ČR by podle schváleného návrhu přišla celkem o 4,5 procenta z celkového objemu plateb. Podobná situace by nastala i na Slovensku, které by dostalo o 4,3 procenta méně. Naproti tomu Polsko by tratilo jen 1,6 procenta, Rakousko 2,5 procenta a Maďarsko 3,5 procenta.
Spor se vede především o zmiňovanou hranici 5000 eur ročních plateb. Ve chvíli, kdy se tato hranice uplatní, přijde ČR až o miliardu korun. Kdyby neexistovala a všechny členské státy se na krácení podílely rovnoměrně, ztratili by čeští zemědělci 3,4 procenta dotací, tedy 700 až 750 milionů korun.
Na dubnovém jednání unijních ministrů zemědělství se nenašla dostatečná většina států, která by návrh podpořila, nebo naopak zamítla. Proto budou ministři plán znovu probírat na další schůzce koncem června.
ČR se chce spojit se státy, které také zlikvidovaly nebo chtějí zlikvidovat zemědělskou malovýrobu. Jedná se o agrární velmoci Německo a Francie nebo Dánsko. Za návrhem na omezení plateb pro velkovýrobu jsou podle AK ČR zájmy rumunského eurokomisaře pro zemědělství Daciana Ciolose a polského eurokomisaře pro rozpočet Janusze Lewandowského. V Rumunsku i Polsku totiž převládají malé farmy, které návrh zvýhodňuje.
Pokud se orgány EU neshodnou do 30. června, začne podle procedurálních pravidel návrh platit v současné podobě. Když se na podzim zjistí, že krácení je nedostatečné, může být snižování přímých plateb ještě větší, až o šest či sedm procent.
Žádné komentáře:
Okomentovat