Dají-li poslanci důvěru Rusnokově vládě, dají zemi do rukou Zemanovi a Zemanovcům..

Vláda může bez svolení poslanců například zadávat státní zakázky, třeba schválit vítěze tendru na dostavbu Temelína a vyhláškou rozhodnout také o struktuře čerpání miliard z eurofondů pro další programovací období.

Vláda prostřednictvím těchto takzvaných podzákonných norem nemůže nahradit standardní legislativu. V případě vyhlášení předčasných voleb a rozpuštění sněmovny neznamená, že legislativní pravomoc přejde na vládu. Ta přechází na Senát.

Ústava dává senátorům možnost namísto zákonů přijímat zákonná opatření. Tato opatření navrhuje vláda a schvaluje horní komora parlamentu, kde má většinu levice. 

Vláda sama nebo spolu s prezidentem má pravomoci především v personální oblasti. To se týká například diskutovaných velvyslanců, které pověřuje prezident se souhlasem předsedy vlády. Stejně tak jmenuje prezident sám nebo se souhlasem předsedy vlády do funkcí soudce, rektory vysokých škol, profesory, jmenuje a povyšuje generály, předsedu Nejvyššího soudu a jeho místopředsedy, předsedu Nejvyššího správního soudu nebo propůjčuje státní vyznamenání. Vláda samostatně ovlivňuje činnost státních podniků nebo firem, kde je výlučným nebo rozhodujícím akcionářem. V ní tak může vyměnit představitele – například ve firmách, jako jsou Lesy ČR, ČEZ, České dráhy, Budvar nebo Česká pošta.

V sociální oblasti vláda může svými nařízeními například ovlivňovat mzdovou regulaci, valorizaci důchodů či výši minimální mzdy. Právě tuto pravomoc zřejmě prezident po jmenování úřednické vlády využije jako první. Chce tak docílit zvýšení minimální mzdy na 8 500 korun měsíčně, což premiér Nečas v minulosti rezolutně odmítal.