Home

Antonín Švehla: Když má sedlák, mají všichni.

neděle 22. ledna 2023

V Albertu a Lidlu jako za totality

 Pokud jste zvyklí si pořizovat během nakupování fotografie různého zboží, protože vás z nějakého důvodu zaujalo, možná budete překvapeni, když k vám přistoupí pracovník obchodu a vyzve vás, abyste toho zanechali. Argumentace, že si snímek pořizujete pro svou potřebu, nepomůže. Pro tuto praxi uvádějí obchodníci jako nejčastější důvody bezpečnost a ochranu soukromí zákazníků.

Podnikatel má právo určit si podmínky provozu ve své prodejně. Mobil vám nikdo z personálu vzít rozhodně nesmí, ale pokud s focením nepřestanete, můžete skončit venku přede dveřmi obchodu.

V prodejnách Albert skutečně není povoleno fotografovat. Piktogram u vchodu upozorňuje na zákaz fotografování a pořizování zvukových a obrazových záznamů.

Bez předchozí domluvy nelze fotit zboží ani v prostorách patřících obchodnímu řetězci Lidl. Toto nařízení je platné z více důvodů – z důvodu eliminace možných bezpečnostních rizik, kvůli ochraně osobních údajů našich zákazníků a také kvůli konkurenci.

„Můj obchod, můj hrad.“ Na webových stránkách spotřebitelské poradny dTest lze dohledat několik let staré zhodnocení popisované praxe v tom smyslu, že provozovna podnikatele je jeho prostorem podnikání, kde jsou nastavená jeho pravidla. Jednotlivé body obchodníkova provozního řádu však nesmí porušovat platné zákony. V takovém případě nelze zpochybňovat právo provozovatele na zákaz natáčení nebo pořizování fotografií. Běžný zákazník ho musí respektovat.

Zvyklosti totalitních režimů se někomu hodí i dnes, a mají podporu EU. Fotografovat před rokem 1989 vojenské objekty, zařízení, vozidla a podobně bylo zakázané nápisem. Tabulky Zákaz fotografování bývaly i na nádražích. V blízkosti státní hranice, v pásmu až 15 km od čáry, žádné zákazy fotografování nebyly, ale zatčení, mnohahodinové výslechy a zabavení filmu odvážlivce s fotoaparátem neminuly, neboť Pohraniční stráž byla bdělá.



Žádné komentáře:

Okomentovat