Uplynulo 35 od Sametové revoluce, po níž přišli v Československu komunisté o moc. Zatímco v Praze se sortě překabátěných i nově vykvašených politiků jednalo především o převedení státního majetku na jejich konta, pro politiky z Bratislavy byla revoluce signálem k odtržení od vychytralé Prahy a k řízení slovenských záležitosti slovenským horkokrevným způsobem. Za 35 let prošla slovenskými vládními úřady spousta různých politiků, nad všemi však vyčnívá bývalá prezidentka Zuzana Čaputová, jejíž zásluhou Slovensko ve světě upevnilo pověst vzdělané a kulturně vyspělé země.
Pět let stála Zuzana Čaputová jako prezidentka v čele rozeklané slovenské společnosti. Jen málo současných politiků či političek má tak konzistentní a otevřené názory jako Zuzana Čaputová. Když roku 2019 vyhrála s 58 procenty hlasů ve slovenských prezidentských volbách, působila skoro jako zjevení. Chytrá, vzdělaná, pracovitá, neuhýbající před problémy, s pokorou ke svému postu i lidem.
Navíc žena v čele státu, to vyžaduje navíc mimořádný šarm, obratnost, bojovnost a odolnost. Před několika dny něco z toho chybělo Kamale Harris v USA. Iveta Radičová jako premiérka na Slovensku neuspěla. Po tom všem, co po zvolení Zuzanu Čaputovou následovalo, se skoro chce říct, že si takovou prezidentku Slovensko ani nezasloužilo. Byl to jedinečný úkaz na tamní scéně. Veřejná vystoupení, setkání s významnými evropskými politiky i obyčejnými lidmi, debaty s poradci z prezidentské kanceláře, sledování zpráv, pečlivá přípravu proslovů, hektické svačiny mezi povinnostmi, pochyby i upřímný zájem o veřejné dění. Ale také stoupající zklamání, únava, nechuť v politice pokračovat, strach o rodinu.
Nemoci její dcery, jíž byl – krátce po matčině úspěchu ve volbách – diagnostikován byl nezhoubný nádor na mozku. „Snad mi to pomohlo mít větší nadhled nad tím, co dělám. Možná proto, že… povzbudím lidi, kteří jsou ve špatné životní situaci,“ shrnula prezidentka svou kritickou osobní chvíli. Emotivní byla i návštěva papeže Františka I. na Slovensku, během níž postihla Čaputovou rodinná ztráta. Jak těžké dostát oficialitám, když člověk právě potřebuje plakat. Povzbudil ji i projev lidskosti ze strany papeže, jenž se jakoby zázračně ocitl u prezidentky ve chvíli, kdy potřebovala soucit.
Musela stále čelit negativním pouličním náladám, hejtům a cynickým vzkazům, z nichž mrazí – mimo jiné poté, co veřejně odsoudila vraždu dvou zástupců LGBT komunity („Ty kurvo blonďatá“, „Poškodila jsi celou zem, už skonči“, „Zabijeme tě i tvoje děti!“). Děsivé jsou Ficovy štvavé projevy: „Zuza je americká agentka!“. Hlučný nápor politických zvratů, intrik a vypětí se střídají s chvílemi ticha a ponoru do sebe, křehká je chvíle,v klidu prezidentčina domu v lese, u praskajícího krbu.
Neustále hulvátské útoky ze strany Ficových stoupenců by normální člověk asi těžko strávil. Její práce byla vždy pro lid Slovenské republiky. I v České republice byla vyvolávána nepřátelská nálada vůči této dámě. Na rozdíl od jiných slovenských prezidentů byla prezidentka Čaputová VIDITELNÁ po celám světě. Bohužel, její političtí odpůrci měli dostatek prostředků a prostoru, aby ji z prezidentského trůnu vyštvali. Na konci jejího volebního období bylo vidět i slyšet její vyčerpání z neustálého napadání. Přesto dokázala jednat i s Ficem tak slušně, jak by by dokázal málokdo. Druhou takovou prezidentku Slováci mít nikdy nebudou.
Žádné komentáře:
Okomentovat