Koronavirus je podobný chřipce Hongkong

V červenci 1968 zdravotníci začali bít na poplach, Hongkong registroval už 500 tisíc nakažených, což ve své době odpovídalo 15 procentům tamní populace. Za dva měsíce se už virus šířil Indií a Filipínami, a dostal se i do Evropy a severní Austrálie. Do Spojených států ho přivezli vojáci vracející se z Vietnamu a počátkem roku 1969 byly zaznamenány případy nakažených po celém světě.

Teprve v té době byl virus H3N2 vědecky popsán a vlády začaly vydávat hygienická doporučení, jak se nákaze bránit. Hongkongská chřipka se projevovala zimnicí, horečkou, bolestmi svalů a dýchacími obtížemi, nebyla však tak smrtící jako některé její předchůdkyně: umíralo na ni jen 0,5 procenta nakažených, vesměs osob trpících dalšími zdravotními problémy.

Vzhledem k rychlému šíření viru byl přesto počet obětí vysoký, jen ve Spojených státech mu podlehlo zhruba 33,800 lidí, včetně siamských dvojčat Daisy and Violet Hiltonových, jimž v té době bylo 60 let.

Situace byla ovšem nejkritičtější v Hongkongu, kde se virus objevil poprvé. Přeplněné kliniky už nemohly přijímat nové pacienty, a lidé tak byli odkázáni na domácí péči. "Pokud na sobě pozorujete příznaky, uděláte nejlépe, když půjdete domů a zalezete do postele, dokud to nepřejde. Můžete si vzít aspirin, pít čaj s citrónem, whisky nebo brandy, podle vaší chuti," doporučoval v dobovém tisku jeden hongkongský lékař.

K zastavení pandemie napomohla vakcína, kterou vědci v Hongkongu vyvinuli obdivuhodně rychle. Virus H3N2 se v různých zmutovaných formách dodnes v populaci vyskytuje, způsobuje však jen běžnou chřipku bez fatálních následků.

Blesky nad fotbalovou Bundesligou

V německém fotbale je nyní poměrně dusno. Alespoň tedy více než je obvykle. Především v posledních dvou týdnech dochází k intenzivním bojům proti Hoffenheimu, respektive jeho investoru Dietmaru Hoppovi.

Hoffenheim může leckomu přijít jako sympatický tým. Aby ne. Jedná se o provinční klub, který se do Bundesligy probojoval až z páté ligy mezi lety 2000 až 2008. Jenomže to vše díky investoru Dietmaru Hoppovi, který do tohoto celku napumpoval velké peníze. A to je to, co se německým fanouškům příčí. Navíc Hoffenheimu byla udělena výjimka v pravidle 50+1, na nějž jsou němečtí příznivci velice hákliví. Pravidlo 50+1 znamená, že žádný investor či společnost nemůže vlastnit více než 49 % klubu.

 K čemu je to dobré? Aby německé kluby nebyly skupovány šejky, ropnými magnáty a oligarchy a aby se zabránilo tomu, že by se fotbal v Německu měl být mašinou na peníze, jako je tomu v Anglii.

Podobnou výjimku jako Hoffenheim má také Lipsko, které je nejnenáviděnějším klubem napříč celým Německem. Podobnou výjimku má také Wolfsburg či Leverkusen, ale u těchto celků se jedná o výjimku historickou, neboť oba kluby vznikly pro to, aby za ně mohli hrát zaměstnanci firem, které je zakládaly.

Hoffenheim zažíval největší protesty ze strany soupeřových fanoušků právě po svém postupu do Bundesligy, následně se však situace poměrně uklidnila. Až v roce 2018 do vosího hnízda píchli fanoušci Dortmundu, kteří zpívali chorály urážející majitele klubu. Dostali pokuty a podmínku. To bylo neúčinné, urážky se opakovaly. Během letošního února byl vynesen další rozsudek. Příznivci Borusie mají na dva roky zákaz vstupu na stadion Hoffenheimu. A právě tento verdikt rozpoutal vlnu dalších nepokojů.

V řadě druhé se nabízí otázka, proč svaz natolik Dietmara Hoppa brání? Proč hráči i personály klubů hrozí odchody ze hřiště kvůli pokřikům na jeho osobu? Zajisté by na stadionech neměly být nenávistné transparenty, nicméně je k zamyšlení, proč vlastně vznikají. Vinu nese především německý fotbalový svaz a chce-li jim zamezit, musí si zamést před vlastním prahem a popřemýšlet, zda-li by pravidla, především to klíčové (50+1), neměla platit pro všechny stejně. Vždyť také o nic jiného vlastně nejde.

Fandové Bayernu způsobili skandál na fotbale. Hra byla ukončena.

Za stavu 0:6 bylo ukončeno fotbalové utkání Bundesligy mezi Hoffenheimem a Bayernem Mnichov. V sektoru pro diváky hostů se opakovaně objevovaly transparenty (vše zůstává při starém...Hopp zůstává Hurensohn) jímiž byl urážen většinový vlastník a mecenáš domácího klubu miliardář Dietmar Hopp (79).

Hráči v 77. minutě odešli do kabin, po několika minutách se vrátili, ale hra byla znovu zahájena formálně, po dohodě s rozhodčím se od 80. minuty prakticky nehrálo, hráči obou týmů si míč jen přihrávali uprostřed hřiště, a v 90. minutě bylo utkání ukončeno. Trenéři a hráči obou týmů i předseda představenstva Bayernu Karl-Heinz Rummenigge potleskem podpořili Dietmara Hoppa. Jedná se o výjimečně závažnou událost v historii Bundesligy, která dodržuje pravidla, že ani v hledišti se nesmějí objevovat projevy nepřátelství.

Fandové Bayernu zřejmě reagovali na fámu, že Hopp svými penězi ovlivňuje rozhodnutí spolkových fotbalových orgán. Že například stál za trestem příznivců Dortmundu, kteří 2 roky nesmí do hlediště Hoffenheimu. Hopp řadu let finančně podporuje TSG 1899 Hoffenheim tak, že ten se dostal z páté německé soutěže až mezi elitu Bundesligy. V týmu Hoffenheimu hraje český reprezentant Pavel Kadeřábek.   Další články

Rok vězení pro Čecha v Rakousku, za krádež másla a šesti rybích konzerv

Marné před okresním soudem v Gmündu byly výmluvy devětačtyřicetiletého občana České republiky, že nic neukradl. Rozhodlo svědectví dvaaosmdesátiletého Rakušana, který na podezřelého muže upozornil policii.

Český zloděj se před soudem mluvil o tom, že si spletl vlak a proto v Gmündu vystoupil a při čekání na zpáteční vlak se procházel. Zašel do supermarketu a potom do parku, kde se u jednoho stromu převlékal. Najednou přijela policie a chtěla vidět jeho doklady.

Na podivné chování upozornil policii dvaaosmdesátiletý pozorný svědek. Policie zjistila, že na stromě v parku je ukryto 6 tuňákových konzerv a čajové máslo, potraviny v celkové hodnotě 59,67 eur (1.492 korun).

"Jsem nevinný," tvrdil zadržený muž, "o těch věcech nic nevím, nedal jsem je tam, vždyť nemám ani žádnou tašku."
"Poznávám toho muže," řekl svědek, "viděl jsem jak z bundy vyndavá plechovky a schovává je na strom, potom odešel a když se vrátil, znovu vyndaval a schovával tam plechovky. Bylo mi to divné, tak jsem zavolal policii."

Na soudce výmluvy českého občana s dlouhými prsty neplatily a vynesl ortel jednoročního vězení.

Rakousko: Mléko opět ve vratných skleněných lahvích

Letos, po dvaceti letech, se znovu mlékárna Berglandmilch v dolnorakouském Aschbachu vrátila k nalévání mléka do do skleněných lahví. Mléko v lahvích vyvolá v pamětnících vzpomínky na mládí. Největší mlékárna v zemi investovala 8 milionů eur (200 mil. Kč) do nového plnícího a mycího zařízení.

V roce 2018 Berglandmilch začala prodávat mléko v lahvích na jedno použití. Zájem spotřebitelů byl velký, tímto způsobem se prodala čtvrtina mléka. Problém však nastal se vztahem k životnímu prostředí, odpadu bylo víc než při mléku v papírových krabicích. Po jednáních s orgány životního prostředí se mlékárna rozhodla pro vratné láhve. Podle dřívějších zkušeností vratnou skleněnou láhev lze plnit víc než patnáctkrát.

Ekologové vratné láhve vítají, hmotnost papírových odpadů od mléka, byla 250.000 tun. Mlékárna Berglandmilch od zavedení vratných lahví neočekává zvýšení nákladů na dopravu, neboť Aschbach je v centru Rakouska, uprostřed mezi Vidní a Salcburkem. Rovněž doprava skleněných lahví nebude nebude nákladná, protože sklárny jsou nedaleko. Spotřeba vody v závodě Aschbach je moderní technologií optimalizována na minimum.

V současnosti je ve vratných skleněných lahvích prodávána mléka označená jako Schärdinger Berghof Milch jako Tirol Milch a také bio-mléko pro řetězce REWE (Billa, Merkur, Adeg) a Spar. Na láhev je účtována záloha 22 centů (5,50 Kč). Prodejní cena mléka ve vratných lahvích je o 20 až 40 centů (5 az 10 korun) vyšší než u mléka v krabicích. V prodejnách řetězce REWE stojí litr mléka 1,79 eur (44,80 Kč). Mlékárna Berglandmilch plánuje ve skleněných lahvích prodávat jogurty a další výrobky.

75. výročí vítězství nad nacizmem se mění v novou válku

8.února 1945 zahájila sovětská armáda na jihozápadě Polska ofenzivu  zvanou "Dolnoslezská  operace." Ve stejný den na západě zahájily americké jednotky generála Eisenhowera velkou operaci v Porýní.

Výše uvedená historická fakta nelze zpochybnit, avšak politicky lze ve 2 světové válce pokračovat. Válečné jiskřičky létají nad Polskem, jehož vláda činí zodpovědné za napadení Polska a rozpoutání světové války stejně Hitlerovo Německo jako Stalinovo sovětské Rusko.

Ruská vláda vloni vyrukovala proti současnému Polsku tvrzením, že Stalin při jednání s Německem byl nucen reagovat na polský antisemitizmus a předchozí polské přátelení s Hitlerem. Poté polský prezident Andrzej Duda zrušil cestu na světové fórum o holokaustu v Izraeli, aby se tam nemusel setkat s ruským prezidentem Vladimírem Putinem.

Ani tak samozřejmá věc jako osvobození koncentračního tábora Osvětim Rudou armádou 27. ledna 1945 se nevyhnulo politickým pochybnostem.  Ukrajinský prezident Vladimír Zelinský tvrdí, že Osvětim neosvobodili Rusové, ale 1. ukrajinský front, tedy Ukrajinci.

Pochybnosti o osvobození Rudou armádou byly uváděny na nedávné výstavě "75 let osvobození východní Evropy od nacizmu," konané v Bulharsku. Bulharská vláda nezpochybňuje sovětské vítězství nad nacizmem, ale v případě Bulharska nepovažuje termín "Osvobození," za správný, neboť v době, kdy sovětské jednotky dorazily do Bulharska, byli Němci pryč a bulharská vláda v létě 1944 žádné kontakty s nacisty neměla.

"Aniž bychom popírali významný příspěvek Sovětského svazu k vítězství nad nacizmem, nebudeme zavírat oči před faktem, že sovětská armáda přinesla do střední a východní Evropy dlouhou dobu nové totality, represe, které potlačily občanské vědomí, deformovaly ekonomický rozvoj a izolovaly východoevropské státy od vyspělého světa," uvedlo ve svém prohlášení bulharské ministerstvo zahraničních věcí.

Série vzájemného napadání začala vloni v souvislosti z oslavou 75. výročí vylodění spojenců v Normandii a otevřením druhé fronty. Oslav se ruský prezident Putin nezúčastnil, protože nabyly na úrovni hlav států.

Podle ruského ministerstva vnitra nemělo vylodění spojenců v Normandii žádný zásadní vliv na konečný výsledek 2. světové války. O porážce Německa se rozhodlo u Stalingradu a u Kursku, o uspořádání poválečné Evropy se rozhodlo v Teheránu a na Jaltě.

Velká oslava 75. výročí vítězství nad nacistickým Německem proběhne v Moskvě, kde se bude konat slavnostní přehlídka. Pozváni byli představitelé vítězných států, příjezd zatím potvrdil francouzský prezident Emmanuel Macron, který ovšem ruskou vládu popudil nedávnou návštěvou Polska. 

Rušení venkovských post poškozuje venkov v Rakousku i v Čechách

Demonstrace proti uzavření poštovního úřadu v dolnorakouském městě Schrems (v jižních Čechách se mu říkalo Skřemelice) proběhla v pátek odpoledne na náměstí. Mezi demonstranty byl i starosta města Karl Harrer, kterému se také záměr rakouské Post-AG nelíbí a její záměry kritizoval. Největší město okresu je sídlem několika velkých průmyslových podniků a různých institucí.

"V roce 1995 byla na náměstí otevřena nová budova pošty, ale stará budova byla ještě 9 let prázdná a vytápěná." uvedl starosta. "Při takovém hospodaření se nelze divit, že účetnictví Post-AG se ve Schremsu dostalo do červených čísel. Od roku 2016 se sice příjmy pošty zvyšují, ale stálým snižováním počtu zaměstnanců dochází i k snižování objemu služeb." 

Nejvíc starostu Schremsu rozčilují způsoby, jakými se jedná s venkovem. Rakouská spolková vláda má v Post-AG více než 50 procent akcií, proto by měla dbát na to, aby poštovní úřady hospodařily dobře i na venkově. Pošta ve Schremsu jako v centrálním místě oblasti Waldviertel je nepřetržitě už od roku 1650, ale tradice nikoho nezajímá.

Mezi demonstranty byli penzisté, kteří nemají motorová vozidla, a tak budou muset na poštu do 10 km vzdáleného Gmündu dojíždět autobusem. Proti rušení pošty byla sepsána petice, kterou hned první den podepsalo 300 lidí.

Zdá se, že v likvidaci venkovských oblastí  rakouská pošta soutěží s poštou českou. Podle propouštění zaměstnanců České pošty a podle informací, které na veřejnost pronikají, i Česká pošta a.s. plánuje ponechání jen jednoho poštovního úřadu v každém venkovském méně osídleném okrese. To je smrtelný zásah do venkovského života, neboť pošta byla vždy jeho hlavní spojnicí se světem.

Likvidace poštovních úřadů v Rakousku

Ze zavírání poštovních úřadů nemají obyvatelé malých obcí jen v České republice, stejná situace je i v Rakousku. Dokonce u jižních sousedů, je likvidace poštovních úřadů ještě drastičtější.

Poštovní úřad ve městě Weitra

V příhraničním okrese Gmünd už byla uzavřena většina vesnických poštovních úřadů, nyní přišla na řadu města včetně Schremsu, města s 10.000 obyvateli. Rovněž v třítisícové Waitře by měla být pošta uzavřena.


Ve Schremsu se lidé bouří, na pátek 7. února je na náměstí svolaná nepolitická demonstrace. Je přihlášeno několik řečníků, kteří budou protestovat proti uzavření pošty v největším městě okresu Gmünd. Starosta města Weitra Layr pokládá protesty za zbytečné, společnost Post AG se prostě rozhodla poštovní služby soustředit do okresních měst.

Stoletý elektromobil opět jezdí

V současné době jsou velmi prosazovaná vozidla na baterie. Nynější elektro-kampaň není ovšem ničím novým, podobná byla už před 100 roky. Z tohoto období pochází dvě malá zelená autíčka Hawa EM3. Jedno je v hannoverském muzeu, druhé vlastní dodavatel elektřiny BS Energy v Braunschweigu.

Elektromobil Hawa EM3 byl vyroben v roce 1921. Byl vyroben firmou Hannoversche Waggonfabrik, která zanikla už v roce 1931. Vozítko má 20 bateriových článků s napětím 40 voltů a výkonem 1,6 HP. Doba nabíjení je 2 hodiny. Maximální rychlost byla 30 km.

Podle odborníků z Centra automobilového managementu v Gladbachu se koncepce pohonu současných elektromobilů neliší od jejich stoletých předchůdců, ani dojezd se nezměnil. Před 100 lety byla elektromobilům také předpovídána slavnější budoucnost než vozům se spalovacími motory.

Jeden stoletý elektromobil Hawa EM3 nyní renovuje skupina penzistů zvaná Hanomag-Interessengemeinschaft, která ho brzy hodlá představit veřejnosti. V minulém roce už úspěšně představili jeden starý závodní vůz zn. Hanomag .

5 největších jeřábů světa

Na koloběžku jen s řidičským průkazem!

V německém Goslaru dnes skončila třídenní setkání 1800 dopravních expertů, soudců a zástupců průmyslu, kteří se doporučili nová pravidla pro jízdu na elektrických koloběžkách. Je podle nich nutné, aby řidiči koloběžek znali dopravní předpisy a měli řidičské průkazy jako řidiči mopedů.

 Doposud jediným limitem pro jízdu na elektrické koloběžce v Německu je věk nad 14 let.Současný stav vyžaduje řešení pravidel pro jízdu koloběžek po cyklostezkách, parkování a pití alkoholu řidičů koloběžek. Doposud je limit jako u všech řidičů 0,5 promile.

Odborníci na dopravu rovněž navrhli řidičské průkazy na zkoušku pro všechny mladé řidiče. Zkušební doba by měla být tříletá. Během této doby by mladí řidiči směli řídit vozidla jen v doprovodu starší zkušené osoby. Pro mladé řidiče by měl platit úplný zákaz alkoholu v krvi.

Coronavirus napadl i ekonomiku

Vypuknuti nemoci Coronavirus v Číně má už po několika dnech nepříznivý vliv na život lidí celého světa, a také na ekonomiku jednotlivých zemí. Světová zdravotnická organizace (WHO) se doposud zdráhá vyhlásit současný stav za nebezpečný. Je si vědoma, že by to vyvolalo obrovské ekonomické problémy.

Velká nejistota vyvolala pokles cen na akciových trzích. Zatím se neví, co udělá ekonomika v Číně a dalších asijských zemích, kde jsou v současnosti trhy uzavřeny, kvůli novoročním oslavám. Rovněž v Austrálii trh nefungoval kvůli státnímu svátku. V Tokiu klesl  dnes index o 2%, v Indii o 0.4%, v Thajsku o 2,9%, v Indonésii o 4,4%,

V důsledku zprávy, že v Chicagu byla diagnostikována žena s Coronavirusem, poklesla na burse v New Yorku cena ropy z 1,23 US dolaru na 58,66 USD.

Která země je nejlepší pro život důchodců? Životní úroveň.

Německé banky vyhodnotily 25 zemí světa, ve kterých by se mělo důchodcům nad 65 let dařit nejlépe:

Na 25. místě se umístilo Slovensko, které má ze všech zemí na světě nejmenší rozdíly v příjmech obyvatel. Hodnocení sráží zaostávající životní prostředí a vysoká nezaměstnanost.

15. Rakousko se vyznačuje rovnováhou života. Práce, odpočinek, veřejná doprava, životní styl a bezpečnost jsou na nadprůměrné úrovni. Zemi sráží horší zdravotní péče a velké rozdíly v příjmech obyvatelstva.

 Česká republika předstihla Rakousko a umístila se na 14. místě. Toto umístění získala zásluhou nejnižší nezaměstnanosti z hodnocených zemí a čtvrtým místem v nejmenších rozdílech v příjmech obyvatel. 

13. Německo zaznamenalo ústup v hodnocení. Na mírném propadu se podepsaly vysoké daně a nedostatek mladých lidí na práci. 

Na 3. místě je Norsko, ale jen zásluhou harmonického životního prostředí. Vysoké daně ovšem život v zemi znepříjemňují.

Na 2. místě je Švýcarsko, které je světovým rájem pro důchodce č. 1, je pro ně nejdostupnější zdravotní péče a nejnižší daňové zatížení. Problémem je vysoká nezaměstnanost.

Nejlepším místem pro život je Island. Je to atraktivní země s 360.000 obyvateli, jejichž příjmy a zdravotní péče jsou na nejvyšší úrovni. Pro cizince však je to země příliš drahá, jsou zde patrně nejvyšší ceny na světě. 

Oslava 75. výročí osvobození koncentračního tábora Osvětim

Hlavní oslava 27. ledna 1945, dne, kdy sovětská armáda osvobodila nejhroznější nacistický koncentrační tábor Osvětim, se koná v pondělí 27. ledna  2020 odpoledne. Polský prezident Andrzej Duda na ní pozval zástupce 50 zemí. Očekává se, že bude přítomno i 120 bývalých vězňů tohoto tábora.

27.1.1945 - Vězni koncentračního tábora vítají první sovětské vojáky

Tak jako na jako při setkání u Yad Vashenu v Izraeli budou v Osvětimi německý prezident Frank-Walter Steinmeier, španělský král Felipe VI. a nizozemský král Willem-Alexander. Naopak  vítězné spojenecké země vyšlou jiné politiky. Místo amerického viceprezidenta Stevena Mnuchina přijede ministr financí Mike Pence, místo francouzského prezidenta Emmanuela Macrona bude v Polsku předseda vlády Edouard Philipe, z Velké Británie bude přítomna vévodkyně Camila, manželka prince Charlese. Nebude přítomen ani ruský prezident Vladimír Putin, jeho bude zastupovat velvyslanec Sergej Andrejev.

Putinova nepřítomnost zřejmě vychází ze špatných vztahů mezi oběma zeměmi, když se vzájemně obviňují z nepřátelství během druhé světové války. Rusko obvinilo Poláky z antisemitizmu a spolupráce s nacisty. Podobné názory má i Izrael, který na připomínce holokaustu v Yad VAshenu neumožnil polskému prezidentovi Dudovi promluvit.

Osvětim po osvobození v r.1945

Osvětim je považována za největší vyhlazovací koncentrační tábor. Prošlo jím 1,3 milionu lidí, přežilo jen 200.000 lidí. Většina zavražděných lidí byli Židé.

 Odkaz: Vězeň, který přežil koncentrační tábor Osvětim

Mehrere Tote nach Schießerei in Baden-Württemberg

In Rot am See ist es am Freitagmittag nach Schüssen zu einem großen Polizeieinsatz gekommen. Ein Tatverdächtiger wurde festgenommen, die Polizei geht von einer Beziehungstat aus.

Nach Schüssen in Rot am See im Nordosten Baden-Württembergs sind am Freitag wohl mehrere Menschen gestorben. Wie die Polizei mitteilte, sei ein Tatverdächtiger festgenommen worden.

Die Schüsse seien gegen 12.45 Uhr gefallen, schrieb die Polizei in einer Pressemeldung. Es habe mehrere Verletzte gegeben, "vermutlich auch Tote". Nach ersten Erkenntnissen liege ein "Beziehungsverhältnis" vor. Auf weitere Täter gebe es keine Hinweise.

Donald, Greta, sníh a odstřelovači v Davosu

Světové ekonomické fórum v zasněženém švýcarském Davosu se koná za přítomnosti 3000 účastníků ze 117 zemí celého světa. Hlavním bodem jednání je překonání ekonomické krize a nezničit přitom životní prostředí. Středem pozornosti fóra jsou americký prezident Donald Trump a švédská ekologická aktivistka Greta Tunbergová.

Ekonomické fórum si vyžádalo mimořádná bezpečnostní opatření. Před teroristy účastníky hlídá 1000 policistů včetně odstřelovačů a 4000 vojáků a příslušníků civilních bezpečnostních služeb.

Do roku 2030 ve Švýcarsku pouze biozemědělství?

Nová švýcarská politická strana "Mladé zelené Švýcarsko," (Mladí Zelení) v neděli představila program, jehož základem je komandování zemědělců. Mladá strana chce donutit švýcarské zemědělce, aby do roku 2030 všichni provozovali ekologické zemědělství. Měl by být povolen jen dovoz biopotravin a dovoz krmiv by měl být zdaněn.

Do roku 2030 by neměla být ve Švýcarsku zemědělská velkovýroba, neměly by být žádné velkochovy zvířat. Intenzivní zemědělství způsobuje vyhynutí některých druhů zvířat a rostlin. Neměly by v roce 2030 používány žádné pesticidy ani umělá hnojiva. Počty zvířat by měly klesnout, aby nebylo třeba dovážet krmiva. Počet lidí v zemědělství by se měl zvýšit. Měly by převládat potraviny rostlinného původu.