Politici a soudci si zvýšili platy o12,7 %

 Česká republika vstupuje do roku 2023 se zvýšenými platy politiků, soudců a žalobců. 

Vrcholným politikům, soudcům a státním zástupcům k 1. 1. 2023 vzrostly platy o zhruba 12,7 procenta. Poslanci a senátoři si tak polepší měsíčně o 11 600 korun na 102 400 a prezident o 38 500 na 341 200 korun.

Předsedové obou parlamentních komor a premiér budou letos pobírat 274 800 korun, místopředsedové Sněmovny a Senátu a ministři 195 300 korun. 

Platy se dle stejného zákona zvyšují i soudcům a státním zástupcům. Nejnižší plat soudce se bude 100 tisíc korun, u žalobců pak 90 tisíc korun.

Ode dneška se zvyšuje i minimální mzda a to o 1100 korun na 17 300 korun. Vzroste také část zaručených mezd, které se vyplácejí podle náročnosti, odbornosti a odpovědnosti práce. O deset procent rostou platové tarify v bezpečnostních sborech, tedy policistům, hasičům či vojákům.

Pracovníci úřadu práce pak mají od letoška vyšší zvláštní příplatek kvůli zátěži. Podle nařízení vlády se má pohybovat od 750 do 2500 korun. Ostatním profesím ve veřejném sektoru, jako jsou učitelé, úředníci, pracovníci v kultuře a v sociálních službách či zdravotníci, zůstává základ výdělku stejný jako loni.

Z rozhodnutí vlády se k dnešnímu dni zvyšuje i životní minimum. Pro člověka, který žije sám, se zvedá z 4620 na 4860 korun a roste tak o 5,2 procenta. Stejně se upravují i minimální částky pro dospělé a děti v domácnosti, které jsou nižší.

Mění se také existenční minimum z 2980 na 3130 korun. Loni se minimum kvůli inflaci zvedalo dvakrát, a to od dubna o deset procent a od července téměř o devět procent. Zvýší se také příspěvky pro pěstouny z řad příbuzných.

Od ledna do března se počet zřízených datových schránek zvýší o 2,2 milionu zhruba na 3,9 milionu. Schránku automaticky dostanou dva miliony držitelů živnostenského oprávnění a asi 200 tisíc právnických osob, které ji dosud nemají.

Naopak dobrovolné zůstane používání datové schránky pro soukromé fyzické osoby, protože poslanci na poslední chvíli povinnost v zákoně zrušili.

V účinnost dále vstupuje novela zákona o DPH, která zvyšuje limit obratu pro povinnost platit daň z přidané hodnoty z jednoho milionu Kč na dva miliony Kč.

Související novela zákona o daních z příjmů také zavádí tři pásma paušální daně a pro energetické firmy i banky přináší daň z neočekávaných zisků, takzvaná windfall tax. Zákon ji stanovuje jako šedesátiprocentní daňovou přirážku na nadměrný zisk. Ten odpovídá rozdílu mezi základem daně a průměrem nákladů základu daně za poslední čtyři roky navýšeného o 20 procent. Firmy budou daň platit zálohově, výše záloh bude vypočtena podle jejich hospodářských výsledků za rok 2022.

K dnešnímu dni naopak končí po šesti letech elektronická evidence tržeb (EET), nebude funkční ani pro dobrovolnou evidenci. Od jara 2020 už byla pozastavená kvůli pandemii covidu-19. S koncem samotné evidence zákon ruší i povinnosti s ní spojené, jako zveřejnění informace o EET v provozovnách nebo vydávání speciálních účtenek pro podnikatele, kteří nemohli zajistit stálé připojení svých pokladen k internetu.

Do nově zřízené funkce poradce pro národní bezpečnost nastupuje dosavadní poradce premiéra Tomáš Pojar. Očekává se, že má být nadresortním koordinátorem pro záležitosti hybridních hrozeb, dezinformací a dalších závažných bezpečnostních problematik. Vedle toho má zajišťovat spolupráci zpravodajských a bezpečnostních složek a jejich efektivní postup.

Krokem v před v digitalizaci České republiky má pak být digitalizaci Digitální a informační agentura (DIA), od které si Fialův kabinet slibuje propojení informačních systémů veřejné správy. V současnosti probíhá výběrové řízení na jejího ředitele. Naplno začne fungovat od začátku dubna, kdy má mimo jiné od ministerstva vnitra převzít správu základních registrů, Czech Pointu nebo Portálu občana. Už za rok by měla spustit další službu - elektronickou peněženku eDokladovku.