bývalá ukrajinská premiérka Julia Tymošenková, která se včera zúčastnila bezpečnostní konference ve Vídni, sice vyslovila pochopení pro rakouskou neutralitu, ale varovala také Rakušany před moderními prostředky agrese. Ani silná armáda malou neutrální zemi, která se vyhýbá mezinárodním obranným systémům, ji neochrání.

Rakousko je v geograficky v jedinečném prostředí, mezi šesti členskými státy NATo, přesto by mělo uvažovat o zapojení do systému kolektivní bezpečnosti. "Evropa váhala s přijetím Ukrajiny do mezinárodních systémů, všichni si mysleli, že osamělý stát nikdo nenapadne." Nyní Ukrajina i celá Evropa poznávají dopady tohoto omylu. Evropa nyní je ruským agresorem vydírána hrozbou použití jaderných zbraní nebo zničením jaderné elektrárny Záporoží, která má šestkrát větší výkon než elektrárna v Černobylu.

Na otázku, zda je Putin schopen použít jaderné zbraně, Tymošenková nedovede odpovědět. Myslí si, že ukončit válku na Ukrajině může jedině nějaký zásah NATO. "Putin se neštítí ničeho," řekla Tymošenková. "V roce 2009 nechal zastavit plyn a vůbec mu nevadilo, že v zimě trpěly tisíce dětí."

Tymošenková cestuje po po světě a shání pro Ukrajinu pomoc. Přesvědčuje obyvatelstvo západních zemí, aby se nenechalo ukrajinskou válkou unavit, nabádá Západ k jednotě. O vztahu k prezidentovi Zelenskému Tymošenková řekla: "Dříve jsme byli političtí protivníci, dnes jsme na jedné lodi, jsme jeden tým, který pracuje pro přežití Ukrajiny. Podporuji našeho prezidenta, vládu, armádu. Jsem přesvědčena o našem vítězství." 

Julia Timschenko se narodila 27. listopadu 1960 v Dněpropetrovsku, byla ukrajinskou premiérkou od prosince 2007 do března 2010. Byla nejznámější protagonistkou proevropské oranžové revoluce ve své zemi. Bývala vyhlášována nejpopulárnější evropskou političkou. Nepovedený obchod s plynem jí vynesl přezdívku "Plynová princezna", a také trest 7 let vězení. EU to považovala za politický trest. Po nátlaku občanských aktivistů byla v roce 2014 z vězení propuštěna. Tymošenková je předsedkyní Strany vlasti. V prezidentských volbách v roce 2019 neuspěla proti Volodymyru Zelenskému.

Rakouská podnikatelka pomáhá sedlákům

22. listopadu 2022 byla nedaleko české státní hranice, v dolnorakouském městě Weitra (Vitoraz) otevřena nová farmářská prodejna. Otevřela ji ve svém přestavěném domě podnikatelka Elfi Maisetschläger, která má v domě už 30 let prodejnu oděvů, přesněji prodejnu moderních rakouských krojů (Trachten-Outlet). Prodejna se nachází u hlavní silnice (Gmünder Strasse), proti hřbitovu, a je u ní poměrně velké parkoviště. 

Podnikatelka jako waldviertelská patriotka a dcera sedláka ví, s jakými potížemi se při prodeji produktů musejí místní zemědělci potýkat. Proto se jim rozhodla nezištně pomoci. "Chci nabídnout sedlákům možnost vyhnout se tvrdým metodám obchodních řetězců tak, aby za poctivou práci dostali poctivě zaplaceno." Zároveň chce  místnímu obyvatelstvu umožnit nákup poctivých potravin. Nově postavenou prodejnu dává sedlákům plně k dispozici, sama ji provozovat nechce, ani nechce nájem, pouze úhradu  energií. Takže žádný ráj pro překupníky, jako jsou farmářské trhy v ČR.

Slavnostního otevření prodejny se zúčastnilo 14 sedláků, kteří jako první projevili o prodejnu zájem. Hodlají zde prodávat především bio-produkty. Bude zde možné koupit ovoce, bio-brambory, zeleninu, med, vejce, slunečnicový olej a pečivo ze špaldy. Bio-maso  bude nabízeno kuřecí, jehněčí a hovězí ze skotu Limuzine. Otevření nové farmářské prodejny ve Weitře byl přítomen předseda okresní zemědělské komory Markus Wandl, který neskrýval radost nad další pomoci sedlákům v okresech Gmünd a Zwettl.

Ve Švýcarsku poklesla rekordní inflace z 3,5 na 3,0%

 Ve Švýcarsku v říjnu klesla inflace na 3 procenta. Oznámil to statistický úřad (BFS). Inflace klesá již druhý měsíc. Větší (3,5%) byla v srpnu, což byla největší za posledních 30 let. V říjnu byl zaznamenán pokles inflace, i když ceny potravin byly o 3 procenta vyšší než v roce 2021.

V říjnu 2022 se celkově ceny neměnily. Vzrostly ceny plynu, topného oleje, ceny mobilních sítí a oděvů. Naopak poklesly ceny za kombinované nabídky mobilních sítí, pohonných hnot a nových automobilů. 

Švýcarsko je podle inflace v Evropě ojedinělým jevem, v porovnání s inflací ostatních evropských zemích byla meziměsíční inflace ve Švýcarsku 2,9 procent. V Euerozóně byla inflace 10,7 procent, v USA byla v září inflace 8,2 procent, což je nejvíc za posledních 40 let.

Inflace se nevyhýbá Velké Británii, dalšímu státu mimo EU, kde spotřebitelské ceny v říjnu 2022 byly o 11,6 procent vyšší než v roce předcházejícím. Ceny potravin byly v září 2022 zvýšeny o rekordních 10,6 procent. Značně vzrostly ceny cukru, čaje a mléka. Ceny čerstvého zboží se zvýšily o 13,3 procent 

Překvapí rozpálenou Evropu zima?

 Podle zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) se teploty v Evropě za posledních 30 let zvýšily více než dvakrát rychleji než celosvětový průměr.

Důsledky tohoto oteplování se již projevují - na celém kontinentu dochází k suchům, požárům a tání ledu. Zpráva o stavu klimatu v Evropě, vypracovaná ve spolupráci se službou EU Copernicus, varuje, že s pokračujícím trendem oteplování budou mít mimořádná vedra, lesní požáry, záplavy a další důsledky klimatických poruch dopad na společnost, ekonomiku a ekosystémy.

Od roku 1991 do roku 2021 se teploty v Evropě oteplovaly průměrným tempem přibližně 0,5 °C za desetiletí. To mělo fyzikální důsledky: Alpské ledovce ztratily mezi lety 1997 a 2021 tloušťku ledu o 30 metrů a grónský ledovec rovněž taje, což přispívá ke zvyšování hladiny moří. V létě 2021 byly v Grónsku poprvé v historii zaznamenány srážky na jeho nejvyšším bodě, stanici Summit.

V důsledku extrémních povětrnostních jevů přišli o život lidé. Ve zprávě se uvádí, že v roce 2021 vedly události s vysokým dopadem na počasí a klima - z nichž 84 % tvořily povodně a bouře - ke stovkám úmrtí, přímo zasáhly více než 500 000 lidí a způsobily ekonomické škody přesahující 50 miliard dolarů.

"Evropa představuje živý obraz oteplujícího se světa a připomíná nám, že ani dobře připravené společnosti nejsou před dopady extrémních povětrnostních jevů v bezpečí," uvedl generální tajemník WMO profesor Petteri Taalas. "V letošním roce, stejně jako v roce 2021, byly velké části Evropy postiženy rozsáhlými vlnami veder a sucha, které podnítily požáry. V roce 2021 způsobily výjimečné povodně smrt a zkázu."

Zjistila také, že tento trend bude s velkou pravděpodobností pokračovat a v budoucnu se předpokládá více katastrof způsobených počasím. Předpovídá, že teploty ve všech evropských oblastech porostou rychleji než průměrné globální teplotní změny, podobně jako tomu bylo v minulých pozorováních. S oteplením klimatu na 1,5 °C nad předindustriální úroveň se zrychlí výskyt povětrnostních jevů, přičemž stále klesající letní srážky pravděpodobně způsobí ničivá sucha. V pozdějších měsících budou pravděpodobně následovat extrémní deště a záplavy ve všech regionech s výjimkou Středomoří.

Přestože zpráva přináší chmurné čtení, je v ní i několik dobrých zpráv. Zpráva konstatuje, že mnohé evropské země velmi dobře snižují emise skleníkových plynů a že emise v EU se v letech 1990-2020 snížily o 31 %. Evropa také podnikla kroky na ochranu lidí před nejhoršími dopady klimatické nouze, přičemž systémy varování před extrémním počasím ochránily přibližně 75 % lidí, zatímco akční plány na ochranu před horkem zachránily mnoho životů.

 "Pokud jde o zmírňování dopadů, dobré tempo snižování emisí skleníkových plynů v regionu by mělo pokračovat a ambice by se měly dále zvyšovat. Evropa může sehrát klíčovou roli při dosažení uhlíkově neutrální společnosti do poloviny století, aby byla splněna Pařížská dohoda [o klimatu]," řekl Taalas.

Existuje řada důvodů, proč se Evropa otepluje rychleji než jiné části světa. Má vysoký podíl pevniny, která se ohřívá rychleji než moře. Arktida a obecně vysoké severní zeměpisné šířky jsou také celosvětově nejrychleji se oteplujícími oblastmi a poměrně velká část Evropy se nachází v severních zeměpisných šířkách.

Mohou k tomu přispívat i systémy zpětné vazby, například vyschlá půdní vlhkost, což znamená rychlejší nárůst teplot, a tím i větší vysychání půdy. Dalším příkladem zpětných vazeb je zranitelnost Evropy vůči dvojitým tryskovým proudům.

K tomuto "dvojitému" efektu dochází, když se tryskové proudění dočasně rozdělí na dvě části a mezi oběma větvemi zůstane oblast slabých větrů a vysokého tlaku vzduchu, která způsobuje extrémní horka. Tyto dvojité proudy se stávají pravděpodobnějšími s tím, jak se na začátku léta ohřívá pevnina.

 Studie publikovaná v časopise Nature Communications na začátku tohoto roku zjistila, že Evropa je "horkým místem vln veder", mimo jiné proto, že dvojité tryskové proudění se podílí na kolísání teplot asi 35 %.

Jiní vědci tuto zprávu uvítali a poukázali na to, že evropská města jsou "tepelnými ostrovy", a proto více pociťují extrémní teploty. Profesorka Daniela Schmidtová z Cabotova institutu a Školy věd o Zemi na Bristolské univerzitě uvedla: "Teplota v Evropě je velmi vysoká: "Když se hovoří o globálním oteplování, pozornost se vždy soustředí na celosvětový průměr, který je v současnosti 1,1 °C. Existují však velké rozdíly: oceán se otepluje méně, pevnina více a čím dále k pólům, tím více. Naše města navíc představují tepelné ostrovy, což mnozí z nás pocítili během letošního horkého léta.

"Ve Velké Británii měla letošní letní vlna veder za následek téměř 3 000 dalších úmrtí lidí starších 65 let. Horko a sucho společně ovlivnily dopravu na evropských řekách, výrobu energie, naše ekosystémy a naše lidi. Tato rizika se budou s každým dalším oteplením jen zvyšovat a jejich snižování bude tím těžší, čím déle budeme čekat."

Lidé šetřete, šetřete! Čím více chudých, tím více miliardářů!

 "Pilně pracujte! Šetřete, uskromněte se! Jde o budoucnost vašich dětí a vůbec celého státu! Jedině ve střídmosti a pilné práci pro naši společnost dokážeme překonat všechny špatné časy. A až ten úkol splníte, budeme se všichni společně radovat s vykonaného díla." Takovými nás obšťastňuje Fialova vláda, takovými pokyny jsme se měli řídit i za vlády komunistů.

 Jako jeden z mála lidí jsem se podle těchto pokynů chtěl řídit, od dětství jsem chtěl být chudý. Tenkrát se mi to nepodařilo, protože jsem nebyl schopen propít a jinak utratit ani tu almužnu, co jsem dostal. V 50. letech jsem záviděl dětem proletářů, že mohou lítat po vsi v zašívaných špinavých oblecích, že ve škole nemusí nic umět, přesto dostávají dobré známky. Záviděl jsem jejich rodičům, že mohou denně sedat v hospodě a vykřikovat, že mají nadále bídu, neboť k slibované výměně moci nedošlo, chudí majetek boháčů ještě nedostali.

.Dočkal jsem se chudoby po sedmdesáti letech. Zatímco špinavé děti proletářů, které už v ranné dospělosti obdržely červenou legitimaci, dostaly dobře placené funkce, umyly se, postavily vily a chaty, a potom za zásluhy o komunistický režim od současného demokratického státu obdržely zásluhový důchod přes 20 tisíc. Ten, kdo na komunisty tvrdě pracoval za málo peněz, podle pokynů komunistické vlády šetřil a žil skromně, musí dnes vystačit s důchodem podprůměrným. 

Dnes prý musíme šetřit znovu, jinak ty dluhy a hrůzu, co přijdou, přeneseme na svoje děti. Musíme pochopit „neodvratnou nutnost“, i když po 30 letech budování kapitalismu ve svobodné Evropě máme třetinové příjmy našich západních sousedů. Zato miliardáři přibývají jak houby po dešti. „Neb je to tak spravne a tak to ma byť!“ jak říkal nadporučík Mazurek. Dnes slyšíme zoufalý jekot ekonomů i nemyslících papoušků z medií, že každá sebemenší finanční podpora běžného občana a každé zvýšení těch nejmenších důchodů nás vede do strašlivých pekel. Neboť máme státní dluh někde okolo 40 % HDP. Hrůza! Kalousek si jistě musí neustále hlavu chladit ledem kvůli tomu, jak lid prostý český prožírá budoucnost.  

Západní ekonomika je naším vzorem, tvrdí nám už třicet let. Tak se poučme. Francie má státní dluh v poměru k HDP 98,1 %, Itálie pak klidně a spokojeně žije se státním dluhem ve výši 134,8 % HDP. Velice spořivé Rakousko, má dnes státní dluh 70,4 % HDP. Belgie, ve které sídlí všichni ti bruselští kazatelé morálky a světlých zítřků má 98,6 % státního dluhu v poměru k HDP.

Nechápu, že si všichni v těch televizích a v jiných v médiích a ve vládě myslí, že lidé v ČR jsou naprostí negramotní idioti. 

stk

 

Zdravotní sestra, která protikoronovou vakcínu nahradila vodou, je před soudem

V dolnosaském Oldenburgu začal soudní proces se zdravotní sestrou, která v dubnu minulého roku místo protikoronové vakcíny naplnila injekční stříkačky fyziologickým roztokem (destilovaná voda s kuchyňskou solí).

Žena hned na počátku procesu zopakovala, co už vloni řekla policii. V očkovacím centru v Schortensu jí upadla ampulka a obsah očkovací látky se vylil. V obavách z postihu (ztráty zaměstnání) nahradila látku fyziologickým roztokem, do kterého přidala menší množství očkovací látky vytažené z jiných ampulí. Obžalovanaá soudu řekla, že činu lituje a je připravena nést následky. 

Státní zástupce je však jiného mínění. Snaží se ženě dokázat, že byla součástí politického spiknutí, neboť se zřejmě na výměnu očkovací látky předem připravovala. Svědčí prý o tom skutečnost, že si předem sehnala 15 injekčních stříkaček, které naplnila neúčinným fyziologickým roztokem. Obvinil ženu, že jednala na přání skupiny spiklenců, kteří chtěli sabotovat očkovací kampaň. V případě zjištění politického pozadí při výměně očkovací látky navrhuje zástupce trest 5 let vězení a peněžitou pokutu. 

Obvinění však není konečné, neboť soud konstatoval, že v době očkování nebylo možné zjistit, kteří lidé falešnou vakcínu dostali, takže bylo nutno vyzvat 10.000 lidí k přeočkování. Těmto lidem musely zemské a okresní úřady uhradit cestovní výlohy. Soud bude pokračovat 8. listopadu.

Viktorie Plzeň - FC Barcelona 2 : 4 (0 : 2)

 Viktoria Plzeň v Lize mistrů nebodovala ani v šestém utkání skupiny C a s milionářskou soutěží se rozloučila domácí prohrou 2:4 s Barcelonou. Hlavním strůjcem vítězství Katalánců byl se dvěma góly Ferrán Torres, viktoriánům nebyl nic platný ani stejný počin v podání Tomáše Chorého.

Barcelona přijela s náhradníky, přesto Viktorie ji přehrát nedokázala, i když v poli byla hra vyrovnanější než minulých zápasech. Viktorie prohrála, protože více chybovala. Mimo hlavičkářů Chorého a Hejdy a rychlonohých Jirky a Havla nikdo z hráčů Viktorie nepodal výkon, jímž by v evropské soutěži alespoň trochu zaujal. 

Góly: 52. Chorý, 63. Chorý -  6. Alonso, 44. F. Torres, 54. F. Torres, 75. Torre

Sestavy

Domácí: Staněk – Holík, Hejda (C), Pernica, Jemelka (57. Havel) – Ndiaye (57. Bucha), Kalvach (79. Čermák) – Jirka, Vlkanova, Pilař (88. Kronus) – Chorý (79. F. Bassey).

Hosté: Peña – Bellerín, Piqué (C), Alonso, Alba (57. Balde) – Torre (77. Sanz), Kessié (67. Casadó), Gavi – Raphinha (77. Dembélé), Fati, F. Torres.

Karty: Ndiay -  Gavi, Torre, F. Torres

Rozhodčí: Petrescu – Ghinguleac, Grigoriu

Stadion: Doosan Arena, Plzeň

11 258 diváků

Oktoberfest-pivo je značkou chráněnou EU

 V pátek zástupci EK v Mnichově oznámili, že Evropská komise udělila pivu čepovaném na Oktoberfestu v Mnichově pečeť chráněné zeměpisné značky (gg.A). Festivalové pivo bylo zařazeno mezi 1598 chráněných potravinářských výrobků.

Oktoberfestbier se pije z tupláku

Pivo dostalo pečeť, která ho spojuje s místem původu, takže ho nelze vyrábět jinde. Značka chrání kvalitu festivalového piva před napodobováním a slouží pivovarům k lepšímu prodeji. Nejedná se běžné pivo, Oktoberfest-pivo je speciálně vyráběné pro festival. Výroba festivalového piva začíná výrobou ze speciálních surovin a vody z 250 m hlubokých vrtů a 5-11 týdnů uležení. Chuť a pověst piva spočívá v tradičním výrobním procesu, který se vyvinul během několika století

Václavák nemůže být Hyde Park

 Musíme si zvyknout na to, že se občas na Václavské náměstí dostaví několik tisíc primitivů, kteří pod vedením různých podvodníků utvoří demonstraci. Může nám být těch lidí líto. Těchto křiklounů není nutno se obávat, někdy je jim však třeba připomenout, že i ústní napadání a poškozování českého státu a  jeho obyvatel má své meze. 

Je naprosto nepřijatelné, aby někdo na našich náměstích vzýval masového vraha Vladimira Putina k dalšímu útoku na Ukrajinu a na Evropskou unii, tedy na Českou republiku. Není možné trpět výzvy k porušování lidských práv ukrajinských uprchlíků. Každý takový projev je třeba chápat jako porušení právního řádu naší země. Zločinci, kteří podporují Putinovy vraždy a vyzývají k dalšímu násilí, se musí co nejdříve ze svého nezákonného chování zodpovídat před soudem. Zatím se objevila jen jedna vlaštovka, kladenský soud vynesl rozsudek nad propagátory násilí Tušlem a Čermákem. 

Pokud nebudou jednat policie a soudy, měla by se tak jako v roce 1989 znovu sejít prozápadní veřejnost a dát národoveckým dezolátům najevo, že české obyvatelstvo se znovu nenechá zatáhnou do područí Moskvy. 

Inter Milán-Viktorie Plzeň 4:0

 

Viktorie nestačila na Inter

Ani na pátý pokus se Viktorii Plzeň nepodařilo v základní skupině Ligy mistrů získat nějaké body. V Miláně proti Interu tahala za kratší část provazu a i přes dobrou práci brankáře Staňka prohrála 0:4. Tento výsledek zaručil, že si Barcelona i v letošním ročníku zahraje Evropskou ligu. Sem možná trochu překvapivě zamíří také Ajax nebo Atlético Madrid.

Plzeň se opět představila v systému na tři obránce, který jí úvodních pár minut zápasu trochu fungoval. S Interem hrála poměrně vyrovnanou partii, ve které sázela na proaktivní fotbal.

Postupem času se však ledy začaly lámat a italský celek ukazoval, že je kvalitou někde jinde. Nebylo příjemné se dívat na průchoďák, kterým po křídle před plzeňskou bránu opakovaně pronikal Dimarco. Havel ani Jirka daleko široko nebyli k vidění. Do práce se tak dostával brankář Staněk, jenž držel naděje svého celku "až" do 35. minuty, kdy náhle ztuhl při hlavičce Henrika Mkhitaryana. Tato změna skóre Viktorii nalomila a o pár chvil později inkasovali ještě druhý gól, tentokrát z kopaček Edina Džeka, jenž se přes nečinně stojícího Staňka prosadil z bezprostřední blízkosti.

O poločase trenér Bílek stáhl Jirku a Basseye, dva z mála hráčů Viktorie stačící Interu rychlostí, místi nich přišel neslaný nemastný Holík a nemotorný Chorý. Trenérovi oblíbenci Bucha a Vlkanova pokračovali, přestože oporou plzeňské zálohy zdaleka nebyli. Bucha s novým účesem na hřišti skoro vidět nebyl, Vlkanova několikrát předvedl své už hodně okoukané číslo prodriblovat z levé strany útoku do středu a vystřelit vysoko nad bránu nebo do soupeře.

Začátek druhé půle se dost podobal začátku té první. Viktoria se opět snažila vyvíjet nějaký tlak, který se však postupně vytrácel. K třetímu prolomení sil Viktorie došlo v 66. minutě, kdy opět skvěle umístil svou střelu kanonýr Džeko. Na jeho trefu chvíli před koncem navázal ještě Lukaku.

Plzeň se během zápasu do střeleckých příležitostí příliš nedostávala. I přes občasnou aktivitu její akce končily na pozorné obraně soupeře. V celkovém součtu se tedy prohře 0:4 nemůžeme divit.

Inter Milán - FC Viktoria Plzeň 4:0 (2:0)

Branky: 35. Mchitarjan (Bastoni), 42. Džeko (Dimarco), 66. Džeko (L. Martínez), 87. Lukaku (J. Correa)

Inter Milán: Onana - Škriniar (C), Acerbi, Bastoni - Dumfries, Barella, Çalhanoğlu (71. Asllani), Mchitarjan (83. Gagliardini), Dimarco (77. Gosens) - Džeko (71. J. Correa), L. Martínez (83. Lukaku)

FC Viktoria Plzeň: Staněk - Hejda, Pernica, M. Tijani (52. Jemelka) - Havel, Bucha, Kalvach (70. Ndiaye), Mosquera - Jirka (46. Holík), Vlkanova (84. Pilař) - F. Bassey (46. Chorý)

Rozhodčí: Ekberg - Culum, Nyberg (všichni SWE)

Obytné satelity na perifériích ohrožují centra měst

 Kde bylo kdysi úrodné pole, se teď do dálky táhne mozaikovitá zástavba nově zbudovaných domů. V dohledu ale není nikde veřejné prostranství, náměstí, náves, obchod ani škola. V sídelních kaších, jak se nekontrolovanému rozšiřování měst říká, jsou tak obyvatelé za cenu vlastního bydlení odkázáni na svá auta. Jev tento nejvíc ohrožuje česká města. Řešením je podle odborníků návrat k bydlení ve městech nebo omezení aut v jejich centrech.

V ČR a na Slovensku je stále patrná snaha po vlastním bydlení, ve společnosti převládá maloměšťácký sen chlubit se vlastním domem s důkladně oplocenou zahrádkou, V České republice už nyní víc než 80 procent obyvatel bydlí ve vlastním domě nebo bytě. Ve vyspělém světě naopak většina lidí bydlí v nájmu, v Německu je to 50 procent obyvatel.  

První satelity,  "moderní" sídelní kaše, začaly vznikat s nástupem privatizace v 90. letech. Venkov, se zemědělstvím a drobnými  výrobními a obchodními provozovnami, se stal jednou z prvních a největších obětí násilné privatizace. Nejméně půl milionu lidí si muselo hledat práci ve městech.  Města, do kterých se za prací začaly stěhovat davy lidí z venkova, ale nebyla na takovou změnu připravena. Z toho důvodu se začali bohatší obyvatelé stěhovat do nových domů "za městem", zatímco pracující lidé zůstali v jejich centrech. Společnost se začala dívat na města jako centra pro obchod, úřady a bydlení pro méně schopné jedince.

Bydlení ve vlastních domech v okolí velkých měst je běžné v USA, Anglii i Německu. Příměstské satelity jsou tam napojeny na středy měst rychlodráhami nebo železnicí s intenzivním provozem. V ČR je v satelitech uznáváno jediným dopravní prostředkem auto. Auta z periferií denně plní centra měst. Do zaměstnání, na nákupy, za zábavou, děti do školy a pod. Velmi intenzivní je automobilový provoz mezi centry měst a satelity. Zavedení autobusové dopravy se míjí účinkem, hustota automobilového provozu se nezmenší. Mimo početných individuí, která říkají, že veřejná doprava  je pro lidi méněcenné, nikoli pro elitu jejich formátu, ostatním veřejná doprava nevyhovuje kvůli údajné pomalosti, nevhodném přestupování apod. Nevyplácí se v satelitech ani zřizování obchodů s potravinami a průmyslovým zbožím, protože obyvatelé satelitů dojíždějí na nákupy do velkých obchodních center, kde mají vše pohromadě a velký výběr. Nevyužitá jsou kulturní i sportovní zařízení. Lidé prostě chtějí být ve městech, na venkově pouze chtějí přespávat v luxusních noclehárnách (paneláky naležato).

Výstavbě satelitů nahrává nízká cena pozemků a rozlehlá rovinatá pole okolo těchto měst. Vznikají však i kolem nově zbudovaných okruhů měst a kolem dálnic, oblast se totiž ihned stane atraktivní díky blízké dostupnosti všech potřebných vybaveností. Je známo, že města vznikala ve středověku na rovinách u řek, v jejichž okolí byla úrodná zemědělská půda, která byla zárukou výroby dostatku potravin. Při kolektivizaci v 50. letech minulého století se půda dostala do užívání zemědělských družstev a státních statků, původní majitelé postupně vymřeli a dědici, kteří půdu získali v restituci se jí snažili co nejrychleji zbavit, většinou za symbolickou cenu. Lepší vrabec v hrsti než holub na střeše. Překupníci nejkvalitnější zemědělskou půdu vesele skupují a s nekřesťanským ziskem prodávají zájemcům o stavbu luxusní rodinných nocleháren. Může se stát, že právě zemědělská půda zničená výstavbou rodinných nocleháren bude jednou obyvatelstvu ČR chybět, dovoz potravin ze zahraničí nemusí být na věčné časy.

Územní plány neměly vůbec dovolit výstavbu takovýchto obytných čtvrtí. Je naprosto pochopitelné chtít bydlet na periferiích měst v rodinném domě, to se dá udělat mnoha způsoby - satelity jsou ale tím nejhorším, co se v bydlení mohlo stát. Jak se bránit? Jedno z řešení by mohlo představovat i zavedení mýtného nebo hůře dostupného parkování v centrech měst. Je pochopitelné, že chce někdo bydlet v rodinném domě třicet kilometrů za Prahou, ale daně z takovýchto nemovitostí by měly odpovídat veřejným investicím, které jsou potřeba na údržbu jejich okolí. Nejjednodušším způsobem jak zabránit vzniku a rozšiřování hnusných příměstských satelitů je výstavba příjemných domů s velmi levnými byty v centrech měst, kde je intenzivní veřejná doprava. Vzorů v zahraničí je dostatek. 

 

Velká Británie čeká spoustu změn

 O otřesné situaci v dnešní Británii píše George Monbiot. Nejenže tam dochází k drastickému omezování občanských svobod a lidé drsně chudnou, ale média se tím nezabývají. Řešením by bylo zavedení proporčního hlasování při volbách, protože zastaralý většinový systém je naprosto nereprezentativní.

 S tím, jak se stupňuje omezování našich svobod, se zdá být seznam našich národních neduhů nekonečný. 

 Téměř všechna média přinesla komentáře nově dosazené ministryně vnitra Suelly Bravermanové o spiknutí "wokerati, kteří pojídají tofu". Překvapivé je, že sotva některá z nich informovala o tom, co v té době Bravermanova provedla.  Prosadila  v Dolní sněmovně nejrepresivnější zákon moderní éry.

Podle návrhu zákona o veřejném pořádku může být každý, kdo v předchozích pěti letech protestoval nebo k protestům podněcoval jiné lidi, donucen "podrobit se ...  instalaci nezbytného zařízení na jeho osobě", které bude monitorovat jeho pohyb. Jinými slovy, pokud se zúčastníte nebo podpoříte jakýkoli protest, při němž dojde k "vážnému narušení života dvou nebo více osob nebo organizace", můžete být nuceni nosit elektronickou visačku. "Závažné narušení života" je nově definováno v zákoně o policii z roku 2022 tak, aby zahrnovalo i hluk.

Jedná se pouze o jedno z řady překvapivých opatření v návrhu zákona, o němž se ve veřejném životě při jeho projednávání v britském zákonodárném sboru téměř nemluví. Vidíme zde dvě ztráty v jednom okamžiku: totální likvidace práva na protest a mutaci politické žurnalistiky ze zpravodajství o podstatě věcí  na zpravodajství o podívané. To jsou jen ty nejnovější z našich ztrát.

Nerovnost se stala tak extrémní a kombinace zmrazených mezd, klesajících sociálních dávek, rostoucích nájmů a splátek hypoték, prudce rostoucích účtů a inflace cen potravin je tak nebezpečná, že miliony lidí jsou tlačeny k chudobě. Pokud se něco nezmění, mnozí z nich brzy přijdou o střechu nad hlavou. Uprostřed této krize jsme byli obdarováni premiérem, který vlastní čtyři luxusní domy. Jedním z nich je prázdný byt v Kensingtonu, který si Sunak vyhrazuje pro návštěvy příbuzných.

V době, kdy byl Rishi Sunak ministrem financí, vláda opakovaně odkládala svůj předvolební slib že zakáže vystěhovávání nájemníků bez zavinění. Pronajímatelé tuto pravomoc bezohledně využívají k tomu, aby své nájemníky vyhodili na ulici nebo je hrozbou donutili přijmout nehorázné zvýšení nájemného a neutěšené podmínky. Kdyby Sunakův hypoteční program "pomoci při koupi bytu" býval uspěl (žalostně selhal), zvýšil by ceny nemovitostí, zvýšil by nájemné a učinil vlastnictví bytů méně dostupným: byl by to  opak jeho deklarovaného cíle. To však bylo, stejně jako u všech podobných programů, jistě jeho pravým cílem: zvýšit cenu majetku stávajících vlastníků, nemovitostí, voličské  základny Konzervativní strany.

 Veřejné služby se v Británii  hroutí dechberoucí rychlostí. Ředitelé škol varují, že 90 % škol v Anglii by příští rok mohly dojít peníze. Zubní lékařství státního zdravotnictví  je na pokraji totálního kolapsu. Nevyčíslitelné množství lidí nyní žije v neustálých bolestech a v některých případech si sami vytrhávají zuby. Podezření, že státní zdravotnictví je záměrně likvidováno, že jeho základní služby jsou ponechány v úpadku, abychom ho přestali bránit před privatizací, stoupá v mysli stále více.

Ale Sunak se zdá být odhodlán jen k dalším likvidacím. Sedí na rodinném jmění ve výši 730 milionů liber a zdá se, že se ho nedotýká osud lidí, kteří jsou mu svým bohatstvím tak vzdáleni, že se musí zdát, že existují na jiné planetě. Je to oligarcha oligarchů, který vždy reaguje na požadavky velkého kapitálu a tří plutokratů, kteří vlastní největší noviny v zemi, a nedbá na potřeby 67 milionů lidí, kteří zde žijí.

Po 12 letech konzervativních škrtů a chaosu si superbohatí vzali téměř vše. Dokonce se zmocnili i ctnosti. Nyní si přivlastňují vnější znaky etického života a přitom - navzdory nebo právě proto, že mají bundy z organické bavlny a druhé domy, elektromobily a maso krmené pastvinami a dovolené v klidných letoviscích,   se nadále zmocňují lvího podílu na všem.

 Korupce je zakořeněná ve veřejném životě. Podvody jsou málokdy stíhány. Organizovaný zločin je díky zničení schopnosti státu regulovat vše od praní špinavých peněz po skládkování odpadu tak široce podporován, že by se skoro dalo věřit, že je to úmyslné. Naše řeky se proměnily ve stoky, půda se odplavuje, systém plánování je demontován a stovky zákonů o životním prostředí jsou nyní ohroženy. Řítíme se k zániku  systémů, zatímco freneticky mluvíme o čemkoli jiném.

Jinými slovy, nepotřebujeme jen všeobecné volby, ale kompletní přehodnocení toho, kdo jsme a kde stojíme. Nepotřebujeme jen poměrné zastoupení, ale radikální decentralizaci na nejnižší možné úrovně, na nichž lze rozhodovat, doprovázenou záměrnou, participativní demokracií. Nepotřebujeme jen nové zákony o lobbingu, ale komplexní program, který by z politiky odstranil peníze, ukončil veškeré soukromé politické dary, rozbil miliardářský tisk a požadoval plnou finanční transparentnost pro všechny účastníky veřejného života. Měli bychom usilovat nejen o zrušení represivních zákonů, ale - protože občanská neposlušnost je základem demokracie - o pozitivní práva na protest.

To vše se nám nyní zdá být vzdálené. Jeremy Corbyn nabídl některé z těchto reforem (i když zdaleka ne všechny). Keir Starmer nenabízí žádné. Ačkoli labourističtí poslanci hlasovali proti návrhu zákona o veřejném pořádku, jeho jediným veřejným komentářem zatím bylo, že podpořil jeho hlavní strategii: delší tresty pro lidi, kteří se lepí na silnice. Pokud ho však Labouristická strana nebo její budoucí koaliční partneři přesvědčí, aby souhlasil jen s jedním aspektem tohoto programu, a to s poměrným zastoupením, můžeme začít pracovat na ostatním  a budovat politická spojenectví, která by mohla změnit život tohoto národa. Bez poměrného zastoupení nám zůstane nefunkční duopol, který je v područí miliardářského tisku a milionářů, které jmenuje, aby nám vládli. Takhle to dál nejde.

Zdroj

Výprodej koní po královně Alžbětě II.

 Aukční síňTattersalls převzala 14 dostihových koní z chovu královny Alžběty II. Prodává je syn zesnulé královny Karel III. Podle oznámení stanice BBC jedná se o chovné koně. mezi nimi je i Just Fine, který jako první kůň, po usednutí Karla III. na trůn, pro královskou stáj vyhrál na počátku října významný dostih.

Prodej koní z královských stájí neznamená ukončení chovu. Je to obvyklá činnost. Koně přibývají, není možné držet všechny. Královna Alžběta II. byla vášnivou chovatelkou, v jejích stájích bylo stále okolo 180 koní.

Konzervatizmus oškubaný, ale tradiční britský

 

Zdá se, že se novým šéfem Konzervativní strany a novým nevoleným britským premiérem stane Johnsonův ministr financí Rishi Sunak, supermilionář, který má jmění ve výši 760 milionů liber.Sunaka podpořílo více než 165 poslanců poté, co Johnson prohlásil, že nebude kandidovat, přestože tvrdí, že má 102 příznivců

Vztah konzervativního vnímání světa, které je obecně označováno spíše za aplikaci selského rozumu než jakoukoli ucelenou ideologii či sérii pouček, k volnému trhu a kapitalismu, je poněkud méně přímočarý. Ne snad, že by je konzervativci zpochybňovali, mnozí z nich však vnímají jejich limity.

Kupříkladu známý britský filosof sir Roger Scruton a mnozí jeho následovníci zdůrazňovali, že konzervativec chápe kapitalismus jako dosud nejsofistikovanější hospodářsko-společenský model, avšak pouze proto, že tento dokáže nejlépe zajistit materiální blahobyt a z něj vyplývající společenskou stabilitu. To vše pouze v podmínkách, kdy je zasazen do funkčního právního řádu, který zamezuje některým subjektům přesouvat náklady úspěchu na jiné a garantuje lidskou důstojnost. Nejedná se tedy o adoraci trhu jako takového, jak činí liberálové, ale spíše o velice pragmatický a instrumentální přístup ke kapitalismu jako nástroji, který se historicky osvědčil.

Spojovat tedy konzervatismus s nízkými daněmi a bezbřehou podporou trhu tedy není zcela na místě. Pokud chceme hovořit o konzervativní politice, je lépe zmiňovat hodnoty jako společenská stabilita, důraz na tradici a kreativní proud předávání osvědčených společenských modelů, zachování kulturního dědictví po předcích, otázky identity a v případě Spojeného království bezesporu i oddanost monarchii jako instituci, plnící roli kotvy v rámci rozkolísaného politického systému.

Je jasné, že do těchto měřítek návrhy Liz Truss, ale i řady jejích předchůdců příliš nezapadaly a připravily tak Konzervativce o cenné politické body. Přitom si lze zaspekulovat, že v současných turbulentních dobách by to byl právě důraz na stabilitu ve společnosti, zachování sociálního smíru a přežití komunit namísto čistého individualismu, co by v uších vystrašených voličů, kteří začínají opět řešit otázky základního materiálního zabezpečení, mohlo rezonovat. Prostý neoliberální přístup byl odmítnut nejenom veřejností, ale i samotnými finančními trhy. Resuscitace tradičnějších konzervativních myšlenek se proto vcelku logicky nabízí.

Jak je tedy vidět, ať už v čele Konzervativní strany stane kdokoli, jeho role bude nesmírně složitá. Kromě panující globální krize se bude muset popasovat s vnitřně rozklíženou partají, která, chce-li skutečně za dva roky opět vyhrát volby, bude muset urychleně najít nový ideový program, který nabídne voličům. Každý z těchto úkolů by sám o sobě hravě zaměstnal nejednoho průměrného lídra. Jejich kombinace si pak vyžádá nadlidské úsilí. Je schopen jej některý z kandidátů vyvinout? To ukážou až následující měsíce!

Zemřel zakladatel společnosti Red Bull, nejbohatší Rakušan Dietrich Mateschitz

Ve věku 78 let zemřel po krátké nemoci Dietrich Mateschitz, zakladatel světové společnosti RED BULL. Zprávu společnost oznámila po půlnoci. Mateschit  byl považován za nejbohatšího Rakušana, kterého proslavilo sponzorování sportu. "Je úkolem nás všech pokračovat v jeho životním díle," píše Red Bull na závěr zprávy.

Dietrich Mateschitz se narodil20. května 1944 v Sankt Marein ve Štýrsku. Po studiu ekonomiky na Vídeňské univerzitě pracoval pro výrobce nápojů Jacobs Kaffe a Blendax. Při služebních cestách vypracoval projekt na průmyslovou výrobu asijského energetického nápoje Kreting Daeng, což je anglicky Red Bull (česky Rudý býk). Po obdržení licence založil společně s thajskou rodinnou firmou Yoovidhia v polovině 80. let  společnost Red Bull.

Aktivity společnosti byly zaměřeny především na sportovní sektor, i když podnikala i v jiných oborech. Nejdříve podporovala extrémní sporty, později i další, až došlo k nákupu salzburského fotbalového klubu, z něhož se stal velkoklub bojující v Lize mistrů, a založení úspěšné závodní stáje formule1. Red Bull je ve sportu velký pojem. Značné částky Mateschitz věnoval zdravotnickému výzkumu, podílel se na založení televizní stanice Servus TV

Podle amerického časopisu Forbes  byl Detrich Mateshitz mezi  nejbohatšími lidmi světa na 51. místě, jeho jmění je v roce 2022 odhadováno na 27,4 miliardy dolarů.

42. týden roku 2022 v Evropské unii

Sacharovovu cenu Evropského parlamentu letos dostal ukrajinský lid. Kvóty na zastoupení pohlaví ve velkých obchodních společnostech byly definitivně přijaty. Komise představila pracovní program pro rok 2023.

Pondělí 17. října

V Radě EU byl po deseti letech završen proces přijetí návrhu směrnice o zlepšení genderové vyváženosti v řídících a dozorčích orgánech. Podle konečného textu, který Rada oproti návrhu Komise mírně zjemnila, mají velké společnosti cílit na alespoň 40 % podíl méně zastoupeného pohlaví na pozicích členů dozorčí rady / nevýkonných členů správní rady, nebo na 33% podílu všech pozic v řídících a dozorčích orgánech. (Původnímu návrhu jsem se kdysi věnoval v článku Genderově vyvážená nehoráznost – tam přednesené základní argumenty platí i vůči konečnému textu.)

Rada EU rozhodla o vyslání odborných pozorovatelů EU na hranici mezi Arménií a Ázerbájdžánem (na arménské straně), kteří mají sledovat a analyzovat situaci v regionu a podávat o ní zprávy. Opatření reaguje na nedávné ozbrojené střety mezi těmito kavkazskými státy.

Na indonéském Bali došlo k podpisu komplexní dohody o letecké dopravě mezi EU (a jejími členskými státy) a Sdružením národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Dohoda EU-ASEAN by měla poskytnout leteckým společnostem z obou bloků více příležitostí k provozování osobní a nákladní dopravy. Nyní bude zahájen ratifikační proces.

Úterý 18. října

Komise představila svůj pracovní program na rok 2023 s podtitulem „Pevná a jednotná Unie“. Mezi priority má patřit řešení energetické krize a Zelený úděl. Program také na mnoha místech odkazuje na závěry Konference o budoucnosti Evropy.

Komise také předložila nové iniciativy v oblasti energetiky. Jednak jde o návrh dodatečných opatření v oblasti zásobování zemním plynem, zahrnující společné nákupy plynu, mechanismus nouzového omezení ceny plynu nebo pravidla solidarity mezi členskými státy. Druhým dokumentem je akční plán pro digitalizaci energetického systému.

Evropský parlament přijal rezoluci, ve které urguje přijetí Rumunska a Bulharska do Schengenského prostoru. (Pro zajímavost dodejme, že nizozemský parlament přijal o dva dny později usnesení, ve kterém žádá tamní vládu, aby vstup uvedených zemí do Schengenu vetovala.)

Středa 19. října

Evropský parlament udělil svou výroční Sacharovovu cenu za svobodu myšlení ukrajinskému lidu, zastupovanému jeho prezidentem, volenými představiteli a občanskou společností. Tuto cenu EP uděluje od roku 1988 za činnost v oblasti lidských práv, a to jednotlivcům, skupinám i organizacím.

Proběhl summit unijní tripartity neboli trojstranná sociální vrcholná schůzka, na které se setkávají čelní představitelé orgánů EU a celounijních svazů podnikatelů a odborů. Tématem bylo řešení energetické krize a krize způsobené rostoucími životními náklady. Nezdá se ovšem, že by schůzka přinesla něco hmatatelného.

Čtvrtek 20. října

Evropský parlament přijal rezoluci k nadcházející klimatické konferenci v egyptském Šarm aš-Šajchu. Mimo jiné v ní vyzývá země EU a G20, aby se jako lídři zavázaly k ambicióznějším cílům snižování emisí.

Čtvrtek a pátek 20.–21. října

​Proběhlo další zasedání Evropské rady věnované energetické krizi a válce na Ukrajině. Lídři se dohodli na některých opatřeních proti vysokým cenám energií – v podstatě v duchu úterních návrhů Komise (viz výše). Další závěry se týkají války na Ukrajině a kritické infrastruktury.