Dávno jsou pryč doby, kdy se děti v českých školách učily básničky o tom, že v jejich kalendáři sedmička září. 7. listopad býval den velkých manifestací, při nich se oslavovala Velká říjnová revoluce, v jejímž čele údajně stál V. I. Lenin, jehož mrtvolu si téměř 70 let lidé prohlíželi v mauzoleu na Rudém náměstí v Moskvě.
Dnes už lidé nemusí při oslavách VŘSR stát ve sněhových vánicích a mrazu na náměstích, místo toho mohou na digitálních obrazovkách sledovat různé moderní listopadové revoluce, které se neodehrávají v říjnu, ale po celý rok. Jedna se odehrála letos na území USA.
Kdo je schopen vzpomenout na to, co se dělo při volbě amerického prezidenta před čtyřmi roky, nemůže být letošním vítězstvím Donalda Trumpa nadšen, hlavně musí být zděšen průzkumem v českých zemí, protože největší skupina dotázaných je s letošní americkou volbou spokojena. Lidi vzrušuje bohatství, siláctví, lež, agresivita, šíření nenávisti, okrádání a týrání chudých a slabých.
Poprvé v dějinách demokratických států vyhrál v USA volby soudem odsouzený lhář, s nenávistí a odporným chováním vůči ženám a menšinám. O návratu Donalda Trumpa do Bílého domu budou četné debaty; vše se bude rozebírat z menšího i širšího pohledu. Závěry z tohoto dění totiž nevychází ani tak z politiky anebo demografických údajů, ale z toho, jak funguje lidský mozek a lidská psychologie.
Tyto volby totiž dokonale dokázaly, jak digitalizace, a s ní nový řád globalizace, ovlivňuje lidské rozhodování. Zároveň lze podotknout, že vítězství Trumpa zcela zapadává do již zavedeného celosvětového trendu ústupu a nyní postupného zániku demokratického myšlení. To není názor, ale fakt: od roku 2010 počet zemí, které se staly autokratickými, převýšil počet těch, které se staly demokratickými. Během pouhých osmi let spadl počet lidí v demokratických zemích z 3,9 miliardy na 2,3 miliardy. Sedmdesát procent lidí ve světě dnes žije v autokratických režimech.
Na politické úrovni existují dva hlavní důvody tohoto trendu: ekonomická nerovnost a kulturní/sociální změny. Během pouhých dvaceti let rychlá digitalizace světa a jeho proměna v globální mraveniště posunula – a zkreslila – vnímání ekonomické nerovnosti a kulturních a sociálních hrozeb do popředí zájmu naprosté většiny lidí. Digitalizace neničí jen Bartoše, neboť bleskovou rychlostí pokračuje v šíření obrazů „světa bohatých bílých mužů“ do zchátralých domků chudých obyvatel světa, kde každý má, své chudobě navzdory, mobilní telefon připojený ke globálnímu mraveništi. To slouží jako logistický katalyzátor přílivu do „bílých“ zemí, kde se na rozdíl od předchozích vln přistěhovalců nově příchozí nemají zájem integrovat (a v mnoha případech jim to ani není umožněno) do svého nového domova.
Stejné zkreslení platí i pro ekonomickou rovnost. Ačkoli relativní příjmy některých skupin skutečně poklesly, relativní chudoba v USA se od roku 1980 snížila o 27 procent a navzdory výkyvu za covidu stále klesá. Přesto si většina Američanů, vyhřívajících se v pokračujícím míru, nekonečných levných dovolených, nabídkách COSTCO a přívalech bohatých a slavných na sociálních sítích, myslí, že mají nárok na víc. A nejen většina Američanů, ale i celý svět. Je to svět, kde osm nejbohatších jedinců má větší majetek než 50 % lidské populace dohromady a kde 95 % všech lidí ve vyspělých zemích získává veškeré informace (na jejichž základě se rozhodují) pouze ze dvou zdrojů: Google a META. A nikomu to nevadí.
Evoluce našeho lidského mozku je taková, že upřednostňuje identitu. Tu vlastní. Pokud se před něj staví fakta, je nejlepší, když jsou jednoduchá a relevantní. Jenže při dnešní digitální tsunami nejen že fakta nejsou vskutku relevantní, ale jsou prezentovaná návykovým nástrojem (mobilní telefon), který má každý a do kterého zírá polovina zeměkoule prakticky celý den. Náš mozek a naše civilizace začaly uvažovat jinak. K horšímu. Od roku 2020 se IQ zastavilo a nyní klesá, stejně jako výsledky standardizovaných testů ve všech oblastech. Rok za rokem. To je doprovázeno drastickým celosvětovým nárůstem úzkosti, depresí a sebevražd. Nesčetné studie nyní dokazují, že všechny tyto faktory jsou jasně spojeny s ponořením do digitálního světa.
Při takových situacích saháme po tom, co je pro nás evolučně nejdůležitější: po subjektivním (subjektivní je to klíčové slovo) pocitu relevance a sebejistoty, a to bez ohledu na jakékoliv morální, elitní či jiné uvažování. Právě to žene USA a svět k nevyhnutelnému vzestupu demagogů, populistů a oranžových mužů. Když se osobní identita zašlape do globálního mraveniště povinné digitální komunikace, bez ohledu na to, jaké je její poselství, vždycky zvítězí diktatura charakteru nad demokracií charakteru. Není tedy vůbec divu, že na Trumpovo vítězství reagovaly světové burzy zvýšením kursu a že hodnota dolaru vstoupla oproti všem ostatním měnám. Svět to schvaluje. Pocity vítězí nad fakty. Pokaždé.
A tak vstupujeme do nové éry. Trumpovo vítězství spolu s většinou republikánů v obou komorách Kongresu znamená, že dveře k autoritářské vládě, ne-li přímo k diktatuře, jsou nyní dokořán. Jejich práh je dobře prošlapaný; není třeba vzpomínat na Hitlera, stačí se podívat na současnou Čínu, Rusko, Turecko, Maďarsko, Slovensko, na tlusťocha v Severní Koreji, na Venezuelu a řadu dalších…
Tyto americké volby potvrzují proměnu současného paradigmatu v lidské evoluci. Takto funguje globální mraveniště. Proces byl zahájen. V takovémto procesu, před nevyhnutelným konečným kataklyzmatickým znovunastolením, autokrat zvítězí, a musí zvítězit, nad demokratem.
Zdroje: https://www.statista.com/chart/28353/democracies-and-autocracies-around-the-world/
“Global Report: 45% of People Have Not Felt True Happiness for More than Two Years.” Oracle.com. 2022.
https://www.oracle.com/news/announcement/oracle-cx-happiness-research-study-2022-06-15/.
Žádné komentáře:
Okomentovat