Pitoreskní na tabulku s informacemi o Edvardu Benešovi jsou reakce některých bývalých politiků a jejich „vlasteneckého“ okolí. Spojuje je naprostá neznalost historických reálií a hrubost osobních útoků proti autorům výzvy.
Vážení členové Společnosti Edvarda Beneše,
vítáme vaši ochotu k veřejné debatě k činům a památce prezidenta Edvarda Beneše. Pozorně jsme přečetli vaše první vyjádření k našemu návrhu na umístění doplňující tabulky k soše ministra zahraničí a prezidenta Edvarda Beneše na Loretánském náměstí.
Pro jakoukoliv diskusi by však bylo vhodné přesně označit konkrétní argumenty, které pokládáte za „nepřístojné, zcela zjednodušující a historicky nepřesné“ a podložit svůj názor dokumenty a vysvětlením kontextu.
Dovolujeme si vás proto požádat o upřesnění, v čem konkrétně shledáváte naše tvrzení chybným.
Zvolte si jakoukoliv formu veřejné debaty ve sdělovacích prostředcích a pro začátek byste se mohli vyjádřit k několika přinejmenším problematickým činům Edvarda Beneše:
1) Kdo organizoval takzvanou Nečasovu misi v září 1938, která měla bez vědomí vlády a parlamentu nabízet odstoupení území republiky?
2) Je pravda, že Edvard Beneš písemně zakázal ministru Nečasovi návrat do vlasti po skončení války pro jeho „protisovětské názory“?
3) Je pravda, že Edvard Beneš nechával přes plk. Moravce od roku 1940 ve Velké Británii internovat své politické odpůrce v britských internačních táborech pod vymyšleným podezřením o jejich stycích s nacisty?
4) Je pravda, že si nechal od KSČ nadiktovat, kteří členové exilové vlády v březnu 1945 nesmějí do Moskvy přijet?
5) Je pravda, že k likvidaci londýnského ministerstva obrany na jaře 1945, stejně jako k rozpuštění Československé obrněné brigády a všech československých leteckých jednotek ze Západu, došlo na příkaz sovětské strany?
6) Věděl prezident Edvard Beneš o nasazení armády při vyhánění německého civilního obyvatelstva a podílu náčelníka vojenské kanceláře prezidenta republiky generála Oldřicha Španiela na udílení rozkazů k použití smrtelného násilí? (Zde si dovolujeme připomenout dochovaný zápis z porady v Kanceláři prezidenta republiky dne 6. června 1945.)
7) Jak si vysvětlujete nečinnost prezidenta a vlády ve věci únosů československých občanů do SSSR?
8) Je pravda, že Edvard Beneš vyzval Klementa Gottwalda, aby vláda urychleně připravila asi nejrozsáhlejší znárodnění v poválečné Evropě tak, aby se vydání a zveřejnění dekretů stihlo před 28. říjnem 1945 a znemožnilo se tak jejich projednání Ústavodárným shromážděním?
Vaše upřímné a podložené odpovědi na tyto otázky by byly skvělým začátkem tolik potřebné veřejné diskuse o dodnes neobjasněných stránkách naší společné historie.
Znovu zdůrazňujeme, že nenavrhujeme odstranění předmětné sochy. Doplňující tabulku bychom chtěli nechat umístit v ploše chodníku, tedy ve veřejném prostoru.
Pokud tedy pánové Klaus, Paroubek nebo Macinka neznají základní historické práce a dokumenty, o které historici a autoři výzvy opírají svoje zjištění a tvrzení, měli by mlčet a studovat, aby svůj nesouhlas mohli opřít o něco solidnějšího, než jen právě osobní útoky.
Platí pro ně tedy stejná výzva, jako je ta výše uvedená pro členy Společnosti Edvarda Beneše: Odpovězte na položené otázky a přijměte výzvu k veřejné diskusi v rozhlase nebo televizi – anebo mlčte.
Bylo by jistě správné, kdyby se benešovci vyjádřili i k dalším otázkám:
1. Benešova brněnská výzva k vylikvidování českých Němců?
2. Uvěznění a smrt Háchova?
3. Hrdelní tresty pro Benešovi odpůrce z roku 1938
4. Lež o obnovení Československá z roku 1938?
...
Žádné komentáře:
Okomentovat