Bojem s klimatickou změnou je posedlá hlavně Evropa, která přitom produkuje pouhých 10% celosvětových emisí CO2. Čína, USA a Indie produkují dohromady 50% emisí. Ostatní části světa mají starosti, jak uživit své obyvatelstvo a dopřát jim základní životní úroveň, proto je názory zapálených německých a nizozemských ekologů příliš nezajímají.
Dosáhnout v Evropě změnu za jednu dekádu je sebevražedný záměr. Jen v ČR by totální náhrada benzinu a nafty přechodem na elektromobilitu, vyžadovala výstavbu 4 nových Temelínů. Pro automobily se spalovacími a zážehovými motory je vybavena celosvětová infrastruktura servisu a čerpacích stanic. Změnit to bude velmi nákladné. Změny by měly brát v úvahu také materiální potřeby obyvatelstva, nikoli jen ekologické náboženství.
Bude dost lithia na baterie? Jak hasit hořící elektromobily, co s nimi vybitými v koloně na dálnici? Detaily ekology nezajímají, statistika je podle jejich přání, vše se řeší od stolu v kanceláři.
Připomíná to snímky Hitlera v bunkru nad mapami Německa, na nichž je perfektně zakreslená protiofenziva, zahnání nepřítele, ale venku ve skutečnosti nezbývá německým vojákům jen ústup.
Jako by nestačil covid a teď ještě válka na Ukrajině. To vše způsobuje, že se země zadlužují na úkor budoucích generací. Rostou jejich státní dluhy, které jednou budou muset splatit potomci. A pokud ne, tak vypukne všeobecný bankrot, proti kterému bude nějaká klimatická změna drobnou lapálií. Politici neradi připouštějí, že se mýlili, že je třeba změnit názor. Je nejvyšší čas skončit s Green Dealem a prodáváním odpustků za emise oxidu uhličitého. Není třeba ho totálně pohřbít, ale je nutné ho odložit a hlavně rozložit na dlouhé období. Klimatu se spíše přizpůsobovat, než s ním bojovat.
Hrozí bezprecedentní krize. Energetická brzy přejde v politickou, protože lidé si nebudou chtít dát znehodnocovat své úspory a pohřbít životní úroveň. O peníze jde vždy v první řadě. O idejích může přemýšlet až sytý a spokojený člověk. Po revoluci jsme si užívali svobodnou občanskou společnost, kde záleželo na tom, jaké záliby mají lidé a jak chtějí směřovat svůj život. Brzy však zase přišli politici a jejich „správné“ pravdy a názory.
Zvládnout inflaci je teď důležitější než se trápit úvahami, jak dopadne válka na Ukrajině, či jak vysoko bude hladina moří příští rok. Vše naráz nevyřešíme, na to nemáme prostředky. Hrozí destabilizace společnosti, nárůst populismu a extremismu (rasizmu a nacionalizmu), na konci těchto směrů je vláda pevné ruky.
Žádné komentáře:
Okomentovat