Podle světových statistik Česká republika patří mezi nejbezpečnější a prosperující země. Máme nejnižší nezaměstnanost a nejvíc pracovních příležitostí. Vypadá to, že jsme vítězi globalizace, ale většina lidí v ČR to
nevnímá, považuje to za podvod, věří že naopak oni jsou ti poražení. Proto volí
politiky, demagogy a lháře, kteří jejich nevědomosti jen rozvíjejí a slibují jim, že budou za jejich zápecnictví
a zkreslený pohled na ostatní svět bojovat.
Většina voličů Miloše Zemana, Andreje
Babiše, Tomia Okamury a komunistů se podle výzkumů cítí v globalizaci na
straně poražených. Stejné pocity má i značná část voličů sociální demokracie. Přesná odpověď na otázku, proč je v nominálně vítězné zemi tolik lidí s poraženeckými pocity, není k nalezení.
Velkou
roli jistě sehrála dřívější izolovanost českého obyvatelstva od svobodného
světa, cenzura a neznalost podnikání v období vlády komunistů. Jedinou pravdu
se dozvěděli lidé v Čs. televizi, rozhlase, novinách. Těch, kteří si pouštěli
vysílání zahraničního rozhlasu či televize byl nepatrný zlomek. Byla to někdy
pohodlnost ladit zahraniční stanici, ale hlavně lidé uvěřili komunistické
propagandě, že nepřátelské rozhlasové stanice lžou a vyvíjejí proti
socialistickým státům podvratnou činnost. V tomto duchu byli masírováni lidské
mozky českého obyvatelstva od dětí ve školkách až po domovy důchodců.
Tehdy se
vytvořila pravidla rovnosti a osobních příjmů, která musela být dodržovaná, i
když se někdy zdála nespravedlivá. Vlastnictví bývalo socialistické a osobní.
Socialistické vlastně bylo všechno mimo rodinných domků, bytů, chat, osobních
vozidel a 0,1 ha půdy. Každý zaměstnanec byl podle kvalifikace, věku a délky
zaměstnání zařazen do určité platové třídy a podle toho odměňován. To bývala
základní jistota, se kterou běžný nadřízený nepohnul, ani když zaměstnanec
pracovními výkony neoslňoval. Druhou jistotou bylo, že zaměstnanec se nemusel o
nic starat, všechno za něho vyřizoval podnik, od nemocenské přes rekreaci,
půjčky až po odchod do důchodu.
S
návratem kapitalizmu po roce 1989 padly všechny přednosti socializmu, tedy i
zaběhlé výhody pracujících. Doba, kdy si byli všichni rovni, skončila. Přišla
doba, kdy se říká, že fyzicky pracují jen ti hloupí. Přišla doba, kdy se
ukázalo, že nejlépe si žijí ti, co dovedou podvádět a okrádat ostatní. Té
rozhodující šedé mase, která rozhoduje volby, nevadí miliardáři, kteří zbohatli
záhadným způsobem, ale drobní živnostníci, kteří si pořídili nějaký ojetý
mercedes, a hlavně církevní restituce. To prostě mozky masírované Jiráskem a
socialistickou školou nejsou schopny strávit.
Je 27
let po převratu, přesto se na vymoženosti socializmu nezapomíná. Tehdy byla
komunistická ateistická výchova, lidé, kteří v ní vyrostli ji samozřejmě
předávají svým dětem. Co jiného by také potomkům mohli předat. Podobně i
současná škola, která dbá víc na příjmy peněz než na morálku. Proto vyrůstají
noví rasisté a nacionalisté, kteří nikdy žádného žida či afrického imigranta
neviděli, ale odmítají jim dát stejná práva na život jako mají oni. (sk)
Žádné komentáře:
Okomentovat