Praha bude slavit 30 let tunelářské politiky ODS

  Česká republika oslaví 1. ledna 30 let své samostatnosti. U této příležitosti pozval premiér Petr Fiala (ODS) na večeři všechny předsedy vlád Česka do Kramářovy vily. Na programu je také slavnostní koncert. O den později, tedy 2. ledna, ale ve velkolepém stylu plánuje současný předseda vlády Petr Fiala oslavit 30 let od vzniku samostatného Česka. 

Poslední den roku 2022 se předseda Senátu Miloš Vystrčil, předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová a předseda Národní rady Slovenské republiky Boris Kollár vydají na nejvyšší vrchol Bílých Karpat. Výstupem na Velkou Javořinu na hranicích Česka a Slovenska si chtějí připomenout pokojné rozdělení Československa a 30. výročí vzniku dvou samostatných států, informovala na svém webu Poslanecká sněmovna.

V rámci výročí zavítá na Nový rok hlava státu právě k našim sousedům na Slovensko. Redakci TN.cz to potvrdil jeho mluvčí Jiří Ovčáček. "Na Slovensku se chystají oslavy" .

U příležitosti výročí rozdělení státu pozval Fiala do Kramářovy vily na slavnostní večeři všechny premiéry českých vlád. Ti by ke společnému stolu měli usednout vůbec poprvé v historii. Jedná se o neformální sešlost, na kterou jsou pozvané také partnerky všech expremiérů. Stanovený není ani přesný program. "Hledali jsme způsob, jakým oslavit 30 let vzniku samostatné ČR. Dospěli jsme k tomu, že schůzka všech, kteří zemi nějakým způsobem v nějaké době vedli, bude dostatečně důstojná," vysvětlil mluvčí vlády Smolka. Poté bude v Rudolfinu následovat slavnostní koncert, který pořádá Úřad vlády ČR společně s Českou filharmonií. Toho by se měl zúčastnit také slovenský premiér Eduard Heger.

Pondělí bude mít Fiala opravdu nabité. Na programu má totiž také pravidelný novoroční oběd s prezidentem Milošem Zemanem. Ten se tradičně koná na zámku v Lánech. 

Hlavní město v rámci oslav 1. ledna od 16:00 speciálně nasvítí některé budovy. V národních barvách se rozzáří například Nová radnice na Mariánském náměstí, Petřínská rozhledna, Rudolfinum a také zdi pod metronomem na Letné. V centru metropole budou vyvěšeny české vlajky. Speciální hlášení zazní od 8:00 do 20:00 v celé síti metra: "Již 30 let jedeme po vlastní lince jako samostatná Česká republika. Přejme si proto šťastnou cestu i do budoucna. Vaše hlavní město Praha". Všechny tramvaje v ulicích navíc budou osázeny vlaječkami České republiky, přiblížilo na stránkách vedení města. K příležitosti výročí samostatnosti Česka Pražský hrad od 17. do 21. ledna vystaví české korunovační klenoty v katedrále sv. Víta. 

Před 30 let podepsali tehdejší premiéři Václav Klaus a Vladimír Mečiar dohodu o rozdělení České a Slovenské Federativní Republiky. Zlom nastal po volbách v červnu roku 1992, kdy v Česku zvítězila ODS a na Slovensku Hnutí za demokratické Slovensko (HZDS). Sporů mezi českými (pražskými) a slovenskými politiky vypuklo po  listopadu 1989 několik. Nekonečné byly parlamentní tahanice o název státu, slovenským politikům v touze po obnovení Slovenského štátu z dob 2. světové války nahrávalo rušení zbrojního a těžkého průmyslu, který byl převážně na Slovensku, a stoupající nezaměstnanost. Hlavní příčinou česko-slovenské roztržky byl federální ministr financí Václav Klaus, který se do této funkce dostal zásluhou vydírání Havla a ostatních disidentů. Kvůli zahájené tunelářské privatizaci stranických kamarádů se Klaus potřeboval Slovenska zbavit, proto před volbami  slíbil českému obyvatelstvu  dohnání západní ekonomiky během 4-5 let. Napodobil ho na Slovensku Mečiar, který slíbil Slovákům slovenské Švýcarsko během 10 let. A lid uvěřil a volil.

Tehdejší prezident Václav Havel pak v červenci 1992 abdikoval. Politici následně 26. srpna stvrdili svým podpisem rozdělení Československa. Po zbylou dobu byla federace bez prezidenta. Dva státy se na mapě pak objevily 1. ledna 1993.

Vláda je tady kvůli zmírnění chudoby oligarchů

 Dle podložených zvěstí z prostonárodních bankovních kruhů bude v únoru roku 2023 inflace v zemích českých stále někde kolem krásných 20 %. Rok tvrdého vládního boje proti inflaci přinesl absolutně voňavé Fialovo lejno. Ono to bude tím, že proti inflaci bojují ekonomičtí skrblíci odkojeni Klausovou neoliberální ekonomickou idiot teorií: "Bohatým dávat, chudým brát."

Pravicový premiér si v Bruselu padl do náruče s levicovými ekology a zajistil občanům českých zemí zvýšení poplatků za likvidaci odpadů, provoz motorových vozidel a kouř z elektráren. Sklidil za to poťouchlou pochvalu ve většině zemích EU. 

Sbor vládních cyniků přinesl za rok tvrdé pravicové práce nejrozsáhlejší inflaci a nejvíce českých obyvatel ohrožených chudobou. 

Prapodivný ministr financí  si v tisku pustil hubu  na  špacír. Pomatení smyslů  opavského ministra peněz je už tak očividné. Některá vzácná slova opavského mistra: "Příští rok bude lepší, pokud nebude stejný nebo horší."  Odpovědnost vlády se pomalu vytratila jako ožralý neplatič z pochybného lokálu. 

Vládní ultrapravice prosadila děsivý pokles státních příjmů a na druhé straně vůbec neví, ani netuší, kolik v příštím roce bude muset stát zaplatit distributorům energií za stropované ceny. Že něco pohlídá ERU, nebo síť distribučních šmejdů, to je příspěvek na úrovni slaboduché Troškovy pohádky. Zvyšování daní nebude, ani kdyby měla republika prodat veškerý státní majetek včetně Karlštejnu a téměř všechny občany k tomu. Daňové příjmy rostou, ekonomika roste, ale jako stát klesáme nenávratně dolů do bažiny smutku a dluhové pasti zoufalství. 

Ministr zdravotnictví Válek, jehož si lze i bez velké fantazie představit jako dr. Chocholouška ve filmu Jáchyme, hoď ho do stroje, připravuje platby za lékařské úkony, neboli pacient bude platit doktorovi hotově na ruku. Pojišťovny podle něj jsou od toho, aby od občanů vybíraly peníze, nikoli kvůli tomu, aby za občany platily doktory.

Čekat se dá i to, že ODS zopakuje akci Strop pro LTO. Zaplatíme 100, 120, 150, 170, nebo 200, nebo tentokrát víc státních miliard? Rovněž taktéž nikdo neví, kolik zisku pro pár dobře vybraných firem přinese verze odložené daně .

Může se klidně stát, že zaplatíme maximum a dostaneme minimum. Občan zaplatí hezky vysoko zastropované energie, předražené potraviny a služby. Občan oligarcha dostane od státu miliardové sociální příspěvky, dle dopředu promyšlených rad se zdaleka vyhne odloženému windfallu a velké snížení daňové zátěže už bude jako ta pověstná komunistická třešnička na kapitalistickém dortu.

Pravicová idea štíhlého slabého státu plného slabých občanů a silných oligarchických struktur se v uplynulém roce velmi přiblížila a v příštím jistě se ještě ukáže na světle. (ek)

Vysoká cenová politika železnice české i rakouské

Po 30 letech obnovené přímé železniční spojení mezi Prahou, Českými Velenicemi a Vídní sice přivítali obyvatelé českého i rakouského příhraničí, ale toto spojení je výhodné především pro obyvatele hlavních měst, Prahy a Vídně, neboť je o hodinu rychlejší a 100 korun levnější než cesta přes Břeclav. Tím, co omezuje cestování ve vlaku jsou především ceny. jízdného. Značné rozdíly v cenách jsou údajně způsobené rozdílnou kupní silou obyvatelstva obou zemí.

Pokud se lidé v českých zemích zlobí na drastické zvyšování cen jízdného na železnici, proti cenám rakouských drah (ÖBB) jsou české dráhy mnohem levnější. Na to přišli i Rakušané u české hranice, kteří se vydávají do Prahy. Když dnes (28.12.2022) se vydá Rakušan z nádraží v Gmündu do Prahy, zaplatí za jízdenku 40 eur (969 Kč). Pokud přejde  na 2 km vzdálené nádraží v Českých Velenicích, pojede do Prahy za 13 eur (326 Kč). Byla zde ještě možnost koupit si jízdenku s předstihem; kdo si koupil jízdenku na dnešní cestu z Gmündu do Prahy 23.12.2022, zaplatil 9,90 eur (240 Kč).

Cesta z Gmündu do Vídně dneska stojí 28,50 eur (691 Kč), ale o 2 km delší jízda z Českých Velenic stojí 24,90 eur (603 Kč). Pražana, který nastoupí v Praze v 17:46 hod. bude cesta až do Vídně stát 28,90 eur (701 Kč). 

Krbová kamna zabíjejí

 Známý britský ekologický analytik George Monbiot znovu varuje, že vytápění dřívím je nesmírně nebezpečné lidskému zdraví. 

Kouř ze spalování dříví je překvapivě škodlivý. Přestože jen 8 % domácností ve Velké Británii (většinou bohatých) má kamna na dřevo, vypouštějí více malých částic (nejnebezpečnějších znečišťujících látek) než všechna vozidla na silnicích. Dokonce i moderní, schválená, "ekologická" kamna na dřevo produkují 750krát více drobných částic než těžká nákladní vozidla.

 Máme k dispozici údaje o počtu úmrtí, o nichž se předpokládá, že jsou způsobena znečištěným venkovním ovzduším: v Anglii je to 26 000 až 38 000 úmrtí ročně. Nemáme však žádné údaje o dopadu znečištění ovzduší uvnitř budov, jehož zdaleka největším zdrojem jsou kamna na dřevo v domácnostech, které je mají. Pokaždé, když otevřete dvířka kamen, abyste přiložili, zaplaví váš domov drobné pevné částice spolu s dalšími toxiny, včetně benzenu, formaldehydu a polycyklických aromatických uhlovodíků, což zvyšuje úroveň znečištění vysoko nad úroveň doporučenou Světovou zdravotnickou organizací.

Tyto jedy mohou ovlivnit všechny orgány v těle. Drobné částice procházejí plícemi přímo do krevního oběhu. Ať se usadí kdekoli, způsobují škody. Jsou spojovány s řadou druhů rakoviny, srdečních a plicních onemocnění, mrtvicí, demencí a ztrátou inteligence. Způsobují stárnutí kůže a poškozují játra. Poškozují plod v děloze a vývoj dětí. Je obzvláště ironické, že v domácnostech lidí, kteří kupují pouze ekologické produkty, aby snížili chemickou zátěž svého těla, najdeme kamna na dřevo. Spalování dřeva je v souladu s "přirozeností" tohoto přístupu, ale to, co považujeme za "přirozené" (termín, který často používáme ve významu "staré"), není vždy to nejlepší.

Jsem  přesvědčen, že prodej krbových kamen a kotlů na pelety by měl být zakázán a jejich používání postupně ukončeno (s pomocí pro těch několik málo lidí, kteří nemají alternativní zdroj vytápění). Za stejný rozpočet bych si mohl pořídit vzduchové tepelné čerpadlo.  Myslím si však, že lepší volbou by bylo nainstalovat vysoce účinný plynový kotel a používat ho co nejšetrněji.

Kapr už lidem škodí a přerůstá přes hlavu

Známý esejista Václav Cílek formuluje varování, kam může dospět současný způsob hospodaření na rybnících. Jeho názor, že z rybníků se staly jen velkovýkrmny kaprů, lze jen potvrdit. Dnes se z produkčních rybníků vyloví pětkrát více ryb než v roce 1980. Zisk  z prodaných ryb se dostal na první místo, ostatní funkce rybníků jsou zatlačeny do kouta, téměř zničeny a zapomenuty.

Staří baštýři v obavách před silnými dešti v létě rybníky upouštěli, takže u břehů byly 20-30 široké pláže, na které byla vlnami vynášena špína z vody, aby na slunci oschla a vítr ji odfoukl. Ryby se přikrmovaly jen výjimečně.

V současnosti téměř denně v letním období na vodní hladiny větších i menších rybníků vyjíždějí rybáři s pramicemi naloženými krmnou směsí, která během plavby okolo břehů mizí v zakalené vodě. Dnes se rybníky neupouštějí, voda zasahuje vegetaci na břehu, která proto hnije a voda toto bahno společně s trusem ryb roznáší po dně rybníka.

Dna rybníků jsou plná bahna, voda je zcela zakalená, zmizeli vodní ptáci, žáby i další obratlovci. Na vodní ploše je mnohdy už od jara vidět „hrachová polévka“ ze sinic a řas. Vykoupat se v takové vodě dnes dokážou jen lidé nejotrlejší. Navíc břehy bývají už natolik zarostlé vegetací, že se ani k vodě nelze dostat. Přitom ještě na začátku 60. let minulého století turisté jásali úžasem nad posečenými travnatými břehy, písčitými plážemi a  čistou vodou .

Když experti popisují tento chmurný obrázek, vidí jeden z důvodů v tom, jak přistupují velkoproducenti sladkovodních ryb k výkrmu kaprů. Rybáři dokrmují ryby obilovinami nebo se do nádrží kvůli zvýšení takzvané úživnosti rybníků a produkce kaprů naváží i kravský hnůj či kompost. 

Procesu obohacování vod o živiny se odborně říká eutrofizace, avšak fosforu a dusíku je dnes ve vodě tolik, že nikdo neví, co si s nimi počít. Eutrofizace je způsobena jednak splachy z polí, ale také z komunálních odpadních vod. Čističky, které jsou tak v 10 procentech vesnic zdaleka nevyprodukují pitnou vodu. Ve zbývajících vesnicích se splašky míchají s dešťovou vodu a vtékají do rybníků. Zásluhou tohoto obrovského množství živin (fekálie, odpadní vody z koupelen a praček, obohacené o léky a jiné chemikálie. se přemnoží řasy a sinice. K zahuštění vody pak přispívají i sami kapři, kteří likvidují plankton, jenž by měl ničit zelené vodní řasy.

Kapr vydrží vše a sežere vše, takže v rybnících tam prakticky nic jiného nepřežije. Ani to rybářům nestačí a kapra dokrmují.

Na žalostný stav českých rybníků upozornila v letních měsících výstava s názvem Třeboňsko pozemské a s podtitulem Rybníky – klenot, co se už netřpytí. V samém srdci českého rybářství a rybníkářství, v Třeboni, se však uskutečnila bez větší odezvy. Lidé v Třeboni nechápou změny v rybním hospodářství a krajině, které přinesla Klausova privatizace a honba za penězi. Tak jako  zmizely rybářské a lesnické uniformy, kterými se město hemžívalo, mizí i pověst třeboňského rybářství a Třeboňského kapra, který je už téměř 100 let chráněnou značkou. Privatizace Státního rybářství, které přece jen "lidsky" fungovalo za první republiky, protektorátu i za socializmu, byl  z  hlediska ochrany přírody, zdraví lidí a turistiky omyl. 

Rekordní sklizeň v čínském zemědělství

Podle zprávy Čínského statistického úřadu bylo v Číně sklizeno rekordních 686,5 milionu tun bílkovinných plodin. Je to o 3,7 milionu tun více než bylo sklizeno v roce 2021. Zvýšení sklizně je zdůvodňováno rozšířením ploch orné půdy o 701.000 ha a zvětšení podílu pěstované sóji. V letošním roce však byly nižší hektarové výnosy především u rýže, které proti loňsku poklesly o 0,1 procent.

Celková produkce obilí v Číně vzrostla o 0,1 procento, na 633,2 milionu tun. Sklizeň pšenice byla vyšší o 0,6 procent, sklizeno bylo 137,7 tun. Kukuřice bylo sklizeno 277,2 tun, rýže 208,5 milionu tun. 

Sklizeň sóji byla v roce 2022 vyšší o 20,3 procenta, sklizeno bylo 20,3 milionu tun. Bylo toho dosaženo zásluhou zvýšení osevní plochy sóji o 20 procent. Orientace čínských zemědělců na výrobu sóji je odezvou na zvětšené chovy prasat. 

K zvýšení výnosů došlo v Číně i přes velmi nepříznivé počasí roku 2022, naopak příznivé byly výkupní  ceny pšenice a rýže stanovené vládami jednotlivých čínských provincií. Intenzita čínského zemědělství je obdivuhodná. Přestože čínští zemědělci obdělávají jen 9 procent zemědělské půdy na Zemi, dokážou uživit 20 procent obyvatel Země.

Obec Mezná se vzepřela diktátu nepřizpůsobivých přistěhovalců

Domovská příslušnost bývala před rokem 1948 obrovskou občanskou výsadou. Obec se musela o všechny své příslušníky starat, ocitli-li se v nouzi. Příslušnost do obce a právo volit obecní samosprávu a být volen získal člověk narozením v obci, případně po 10 letech  soustavného pobytu v obci a rozhodnutím obecního zastupitelstva. Nebylo tedy možné, aby se někdo, kdo v obci pobývá měsíc, se stal starostou.

V roce 1949 komunisté chtěli jednak zničit vše, co by připomínalo kapitalistickou minulost, jednak potřebovali mít v čele obcí svoje lidi. Mnohdy takové lidi  přímo v obci neměli, takže byli předsedové a tajemníci MNV dosazeni odjinud. Proto zrušili domovskou příslušnost. 

Návrat k domovským právům obyvatel českých obcí nekompromisně odmítla polistopadová mocná garnitura ODS a ČSSD. "Ne, ne, ne!" hlavu by si při návrhu domovského práva tehdy byl ukroutil "Sir No," jak v Bruselu říkají Klausovi. Změna přišla jen tím, že nyní nejsou představitelé obcí dosazováni z okresu, nýbrž se do malých obcí stěhují nepřizpůsobiví zbohatlíci z měst, kteří chtějí, aby se jim obec přizpůsobila. Obyčejně není problémem přesvědčit místní obyvatelstvo, jehož obživou byla vždy tvrdá fyzická práce ve špíně, že obec může prosperovat jen zásluhou úřednických schopností vzdělanců z měst. 

Nahlédne-li člověk do dokladů malých obcí, starých 100 a více let, zjistí, že tehdy starostové, radní a další členové zastupitelstva byli absolventi nejvýše obecné školy a jejich starostí bylo starat se o obec a její obyvatele, nikoli úřadovat. Od toho byl v obci učitel či jiný  škrabálek, který si potřeboval přivydělat nějakou korunu.

Když je učitel písařem, je to v pořádku i dnes, nesměl by se z něho stát císař, který chce vládnout. A to je případ jihočeské obce Mezná. Přistěhoval se Mezné před devíti lety učitelský pár. V době, kdy se objevili, končil dlouholetý starosta a přistěhovalá kantorka se vyprofilovala jako neškodná volba na dobře placené místo u počítače na obecním úřadě.  To nenasytným novým obyvatelům stačilo jen do doby, než si za vsí koupili objekt bývalého JZD, ze kterého zamýšleli udělat noční klub s názvem Easy Rider (film, kde vesničané o cizí lidi nestáli). Ke zřízení putyky je třeba pitná voda a sociální zařízení. A to není zadarmo.

Starostka společně s několika příznivci z řad místních občanů se pustila do shánění peněz na stavbu obecního vodovodu a kanalizace. Byla nabídnuta dotace 35 milionů korun, přičemž obec by musela doplatit 9 milionů, které nemá. Byl už vypracován projekt, který zřejmě v rámci potřeby peněz na jiné (neznámé) účely vynechal přípojky k domům, takže každý zájemce o vodu si měl nechat udělat a zaplatit svůj projekt. Člověk na jihočeské vesnici, je se vším svolný, pokud nemusí platit za něco, v čem vidí podvod. Stavba sama o sobě by vyžádala od každého domu několik desítek tisíc korun. Ale platit za nic ještě lidem, kteří si řikají projektanti, a úředníkům za razítka. To raději jsem bez vody. Když dříve někdo doma stavěl, tak to oznámil (většinou dodatečně) na MNV, případně zaplatil několikakorunový poplatek. A tím to končilo. Navíc, kde v sousedních vesnicích byl zaváděn veřejný vodovod před rokem 1989, měli ho lidé prakticky zdarma přivedený až do koupelny, pouze kohoutky si museli koupit.

Starousedlí obyvatelé Mezné zasluhují obdiv. Uhájit tradiční vesnické prostředí a své zájmy, to se v současnosti, kdy nepřizpůsobiví přistěhovalci z měst začínají mít na vesnicích převahu a  snaží se vesnicím vnutit městskou morálku peněz až na prvním místě, je čin obdivuhodný. 

 

České devadesátky nezastavila ani státní hranice

Dnes je to přesně 30 let, co 18. prosince 1992 v příhraničním rakouském okresním městě Gmündu došlo k dvojnásobné vraždě. Důvod vraždění nebyl dodnes objasněn, pachatel nebyl vypátrán.

Zavražděni byli prodavač losů Hans Scholler (74) a jeho syn Franz Scholler (38), který v kiosku otci občas pomáhal. K vraždě došlo v domku na Schremserstrasse, jedné z nejrušnějších ulic. Zavraždění muži byli objeveni až po několika dnech, když soused zjistil, že tam stále svítí světlo, ve dne i v noci.

Při vyšetřování policie zjistila, že oba muži byli zákeřně popraveni zbraní české výroby ráže 7,65. Po činu pachatel uprchl oknem, potom se jeho stopa ztratila. O pomoc byla požádaná česká policie, která také žádnou stopu neobjevila. Česká policie ovšem tenkrát procházela personálními změnami,  nastupovali nezkušení lidé, navíc česká policie měla své velké starosti s přibývající kriminalitou doma.

Naděje na úspěch rakouské policii svitla koncem roku 1999, když při zátahu na "kamionovou mafii," která přepadala kamiony a vraždila řidiče, byl zadržen ozbrojený český občan, o kterém jeden svědek tvrdil, že ho v Gmündu viděl 18. prosince 1993.  Pátráním v České republice se zjistilo, že tento kriminálník, který mimo jiné také zapálil noční klub v Českých Velenicích, v době dvojnásobné vraždy byl prokazatelně v české věznici.

Do dneška pachatel dvojnásobné vraždy nebyl vypátrán, ani nebyly oznámeny další poznatky z vyšetřování. Podle sdělení dolnorakouské policie toto je ojedinělý neobjasněný případ. Od té doby se ve spolkové zemi kriminalita značně snížila, naopak objasněnost je téměř stoprocentní.

Budou děti rozhodovat o své budoucnosti?

 V Rakousku se smí volit už od 16 let. U nás se pokusy s dětskými volbami dělají zatím jen „na zkoušku“, pod patronací ideologicky čistých neziskovek na školách. Ale sílí hlasy, že nezletilí by měli volit i oficiálně.

Hlavně kolem tématu klimatického blouznění se dnes užívá argument, že ve volbách jde přece o budoucnost, do níž dnešní třicetiletí, a starší, fotři nemají mladým kecat. Mládí vpřed!

V nejstarších dochovaných písemných památkách najdeme doklady o tom, jaké úctě a vážnosti se těšili starci, kteří přitom už nemohli svou prací přispět ke společnému dílu. Proč je ti ostatní nechávali přežít? Proč jim nosili dary, živili je, nechávali promluvit jako první? Proč jim naslouchali? Protože existuje něco jako zkušenost. Zkušenost jako zobecněný prožitek. Naakumulované vědomosti, praxí ověřené poznatky, to vše pomáhalo ostatním kvalitněji žít, vyvarovat se nástrahám a rizikům.

Jistěže s věkem moudrost nepřichází automaticky. Ale teprve v jistém věku si většina lidí řekne: pochopit život je tak těžké. Jak rád bych to teď sjel celé znova, bohatší o získanou zkušenost! Ale takhle to, žel, nejde. Co ale jde, o svou zkušenost se podělit. Musí však být někdo ochotný zkušenost přijmout. Doba je taková, že ti, co mají ještě na zadku přilepenou skořápku od vajíčka, už poučují, jak se má správně létat.

Volby jsou v demokracii tím nejvážnějším a nezodpovědnějším aktem. Byly doby, kdy mohli volit jen muži (ve Švýcarsku dostaly ženy volební právo až v roce 1971). U nás nejdříve mohli volit jen lidé (muži ženy) plnoletí tj. od 26 let. Později se ten věk snižoval, až se ustálil na současných 18 let. Leckdo může celkem oprávněně mluvit o tom, že volit by měli jen ti, co platí daně. Nebo jen ti, co mají děti. Nebo … Najednou někdo přišel na to dát volební právo školákům?

S jakou asi motivací asi by volil ten, co nikdy nepracoval, o nikoho nepečoval, nikdy se o nikoho nebál, nikdy neplatil daně, nikdy nepočítal, jak vyjít s výplatou, kdo se nikdy nestaral, jak si najít práci, jak si zajistit bydlení, jak se srovnat s mnoha regulacemi, pravidly a omezeními? Jak by volil ten, kdo nemá osobní zkušenosti s fungováním zdravotnictví, policie, soudů, s podmínkami pro podnikání? S jakou motivací by asi volil ten, koho nezajímá, kolik stál dům, ve kterém bydlí, kdo vybudoval sít silnic a železnic, kdo vymyslel mobilní telefon a internet? S jakou motivací by volil ten, kdo dosud vše dostal až pod nos, kdo nikdy neřešil vážné trápení či starosti, kdo se nikdy nepotýkal s úřady, byrokracií, kdo nezažil nouzi, obavy o blízké?

Vymývači mozku vědí, že ochočení lidí, kteří už v hlavách mají zkušenosti a vlastní názory, se podaří málokdy. Ale nezletilce považují za nepopsané listy, na které může agitátor napsat jakékoli heslo, které ho napadne. Nezletilce je snadné přesvědčit o čemkoli. Nezletilce je možné snadněji krmit frázemi o spravedlivém světě bez vykořisťování, bez kapitalistů a kulaků, kysličníku uhličitého, aut, soukromého vlastnictví, osobních svobod a politických práv. (jb)

Prezident může někdy být bavičem

 Pod titulem prezident si u nás většina lidí představí hlavu státu, muže nebo ženu. Takový prezident bývá ze všech politiků nejvíc na očích obecenstvu domácímu i přespolnímu (zahraničnímu). Jsou však i jiní prezidenti. Tímto titulem bývají poctěni i představitelé různých velkých, menších i nejmenších svazů, společností, spolků, klubů a podobně. Jednoho takového prezidenta mají ve svém čele i zubaři, co si říkají stomatologové.

Měl jsem možnost vyslechnout jeden rozhovor redaktora Českého rozhlasu s šéfem českých zubařů. Vrchní zubař povídal a povídal. Komici a baviči se musí obávat, jaká konkurence existuje. Než stačil redaktor dopovědět otázku, host už odpovídal, ale na něco jiného, než byl tázán. Po několika málo minutách jsem poznal, že se nedozvím odpověď na zásadní redaktorovu otázku: „Proč statisíce občanů České republiky marně shání stomatologa, když v České republice je nadprůměrné množství zubařů na počet obyvatel,“.

Prezident stomatologické komory mlel páté přes deváté, chrlil jednu statistiku za druhou. Z jeho nesouvislého drmolení jsem poznal, že tento člověk, který místo toho, aby pomáhal pacientům a nutil k tomu zubařskou armádu, naopak bolest pacientům svou neschopností organizuje. Není při této činnosti sám, neboť na týrání pacientů se také svou benevolencí podílí vláda, především ministr zdravotnictví, ukázkový vzor doktorského cynika.

Zubařský král předvedl, že zná své království jen z vyplněných dotazníků od svých poddaných, které zřejmě sám sestavuje, takže jeho praktická znalost poměrů ve zdravotní péči končí někde u posledního pražského paneláku. Vše ostatní je „vesnice“, jak sám neustále opakoval, a není možné, aby na každé vesnici byla zubařská organizace.

Statistika je dobrá věc, ale při bolesti zubu pacientovi pomůže stejně jako pohádka o Červené karkulce. Poměry v české stomatologii jsou názornou ukázkou toho, jak se dobrá myšlenka může zvrhnout v opak. Při rušení ústavů národního zdraví a lékařských obvodů nadšení reformátoři tvrdili, že je to kvůli občanům, kteří si budou moci vybrat lékaře, který se jim nejvíc líbí. Postupem času se situace obrátila tak, že občan si nikoho vybrat nemůže, tím, kdo si vybírá, jsou lékaři.(stk)

Razie proti "Říšským občanům" v Německu

V minulých dnech v Německu proběhla jedna z největších poválečných policejních akcí. Spolkový státní zástupce dal podnět policii k zatčení 25  lidí, kteří jsou podezříváni z přípravy ozbrojeného útoku na vládu. Mezi zatčenými je jeden bývalý vysoký policejní úředník z Hannoveru.

Úředník byl zřejmě podezříván z protistátní činnosti delší dobu. Údajně působil v odboru ochrany státu (LKA) jen několik týdnů. Už několik dní před zatčením mu bylo zakázáno nosit uniformu, mít u sebe zbraň a navštěvovat svou služební místnost. Pokračuje jeho vyšetřování.

Dolnosaský ministr vnitra Boris Pistorius uvedl, že vyšetřování je na začátku. Bylo zjištěno, že v Dolním Sasku se k hnutí "Říšští občané" hlásí asi 900 lidí, z nichž 50 policie vede jako aktivní pravicové extremisty. Michael Lühmann ze strany Zelených při zasedání Zemského parlamentu uvedl, že mezi Říšskými občany lze nalézt několik členů parlamentní strany AfD (Alliance pro Německo).

Do akce proti Říšským občanům bylo zapojeno několik tisíc policistů. Policie a státní zastupitelství jsou obviňováni, že hnutí Říšští občané nechaly bez povšimnutí dlouhou dobu působit, že její příslušníky považovaly za blázny. Říšští občané jsou bezesporu nepřátelé Německa. Neuznávají současnou Spolkovou republiku Německo a veškeré její demokratické struktury. Jedná se o teroristickou organizaci, která se netajila záměrem násilně svrhnout současný německý politický systém. Nepříjemné je, že mezi zatčenými 25 Říšskými občany jsou soudci, policisté a vojáci. To vrhá stín na bezpečnostní struktury, jejichž úkolem je chránit stávající státní zřízení.

Mráz a pomoc bezdomovcům

 Přestože v ubytovnách charitativních organizací bývají i v největších mrazech volná lůžka, bezdomovci z nějakých důvodů přespávají na ulicích, v parcích, na teplovodech a podobně. V Hamburku se bezdomovcům snaží pomoci jakýchsi stanů či iglů (doupat). Na začátek ledna 2023 plánují umístit ve městě 30 těchto iglů.

Jedná se o lůžko zakryté  hliníkovou střechou s tepelnou izolací. Uvnitř je teplota nejméně o 15°C vyšší než venku. Zatím církevní a jiné charitativní organizace vyhledávají místa, kam iglů pro bezdomovce umístit. Tato zařízení se osvědčila už v loňském roce. Iniciátor akce Max Brian věří, že se mu podaří zachránit mnoho lidí před umrznutím.

Důvody proč nakupujemé špatné a předražené potraviny

V poslední době se ve sdělovacích prostředcích množí hypotézy, proč jsou v ČR potraviny dražší než například v Polsku a v Německu a současně i méně kvalitní. Skoro vždy se vysvětlují odlišné ceny rozdíly ve výši daně z přidané hodnoty (DPH): v Polsku (5 %, nyní dočasně na některé potraviny 0 %), v ČR (15 %), v Německu (7 %). Jenže to je omyl, rozdílné ceny se nedají vysvětlit sazbami DPH. Čím také vysvětlit, že prodávané potraviny v Polsku a v Německu jsou nejen levnější nýbrž i kvalitnější? 

Česká společnost si po roce 2010 totiž lepší kvalitu potravin nevynutila, nevyžadovala ji a dodnes o ni neusiluje. U lidí v poslední době zanikla schopnost odlišovat kvalitní potraviny  od jídel podřadných. Během vícero desetiletí  se vyvinuly i neblahé české stravovací stereotypy, zejména tendence se levně co nejvíc najíst. 

Dnešní průzkumy trhu říkají, že Češi z každých vydaných 10 CZK za potraviny utratí plných šest z nich za jídlo dočasně zlevněné v různých nabídkových akcích, což je jev na Západě naprosto nevídaný!

 Tlak českého zákazníka na kvalitu potravin bude nadále zanedbatelný, nicotný, neb Čech s oblibou konzumuje levné, logicky i kvalitativně podřadnější potraviny. V Česku nemůže tedy dojít k něčemu podobnému jako na Západě, že rozezlení zákazníci, pokud kvalita nabízeného výrobku jedním řetězcem (prodejcem, výrobcem) klesne pod zákaznictvem akceptovatelnou mez, hbitě přeběhnou ke konkurenčnímu prodejci (výrobci). V ČR to ani nejde, protože přeběhnout není ke komu.

Nezanedbatelnou roli zde hrají návyky starších zákazníků z dob předlistopadových, kdy v celém Československu byly potraviny vyráběny podle Československých norem (ČSN) a každá potravina se prodávala za cenu stanovenou Federálním cenovým úřadem. Kvalitu ani cenu si tedy nestanovil výrobce ani obchod, ale stát. Každý výrobce potravin měl nad sebou kontrolory, kteří měli prostředky k zjišťování obsahu jednotlivých složek, podle ČSN. Zjištěné nedostatky byly tvrdě trestány, zvláště, když se stížnostmi začal zabývat některý orgán KSČ. Byly sice mezi některými potravinami rozdíly v chuti, ale ty byly dány především rozdílnou krajovou kvalitou surovin a technickými možnostmi jednotlivých výrobců. Obsah však musel odpovídat normě. 

Ze současných statistických průzkumů plyne, že zboží nezlevněné až do svého budoucího zlevnění tzv. „hlídá regály“, za normální cenu se v mezidobí v podstatě neprodává nebo velmi málo. Je to jev vyskytující se i na Západě, ale zřídka, protože i nezlevněné zboží se tam prodává vlivem nákupních zvyklostí stále a prodejce dbá z konkurenčních důvodů na velkou šíři nabídky. Výše uvedený jev vyvolává u managementů českých řetězců prodávajících potraviny, což jsou vesměs české firmy, byť stejného názvu jako zahraniční, jen byly v ČR založeny financemi ze zahraničí, zcela neblahou tendenci vyřazovat zboží, které se po určité období málo prodává, navždy (!) ze sortimentu, tedy zužovat pestrost výběru zboží. Jelikož tak činí všechny české řetězce, nemusejí se obávat podstatně větší šíře nabídky u konkurence, která by jim mohla odlákat zákaznictvo. Tímto postupem se též petrifikuje zásada českého zákazníka „co neznám, to to nežeru!“

Alespoň částečně by napomohla změnit tento stav praxe známá ze Západu nabízející zákazníkům v obchodech často a opakovaně zdarma ochutnávky méně běžných druhů potravin. Takové pokusy tady bývaly. Jenže se nepočítalo s českou povahou, takže hned první ochutnávači (především ochutnávačky) nahrnuli z vystavených talířů nebo podnosů vše do igelitek či jiných tašek. Proč ne, když je to zdarma. Nebo toto učinil ještě před zahájením akce přímo personál obchodu, který to pak svedl na zákazníky.

Svou roli hrají i jiné neblahé návyky. Češi nejedí nebo jedí málo ryby, zeleninu, zvěřinu a jehněčí maso. Na Vánoce se doslova přežírají kapry, ale pak po celý rok se rybám vyhýbají, snad s výjimkou sešrotovaného odpadu zvaného rybí prsty.

Zatímco managementy na Západě se snaží maximalizovat zisk podniku co největším obratem, v Česku vytvářejí managementy zisk mnohem snadnější cestou, co nejvyšší marží. Bezuzdné zvyšování zisku na Západě nedovolí tamější konkurenční prostředí. Neustálé nucení výrobců potravin českými řetězci k co nejnižším cenám - prodejní ceny  jsou domluveny kartelovými smlouvami, byť oficiálně neexistují. Český protimonopolní úřad je naprosto neschopný plnit své poslání. Češi svou chorobnou zálibou ve zlevněném zboží nejsou s to kvalitu potravin ani vnímat, natož na to přiměřeně reagovat jako zákazníci na Západě. Přeběhnutí zákaznictva ke konkurenci není v ČR možné, protože všechny řetězce se sídlem v ČR činí naprosto totéž – všechny prodávají prakticky stejné zboží od stejných výrobců s co nejvyšší marží bez ohledu na kvalitu.

Následkem toho se kvalita potravin a jídel v ČR v posledních dvou desetiletích ustálila na nejnižší možné úrovni. Stav se bude i nadále zhoršovat vlivem upadajícího povědomí českého spotřebitele, pamětníci budou vymírat a mladí nebudou vědět, jak mají kvalitní česká jídla vlastně chutnat.

 

Dnes probíhá 24 hodinová stávka v rakouských pivovarech

 Včera proběhlo už šesté kolo vyjednávání o vyšších mzdách v pivovarech. Protože ani v neděli do 20 hodin, což byl poslední termín odborářů, nebyla kolektivní smlouva uzavřena, rozhodlo vedení odborové organizace vyhlásí výstražnou stávku v trvání 24 hodin. 

"Čtyřiadvaceti hodinová stávka může v případě nesplnění požadavků být prodloužena," řekl Bernhard Hirnschrodt z GPA. Odboráři kvůli zvýšené inflaci v Rakousku požadují zvýšení mezd zaměstnanců pivovarů o 10 %, vedení pivovarů je ochotno přistoupit na zvýšení o 7 %.

Příští jednání se má uskutečnit 21. prosince, a pokud nedojde k splnění odborářských požadavků, má to být poslední jednání před neomezenou stávkou. 

Zaměstnavatelé samozřejmě s požadavky nesouhlasí, ukazují na to, že pivovarské odbory odmítají jakýkoli kompromis, že do jednání šly s úmyslem stávkovat v každém případě. V současnosti dostávají zaměstnanci příplatek 6,5 procent na zmírnění následků inflace. Menší stávky probíhají v rakouských pivovarech už od počátku listopadu.

Rakouský kostel jako pevnost proti českým komunistům

Teroristům byla příprava převratu překažena policií

 Němečtí vyšetřovatelé rozbili teroristickou skupinu, která prý nejméně rok plánovala politický převrat v Německu. Ráno bylo zatčeno 22 podezřelých členů skupiny a tři podezřelí příznivci, jak oznámil federální prokurátor v Karlsruhe. V jedenácti spolkových zemích bylo zároveň prohledáno více než 130 domů, bytů a kanceláří.

Podle spolkové prokuratury mají být zatčení takzvaní říšští občané. Extrémisté Spolkovou republiku Německo neuznávají. Úřad pro ochranu ústavy scéně připisuje kolem 21 000 příznivců. Zhruba 5 % z nich, tedy kolem 1 150, jsou podle úřadů pravicoví extremisté.

K zatčení došlo na různých místech v Bádensku-Württembersku, Bavorsku, Berlíně, Hesensku, Dolním Sasku, Sasku, Durynsku a v jednom případě v Rakousku (Kitzbühel) a v Itálii (Perugia). Pátralo se také v Braniborsku, Severním Porýní-Vestfálsku, Porýní-Falcku a Sársku. Podle spolkové prokuratury byly podniknuty kroky také proti dalším 27 podezřelým.

Podle Spolkové prokuratury chtěla teroristická skupina pro své cíle konkrétně naverbovat příslušníky Bundeswehru a policie. Vytvořili "vojenské křídlo" a radu v čele s "Jindřichem XIII. P. R.". Podle zpráv médií jde o realitního podnikatele z Frankfurtu nad Mohanem, který vlastní lovecký zámeček v Bad Lobensteinu ve východním Durynsku.

Jako druhého vůdce žalobce jmenoval Rüdigera v. P., podle zpráv médií bývalého velitele výsadkářů. Obviněné spojuje "hluboké odmítnutí státních institucí a svobodného demokratického základního řádu Spolkové republiky Německo," uvedl. Aby mohli realizovat své plány, přijali by použití vojenské síly a násilí proti představitelům státu a také vraždy.

Podle spolkové prokuratury skupina plánovala sestavit prozatímní vládu, která by vyjednala nový státní pořádek v Německu se spojeneckými vítězi 2. světové války "podle klasického říšskoobčanského vyprávění". Z pohledu asociace je v současnosti jediným hlavním kontaktem pro tato jednání Ruská federace. "Henry XIII P.R." již také kontaktovali představitele Ruské federace v Německu. "Podle dosavadních vyšetřování však nic nenasvědčuje tomu, že by kontaktní osoby na jeho žádost reagovaly kladně," uvedla spolková prokuratura.

Německo zavádí varovný systém do všech mobilů

Dnes od 11 hodin bude v Německu provedena zkouška varování obyvatelstva před nebezpečím. Tentokrát nebudou houkat sirény, ale poplach budou 45 minut zobrazovat chytré telefony. Takzvaný Cell Broadcast bud vysílán ve všech spolkových zemích. Bezpečnostní orgány si chtějí ověřit poplachový systém, který má být uveden do provozu v únoru 2023.

"Zařazujeme varovné zkoušky v době, kdy si lidé  stále více uvědomují nebezpečí." řekl dolnosaský ministr vnitra Boris Pistorius (soc.dem.). Spolková vláda vynaložila na sirény a jiné varovné systémy desítky milionů eur. Dnešní zkouška  chytrých telefonů je uváděna jako mimořádná událost. 

"Cell Broadcast"  je znám už  téměř 30 let, je několik let zaveden v USA, Japonsku, Nizozemí a dalších zemích. Tato technologie je zavedena přímo do mobilních telefonů, přičemž nevyžaduje žádné speciální aplikace ani programy, stačí mít zapnutý chytrý telefon, alarm se ozve i běžném tlačítkovém mobilu. Orgány civilní obrany, policie, hasičů, záchranářů a ministerstva vnitra odesílají zprávy okamžitě, bez prostředníků na obcích. 

Mobilní alarm zaručuje ochranu dat, po ukončení varování se signál vypne a nikdo nezjistí odkud a kam byl posílán.

S diskriminací pohlaví není už legrace

 Mám hospodu, potřebuji servírku. Chci servírku. Je to moje volba. Na to snad ještě v tom našem „kapitalizmu“ právo mám. Nebo už ne? Napsat pravdivě formulovaný ale nemohu. Nevím, co je správně – patrně „Přijmu servírku nebo číšníka“. Jenomže já chci servírku. Na ceduli tedy musím napsat částečnou lež. Pravda a láska zvítězila? Nezdá se. Zatím vítězí zvůle politické korektnosti.

V zahraničí je diskriminace bič na novináře, takže běžně lze číst, že v obchodě si můžou zboží prohlížet zákazníci i zákaznice, do školy chodí žáci a žákyně. 

A to neřešíme situaci dalších pohlaví. Co když se někdo necítí být ani ženou, ani mužem, ale nějakým pohlavím X? Na ceduli nabídka pro něj chybí. Diskriminace jako vyšitá. V Českých Budějovicích končila v jedné restauraci servírka. Tak jí majitel řekl, ať napíše ceduli „Přijmeme účtující servírku“. Stalo se. V politicky korektní době je to ovšem nezákonné jednání. Příslušný úřad, přestože majitel restaurace chybu okamžitě napravil, mu napařil pokutu tisíc korun. Odvolal se. Dostal dvacet tisíc.

Že bude svoboda tímto způsobem vládní mocí deformovaná, to jsme si v listopadu 1989 při zvonění klíči opravdu nemysleli. Nedostatečná verze svobody. A pokrytecká. Když bude chtít majitel vytvořit čistě mužský kolektiv, vytvoří ho. Bez ohledu na to, co bude muset napsat do inzerátu. Když bude chtít zaměstnat z jakéhokoli důvodu servírku, zaměstná ji. Bez ohledu na to, co bude muset napsat do inzerátu. Tak na co si tu hrajeme? Na vytváření zdání, že potíráme diskriminaci? Když jdu kolem obchodu s dámským prádlem prádla a čtu „Přijmeme prodavačku pro tuto prodejnu“, nevím, jestli nejsem postižen nějakou úchylkou, ale necítím se být diskriminován. Nevidím důvod.

Majitel restaurace v Českých Budějovicích čelí pokutě 20 tisíc. Znovu se odvolal. Jak dopadne? Napaří mu 200 tisíc? Nebo ho rovnou dají za katr? 

Protesty proti patentům na osiva zemědělských plodin

Včera se před sídlem firmy KWS v německém Einbecku uskutečnila protestní akce několika iniciativ proti patentům na semena zemědělských plodin. Uvedená firma vyrábí osivo, které  prodává do celého světa.

I když demonstrantům na severu Německa se jedná o potravinovou bezpečnost, je známo, že bezpracné zisky z patentovaných semen patří k největším v zemědělství. Týká se to i České republiky, kde zemědělci při nákupu osiva musí platit za označení osiva, které si různí podvodníci nechali patentovat.

Demonstranti v Einbecku včera požadovali zákaz patentů na zemědělské plodiny, aby šlechtění bylo přístupné komukoli, aby  s ním nemohlo obchodovat jen několik společností, které jsou podezřívány, že při výrobě konvenčního osiva používají nepřirozené procesy.

Zástupce výrobce osiv KWS, která vyrábí osivo kukuřice, cukrové řepy a obilí, řekl, že nikomu přístup k osivům nezamezují, ovšem bez patentování výrobků nelze šlechtitelství provozovat. Patentované osivo je prý základem pokrokového zemědělství.

Demonstranti před sídlem KWS umístili 2 m napodobeniny klasů obilí, kukuřice a brokolice, rozdávali letáky a požadovali zrušení stávajících patentů na osiva a zákaz povolování nových. 

EU zůstává s přehnanou ochranou klimatu opuštěna

Konference OSN o změně klimatu (COP27) v Šarm aš-Šajchu neskončila minulý týden právě tak, jak by si unijní orgány představovaly. Je to zřejmé mimo jiné ze závěrečného projevu Franse Timmermanse na konferenci, z prohlášení předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové po skončení akce a z vyjádření delegace europoslanců (vše 20. 11.). Ukazuje se, že Unie se svými přepjatými klimatickými ambicemi ve světě zůstává ojedinělým příkladem, který není téměř nikým dalším následován.

 Pondělí 21. listopadu

Komise navrhla stručný akční plán EU pro zvládání migrace v centrálním Středomoří, a to v návaznosti na nárůst počtu příchozích v této oblasti. Dokument předpokládá mimo jiné větší spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a posílené provádění dobrovolného mechanismu solidarity.

Komise přeložila návrh Aktu o interoperabilní Evropě. Tento předpis ve formě nařízení by měl zavést opatření pro rozvoj přeshraniční interoperability sítí a informačních systémů, které používají orgány veřejné správy, a to v zájmu zajištění přeshraničního fungování veřejných služeb.

Úterý 22. listopadu

Evropský parlament s menším zpožděním slavil 70 let od prvního zasedání svého dávného předchůdce, totiž Společného shromáždění Evropského společenství uhlí a oceli (k němuž došlo 10. 9. 1952). Předsedkyně Roberta Metsolaová přitom uvedla, že dnes více než kdy jindy EP „prosazuje demokratický hlas občanů a demokratické evropské hodnoty“. S pozoruhodným projevem ovšem vystoupil především polský europoslanec Ryszard Legutko, který fungování EP ostře zkritizoval (více k tomu v článku Dvě minuty moudrých slov v Evropském parlamentu).

Komise navrhla mechanismus pro regulaci cen plynu. Cenový strop se má týkat virtuálního obchodního uzlu TTF v Nizozemsku, který je nejdůležitějším tržištěm této komodity. Opatření by mělo platit od 1. ledna 2023, zatím jeden rok.

Komise předložila tzv. podzimní balíček evropského semestru. Evropský semestr je cyklus koordinace hospodářských, fiskálních a sociálních politik a politik zaměstnanosti v rámci EU. Balíček obsahuje mimo jiné roční analýzu udržitelného růstu, stanoviska Komise k návrhům rozpočtových plánů členských států eurozóny nebo doporučení Komise členským státům eurozóny na období 2023–2024 k tématům, která ovlivňují fungování eurozóny jako celku.

Středa 23. listopadu

Evropský parlament přijal rezoluci, ve které označil Rusko za stát, který podporuje terorismus a který používá teroristické prostředky.

Čtvrtek 24. listopadu

Rada EU ve složení ministrů pro energetiku projednávala návrhy opatření k řešení energetické krize. Došlo k dohodě o návrhu, které zavádí mechanismus společných nákupů plynu a posiluje solidární opatření pro případ nejvyšší plynové nouze a návrhu nařízení k vytvoření rámce pro urychlenou výstavbu obnovitelných zdrojů. Konečné přijetí těchto návrhů ovšem závisí na dohodě o cenovém stropu na plyn (viz úterní návrh Komise), kde zatím nepanuje shoda. Další jednání k tomuto tématu by mělo proběhnout 13. prosince.

Blízko Helsinek se konala akce New European Bauhaus goes into the Woods. Různí veřejní činitelé převážně ze skandinávských a pobaltských zemí a z unijních institucí zde spolu s architekty, lesníky a dalšími diskutovali na téma, jak zapojit do projektu Nového evropského Bauhausu (NEB) lesní hospodářství. Připomeňme, že NEB je projekt, který má vnést do klimatické politiky EU kulturní a tvůrčí rozměr (více k němu v dílu 2 tohoto seriálu). Ursula von der Leyenová ve svém projevu na akci oznámila, že bude vytvořena Akademie NEB.

Komise zveřejnila výsledky sedmého kola svého hodnocení fungování Kodexu chování proti nenávistným projevům online (k jeho počátkům v roce 2016 blíže v mém článku Bruselský náhubek). Tentokrát se Brusel mračí – IT společnosti se prý v boji proti „hate speech“ nečiní tak, jak by měly.

K Temelínu jsou znovu lákáni stavbaři jaderných elektráren

Hledá se místo pro stavbu malého modulárního reaktoru. Ta se nachází v zatím vnějším prostoru Jaderné elektrárny Temelín, několik set metrů od silnice 105 mezi Hlubokou a Týnem nad Vltavou.

Odborníci na místě určují druh a celistvost hornin pomocí měření elektrických odporů a sledování rychlosti šíření seismických vln od speciálního vibračního zdroje. První výsledky ověřují prostřednictvím 30 metrů hlubokých vrtů.

Podmínkou výstavby bude licence vydaná v zemi, kde bude modulární reaktor vybudován jako první svého druhu. Zároveň se Temelín stane vzorem pro další lokality, ve kterých bude nutné nahradit dosluhující uhelné zdroje.

„Z našeho pohledu nejde jen o čistý a bezpečný zdroj elektřiny, případně tepla. Předpokládám, že tato technologie se stane stabilní částí budoucího energetického mixu v Evropě. A pro nás je to příležitost, aby zde vzniklo třeba i školicí a výcvikové centrum," dodává hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba.

ČEZ, Jihočeský kraj a Ústav jaderného výzkumu Řež jsou podílníky ve společnosti South Bohemian Nuclear Park - Jihočeský jaderný park, která se podílí na koordinaci a komunikaci přípravy. Finálním investorem by měla být Skupina ČEZ.

Skupina ČEZ už podepsala memoranda o spolupráci v oblasti malých modulárních reaktorů s firmami NuScale, GE Hitachi, Rolls Royce, EdF, KHNP a Holtec a o projektu intenzivně jedná i se společností Westinghouse. Prostřednictvím dceřiné společnosti ÚJV Řež sama na vývoji malých modulárních reaktorů intenzivně pracuje.

Společnost South Bohemian Nuclear Park byla založena v roce 2022. Je společným projektem společnosti ČEZ, společnosti Ústav jaderného výzkumu Řež a Jihočeského kraje, který zastřešuje výzkum, vývoj, komunikaci a přípravu stavby. Snahou je, aby malý modulární reaktor vyrostl do deseti let. 

Princ William předal ceny "Earthshot"

Za účasti několika známých hvězd v americkém městě Bostonu  britský následník trůnu princ William (40) předal ceny "Earthshot" autorům nejlepších projektů na ochranu klimatu. Oceněno bylo 5 projektů z Velké Británie, Indie, Keni, Ománu a Austrálie. Vítězové obdrželi po 1 milionu britských liber (28 milionů korun).

Mimo jiných projektů byla například oceněna firma, která vyrábí plasty z mořských řas. Tímto projektem byl William nadšen už v roce 2021. Oceňovat pět nejlepších projektů William hodlá následujících 10 let každoročně. Oceňována má být ochrana přírody, ochrana moře, kvalita ovzduší likvidace odpadů ochrana klimatu. William jde ve stopách svého otce krále Charlese III., který se ochranou životního prostředí zabývá už několik desetiletí. 

Prinz William s princeznou Kate využili k předání cen pátečního galavečera, v němž vystoupila například popová hvězda Billie Eilish, umělci Ellie Goulding a Annie Lennox nebo herec Rami Malek. Princezna Kate (40) se objevila v zelených šatech vyrobených z recyklovaného materiálu a vyzvala přítomné k následování, neboť recyklované materiály mohou výrazně přispět k ochraně životního prostředí.

Před galavečerem se William a Kate v Bostonu setkali s americkým prezidentem Joem Bidenem.  Oba uvedli, že setkání bylo srdečné a příjemné.

Nedostatek pohybu platíme ze státní kasy

„Během období pandemie došlo k mírnému nárůstu lidí, kteří alespoň občas sportují. Zvláště vzrostl zájem o aktivity, které je možné dělat doma – třeba jógu nebo pilates. Mladším lidem do 34 let tento trend částečně vydržel, takže i po skončení koronavirové krize sportují více než dříve. U starší části populace šlo však jen o dočasný výkyv a sportovní návyky z období pandemie jim bohužel nevydržely,“ vysvětluje Miroslav Rech z CEO společnosti MultiSport Benefit, která provozuje oblíbenou MultiSport kartu.

Úbytek sportovců může navíc prohloubit aktuální ekonomická situace. Již v roce 2021 se setkalo se zdražováním sportovišť 37 % dotázaných. Kvůli vysokým cenám energiím k němu budou nyní přistupovat nebo již přistoupily všechny sportovní areály z partnerské sítě MultiSport a nejspíše téměř všechny v ČR. Na Čechy zároveň dopadá i vysoká inflace, takže vymýšlejí, na čem ušetřit.

„Úbytek pohybu v České republice je celospolečenský problém, který může současná situace hluboce prohloubit. Pohyb je totiž nedílnou součástí zdravého životního stylu a jeho nedostatek může vést k celé řadě zdravotních problémů. Češi se navíc podle průzkumů snaží spořit i na jídle. To bohužel v mnoha případech znamená, že se budou stravovat méně zdravě. V kombinaci s omezením sportovních aktivit to může vést k celkovému zhoršení zdravotního stavu české populace,“ upozorňuje nutriční terapeutka Šárka Knížková z 1. Lékařské fakulty UK.

Dopady úbytku pohybu v České republice mají velice konkrétní podobu. Celkové výdaje na zdravotní péči dosáhly již v roce 2020 hodnoty 526 miliard Kč, tedy přes 9 % HDP. 

„Pokud by měli Češi více pohybu, bylo by možné snížit náklady na zdravotní péči o 25 až 30 procent. Ušetřili bychom tedy cca 150 miliard korun. Česká republika má velmi vysokou spotřebu léků na obyvatele a také nejvyšší frekvenci návštěv lékařů v Evropě. Větší míra pohybu by mohla snížit užívání léků až o třetinu. " komentuje profesor Václav Bunc z Fakulty tělesné výchovy a sportu UK.

Starost o vlastní zdraví přitom není podle výsledků MultiSportu tím, co by Čechy motivovalo k pohybu. Ubývá totiž lidí, kteří cvičí kvůli lepší kondici nebo aby lépe vypadali. Stále více Čechů naopak sportuje kvůli snížení stresu nebo aby se cítili psychicky lépe. Nejčastěji jim naopak v pohybu brání nedostatek času nebo motivace. 

„Podpora sportu je v současné době nesmírně důležitá. Jasně se totiž ukazuje, že pokud budeme šetřit právě na zdraví a pohybu, draze za to zaplatíme.“ uzavírá Rech. 

Semafory na přechodech nezapínají chodci, ale auta

Zavádění  inteligentních semaforů začalo v Hamburku. Kvůli častým incidentům  v místě, kde vede přes hamburskou ulici Kaiser-Friedrich-Ufer frekventovaná stezka pro chodce, obrátili činnost semaforů. Zelená zde už trvale nesvítí autům a červená chodcům, kteří museli stiskem tlačítka žádat o přepnutí. 

Na tomto přechodu trvale svítí chodcům a cyklistům zelená, auta mají červenou. Na zelenou barvu autům semafor čeká, až když je přepnut přijíždějícím autrem ke křižovatce. Blížicí vozidla jsou detekována termovizmími kamerami.  Pro autobusy je kratší čekací doba.

Podle expertů se tento moderní způsob řízení dopravy osvědčil a bude postupně zaváděn na dalších místech, kde ulice přechází mnoho chodců.

Emisní norma Euro 7 jako nový zelený diktát

 Desátého listopadu spatřil světlo světa návrh emisní normy Euro 7. Navzdory všem očekáváním přichází s řadou radikálních požadavků, které mohou ohrozit mobilitu v Evropské unii jako celku. Necílí totiž jen na spalovací motory, které už jsou beztak dávno na tapetě, ale paradoxně i na typy vozidel, která by měla přispět k udržitelnější dopravě – hybridy, elektromobily, kamiony a autobusy.

Ano, je pravda, že pokud jde o emise z výfuku, oproti stávající „euro šestce“ se toho příliš nemění – pouze se slaďují požadavky na benzínové a naftové motory (v neprospěch těch druhých). Jenže pak už je to jedna nášlapná mina za druhou.

Zaprvé, emise se podle nové normy mají měřit ještě přesnějšími přístroji než dosud, a to i v extrémních situacích, do kterých se řidič běžně nedostane. Fakticky to znamená výrazně přísnější limity pro oxidy dusíku, formaldehydu, nemethanových organických plynů a amoniaku. Rovněž se má zpřísnit limit pro tzv. evaporativní emise („emise z nádrží“), což v podstatě znemožní výrobu menších aut.

Zcela nově se mají měřit také emise z otěru brzd a pneumatik, což negativně dopadne na výrazně těžší elektromobily. U hybridů má být navíc zaveden požadavek na nucené využívání elektromotoru, například při vjezdu do center měst s nízkoemisními zónami.

A to nejlepší na konec: nová norma má začít platit už od července 2025 v případě osobních aut a dodávek a o dva roky později u nákladních aut a autobusů.

Ať se na to díváte z kterékoli strany, jde o frontální útok na mobilitu v EU. Což bolí o to víc, že jde o útok od Evropské komise, instituce, která se vždy holedbala tím, že jí na volném pohybu v Unii záleží. Nejde jen o individuální mobilitu běžnými (elektro)auty, ale i o veřejnou dopravu autobusy (která by měla být individuální mobilitě alternativou) nebo o přepravu zboží kamiony (za situace, kdy s ní v EU z různých důvodů není možné masivně přejít na železnici).

V obou těchto segmentech přitom platí, že technologický rozvoj zdaleka ještě nepokročil tak daleko, abychom v dohledné době mohli počítat s jinými než spalovacími motory.

Automobilky správně tvrdí, že pokud bude norma Euro 7 tak přísná, jak předpokládá zveřejněný návrh, odčerpá jim to peníze, které by mohly investovat do elektromobility, se kterou už počítají. Stejně tak správně připomínají, že problém nepředstavují nová auta, které jsou tak technologicky na výši, že v podstatě fungují jako čističky vzduchu, ale spíše starý vozový park.

Jenže za to, v jaké situaci se dnes nacházíme, si automobilky tak trochu mohou i samy. Nechaly se uchlácholit tím, že když Komisi kývnou na konec spalovacích motorů v osobních autech a dodávkách (do roku 2035) a vydají se cestou elektromobility (navzdory tomu, co si přeje nemalá část jejich zákazníků), zajistí si odklad „euro sedmičky“ ad acta. Nebo alespoň její podstatné zmírnění. Jak ale vidno, šeredně se spletly.

Obezřetnější přístup k výfukovým emisím tedy střídá brutální atak na všechny ostatní emise. Tento krok nemůže významně pomoct životnímu prostředí – a klimatu už vůbec ne. Naopak přináší řadu negativních důsledků.

Nyní existuje jediná naděje – že v Radě EU i v Evropském parlamentu převáží hlas rozumu, a návrh Komise se podstatně rozvolní. Zvěsti o tom, kdo z europoslanců by se mu měl věnovat, dávají tušit, že nakonec nemusí být tak zle. Zelení napříč frakcemi ale nespí a udělají všechno proto, aby dosáhli opaku. Zkrátka a dobře, s Euro 7 nás ještě čeká pořádný kouř. Zdroj:Pravý břeh

Utahování opasků v Německu a Velké Británii

 Během listopadu 2022 ceny potravin, energií a dopravy ve Velké Británii vytlačily inflaci na rekordních 12,4 procent. V říjnu to byl 11,6 procent. Britští prognostici předpovídají chmurnou zimu, i když ekonomové  zastavení inflace slibují na počátku roku 2023.

V listopadu především vzrostly ceny masa a vajec (o 14,3%). Nečekaně vzrostla cena kávy (7,4%). Expert společnosti British Retail Consortium (BRC) Mike Watkins upozornil na další růst cen, což omezí výdaje na nákup nejnutnějších životních potřeb. Vánoce 2022 nebudou patřit mezi ty bohatší.

Naopak v Německu inflace mírně poklesla na 10,4 procent, i když spotřebitelské ceny jsou o 10 procent vyšší než v listopadu roku 2021. Ceny energií jsou  letos v Německu vyšší o 38.4 procent než v loňském listopadu. Největší nárůst cen energií (43%) byl v říjnu. Ceny potravin se zvýšily nejvíc v listopadu (21%).

V Německu se sice zvýšily příjmy obyvatelstva o 2,3 procenta, ale prakticky, v poměru k zvyšování spotřebitelských cen, se příjmy snížily o 5,7 procent. Lidé přestali utrácet, kupují jen zboží  nezbytně nutné. Rovněž němečtí ekonomové slibují na příští rok zastavení růstu cen a pokles inflace, která v v poválečném období je rekordní . Doposud byla největší inflace 10% v Německu na počátku 50. let minulého století.

Francouzská hořčice zmizela z trhu

Dijonská hořčice  ještě donedávna nesměla chybět na dveřích žádné lednice ve Francii. Této potravinové přísady každý Francouz průměrně spotřeboval 1 kg za rok. V roce 1922 Dijonská hořčice chybí v domácnostech i v regálech francouzských supermarketů. Ve francouzských mediích se objevují různé návody, čím hořčici nahradit. Dijonská hořčice chybí i v českých obchodech, pokud nejsou nabízeny české nepříliš povedené náhražky.

Už před rokem 1989 bývala francouzská hořčice v Československu vzácností. Byla k dostání jen v Tuzexu nebo jiných prodejnách s luxusním západním zbožím. Ve Francouzské prodejně v Jindřišské ulici v Praze stávala sklenička 45 korun. Při současném desetinásobném zvýšení cen by ji asi nikdo za 450 korun nekoupil. Tenkrát na ni stály fronty.

Kam letos francouzská hořčice zmizela? Nedávný nedostatek vajec na trhu se vysvětloval ptačí chřipkou. U hořčice je to složitější, neboť důvodem jejího nedostatku  je více příčin včetně globální klimatické a politické nestability. Začalo to vloni rekordními teplotami v Kanadě (až 49°C), kdy tepelný stres ovlivnil růst vegetace a produkci potravin.

Dijonská hořčice se vyrábí z hnědých a černých semínek (Brassica juncea a Brassica nigrave) ve francouzském Burgundsku, avšak 80 procent těchto semínek se dováží právě z Kanady. Podle zprávy organizace Agriculture a Agri Food Canada však loňské ničivé sucho způsobilo pokles produkce hořčičných semen o 28 procent, což donutilo výrobce téměř zdvojnásobit své ceny. To však není jediným důvodem nedostatku hořčice na trhu.

Když vypukl na světovém trhu nedostatek francouzské hořčice, začali ji výrobci nahrazovat hořčicí žlutou, která se nejvíc pěstuje v Rusku a na Ukrajině. Po vypuknuti války ustal odtud vývoz hořčičných semen. Dobrá letošní úroda hořčice v ostatních zemích Evropy slibuje, že už o vánocích bude na stolech běžné žluté hořčice dostatek. Kvůli ukrajinské válce však ceny semen $ 2.050 (48.205 Kč) za tunu zůstanou. Pro srovnání v roce 2020 se  semeno hořčice prodávalo za $ 880 (20.693 Kč) za tunu.

Dalším z důvodů nedostatku hořčice je požadavek Evropské komise na zákaz používání umělých hnojiv a pesticidů. Spousta konvenčních zemědělců kvůli zákazu hubení škůdců v porostech hořčice ji pěstovat přestalo. Experti hovoří, že současná situace je ideální pro ekologické zemědělce, aby hořčici začali pěstovat, neboť ztráty způsobené škůdci jim bohatě nahradí podpory, které běžně dostávají.

Švédské zemědělství opouští chovatelé zvířat

 Podle posledního průzkumu ve švédském zemědělství je v zemi 13.745 zemědělských závodů, pro jejichž majitele je zemědělství hlavním zaměstnáním. V letošním roce ukončilo činnost 281 zemědělských závodů. Závody na plný úvazek jsou ty, ve kterých je za rok odpracováno nejméně 1.600 hodin. 

V roce 1985 bylo ve Švédsku 40.000 zemědělských závodů s prací na plný úvazek, v roce 1992 to bylo 30.000 závodů, v roce 2007 zůstalo 20.000 závodů.

V polovině 80. let se 30.000 závodů s prací na plný úvazek zabývalo chovem zvířat, v současné době se chovem zvířat zabývá jen 7.460 závodů. Úbytek je vysvětlován tím, že ukončila činnost spousta malých mlékáren. 

Ve Švédsku je z celkového počtu zemědělských závodů 39 procent malých závodů, v nichž je podíl zemědělské práce menší než 400 hodin ročně. 

Šíří se virus RSV, který ohrožuje malé děti

 Čekárny dětských lékařů a dětská oddělení v mnoha německých nemocnicích jsou v současnosti přeplněny, dokonce je uváděn katastrofální stav. Mezi malými dětmi se nyní prudce šíří nebezpečný Respirační syncyciální virus (RSV). Němečtí lékaři očekávají další šíření této vážné nemoci, která způsobuje dýchací potíže dětí.

Virus je zvlášť nebezpečný pro děti do 2 let věku. Lékaři usuzují, že současné masové šíření této nemoci dětí začalo po zrušení opatřeních proti pandemii koronaviru, která chránila děti také před šíření RSV.  V současnosti už v některých nemocnicích jsou všechna dětská lůžka obsazena, někde dokonce děti a jejich doprovod musí přespávat na různých provizorních palandách v ordinacích. Přitom léčení mnoho dětí vyžaduje umělou ventilaci. Že není dostatek lůžek pro děti je v Německu předmětem kritiky  Německo se tím prý řadí mezi rozvojové země.

Letní vedra ve Francii zabila přes 10.000 lidí

 V České republice si lidé zásluhou častých dešťů moc letošního horkého léta neužili, zato mohli nechápavě kroutit hlavami nad zprávami o vlně veder na západě a jihu Evropy. V minulých dnec vydaly francouzské zdravotní úřady zprávu, ve které konstatují, že letošní letní vedra ve Francii zabila více než 10.000 lidí.

Podle této zprávy mezi 1. červnem 2022 a 1. zářím zemřelo na následky  horkého počasí o 10.420 osob víc než běžně umírá. Umírali především lidé starší. Extrémní horko mělo ovšem také vliv na spoustu pracovních úrazů a dopravních nehod, které ve statistice nejsou započítány. Letošní vlna veder byla po roce 2003 druhou nejteplejší vlnou historie.

Podle francouzských zdravotníků vlny veder budou stále častější, takže bude třeba se na ně připravovat. Především zdravotnictví musí počítat s tím, že vysoké teploty mají nepříznivý vliv na zdraví lidí.

EU v pilné práci

 EK chce pro Zelený úděl vytěžit potenciál vodních řas. Evropský pilíř sociálních práv slaví páté výročí. Unijní instituce se dohodly na rozpočtu pro rok 2023 a na Prohlášení o digitálních právech a zásadách.

Pondělí 14. listopadu

Vyjednavači Rady EU a Evropského parlamentu dospěli k dohodě o unijním rozpočtu na rok 2023. Celkové výdaje by měly být ve výši 186,6 miliardy eur v závazcích a 168,7 miliardy eur v platbách. Formální přijetí příslušného nařízení bude následovat v nejbližších dnech.

Mezi Radou, EP a Komisí došlo k dohodě o textu Prohlášení o digitálních právech a zásadách. Tento politický dokument, který bude formálně přijat v prosinci jako meziinstucionální prohlášení, nastíní základní zásady, jimiž se má řídit digitální transformace EU. (Podbrobněji jsme se této iniciativy dotkli v dílu 17 tohoto seriálu.)

Úterý 15. listopadu

Komise vydala sdělení Na cestě k silnému a udržitelnému odvětví řas v EU, které se zabývá možností většího využití vodních řas v potravinářství a hospodářství obecně, a to prý mimo jiné v zájmu zdravějšího jídelníčku a snižování emisí oxidu uhličitého.

Středa 16. listopadu

V platnost a částečně v účinnost vstoupil mediálně velmi sledovaný akt o digitálních službách. Právní předpis, který má mimo jiné bránit šíření nezákonného obsahu na internetu, vzbuzuje určité pochybnosti ohledně možných dopadů na svobodu slova (srov. stanovisko Společnosti pro obranu svobody projevu). V úplnosti se nařízení začne uplatňovat až od 17. února 2024.

Komise vyzvala Radu k rychlému podniknutí potřebných kroků k tomu, aby Bulharsko, Rumunsko a Chorvatsko mohly vstoupit do schengenského prostoru.

Čtvrtek 17. listopadu

Uplynulo 5 let od vyhlášení Evropského pilíře sociálních práv. Komise si v oslavném tiskovém prohlášení libuje, jak se tento dokument, který je v podstatě předlohou pro harmonizaci sociální politiky v EU, stává postupně skutečností. Bohužel v tom má pravdu a dlouhý výčet přijatých opatření to potvrzuje. (Evropskému pilíři sociálních práv se podrobně věnuji v článku v časopise Právník č. 11/2018 a stručně zde.).

Vyjednavači Rady EU a Evropského parlamentu dospěli k dohodě o návrhu nařízení, kterým se zavádí Program EU pro bezpečnou konektivitu na období 2023–2027. V rámci programu bude vybudována síť stovek družic, která mát pokrýt potřeby EU z hlediska bezpečných komunikačních služeb.

Vrabel si 14. ledna přeje masakr

 Proruská iniciativa  Ladislava Vrabela má za sebou další demonstraci. Na akci přišlo opět méně lidí než dříve, ale fanatičtí účastníci těchto demonstrací se radikalizují. Na tyto akce přichází jen tvrdé jádro proruských sympatizantů a otevřených kolaborantů.

Od svatořečení Anežky Přemyslovny po Velkou českou Zlatou horečku.

A podle toho to také vypadá. Zatímco vystrašení lidé v září asi mnohdy překvapeně sledovali, co se na ně valí z pódia za proruská a protivládní moudra, dnes už je situace jiná. Již při poslední akci na Václavském náměstí nastaly potyčky s odpůrci demonstrací, na které zaútočili demonstranti. Při oslavách 17. listopadu demonstranti slovně napadali ty, kteří přišli bránit Českou televizi, později na Národní třídě napadali pro změnu lidi uctívající výročí revoluce. Policie ve všech případech zabránila tomu, aby konflikty skončily fyzickou potyčkou.

Na čtvrteční demonstraci nezaznělo nic nového. Vrabel chtěl mluvit v České televizi, aby skončila vláda atd. Říkal to, co říká stále dokola. Přesto se účastníci dozvěděli dvě nové věci. Vrabel je vyzval, aby mezi sebou hledali „provokátory“. Zřejmě to bude nějaký přístroj, který provokuje. Když došli na Kavčí hory, ukázalo se, že akce vůdce nebyla připravena. Naříkal, že jim jeho lidi, které má údajně v ČT, nechtějí půjčit prodlužovací kabel s elektřinou, takže akce bude bez elektřiny. 

Ladislav Vrabel nedávno ve své promluvě na sociálních sítích sdělil fanouškům, že má stres a začal kouřit. Oznámil jim, že po demonstraci, která proběhla ve čtvrtek, chce odpočívat. Jeho proruské iniciativě došel dech. Účastníků ubývá, peníze z účtů od důvěřivých lidí zmizely. Ani Miloš Zeman demonstranty nepodpořil. Na Vrabelovu revoluci to ještě nevypadá, ale jeden nikdy neví. Na konci čtvrteční akce přesto oznámil, že 14. ledna. uspořádá takovou akci, že to bude masakr. Co na to policie?

Od svatořečení Anežky Přemyslovny po Velkou českou Zlatou horečku. 

Studenti jsou nyní poslušná nepolapitelná armáda

 Sdělení typu "jsme proti kapitalismu, který ničí planetu", jímž se nyní často ohánějí studenti v oděvech s ultralevicovou symbolikou, vyvolává spíše dojem západoevropské  tradice bouřlivých studentských protestů z roku 1968. Současní protestující sice opravdu účinně provokují všechny ty, kdo by se neradi vraceli ke starému režimu, nicméně nesdělují veřejnosti nic, čím by ji mohli přesvědčit, že jsou inteligentní - a že vědí, jak na to i ono. 

Od svatořečení Anežky Přemyslovny po velkou českou Zlatou horečku.

Mladá generace, velmi ovlivněná levicovou rétorikou části novinářů a twitterových opinion makerů, vystrašená klimaalarmismem a dalšími „hrůzami“, které se ženou na náš svět, hlásá věci, za které by se nemusel stydět Gottwald v nejlepší formě. Část z nich si zřejmě představuje nějaký jiný, lepší „progresivní“ socialismus, protože ty desítky pokusů o socialismus v historii, které vedly jenom k utrpení a nesvobodě, nebyly to pravé. Vrací se nám představa o socialismu s lidskou tváří, ale takové slovní spojení je oxymóron.

Kdyby českoslovenští studenti v listopadu 1989 byli tak bohorovně narcističtí a lhostejní k účinnosti svého sdělení jako účastníci současných protestů, ani v nezměrně vyprahlejším informačním ekosystému starého režimu by se jim nepodařilo přesvědčit širokou veřejnost, že má na náměstích protestovat spolu s nimi. Bohužel: Protestující se dnes chovají způsoby, které přihlížejícím zřetelně sdělují, že jejich exhibice, je sama pro ně mnohem a mnohem důležitější, než co svými protesty chtějí získat od veřejnosti.

O velkou šedou masu jde při všech studentských pouličních akcích. Všechny studentské protesty, už od středověku, nemají zárodky ve studentských komunitách, nýbrž mimo ně. Studenti zpravidla vykonávají činnost mouřenínů, možná užitečných idiotů. Jedná se o masy naivních mladých lidí bez politických zkušeností, bez obav z  následků. Proto jsou využíváni. Pokud je protest neúčinný, iniciátor v pozadí je bez ztráty kytičky. Kdejaký nesmysl studenty dokáže zaujmout pro revoluční činnost. Stačí jeden nebo více studentských předáků hrajících si na vševědoucí vojevůdce.  A mladá masa se dá do pohybu.

ČT urazila vlastence Vrabela. Jak potom má zaplatit dluhy?

Včera jsme si zase připomínali den, který prudce zrychlil pád komunistického režimu. Konaly se oficiality, pamětníci zavzdychali nad tím, jak ten čas letí, mladí mudrcové se vztyčenými čely nepropásli příležitost k e kritice nestatečnosti svých předků, kteří na sobě nechali lámat komunistické dřevo - (kdyby současní hrdinové byli tehdy naživu, stáli by zcela jistě na barikádách). 

Zaznamenán byl jen jakýsi pochod národovců k budově České televize, kde se neúspěšný českobudějovický překupník Vrábel domáhal vstupu, aby mohl národu něco důležitého říci. Kdyby ho pustili před kameru, mohl klidně říci, že se ujímá moci, vyhlašuje zákon "Česko na prvním místě," začíná jako jeho vzor Beneš vládnout za pomoci dekretů a vyzývá všechny vlastence, aby  se chopili zbraní, založili revoluční gardy a okamžitě vylikvidovali všechny imigranty i domácí příznivce EU, Ukrajiny a USA. 

Pravidla parlamentní demokracie jsou zatím jistota. Mimo ní se nyní k moci nikdo nedostane. Vrábel vyzývá prezidenta k rozpuštění vlády a vystoupení z Unie, studenti si přejí zrušit kapitalismus. 

Toto jaksi patří k divadlu zvanému parlamentní demokracie, kde můžou hrát, mluvit a zpívat všichni - konkrétně ti všehoschopní ss neostřejšími lokty.   Abychom se z nějakých každoročních voleb nezbláznili. Vrábela na Kavčích horách nepustili před kameru a dokonce ani na záchod. Varováním je nejedno poučení z historie. Například Hitlera také v roce 1920 považovali za neškodného blázna a jako talentované křiklouna ho nechávali ovlivňovat nervózní lid. 

Hrozivá srážka nákladních vlaků v Německu

Ve čtvrtek 17. listopadu okolo 4. hodiny odpoledne došlo na trati Berlín-Hannover k srážce dvou nákladních vlaků. Při srážce byl těžce zraněn 45letý strojvedoucí vykolejené lokomotivy. Bylo mimo lokomotivy poškozeno několik vagónů a železniční trať

K nehodě došlo tak, že jeden nákladní vlak musel na trati zastavit, za ním jedoucí vlak s 25 cisternovými vagóny se zastavit nepodařilo. Naštěstí z cisteren neunikl převážený silně hořlavý a výbušný propan. Proč vlak včas nebyl zastaven, zatím nebylo zjištěno. Předpokládá se, že odstranění následků havárie bude trvat několik dní. Do té doby bude především osobní doprava v severním Německu mít problémy.

NATO si přeje, aby ruská raketa nebyla z Ruska.

Ruská raketa zabíjela v Polsku. Válka se přiblížila k ČR. Na polskou vesnici dopadla raketa ruské výroby a zabila 2 lidi. Okamžitě reagovali představitelé zemí NATO včetně amerického prezidenta Bidena. Všichni tvrdí (přejí si), aby to nebyla raketa vypálená ruskou armádou. Snaha zbagatelizovat ukrajinskou válku v poslední době zesílila, válka jaksi světu včetně ČR zevšedněla, přestala bý zajímavá.  Z titulních stránek ji opět vytlačily žabomyší boje o místa politická a hlavně o peníze. Probudí se Západ? Nebo zase bude tak dlouho za pomoci různých pseudomnichovských dohod ustupovat Putinovi, až ruské rakety budou padat na Londýn či New York?

Citace ze Severoatlantické smlouvy: 

"Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost severoatlantické oblasti. Každý takový útok a všechna opatření učiněná v jeho důsledku budou neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a bezpečnosti."

Aby mohl být článek 5 aktivován, musí být nejdříve spuštěn článek 4 (konzultace partnerů v NATO) a musí existovat důkazy, že útok na území postiženého státu skutečně pochází ze zahraničí. Dotčený stát pak požádá o uplatnění článku 5. Žádost posoudí Severoatlantická rada, ve které každý z členů reprezentuje jeden jeho zástupce (v případě ČR velvyslanec Jakub Landovský). Tato rada rozhoduje jednomyslně, ale to neznamená, že se do případné odpovědi musí zapojit všechny členské státy.

Článek 4 Severoatlantické smlouvy

„Smluvní strany budou společně konzultovat vždy, když podle názoru kterékoli z nich bude ohrožena územní celistvost, politická nezávislost nebo bezpečnost kterékoli smluvní strany.“

Rumun žil v Čechách, a v Rakousku bral sociální dávky

 Okresní soud v dolnorakouském Gmündu včera vynesl rozsudek nad devětapadesátiletým rumunským občanem, který podvodným způsobem v letech 2018 až 2022 neoprávněně získal od rakouského státu 37.000 eur (900.000 Kč). 

Obžalovaný Rumun měl oficiální bydliště v Gmündu. a pobýval převážně v Čechách. Tuto skutečnost při žádostech o sociální pomoc (životní minimum, vytápění apod.) rakouským úřadům tajil. U soudu tvrdil, že byl nemocný, práce neschopný, proto chodil do Čech na procházky, o tom, že to měl hlásit úřadům, nevěděl. Soudce byl jiného názoru: "Protože  při ohlášených kontrolách jste nikdy v místě uvedeném jako bydliště nebyl přítomen, bylo zjištěno, že se jedná o falešný byt (Schweinwohnung) bez elektřiny a hygienického zařízení, ve kterém nikdo nepobývá. Dělal jste z Rakušanů pitomce a okrádal rakouský stát."

Od soudu Rumun odešel s trestem 20 měsíců vězení a povinností vrátit neoprávněně získaných 37.000 eur.  

Krádeží ve švýcarských farmářských obchodech přibývá

Švýcarská policie v poslední době zaznamenává krádeže v samoobsluhách s regionálními produkty švýcarských zemědělců. V minulém týdnu policie v kantonu Zug zatkla 4 zloděje, kteří kradli v obchodě v Chamu. Zloději naložili do svého auta 25 litrů moštu, 60 vajec, 12 kg jablek a hrušek, 1 kg vlašských ořechů a 23 kg brambor a chystali se odjet. 

Majiteli obchodu byli tito zákazníci podezřelí, dva se mu podařilo zadržet v obchodě, auto s ostatními zloději zadržela při odjezdu policie. Jednalo se o muže ve věku 28-34 let pocházející z Balkánu. Ukradené zboží bylo vráceno do obchodu.

Vykradených obchodů s potravinami letos ve Švýcarsku přibylo, v poslední době bylo hlášeno 20 krádeží. Je to víc krádeží než za celý rok 2021. Policie vyzývá obchodníky, aby se proti krádežím bránili. Doporučuje zrušit samoobslužné pokladny, nainstalovat kamery a u vchodů umístit nápisy, že objekt je sledován kamerovým video-systémem. Krádežím lze předcházet dobrým osvětlením,  a nejlepším způsobem ochrany je pultový prodej.   

Dobré zdravotnictví nemá být pro všechny, říká ministr

 Daniela Kovářová publikuje v Mladé frontě Dnes článek o tom, že bití dětí, není na škodu. To je v zemích  s anglicky mluvícím obyvatelstvem něco nepochopitelného. Je však bití a bití. V českých podmínkách jde spíše o bití dětí symbolické, spíš o vyhrožování, že při neposlušnosti by mohlo přijít něco horšího. 

Opět se v ČR šíří bláznivý nápad požadující zavedení univerzitního školného. Pokud to ČR udělá, zlikviduje si vysoké školy. Příkladů v zahraničí je dostatek. Zavedení školného způsobí, že univerzitní manažeři se přestanou zajímat o cokoliv jiného, než je shánění peněz od studentů. Školy se stanou mlýny na peníze. Dojde k likvidaci tzv. "nevýdělečných" studijních oborů a k zglajchšaltování vysokých škol. - Taky mnozí blouzní o tom, že by studenti v ČR, kteří nejsou z miliardářských rodin, měli při studiu pracovat.

Morava, přesněji Brno, je zřejmě jedna z největších odchoven cyniků a hlupáků. V moravské hymně se zpívá něco o koňstvu. Jedním zjevně z  nejideologičtějších cyniků ve Fialově vládě je "ministr" zdravotnictví Válek. Jeden jeho moravský předchůdce už zvláštní odměnu pro doktorské snoby zavedl. Covidovou pandemii Válek ignoroval a ignoruje, i když stále na ni umírají lidé, ale teď si vymyslel dotace od zdravotních pojišťoven pro lyžařské areály? Chce také zlikvidovat rovnou zdravotní péči pro všechny.  Chce rozdělit zdravotnictví na dvě části, jedno pro bohaté, kteří nemusí šetřit každou korunku, druhé pro ty, kteří platit nemohou. Válkovi se nelíbí, že v současnosti má důchodce stejnou zdravotní péči jako oligarcha. České obyvatelstvo by se oficiálně tedy podle zdravotní péče dělilo na rovné (pro levičáky) a rovnější (pro pravičáky). 

Jo a pan Kalousek tvrdí, že se stejně doktorům dávají obálky s penězi, tak proč to neudělat jako povinnost. A bylo by po korupci. 

Česká republika má zásadní problém, neboť natvrdlá Fialova vláda odmítá boháčům zvýšit daně, takže ČR trpí neodstranitelným, zvyšujícím se deficitem. Deficit chce vláda vyřešit zaváděním poplatků do zdravotnictví. Výborně!

Oligarcha Křetinský kdysi dostal od státu peníze, když by měl státu poskytnout část svých astronomických zisků, utekl ze země. Někteří to chválí. Kandidátka na prezidenta Nerudová si také na zdanění stěžuje - oligarchové mají podle ní zjevně mít volnou ruku. Jinak Nerudová se profiluje trapnými kecy, které mohou obohatit červenou knihovnu. Disidentkou v roce 1989 nemohla být, protože jí bylo 10 let, mohla být pouze pionýrkou.

Vládě a státním úřadům prasklo něco v hlavě a 33 let po pádu komunismu se rozhodli zaútočit na někdejší komunistické papaláše, nyní většinou devadesátníky. Konečně p by měla přijít pomsta. Beneš se po válce Anglii a Francii pomstil za Mnichov tím, že vyhnal české Němce. Jurečka se pomstí bývalé Babišově vládě tim, že devadesátiletým komunistům sebere část důchodů. 

Tymošenková varovala Rakušany, aby nespoléhali na neutralitu

 Bývalá ukrajinská premiérka Julia Tymošenková, která se včera zúčastnila bezpečnostní konference ve Vídni, sice vyslovila pochopení pro rakouskou neutralitu, ale varovala také Rakušany před moderními prostředky agrese. Ani silná armáda malou neutrální zemi, která se vyhýbá mezinárodním obranným systémům, ji neochrání.

Rakousko je v geograficky v jedinečném prostředí, mezi šesti členskými státy NATo, přesto by mělo uvažovat o zapojení do systému kolektivní bezpečnosti. "Evropa váhala s přijetím Ukrajiny do mezinárodních systémů, všichni si mysleli, že osamělý stát nikdo nenapadne." Nyní Ukrajina i celá Evropa poznávají dopady tohoto omylu. Evropa nyní je ruským agresorem vydírána hrozbou použití jaderných zbraní nebo zničením jaderné elektrárny Záporoží, která má šestkrát větší výkon než elektrárna v Černobylu.

Na otázku, zda je Putin schopen použít jaderné zbraně, Tymošenková nedovede odpovědět. Myslí si, že ukončit válku na Ukrajině může jedině nějaký zásah NATO. "Putin se neštítí ničeho," řekla Tymošenková. "V roce 2009 nechal zastavit plyn a vůbec mu nevadilo, že v zimě trpěly tisíce dětí."

Tymošenková cestuje po po světě a shání pro Ukrajinu pomoc. Přesvědčuje obyvatelstvo západních zemí, aby se nenechalo ukrajinskou válkou unavit, nabádá Západ k jednotě. O vztahu k prezidentovi Zelenskému Tymošenková řekla: "Dříve jsme byli političtí protivníci, dnes jsme na jedné lodi, jsme jeden tým, který pracuje pro přežití Ukrajiny. Podporuji našeho prezidenta, vládu, armádu. Jsem přesvědčena o našem vítězství." 

Julia Timschenko se narodila 27. listopadu 1960 v Dněpropetrovsku, byla ukrajinskou premiérkou od prosince 2007 do března 2010. Byla nejznámější protagonistkou proevropské oranžové revoluce ve své zemi. Bývala vyhlášována nejpopulárnější evropskou političkou. Nepovedený obchod s plynem jí vynesl přezdívku "Plynová princezna", a také trest 7 let vězení. EU to považovala za politický trest. Po nátlaku občanských aktivistů byla v roce 2014 z vězení propuštěna. Tymošenková je předsedkyní Strany vlasti. V prezidentských volbách v roce 2019 neuspěla proti Volodymyru Zelenskému.

Rakouská podnikatelka pomáhá sedlákům

22. listopadu 2022 byla nedaleko české státní hranice, v dolnorakouském městě Weitra (Vitoraz) otevřena nová farmářská prodejna. Otevřela ji ve svém přestavěném domě podnikatelka Elfi Maisetschläger, která má v domě už 30 let prodejnu oděvů, přesněji prodejnu moderních rakouských krojů (Trachten-Outlet). Prodejna se nachází u hlavní silnice (Gmünder Strasse), proti hřbitovu, a je u ní poměrně velké parkoviště. 

Podnikatelka jako waldviertelská patriotka a dcera sedláka ví, s jakými potížemi se při prodeji produktů musejí místní zemědělci potýkat. Proto se jim rozhodla nezištně pomoci. "Chci nabídnout sedlákům možnost vyhnout se tvrdým metodám obchodních řetězců tak, aby za poctivou práci dostali poctivě zaplaceno." Zároveň chce  místnímu obyvatelstvu umožnit nákup poctivých potravin. Nově postavenou prodejnu dává sedlákům plně k dispozici, sama ji provozovat nechce, ani nechce nájem, pouze úhradu  energií. Takže žádný ráj pro překupníky, jako jsou farmářské trhy v ČR.

Slavnostního otevření prodejny se zúčastnilo 14 sedláků, kteří jako první projevili o prodejnu zájem. Hodlají zde prodávat především bio-produkty. Bude zde možné koupit ovoce, bio-brambory, zeleninu, med, vejce, slunečnicový olej a pečivo ze špaldy. Bio-maso  bude nabízeno kuřecí, jehněčí a hovězí ze skotu Limuzine. Otevření nové farmářské prodejny ve Weitře byl přítomen předseda okresní zemědělské komory Markus Wandl, který neskrýval radost nad další pomoci sedlákům v okresech Gmünd a Zwettl.