Mám hospodu, potřebuji servírku. Chci servírku. Je to moje volba. Na to snad ještě v tom našem „kapitalizmu“ právo mám. Nebo už ne? Napsat pravdivě formulovaný ale nemohu. Nevím, co je správně – patrně „Přijmu servírku nebo číšníka“. Jenomže já chci servírku. Na ceduli tedy musím napsat částečnou lež. Pravda a láska zvítězila? Nezdá se. Zatím vítězí zvůle politické korektnosti.
V zahraničí je diskriminace bič na novináře, takže běžně lze číst, že v obchodě si můžou zboží prohlížet zákazníci i zákaznice, do školy chodí žáci a žákyně.
A to neřešíme situaci dalších pohlaví. Co když se někdo necítí být ani ženou, ani mužem, ale nějakým pohlavím X? Na ceduli nabídka pro něj chybí. Diskriminace jako vyšitá. V Českých Budějovicích končila v jedné restauraci servírka. Tak jí majitel řekl, ať napíše ceduli „Přijmeme účtující servírku“. Stalo se. V politicky korektní době je to ovšem nezákonné jednání. Příslušný úřad, přestože majitel restaurace chybu okamžitě napravil, mu napařil pokutu tisíc korun. Odvolal se. Dostal dvacet tisíc.
Že bude svoboda tímto způsobem vládní mocí deformovaná, to jsme si v listopadu 1989 při zvonění klíči opravdu nemysleli. Nedostatečná verze svobody. A pokrytecká. Když bude chtít majitel vytvořit čistě mužský kolektiv, vytvoří ho. Bez ohledu na to, co bude muset napsat do inzerátu. Když bude chtít zaměstnat z jakéhokoli důvodu servírku, zaměstná ji. Bez ohledu na to, co bude muset napsat do inzerátu. Tak na co si tu hrajeme? Na vytváření zdání, že potíráme diskriminaci? Když jdu kolem obchodu s dámským prádlem prádla a čtu „Přijmeme prodavačku pro tuto prodejnu“, nevím, jestli nejsem postižen nějakou úchylkou, ale necítím se být diskriminován. Nevidím důvod.
Majitel restaurace v Českých Budějovicích čelí pokutě 20 tisíc. Znovu se odvolal. Jak dopadne? Napaří mu 200 tisíc? Nebo ho rovnou dají za katr?
Žádné komentáře:
Okomentovat