Vypadalo to vznešeně, podle tradice: německý kancléř Olaf Scholz přivítal představitele skupiny nejsilnějších ekonomik světa G7 a další hosty na zámku Elmau v bavorských Alpách. Ale zdání klame. Německo čelí nejvážnějším problémům od vzniku Spolkové republiky po druhé světové válce.
Berlín začíná znovu zbrojit. Po několika „falešných startech“ začal posílat zbraně na Ukrajinu. Podnikl první kroky k energetické nezávislosti na Rusku, a to i na úkor svého ambiciózního klimatického programu: uhelné elektrárny obnovují činnost, staví se nová zařízení na zpracování plynu a Německo žádá Evropu, aby odložila dekarbonizační závazky, které se již nezdají být realistické.
Moderní Německo bylo především ekonomickým projektem. Po pádu Třetí říše zůstalo morálně i fyzicky zdevastované a ekonomicky zkrachovalé. Od založení v roce 1949 byl hlavním cílem země hospodářský růst. Právě tento růst mohl napravit válečnou zkázu, podpořit mírovou integraci Německa do západní Evropy, otupit přitažlivost komunismu a vybudovat národní identitu nezávislou na zhoubných fantaziích Hitlerovy éry a bombastickém stylu císaře Viléma II.
Tvrdá práce Němců, pragmatická politika, schopnosti a odhodlání německých manažerů a příznivé mezinárodní klima, vyplývající z tehdejšího vývoje světového řádu pod vedením Američanů, vynesly Německo a jeho hospodářství do výšin.
V posledních letech závisel německý hospodářský zázrak na kombinaci vlastní průmyslové zdatnosti, přísunu levné energie z Ruska a přístupu na světové trhy, zejména do Číny. Dnes jsou ale všechny tři tyto pilíře zásadně ohroženy. Německá excelence v autoprůmyslu je v obklíčení nastupující elektromobility. Chemický průmysl, v němž německá technologie drží vedoucí postavení již od 19. století, je pod tlakem ekologických požadavků, zatímco mu roste globální konkurence.
Tyto výzvy se dále komplikují kvůli ztrátě levného a snadno dostupného ruského zemního plynu. Obnovitelné zdroje, navzdory masivním investicím, nebudou ještě dlouho schopné dodávat německému průmyslu spolehlivou a levnou energii. Alternativy k ruskému plynu jsou zatím drahé a obtížně prosaditelné. Z jaderné energie mají němečtí zelení husí kůži, uhlí je neúnosné z ekologického hlediska a zkapalněný zemní plyn vyžaduje dlouhodobé závazky a obrovské investice.
Navrch se mění k horšímu hospodářský vztah Německa s Čínou. Ta byla dlouho ideálním trhem pro německé výrobky. Tamní nová bohatá střední třída si zamilovala německá luxusní auta. Rychle se rozvíjející výrobní sektor hltal německé obráběcí stroje a další podobné zboží. Růst Číny se však zpomaluje. Její dozrávající průmyslová ekonomika se snaží konkurovat špičkovým německým výrobcům – často s využitím přístrojů zkonstruovaných na základě německého dovozu.
Žádné komentáře:
Okomentovat