Diskuze na internetu jsou obyčejně čtením neveselým. Nezřídka žumpou. Kdyby internet mohl zabíjet, tak by tam bylo hodně mrtvých. Jeho anonymita místo očekávané upřímnosti opouští pokrytectví a spouští vášně, odhaluje ty horší stránky člověka, nepřemalované na růžovo.
V prvopočátcích (okolo roku 2000) internetových diskusí se diskutovalo bez vzájemného napadání, tak jako se doposud diskutuje v mnoha západních zemích včetně USA. Internet tenkrát nebyl povinným vybavením firem a domácností, pořizovali si ho lidé vzdělaní a inteligentní. Bylo také jiné složení redakcí zpravodajských webů, v dožívající novinářské generaci předlistopadové nebylo rozeštvávání čtenářů a posluchačů zakořeněno.
Agresivitu do Československa přinesla Klausova privatizace, která způsobila rozdělení státu a kriminalitu gigantických rozměrů. Obhájci křesťanské morálky a lidských práv včele s Václavem Havlem byli zahnáni do kouta. "Krást můžete, ale nesmíte se nechat chytit," vyzval Klaus občany. Odvěká vzájemná spolupráce mezi občany a mezi firmami byl změněna na tvrdou konkurenci, až nepřátelství. I další zločinecké moudro "Ekonom musí předstihnout právníka" pocházelo od Klause. To byly pokyny pro agresivní a zlé lidi, jimž určitá duševní omezenost nedovoluje žít jinak než za pomoci "ostrých loktů."
Opačný názor pobouří, naštve. Ale říká ho také nějaký táta od rodiny nebo starostlivá máma, kteří mají prostě životní zkušenosti. Je snadné na ně zaútočit a označit je za blbce. Mnohem obtížnější je obhájit své argumenty. To vyžaduje určitý přehled, vidět svět z více stran, bez klapek na očích.
Davové a tedy i bublinové chování je hodně emociální a málo rozumové. Navíc svět kolem nás je složitý a jen málo situací je tak jasných jako, že jedna a jedna jsou dvě. Lidovou moudrost, že pro pravdu se člověk nejvíc zlobí, by se mělo opravit na – za jiný názor je člověk schopen napadnout druhého.
Právem namítnete, že spousta lidí šíří svůj názor a útočí ne proto, že mu hluboce věří, ale aby naštvali jiné. Baví se a uspokojuje je to. Odreagovávají se tak. Ano, to je ta emocionalita veřejných diskuzí a psychopatů je mezi námi moc. S takovými je to jako s hospodskými rváči. Rychle od nich pryč. Nejde jim o názor, ale o vybití energie na komkoli. S nimi nic nevydiskutujete, jen se stupňují emoce a stojí vás to nervy.
Bez těch psychopatů bychom se obešli, ale různé nové názory jsou také třeba. Národ by si měl především zachovat zdravý selský rozum.
Názory se musí tříbit a kalkulovat. Vyvíjejí se během života. V mládí bývají levicovější a idealističtější. Životní zkušenost je pak obrousí. Ne nadarmo se Winstonu Churchillovi připisuje výrok „Kdo nebyl v mládí levičákem, nemá srdce. Kdo zůstal levičákem i v dospělosti, nemá rozum.“
Člověk má mluvit, jen když má co říct. Tím spíše to platí o reakcích pod články. Často stačí jen palec nahoru či dolů. A pokud mě obsah vyprovokuje k delší reakci, rozhodně by neměla začínat slovy „Jen kretén si může…“ (Zdroj: Hlubuček)
Žádné komentáře:
Okomentovat