Vláda
může bez svolení poslanců například zadávat
státní zakázky, třeba schválit vítěze tendru na dostavbu Temelína a vyhláškou rozhodnout také o
struktuře čerpání miliard z eurofondů pro další programovací období.
Vláda
prostřednictvím těchto takzvaných podzákonných norem nemůže nahradit standardní
legislativu. V případě vyhlášení předčasných voleb a rozpuštění sněmovny
neznamená, že legislativní pravomoc přejde na vládu. Ta přechází na Senát.
Ústava
dává senátorům možnost namísto zákonů přijímat zákonná opatření. Tato
opatření navrhuje vláda a schvaluje horní komora parlamentu, kde má většinu levice.
Vláda
sama nebo spolu s prezidentem má pravomoci především v personální oblasti. To
se týká například diskutovaných velvyslanců, které pověřuje prezident se
souhlasem předsedy vlády. Stejně tak jmenuje prezident sám nebo se souhlasem
předsedy vlády do funkcí soudce, rektory vysokých škol, profesory, jmenuje a
povyšuje generály, předsedu Nejvyššího soudu a jeho místopředsedy, předsedu
Nejvyššího správního soudu nebo propůjčuje státní vyznamenání. Vláda samostatně
ovlivňuje činnost státních podniků nebo firem, kde je výlučným nebo
rozhodujícím akcionářem. V ní tak může vyměnit představitele – například ve
firmách, jako jsou Lesy ČR, ČEZ, České dráhy, Budvar nebo Česká pošta.
V
sociální oblasti vláda může svými nařízeními například ovlivňovat mzdovou
regulaci, valorizaci důchodů či výši minimální mzdy. Právě tuto pravomoc zřejmě
prezident po jmenování úřednické vlády využije jako první. Chce tak docílit
zvýšení minimální mzdy na 8 500 korun měsíčně, což premiér Nečas v minulosti
rezolutně odmítal.
Žádné komentáře:
Okomentovat