Home

Antonín Švehla: Když má sedlák, mají všichni.

neděle 13. října 2024

Největší traktor světa

V malé australské vesnici Geraldton(400 obyvatel) v západní Austrálii, 300 km severně od Perthu, stojí největší traktor na světě. V současné době se stává velkou turistickou atrakcí. Jedná se o repliku traktoru Chamberlain 40K v gigantické verzi. Traktor je 11,5 m vysoký a 16 m dlouhý a je viditelný 2 km od obce.



Podle ABC News sse jedná o projekt Boba Lukinse, který je zakládajícím členem WA Vintage Tractor and Machinery Association. Před téměř třiceti lety přišel s nápadem postavit obří repliku traktoru. Ne nadarmo byl vybrán traktor Chamberlain 40K, neboť tento traktor byl v padesátých a šedesátých letech minulého století hlavním pomocníkem farmářů, když Západní Austrálii  přeměňovali za jednu z nejúrodnější oblastí světa.

Stavba takového kolosu měla podle odhadů stát přes 1 milion dolarů. Pro stát to bylo příliš, ale záležitost se dostala na veřejnost a lidé začali na stavbu traktoru posílat peníze. Brzy bylo k dispozici 600 000 dolarů, a projekt mohl být uskutečněn bez státního financování nebo dotací.

Velký traktor navrhl inženýr Frank Kidman, který umístil původní model Chamberlain 40K u dveří svého domu, aby mohl pečlivě změřit každou část stroje a zadat ji do svého počítače. Každý komponent kromě šroubů a matic je nyní přesně pětkrát větší než původní model.

V průběhu minulého roku pak byl pomník v Geraldtonu kus po kuse postaven týmem 58 řemeslníků z těžařské společnosti DIAB Engineering. Projektový manažer Xavier Sequeira uvedl, že na dokončení konstrukce bylo použito 800 litrů oranžové barvy a 42 tun oceli. 

sobota 12. října 2024

Kontrola traktorů na rakouské silnici byla přísná

Technické kontroly zemědělských a lesnických vozidel, které provedli úředníci zemského dopravního odboru a technici z úřadu dolnorakouské zemské vlády dne 8. října v okrese Gmünd, jak uvádí NÖN, odhalily nejrůznější nedostatky. 



Tlaky úřadů na venkovské obyvatelstvo se šíří Evropou. Jistá svoboda vesnického obyvatelstva je příčinou nenávisti už od dávného středověku, i dnes se městští lidé snaží přimět vesnice k poslušnosti. Děje se také prostřednictvím znepříjemňování zemědělských prací, vyřazováním techniky z provozu.

Vzhledem k tomu, že rakouské zemědělství je naladěné na zásobování celé země potravinami, na udržení zdravého životního prostředí a na zachování tradičního příjemného rázu rakouské krajiny, jeho struktura je  mnohem jemnější než zemědělství českého. Zemědělské závody jsou mnohem menší, takže jich je v Rakousku téměř třicetkrát více než v České republice. Rakouské zemědělské závody proto používají mnohem více menších strojů, které se musejí přesunovat po silnicích. Traktory a další stroje slouží zcela k jiným účelům než k převážení osob. Každý zemědělec není tak bohatý, aby si při nějaké estetické závadě na stroji, která při práci na poli nevadí, kupoval stroj nový. Zemědělská práce je závislá na počasí, když sedlák nestačí určitou práci udělat v agrotechnickém termínu, má mnohem větší ekonomické ztráty, než když vyjede na silnici se starým třeba neregistrovaným traktorem. TO ovšem městské obyvatelstvo nikdy nepochopí.

Dolnorakouští zemští úředníci v úterý zkontrolovali nedaleko české hranice 28 traktorů. Byli překvapeni, že jezdí po silnicích traktory bez registračních značek a bez nálepek o technických kontrolách. Nelíbilo se jim, že z traktorů vytéká olej a nafta a že zemědělská vozidla mají ojeté pneumatiky. Nelíbily se jim přívěsy s popraskanými listovými péry, ani přívěs který měl nápravu ke kostře připevněnou řetězem a napínacím pásem.

Z 28 zemědělských vozidel jich 10 mělo nevyhovující technický stav. Mimo toho bylo zjištěno 13 správních přestupků, jako jízda bez řidičského průkazu, bez dokladu o vozidle a podobně. Jeden řidič byl pod vlivem narkotik.

pátek 11. října 2024

Zemské volby v Německu ukazují, že sjednocení přineslo divokou politiku

 Výsledky voleb ve třech východoněmeckých zemích se dají pro strany vládní koalice v Berlíně označit jako katastrofální, v Durynsku měly všechny tři strany dohromady 10,4 procent. SPD (Sociální demokracie) získala 6,1 procenta a jak Zelení, tak FDP (Svobodní demokraté) se nedostali do parlamentu. V Sasku to bylo 12,4 procenta a SPD se 7,3 procenty a Zelení s těsnými 5,1 procenty budou v parlamentu zastoupeni. Výjimkou je Braniborsko, kde se Zelení a FDP také nedostali do parlamentu, ale Sociální demokracie získala 30,9 procent těsně před AfD s 29,2 procenty. Ministerský předseda zemské vlády Dietmar Woidke z SPD, který je v Braniborsku oblíbený, se rozhodl vzdát podpory z Berlína a absolvoval celou kampaň bez přispění neoblíbeného spolkového kancléře Olafa Scholzeho. 

Přestože jednoznačně hlavním tématem voleb byla migrace a s ní spojený nárůst kriminality, zástupci berlínského politického establishmentu nevidí mezi migrací a drastickým propadem volebních výsledků žádnou souvislost. Spolupředsedkyně strany Zelených Ricarda Langová popřela, že by téma migrace mělo vliv na špatný výsledek voleb, a vedení sociální demokracie mluvilo o komunikačních problémech s voličem a skutečnost, že se vůbec dostala do všech tří zemských parlamentů, považuje za úspěch.

Vítězem voleb byla jednoznačně AfD a zcela nové uskupení BSW ,které v době voleb nemělo ani stranický program. Obě dvě strany jsou protestními hnutími v opozici k tradičním masovým stranám. Zatímco AfD je nacionálně pravicová strana, snaží se BSW oslovit voliče levicovou politikou s konzervativními elementy. Společný oběma hnutím je požadavek zastavení migrace a zajištění míru (Friedenssicherung). Zajištěním míru je myšleno zastavení vojenské pomoci a ukončení války na Ukrajině vyjednáváním, přičemž Kyjev bude akceptovat podmínky Moskvy. Ve všech třech zemích volilo zhruba 30 procent voličů AfD a výsledky BSW se pohybovaly mezi 11 a 16 procenty. Jinak formulováno se více jak 40 procent voličů jasně vymezilo proti migraci a pro ukončení podpory Ukrajiny.

Reakce politického Berlína a hlavních médií byla předvídatelná, proto nepřekvapila. Voliči AfD byli označeni za nacisty. Všechny strany se vymezily proti spolupráci s AfD, a to i za cenu utváření programově si zcela odporujících koalic s jediným cílem, zabránit AfD dostat se k moci, čímž ale ignorují politickou vůli jedné třetiny voličů. Standardním je také nařčení z populismu, ačkoliv je dnes populismus v celém politickém spektru všudypřítomný. Například z obav z vítězství AfD zorganizovala vládní koalice ještě těsně před volbami odsun 28 Afghánců, kteří seděli v německých vězeních za obzvlášť těžké zločiny, aby demonstrovala svou snahu řešit migrační krizi. A v hlavním městě se Zelení snaží profilovat s požadavkem zrušit dětem ve školách domácí úkoly. Přitom v Durynsku bylo jako druhé hlavní téma hned za migrací právě špatný stav vzdělávacího systému.

Analýza volebních výsledků ale nabízí mnohem komplexnější obraz východoněmecké reality a z ní vyplývajících rozhodnutí u volebních uren. Zcela neočekávaným je zjištění, že nejmladší generace voličů do 30 let volila AfD. V Durynsku ji volilo 35 procent z této věkové skupiny, v Sasku 29 procent a v Braniborsku 32 procent.

Podle průzkumů se u dospívající generace začíná projevovat negativní dopad z neustálého zdůrazňování hrozících katastrof, které vyvolávají pocit nejistoty a strachu z budoucnosti. Nejmladší voliči byli během svého života konfrontováni s celou řadou krizí. Finanční, realitní, covidová, migrační, energetická nebo krize na Ukrajině, a to vše zarámované permanentním klimatickým kolapsem. Proto považuje nejmladší generace stranu Zelených za extrémistickou a stranu zákazů. V západní části Německa si to myslí 25 procent a ve východní části 30 procent nejmladších voličů. Program strany zelených tento dojem potvrzuje. V zásadě požaduje ochranu životního prostředí, ale nebere ohled na lidské potřeby. Ochrana přírody před člověkem má přednost před tématy kriminality migrantů nebo nedostupnosti bydlení.

Přes nechráněné hranice přišlo jen v roce 2023 vice než 300 000 migrantů. Více jak 10 000 útoků nožem a 400 mrtvých nebo skupinová znásilnění zcela prokazatelně souvisí s migrací. Ideologická zaslepenost Zelených ale nechce mentální stres, ve kterém se německá společnost nachází, akceptovat a koncentruje se na prosazení zákazu jaderných elektráren nebo spalovacích motorů.

Dalším faktorem, který má vliv na volební výsledek, je odlišná demografická struktura východní části Německa. Po sjednocení se přestěhovalo několik milionů východních Němců do západní části. Tato migrace způsobila, že ti schopnější, mladší, a především ženy odešli. Ti méně aktivnější a starší zůstali a obzvláště ve venkovských oblastech je patrná převaha mužského obyvatelstva. Durynsko mělo v roce 1990 okolo 2,6 milionu obyvatel, v roce 2024 již jen 2,1 milionu a průměrný věk stoupl na 47,6 let.

Ve východním Německu chybí také velké městské aglomerace, které jsou svým urbánním charakterem a univerzitním prostředím důležité pro utváření nových, často postmateriálních ideí, které jsou vlastní voličské základně Zelených. Ve východním Německu je volič v průměru starší než v západní části a je méně ovlivňován ideami mladších generací z velkoměstského prostředí.

Odliv nejmladších generací vede u starší části populace k mentálnímu zabarikádování, opírajícímu se o životní zkušenost v komunistickém režimu, který již ale neexistuje, a tato mentální barikáda není narušována impulsy mladší generace, tak jak je tomu v západním Německu. Nejmladší generace proto ve východním Německu chybí i jako spojující článek v celoněmeckém kontextu.

Nezpracované trauma sjednocení je dalším důvodem ovlivňujícím volební chování východních Němců. Západ má monopol výkladu a určuje, co je správné, nebo špatné. Elity jsou kompletně importované ze západní části. V politických stranách, u velkých firem, na univerzitách, v mediích nebo v justičním systému je vedení obsazeno pracovníky ze západního Německa.

Ekonomicky bylo sjednocení pro východní Němce velice tvrdým přistáním. Jejich země byla deindustrializována a ztráta pracovních míst se později interpretovala jako přínos ke snížení emisí CO₂. Jejich vzdělání a kvalifikace nový společný stát neuznával. Přišli o své úspory a čekalo je přeškolení nebo sociální dávky. Mnozí z nich měli pocit ponížení, cítili se jako občané druhé kategorie. Když v roce 2015 přišlo do Německa přes milion migrantů, tak byli svědkem západoněmecké solidarity, které se jim nikdy nedostalo. Současně vidí východní Němci migranty jako lidi, kteří právní stát a jeho normy odmítají, ale jeho výhody rádi přijímají. Oni sami se museli přizpůsobit a překonat mnoho překážek, aby se do systému integrovali, a to očekávají i od nově příchozích. Na východě Německa má mnoho lidí pocit, že nemohou demokracii ovlivnit volbami ve svůj prospěch, a proto ztrácejí zábrany volit extrémní strany.

Při celkově se zhoršující ekonomické kondici Německa pak hrají v politickém životě stále větší roli emoce a na vzestupu jsou strany, které jsou schopné tyto emoce oslovit a nabídnout jednoduchá a srozumitelná řešení. Ale možná jen východní Německo předběhlo v politickém vývoji západní část, kde ještě pořád dominují tradiční masové strany. Klasické masové strany přitom stojí před neřešitelným problémem. Na jedné straně podporují fragmentaci společnosti vytvářením dalších a dalších skupin, které jsou údajně diskriminovány a potřebují ochranu, a na straně druhé chtějí širokou voličskou podporu.

Zdroj: Přítomnost

Rok po vraždě

 Před rokem, 26. října 2023, byla na hřbitově v Pohoří na Šumavě nalezena zastřelená žena. Policie zjistila, že se jedná o rakouskou občanku Elisabeth Pummer, čtyřicetiletou majitelku jezdecké stáje.



Zavražděná Elisabeth Pummer byla také, mimo politiky, dolnorakouskou zemskou velitelkou "Řádu draka" a angažovala se v krajanských spolcích. Její tělo bylo nalezeno na hřbitově v Pohoří na Šumavě, o jehož obnovení a údržbu se také starala. Včera se v Pohoří konala vzpomínková akce.

Spolek Řádu draka navrhl pamětní desku a nainstaloval ji na zeď kostela v Pohoří na Šumavě. Jáhen Roland Šenk měl na zasvěcujícím shromáždění dojemné kázání. Ve svých slovech zdůraznil život a dílo Elisabeth Pummer. Pobožnost byla hudebně rámována kostelním sborem Karlstift a Budějovickým žesťovým souborem.

Po bohoslužbě se venku vedle doposud zakryté pamětní desky konal krátký projev předsedy Bucherser Heimatverein Ericha Altmanna a druhého předsedy zemského sněmu Gottfrieda Waldhäusla. Poté pronesl několik slov velmistr Günther Ugrinovics z Řádu draka, Waldhäusl a Altmann nakonec za zvuků Budějovického žesťového souboru odhalili pamětní desku.

Matka zavražděné ženy, Monika Pummer, která byla odhalení pamětní desky také přítomna, poděkovala Erichu Altmannovi za uspořádání vzpomínkové bohoslužby a jáhnovi Rolandu Šenkovi za jeho dojemná slova. Navzdory smutné události obdržela od několika přátel gratulace k narozeninám.


úterý 8. října 2024

40. týden 2024 v EU

 EU definitivně zavede vysoká cla na dovoz čínských elektromobilů. Komise zažaluje Maďarsko kvůli zákonu na ochranu národní suverenity a nás plísní za údajnou diskriminaci romských dětí.

Pondělí 30. září

Byly zveřejněny výsledky průzkumu veřejného mínění Eurobarometr k připravenosti EU na katastrofy a nouzové situace. Většina respondentů se údajně domnívá, že k přípravě na tyto události potřebuje více informací. Občané se prý cítí nejvíce vystaveni rizikům spojeným s dopadem změny klimatu, ale také rizikům bezpečnostním a sociálním. (Jako v předchozím díle, opět vzpomeňme na scénu z Jistě, pane premiére o podobných průzkumech.)

Úterý 1. října

Začal Evropský měsíc kybernetické bezpečnosti. Jde o osvětovou kampaň, která už řadu let probíhá napříč EU během října. Organizátorem je agentura Enisa ve spolupráci s Komisí. Cílem je propagovat a posílit kybernetickou bezpečnost a zvýšit povědomí o hrozbách v kyberprostoru.

Česko zablokovalo společné prohlášení Unie vyzývající k okamžitému příměří mezi Izraelem a hnutím Hizballáh s tím, že podle ministerstva zahraničních věcí prohlášení údajně jednostranně omezovalo právo Izraele na sebeobranu proti teroristům.

EU prostřednictvím vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku odsoudila raketový útok Íránu na Izrael.

Středa 2. října

Komise navrhla odložení účinnosti sporného nařízení proti odlesňování. Vyhověla tak žádostem některých členských (ale i dalších) států a podnikatelů. Nařízení, které je součástí Zeleného údělu, mimo jiné zavádí pro dovozce některých komodit povinnost prokázat, že tyto nepocházejí z půdy, která byla v posledních letech předmětem odlesňování či znehodnocování lesů. Úprava se původně měla uplatnit pro větší a střední podniky od konce roku 2024, pro malé podniky pak od poloviny roku 2025. Podle návrhu Komise by měla být účinnost odložena v obou případech o jeden rok.

Rada v souvislosti s dobíhajícími funkčními obdobími části soudců Soudního dvora EU jmenovala devět nových soudců – 2 pro Soudní dvůr a 7 pro Tribunál. Jmenovala také jednoho generálního advokáta.

Čtvrtek 3. října

Komise rozhodla, že zažaluje Maďarsko u Soudního dvora kvůli zákonu na ochranu národní suverenity, který podle ní porušuje unijní právo. Zákon mimo jiné zakazuje zahraniční financování stran ucházejících se o hlasy ve volbách a počítá se vznikem úřadu pro obranu svrchovanosti, který má odhalovat a řešit možná rizika zahraničního vlivu na politiku.

Komise se pustila i do nás. Vyzvala nás, abychom přestali diskriminovat romské děti. Česko údajně nedodržuje předpisy EU o boji proti rasové a etnické diskriminaci, protože účinně neřeší problém segregace romských dětí ve školách. Podobné výtky na adresu České republiky komise vznesla již v minulosti, nyní zasílá Česku takzvanou dodatečnou výzvu a Praha má dva měsíce na to, aby odpověděla a nedostatky odstranila.

Komise uveřejnila výsledky svého hodnocení Digital Fairness Fitness Check, v rámci kterého posuzovala, zda jsou vybrané předpisy z oblasti ochrany spotřebitele vhodné pro digitální prostředí.

Evropský parlament oznámil, že slyšení s navrženými členy budoucí Komise, tedy tzv. známé „grilování“ proběhne od 4. do 12. listopadu. Závěrem je, že je prý třeba podniknout další kroky k tomu, aby digitální prostředí bylo pro spotřebitele spravedlivé.

Pátek 4. října

Členské státy posvětily Komisi návrh na zavedení definitivních vyrovnávacích cel na dovoz čínských elektromobilů. Předběžná cla se uplatňovala už od července. Komise obviňuje Čínu z nezákonného subvencování výrobců. (Na X se na jednom anonymním profilu objevil trefný komentář: „EU: Budete povinně jezdit elektromobily! EU taky: Ale ne těmi levnými čínskými!!!! Jen těmi drahými evropskými!!!“.)


pondělí 7. října 2024

Přejdou voliči od Babiše k Maláčové?

  Sjezd socdem naznačil, že socialisté by se chtěli vrátit do sněmovny, kde nejstarší česká politická strana výrazně chybí. Socialisty zřejmě povzbudily krajské volby. Volební účast v krajských volbách byla nižší než ve volbách minulých. Vládní koalice prohrála boj o krajské mandáty o více než 300 tisíc hlasů. Převládají ještě emoce, nebo voliči ANO vycházejí z fakt? 

Informovaný volič volí do krajských zastupitelstev, volí svou reprezentaci, zajímá se tedy o ty, koho volí, a o jejich program. Části voličů ANO, možná volí značku, ať za hnutí kandiduje kdokoliv, ale většina volí rozumem. Tím vlastně volí i ti, co k volbám nepřišli.
Proti vysvětlení „nepřišli“ hovoří i příklad jižních Čech a jižní Moravy, kde suverénně vyhráli hejtmani – Martin Kuba (ODS) a Jan Grolich (KDU-ČSL). V obou krajích byla menší volební účast než v minulých volbách, přesto oba hejtmani posilovali. Martin Kuba dokonce získal absolutní většinu a bude vládnout sám. Kuba, který byl už před volbami velmi přesně sociologicky poučen o tom, co republiku čeká, totiž že se blíží „bleděmodrá cunami“, to řekl velmi jasně: „Volili nás i lidé, kteří nás nikdy nevolili.“ Neplatilo tedy, že voliči ODS nepřišli, ale naopak přišli i jiní lidé, kteří tuto „Kubovu ODS“ volili. Kubu volili hojně příznivci KDU a TOP09 - někteří ani nezpozorovali, že ODS kandiduje sama, nikoli v koalici Spolu.  
Ani volba ANO není ryze fanaticky sektářská, tedy volím spasitele, nezajímám se o to, co dělá. Voliči ANO ve většině hodnotí praktický výkon politiky, nepoužívají přitom samozřejmě žádná významná vědecká data, ale jen svůj rozum a jakýsi svůj vnitřní „cit pro spravedlnost“, většinou související se vztahem k vlastnímu já, které posuzuje politiku podle toho, jak dobře se mám. Když se mám dnes trochu hůř (cítím to, vidím, nemusí mě nikdo přesvědčovat a nic mi vykládat), musí to přece být tím, že ti kdo vládnou dnes, to dělají hůře než ti, kdo vládli předtím.
V boji proti „sektářské“ politice ANO vznikla „sektářská“, nikoli všeobecná politika mířící na každého občana, kterého je třeba přesvědčit. ANO možná přitahuje lidi, kteří touží po starostlivé moci.
Pětikoalice dostala na frak zejména v této disciplíně – ve vztahu k voličům, ke všem voličům, nikoli jen těm, co mají stejný dres jako ona. Byla to lekce v pojetí politiky. Ta je – zdá se i z příkladů na jihu Česka a Moravy – opravdu jinde než v rigidním pravo/levém a vyprávění o hodnotách, které spojují a rozdělují různé politické kmeny. Pětikoalice by potřebovala praktickou a celoplošnou politiku, nikoli jen plány pro vlastní kmen, který to už, jak tvrdí sociologové, vlastně vůbec nebaví, protože cítí, že to není realita…
Bude těžké tento stereotyp do velkých parlamentních voleb změnit, ale pokud se to stranám 5K nepovede, vyhraje ANO se stejným náskokem i příští sněmovní volby. Obrázek s nějakými smějícími se lidmi, mladými lidmi, a je tam napsáno: „Jsme socdem, jako na Západě!“. Co tím je vlastně míněno „jako na Západě“? Na Západě sociální demokracie vládne velkým městům a volí ji mladí a vzdělaní lidé. U nás měla sociální demokracie voličské zázemí v maloměstských důchodcích, kteří poté co ČSSD se připojila na antisociální politiku ODS a tunelování státních peněz přešli na stranu Babišova ANO. Hříchy vůdců strany se snadno nezapomenou.


sobota 5. října 2024

Být s Babišem ve vládě je lákavý sen pro nejednoho antibabiše

 V Česku padlo další politické tabu: hnutí ANO získalo osm senátních mandátů a poprvé proniklo do horní komory parlamentu s větším počtem mandátů. Volba proti lidem z Babišova hnutí přestává být pro voliče motivací jít k volbám. Antibabiš ztrácí reálnou sílu i jinde.

Video Andreje Babiše tancujícího s poslankyní za ANO Helenou Válkovou, která porazila Dominika Haška v boji o postup do 2. kola senátních voleb, rámovalo jako zábavná vložka konec krajských voleb a prvního kola voleb senátních. Válková nakonec tančila předčasně, do Senátu se nedostala. Zastavil ji obhajující senátor Zdeněk Hraba, který od STAN přeběhl k ODS, i když jen na její kandidátku jako nestraník.

Souboj Hraba/Válková není úplně typickou bitvou těchto voleb. Hraba se během svého šestiletého období proměnil v konzervativního kritika všech novot, které údajně ničí přirozený řád věcí a zaběhaný způsob běžného českého života. Volby by na Benešovsku vyhrál, i kdyby proti němu kandidoval kdokoliv, snad s výjimkou Andreje Babiše či „velké dvojky“ ANO Alena Schillerová/Karel Havlíček. „Konzervatismus“ hrabovského typu ve společnosti rezonuje čím dál víc a chystá se postupně dominovat i v parlamentních strukturách. Zejména pokud lidé opačného názoru nepřijdou k volbám.

V souboji Hraba vs. Válková to mělo svou logiku, nebylo se mezi kým rozhodovat či vybírat a volba Válkové jako menšího zla neměla tu přesvědčivost. Na jiných místech to ale smysl mělo, přesto se kandidáti ANO prosazovali snadněji než kdykoliv předtím. Tolerování lidí z Babišova hnutí postupně roste s tím, jak velkou dominanci hnutí na české politické scéně získává a jak během výkonu vlády Petra Fialy oslabuje pětikoaliční protibabišovská bariéra. ANO získalo ve volbách více senátorů než ODS, taková zpráva je česká politická novinka, která dost přesně dokresluje současnou situaci. Přehlížet se to už nedá.

To hlavní se ale děje jinde. Jednání o koalicích v krajích postupně naznačuje, jak pragmatická by mohla být politická volba po příštích velkých parlamentních volbách. V Olomouckém kraji se ANO dalo například dohromady s koalicí slepenou z SPD, Rajchlova PRO, Trikolory a Svobodných. Když to jde v krajích, proč ne jinde? Ani na celostátní úrovni není po volbách do Sněmovny něco podobného úplně vyloučeno, samozřejmě pokud to početně vyjde a dodá-li Okamurovo hnutí, posilované přáteli s antisystémového proudu, kteří by nepřekročili pětiprocentní hranici potřebnou pro vstup do Sněmovny, řádné odborníky, o což se vedení SPD v posledním roce intenzivně snažilo.

S ANO povládne v Plzeňském kraji i vládní STAN, s hnutím Andreje Babiše jedná rovněž vítěz voleb v Libereckém kraji Martin Půta. Musí. Politická síla Babišova hnutí je natolik veliká, že se ustavení stabilní krajské vlády bez něj nedá provést. Starostové pro Liberecký kraj tvrdí, že jednání budou trvat dlouho, bude proto velmi zajímavé, jaké druhy ústupků a kompromisů bude nutné udělat, aby k dohodě nakonec došlo. Výsledek jednání v Liberci nabídne jisté vodítko pro další podobná jednání v budoucnosti, kterým se – jak se volebních preferencí zdá – už nedá jen tak vyhnout.

Krajské volby postupně zrychlují proces detabuizace ANO, který je podle politologů na regionální a lokální úrovni jednodušší, protože se lidi navzájem více znají, jsou si tudíž blíž a spojují je společné problémy, které mají okamžitý dopad i na život vyjednávajících. V nejvyšší politice je taková „blízkost“ zájmů a perspektiv mnohem vzácnější, není ale vyloučeno, že se to po těch letech „pobývání spolu“ nemůže změnit. Rozhodujícím hlediskem v regionech je politický pragmatismus, ohled praktický, který sice nemaže ideologické rozdíly, ale nechává na ně snadněji zapomenout. Ve velké globální aréně jsou tyto politické znaky mnohem důležitější, počítat mandáty a politickou sílu ale umí nakonec každý.

Rok před příštími parlamentními volbami, které rozhodnou o nástupcích Fialovy vlády, se možná více přibližujeme k prolomení ochranných bariér, které občanské politické strany postavily populárnímu hnutí shora Andreje Babiše. Je to dáno mimo jiné tím, že hnutí už dnes působí tak přesvědčivou silou zdola, že to prakticky není skoro možné. Českou politiku tak či onak čeká výraznější prostoupení obou ideologicky a mediálně oddělovaných světů. Strach z toho, že každý, kdo s ANO začne spolupracovat, se v hnutí nakonec rozpustí, je na místě. Je to riziko, ale jiné cesty asi nebude, je-li cesta druhá, spočívající v přebírání agendy, která zabírá ve voličské šíři, vyloučená jako ideologická a hodnotová zrada.

Nastoupí vlády poražených v Rakousku a východním Německu

V Rakousku a východním Německu se minulou neděli konaly volby. O obou zemích se mluví jako o zemích hodně odlišných, přestože je v nich dost podobností. Po uplynulé neděli lze konstatovat, že přibližně stejné procento je v obou zemích množství voličů podporujících fašistické touhy některých politiků. 

Rakousku (10 zemí) získala pravicová extremistická Strana svobodných (FPÖ) 29 procent hlasů, ve východoněmeckých zemích Braniborsko, Sasko a Durynsko získali pravicoví extremisté z Alternativy pro Německo (AfD) 29 až 33 procent hlasů.

Jak v Rakousku tak v Durynsku, kde se vítězové voleb dostali do stejné pozice jako vítězné Babišovo ANO v roce 2021 v ČR. je touha vítězů voleb být v čele vlády. Zatím je snaha vytvářet koalice poražených, protože s vítězi voleb úspěšnější strany do koalice nepůjdou. Lídr ÖVP a kancléř Karl Nehammer v úterý řekl, že by byl pro, kdyby FPÖ navrhla někoho do funkce předsedy parlamentu. Z jeho pohledu je také „tradiční, že kdokoli vyhrál volby, má za úkol vést průzkumná jednání“. Očekává se, že Rakousku si po čase opět ujme vlády výbušná Velká koalice zdánlivě podobně zaměřených, ale ideově odlišných stran ÖVP a SPÖ. 

Podobná situace je v Durynsku, kde se diskutuje jen o sestavení "ostružinové koalice" ze stran CDU, SPD a BSW. AfD se může jen krčit na prvním místě, jako by svobodné demokratické volby nebyly. Trochu odlišné  je mediální hodnocení voleb. Zatímco v Rakousku se  tvrdí, že za příčinou úspěchu extrémistů je úpadek tradičních hlavních stran, v Německu je uváděna nespokojenost obyvatelstva 


čtvrtek 3. října 2024

Ochrana pralesa je podmínkou pro dovoz zboží z Brazílie do EU

Na produkty, jako je kakao a dřevo, by se v EU měla skutečně vztahovat přísnější pravidla na ochranu lesů. Projekt však vyvolal velkou kritiku a nyní na ní reaguje Evropská komise.

Po měsících kritiky zákona EU na ochranu deštných pralesů chce Evropská komise projekt odložit o rok. Vzhledem ke zpětné vazbě na stav příprav by mělo být dotčeným stranám poskytnuto o dvanáct měsíců více času.

Pokud by Evropský parlament a členské státy s návrhem souhlasily, zákon by vstoupil v platnost 30. prosince 2025 pro velké společnosti a 30. června 2026 pro mikro a malé společnosti, uvedl úřad v Bruselu.

Podle nařízení se produkty jako káva, dřevo, sója, kakao a palmový olej mohou v EU prodávat pouze v případě, že po roce 2020 nebudou káceny žádné lesy. To má také výrazně omezit odlesňování deštného pralesa, například v jihoamerické oblasti Amazonie.

Konkrétně budou muset společnosti v budoucnu předkládat prohlášení s náležitou péčí, že po 31. prosinci 2020 nebyl kvůli jejich produktu vykácen nebo poškozen žádný les. Kdo nařízení nedodrží, musí počítat s vysokými sankcemi ve výši minimálně čtyř procent svého ročního obratu v EU.

Projekt byl kritizován ze strany byznysu i napříč stranickými liniemi. V souladu s tím mnozí reagovali na oznámení pozitivně. Politik CSU a předseda skupiny středopravé aliance EPP v Evropském parlamentu Manfred Weber považuje odklad za úspěch své strany. Byrokratickému monstru bylo zabráněno.

Proti projektu v plánované podobě se ale vyslovili i zelení a FDP. Německý ministr zemědělství Cem Özdemir (Zelení) byl měsíce kritický a požadoval více času na implementaci. Zástupkyně vedoucího parlamentní skupiny FDP v Bundestagu Carina Konrad také opakovaně vyjádřila obavy.

úterý 1. října 2024

Rakouský venkov pod tlakem siláckého populizmu.

Když jsme po roce 1989 cestovávali na jih poznávat sousední zemi, byli jsme uneseni nejen pestře nabarvenými budovami, pořádkem na ulicích a množstvím luxusních aut, ale také malozemědělsky pečlivě obdělávanou krajinou. Mnoho z nás si přálo mít doma také takové krásné jemné prostředí. 



Bohužel myšlení pražských komunistických ekonomů je jiné, takže se soustředili kolem Klausovy ODS, která byla zásadně proti obnovení drobné hospodářské infrastruktury a všemi možnými prostředky prosazovala převod velkých státních podniků do rukou straně oddaných lidí a vytvoření sorty moderních miliardářů. 

Napodobení Rakouska se nejen nepodařilo, naopak Rakousko začalo pod rouškou EU napodobovat vymoženosti postkomunistických zemí. Velký krok udělalo právě uplynulou neděli, když nechalo zvítězit protibruselskou a promoskevskou Stranu svobodných (FPÖ). Konečné výsledky sice ještě oficiálně zveřejněny nebyly, sčítání korespondenční volby bude probíhat až do čtvrtka, ale celkové  výsledek ovlivněn už nebude.

Rakousko se České republice podobá v tom, že jsou tam také velké rozdíly v myšlení velkoměstského a venkovského obyvatelstva. Avšak opak ČR, kde velká města ovládá pravice. Vídeň a velká rakouská města jsou levicová a volí socialisty, zelené a komunisty, venkov volí lidovce a svobodné. Zdá se, že rozdílná obliba politických stran je víc dána velikostí města a potřebou velkoměst jakýmkoli způsobem odlišit se od  venkova. 

Ve velkých rakouských městech FPÖ získala v neděli jen 21,7%, čím dál od velkoměsta, tím více extrémizmu. Vyrostla v Rakousku nejen FPÖ, rostou také komunisté (KPÖ). Ve Štýrsku komunisté dostali víc hlasů než Zelení a Neos dohromady.

Sestavení nové rakouské vlády bude zřejmě velmi obtížné. Svobodní, lidovci i socialisté mají odlišné programy a do koalice nepůjdou. Navíc ve vládní lidové straně vypuklo vzbouření kvůli ztrátě 11 procent hlasů, kancléř Nemmer uvedl, že v nejbližších dnech ve straně proběhne hlasování o důvěře. 

neděle 29. září 2024

Miloš Zeman oslavuje 80. narozeniny jako monarcha

 "Andrej Babiš je budoucím premiérem a já mu k tomu gratuluji. Navíc nebude muset sestavovat koaliční vládu, ale bude vládnout jen se svým hnutím," jako biblický prorok předpověděl Miloš Zeman v Hluboké nad Vltavou, na úvod oslav svých 80. narozenin.



Slovenský prezident Peter Pellegrini, polský prezident Andrzej Duda, maďarský premiér Viktor Orbán nebo slovenský premiér Robert Fico dorazili do Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Patřili mezi pozvané hosty oslavy 80. narozenin bývalého českého prezidenta Miloše Zemana. Na akci nechyběl například ani předseda hnutí ANO Andrej Babiš nebo Zemanův předchůdce v prezidentské funkci Václav Klaus s manželkou Livií.

„Skuteční přátelé jsou skuteční přátelé a ne jen političtí přátelé,“ uvedl Zeman večer k hostům na slavnostním přípitku. Pozvaní se scházeli v Hluboké nad Vltavou od dopoledních hodin. Mezi prvními dorazili Fico a slovenský ministr obrany Robert Kaliňák, s nimiž Zeman poobědval.

Většina z pozvaných přijela až v pozdním odpoledni nebo podvečer. Dorazil třeba první místopředseda ANO Karel Havlíček. Oslavy se zúčastnila i předsedkyně KSČM Kateřina Konečná nebo bývalý předseda KSČM Vojtěch Filip. Mezi hosty nechyběli ale ani lidé mimo politickou sféru. Patřil mezi ně například bývalý tenista Radek Štěpánek.

Babiš ještě před příchodem na oslavu novinářům řekl, že ANO se stalo vítězem senátních voleb, když získalo osm mandátů z 27 možných.

Miloš Zeman se narodil 28. září 1944 v Kolíně. Spolu se svými předchůdci Václavem Havlem a Václavem Klausem patří k trojici nejvýraznějších polistopadových politiků. Devět let vedl ČSSD (nyní SOCDEM), která se tehdy vypracovala v jednu z nejsilnějších tuzemských stran, řídil Sněmovnu i vládu a vyvrcholením jeho kariéry byla funkce prezidenta republiky, kterým byl dvě funkční období.

Zemanovo působení na scéně budí pozornost, v médiích často rezonují jeho nejrůznější, často kontroverzní či urážlivé, výroky, postoje či spory, v posledních letech byl v centru pozornosti celé země jeho zdravotní stav. Své prezidentské období ukončil loni 8. března. Nyní je v důchodu, ale otevřel svou kancelář a stále občas komentuje veřejné dění.

pátek 27. září 2024

Miloš Zeman a rebelanti proti EU se sejdou v ukradeném sídle Schwarzenberků

 Na oslavu osmdesátých narozenin bývalého prezidenta Miloše Zemana, která se bude konat v luxusním hotelu Štekl v Hluboké nad Vltavou, mělo být podle zdroje iDnes.cz pozváno zhruba 200 lidí. 



„Mohu zatím sdělit, že pozvání přijali významní zahraniční hosté, kteří se pohybují v nejvyšších patrech politiky. Pan prezident se na oslavu velmi těší, protože bude příležitostí k milému setkání s přáteli," uvedl Zemanův mediální zástupce Jiří Ovčáček. Bližší informace však neuvedl. 

Kromě českých politiků, jako například expremiéra Andreje Babiše (ANO), šéfa SPD Tomio Okamury šéfky KSČM Kateřiny Konečné nebo europoslance Filipa Turka (Přísaha), mají do Hluboké nad Vltavou dorazit slovenský premiér Robert Fico, maďarský premiér Viktor Orbán nebo bývalý německý kancléř Gerhard Schröder.

 Pozvánku měli obdržet ale také srbský prezident Aleksandar Vučić nebo polský prezident Andrzej Duda, uvedl iDnes. V rozhovoru pro CNN Prima News Zeman uvedl, že jde o přátelské setkání, které pro něj organizují kamarádi. 

„Bude to oslava plná hezkých překvapení. Vše je pečlivě a do detailu připraveno, pan prezident si už ladí narozeninový projev a chystá se ostatně i premiéra jeho nové knihy. Co je ale nejdůležitější, setkání v Hluboké nad Vltavou bude vyjádřením hluboké úcty k oslavenci, který nad Vltavou po deset let sídlil jako prezident,“ řekl Ovčáček Mladé frontě.

 Narozeninový den má Zeman začít obědem se slovenským předsedou vlády Ficem. Další program zatím není známý. 

Hotel Štekl, ve kterém se Zemanova oslava koná, jako součást zámeckého areálu byl po 2. světové válce podle komunisty a prezidentem Benešem vymyšleného zvláštního zákona zabaven rodině Schwarzenbergů, jejíž potomci se o majetek se současným "právním státem Česká republika" marně soudí. Miloš Zeman zřejmě má potřebu připomínat svůj televizní podraz vůči protikandidátovi - hlavě Schwarzenberského rodu Karlovi VII. Zásluhou schvalování Benešových dekretů komunisticky smýšlející občané Zemana dostali na Hrad.  Tím ho zařadili vedle Beneše, Gottwalda, Svobody a Husáka, tedy mezi největší novodobé škůdce českých zemí. 


úterý 24. září 2024

Oktoberfest 2024

Zatímco obyvatelstvo České republiky, která se zoufale hlásí k pivním mocnostem, se o víkendu zabývalo volebním kláním, v nedalekém Mnichově začal tradiční OKTOBERFEST, asi největší pivní slavnost na světě. 

Letos 12. října uplyne 214 let ode dne, kdy se v Mnichově odehrála událost ostře sledovaná tehdejšími politickými špičkami: svatba korunního prince Ludvíka Bavorského s princeznou Terezou Sasko-Hildburghausenskou. Novomanželé ve snaze zvýšit impakt této události i mezi lidovými vrstvami uspořádali svatební oslavu pro celé město. Trvala pět dní – začalo se v pátek a skončilo další týden ve středu, vrcholem byly koňské dostihy.

Ty se pak pro velký úspěch a na památku oné svatby konaly i další rok, a také roky následující, až se z toho stala tradice. Té se podle původního data konání začalo přezdívat „Říjnová slavnost“ = Oktoberfest. Na koňské dostihy se postupem času nabalily i další atrakce. 

Každoročně rostoucí davy návštěvníků pochopitelně vyžadovaly i nějaké to občerstvení, a tak zde přibývaly i stánky s jídlem a pitím. (Ostatně podobné to bylo u nás se vznikem tradice Matějské pouti, původně čistě náboženské akce).

Mluvíme o době, kdy se pivo přepravovalo koňskými povozy v dřevěných sudech, a jelikož pivu škodí teplotní i fyzické šoky, je jasné, že zde našly uplatnění zejména pivovary z (okolí) Mnichova. Navíc – jak již bylo vysvětleno výše – v ideální době, kdy si potřebovaly vyprázdnit skladové kapacity. (Tuhle teorii poněkud kazí fakt, že pivo zde městská rada povolila ve velkém prodávat až v roce 1880.) 

Převážná většina návštěvníků je z Bavorska (cca 70 %), přičemž ze samotného Mnichova je to téměř 60 %. Z cizinců tvoří dle oficiální statistiky mnichovského odboru práce a hospodářského rozvoje největší podíl Američané, Švýcaři a Italové, ale paradoxně o třetinu menší podíl tvoří stejnou měrou Rakušané a Australané (ne, nejde o záměnu jmen těchto zemí). 

Celkový ekonomický přínos Oktoberfestu, v němž se počítá nejen útrata na místě, ale i související služby jako ubytování, doprava, nákupy atd., se odhaduje na 1,23 miliard eur.


38. týden roku 2024 v EU

 Von der Leyenová představila složení nové Komise. Podle Draghiho si EU může vybrat mezi větší integrací a úpadkem. Slavil se mezinárodní úklidový den.

Úterý 17. září 2024

Ursula von der Leyenová představila složení svojí budoucí Komise a rozdělení portfolií. Jozef Síkela má dostat na starost „mezinárodní spolupráci“, tj. v podstatě rozvojovou pomoc. Předsedkyně Komise zároveň nastínila priority nové Komise, mezi které patří prosperita, demokracie, bezpečnost, posilování konkurenceschopnosti EU a zelená a digitální transformace. Navrženou sestavu komisařů musí ještě potvrdit Rada (což už se stalo – viz níže) a Evropský parlament. (Z velkého množství komentářů, které se vyrojily v médiích, bych vyzdvihl text Markéty Malé v Echo.24 Smutná zpráva. Řízený úpadek Evropy nabírá vyšší tempo.)

Mario Draghi před europoslanci obhajoval svou zprávu o konkurenceschopnosti (viz předchozí díl), přičemž jeho hlavním sdělením bylo, že Evropa si může vybrat mezi další integrací na straně jedné, a paralýzou a odchodem ze scény na straně druhé.

Středa 18. září

Vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell odsoudil úterní útoky na elektronická zařízení Hizballáhu v Libanonu. Ty jsou připisovány Izraeli, respektive jeho tajné službě Mosad, a mnozí je obdivují jako husarský kousek. Brusel to vidí jinak.

Čtvrtek 19. září

Rada formálně odsouhlasila seznam kandidátů na členy Komise, jak jej představila Ursula von der Leyenová v pondělí. Mnohem složitější a delší proces schvalování nyní čeká kandidáty v Evropském parlamentu.

V Radě se završil proces přijetí revidovaného nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (tzv. finanční nařízení). Tento akt stanoví zásady a postupy, jimiž se řídí sestavování, plnění a kontrola rozpočtu EU.

Evropský parlament přijal rezoluci k povodním ve střední a východní Evropě, které dal do souvislosti se změnou klimatu. Zdá se, že text je o klimatu mnohem více než o samotných povodních.

Europoslanci dále vydali další z bezpočtu rezolucí o podpoře Ukrajiny, tentokrát ale ve svých požadavcích zašli poměrně daleko. Chtěli by, aby se všechny členské státy EU a spojenci v NATO kolektivně i individuálně zavázali k vojenské podpoře Ukrajiny ve výši nejméně 0,25 % svého HDP. Také žádají, aby členské státy zrušily současná omezení, která brání Ukrajině v použití západních zbraňových systémů proti legitimním vojenským cílům v Rusku.

Ursula von der Leyenová oznámila, že na pomoc zemím postiženým povodněmi by mohlo jít asi 10 miliard z fondu soudržnosti bez potřeby spolufinancování ze strany členských států.

Pátek 20. září

EU slavila mezinárodní úklidový den , který nám prý připomíná, že „že všichni sdílíme odpovědnost za ochranu našeho životního prostředí a za společnou práci pro čistší a zdravější planetu“.


J

Elektrotraktor od Fendtu

 Motorová vozidla hnaná elektrickým proudem se objevují i v zemědělství. Jedním z výrobců traktorů poháněných elektřinou z baterií je je známý výrobce traktorů Fendt. Doposud vyráběl úzkorozchodný traktor o výkonu 107 PS. Nyní Fendt představuje traktor standardních rozměrů. Plně elektrický traktor je určen pro tahání nákladů v obcích, zavážení krmiv do stájí a pro práci v zelinářských zahradách.

Mimo toho, že traktor je poháněný "zelenou energií" a neprodukuje CO2, je jeho provoz levnější než s běžným traktorem. Traktor nepotřebuje motorové oleje ani zařízení na čištění výfukových plynů. "Traktor jezdící maximální rychlostí 40 km/hod je určen pro přepravu nákladů na krátkou vzdálenost na statcích a v obcích," píše Fendt.

Zatímco traktor Fendt e100 Vario byl vyvinut pouze pro pěstování zeleniny a zásobování stájí, kompaktní model Fendt e107 Vario je široký 2,16 m a vysoký 2,64 m a je srovnatelný dieslovým Fendt 200 Vario. Hnací ústrojí Fendt e107 Vario má výkon 90 PS a hlavní tři části: akumulátor o kapacitě 100 kWh, elektromotor a převodovku.

Plně nabitá baterie se při lehčích polních pracech (setí, plečkování apod.) vybije za 4-7 hodin. Při větším tahu (naložený přívěs apod.) se baterie vybije dříve.

Traktor Fendt e100 Vario může být vybaven čelním nakladačem Fendt Cargo 3X65. Střešní okno umožňuje zvedat čelní nakladač do velké výšky, například manipulovat s balíky na stohu. 

Fendt e100Vario je vybaven zásuvkou pro připojení k veřejné nabíjecí stanici. Nabití baterie na výkon 80 kW je dosažen na rychlonabíjecím zařízení za 45 minut. Traktor lze nabíjet mobilní nabíječkou připojenou zásuvkou 32 A na běžnou síť, přičemž doba nabíjení je okolo 5 hodin. 

Odběr elektřiny z baterie lze nožním přepínačem regulovat na režimy Eco, Dynamic, Dynamic plus. Standardně je Fendt e Vario 107 vybaven pneumatikami 340/70R24 vpředu a 480/70R30 vzadu. 

Již na podzim 2024 si lze Fendt e107 Vario objednat, výroba v německém Marktoberdorfu bude zahájena ve druhém čtvrtletí roku 2025. Cena zatím není známá. Předpokládá se, že bude o 60-70 procent dražší než stojí dieselový kolega Fendt 207 Vario. Odhaduje se cena 210.000 eur (5,281.000 Kč).




pondělí 23. září 2024

Pilný Kuba

 Jiný styl populismu má Kuba, jiný Babiš, jiný Fiala a jiný pan Okamura nebo pani Konečná. Výsledek je však stejný - oligarchizace politiky dosáhla obludných rozměrů.

Píše se rok 2014 a Martin Kuba dává k dispozici svoji funkci, jelikož se jako úřadující předseda ODS nedostal v roce 2013 do poslanecké sněmovny -  když byl z prvního místa tzv. vykroužkován právě voliči v jižních Čechách. Poté se v komunálních volbách nedostal ani do zastupitelstva Českých Budějovic.

V tu dobu byl Kuba spojován s některými kmotry ODS - podle bývalého premiéra a předsedy ODS Topolánka se  kongresy ODS se podobaly setkáním mafie, která si rozděluje terén a politici jen chodí políbit prsten. V případě pana Kuby se jednalo o líbání prstenu Pavla Dlouhého v kultovní úřadovně U Huberta v Hluboké. I tehdy Martin Kuba měl pověst velmi pracovitého, pragmatického politika, který sází na propojení politiky a byznysu.

Píše se rok 2024 a stejný Martin Kuba vítězí s více než 47 procenty v “Krajských volbách na jihu Čech”. Dnes je již finančně natolik zajištěn, že nepotřebuje kmotry - navíc sám se stává kmotrem i politikem v jedné osobě. Babiš už možná začíná závidět.

Kubova fůra peněz je pro ODS, míří do Omnia Invest Group, kde Kuba sice už ukončil činnost, ale  jeho manželka je tam jednatelkou. Pan Kuba (oficiálně) dary ve výši 2 milionů 650 tisíc korun podpořil ODS. Od roku 2002 kdy vstupuje do ODS, po boku Pavla Dlouhého, až do ukončení první etapy v roce 2015 jsou to však dary v hodnotě zhruba 150 000 Kč. Dalších 2,5 milionu spadá do jeho druhé politické mise.

Klientelismus, který se v této zemi v současné době považuje za normu, je vidět prakticky všude. Je to vlastně takový model “gubernie” jednoho muže, který má pocit, že je takový nový Tomáš Baťa a vytváří - město/region pro všechny zařazené. “Chovej se pořádně, pracuj, choď na dvě brigády a studuj, …” A dostaneš základní ekonomický servis a možná i obecní byt, když budeš v potřebné profesi. Ještě před deseti lety nešlo s tímto ve vedení města, kraje, země uspět. Dnes již ano.

A opravdu v zemi, která má nejvíce lidí bez domova na počet obyvatel, bydlení snad nejdražší skoro v celé Evropě, platy a mzdy na úrovni rozvojové země, ceny však stejné jako v Německu, nejvice pracujících studentů - je opravdu složité, být rebelem a kritickým občanem. Ono poslouchat například pana doktora Kubu, když se vyjádří k sociální politice, která je postavena na zásluhovosti a oddělení zrna od plev, které pan doktor prý přesně pozná. Přísnost, řád, tresty, každý má dostat šanci a když ji nevyužije - nic se nedá dělat, následuje totální existenční pád a nemilosrdná ulice s fatálním koncem.

A vláda stále utahuje neoliberální smyčku obyvatelstvu, Žijeme v zemi, kde se již i nižší střední třída nestačí udržet ekonomický standard bez ponižujících dávek na bydlení. Tato politika preferuje především lidi všehoschopné.

Bude to ještě pro silné žaludky. Klesáme na dno a proto nastupují obranné, normalizační mechanismy přežití …Po 35 letech od roku 1989 je to opravdu zlý sen….

Zdroj: Hlídač státu

neděle 22. září 2024

Krajské volby jinak

 V pátek 20. září začaly v České republice volby do krajských zastupitelstev a do jedné třetiny Senátu PČR. Volání měst postižených záplavami o odložení voleb bylo Fialovou vládou a prezidentem umlčeno sdělením, že to není možné.

Předvolební kampaň byla slabá, jen tu a tam  objevil se plakát nebo leták. Pražská media už dlouho předem upozorňovala na to, že účast voličů v krajských volbách bude stejně jako v minulosti nízká - a zásluhou letošní zářijové velké vody ještě nižší. Tím byli voliči od cest do volebních místností nepřímo odrazováni. Pro pražské novináře je důležité politické dění v Praze, co se děje v regionech, to nejsou schopni zaregistrovat ani pochopit, a tak jim stačí události v regionech zredukovat na bouračky, rodinné tahanice a utiskovaná zvířátka. 

Regionální media při boji o existenční starosti jsou odkázána na podporu krajských orgánů a na regionální sponzory, a také na pomoc z Prahy. Takže o dění v krajích se v krajských mediích informuje opatrně, aby se někdo z vlivných sousedů nezlobil, zveřejňuje se obyčejně až poté, co se objeví v mediích pražských.

Napřed Praha, na ostatní až co zbude. Tak už to zavedl po roce 1918 obdivovatel ruských bolševiků T. G. Masaryk, který se bál Habsburků a padal z koně už při pomyšlení na to, že by se Sudety, katolická a poloněmecká Morava nebo Hlinkovo Slovensko chtěly vrátit k Vídni a Pešti. Vodit poslušné loutky nazývané občany bylo od té doby možné vodit jen z Prahy. Pragocentrizmus byl až do roku 1989 trvalou příčinou sporů se slovenskými politiky, byl příčinou událostí 1938-1939, 1968 i 1989.

S přibližujícími krajskými volbami přibývalo diskusí o tom, že 13 českých krajů, které mají bezvýznamné kompetence, je zbytečný přepych. V bohatém moravském kroji zřejmě do pražského radia vyrazila do boje proti krajům v Čechách i jistá ekonomka. Ta naprosto jako zbytečný odepsala Karlovarský kraj, který počtem obyvatel moravským krajům nesahá ani ke kotníkům. Karlovarský kraji, což je z velké části bývalé Chebsko získané Janem Lucemburským, by měly zabrat kraje okolní. Není k ničemu dobrý, takže ani po jeho připojení k Bavorsku by Česká republika úbytek obyvatel příliš nepocítila. Správné kraje podle této ekonomky jsou lidnaté Jihomoravský a Moravsko-slezský a zásluhou velkého počtu obyvatel částečně i Praha. Ostatní kraje by měly být připojeny k městům Praha, Brno, Ostrava. Současný Jihočeský kraj nepřímo nazvala krajem idiotů, neboť inteligent podle jejích měřítek v něm uplatnění nenalezne. 

Veřejnost však trvale není vzrušována počtem a velikostí krajů ani jmény hejtmanů, ale sny o příštích volbách do Sněmovny. Tuhá pětikoalice stavějící na rychlokvašených zbohatlících má podporu ve velkých městech, ANO s obratným Babišem a programem pro lidi sociálně slabé  má podporu na venkově, ostatní strany mohou chytat jen příznivý vítr. Každé polistopadové české volby jsou sporem mezi liberálními městy a konzervativním venkovem. Při rozhlédnutí po zemích hlásících se k demokracii, jedná se všude o rozdělení obyvatelstva podobné.