Protestní akce nizozemských zemědělců značně ochromují život země. Proč k nim došlo? Důvodem je červnové rozhodnutí vlády o snížení emisí v zemědělství. Podle tohoto plánu se do roku 2030 musí dávky hnojiv snížit o 50 procent. Snižování hnojiv nemá být všude stejné, ale mají být značné rodíly mezi oblastmi. Zemědělce rozzuřila zveřejněná mapa.
 |
| Zablokování letiště v Groningenu |
V blízkosti přírodních rezervací by se dávky hnojiv měly snížit až o 95 procent, přičemž kontrolu mají dělat regionální úřady. Nejedná se jen o snížení dávek průmyslových hnojiv, snížit se musí i hnojiva statková, což znamená zlikvidovat 30 procent stájí. Bez chovu zvířat tyto farmy nemůžou existovat, tedy musí skončit s hospodařením. Malou útěchou je, že vláda plánuje výkup farem, v některých případech násilným způsobem-vyvlastněním. Na odškodnění zemědělců, kteří budou muset násilně ukončit hospodaření je připravena celková částka 20 miliard eur.
Současné plány nizozemské vlády vycházejí ze soudního rozhodnutí z roku 2019, kdy nejvyšší správní soud konstatoval, že nizozemská vláda neplní požadavky EU na ochranu přírody. Vláda pro ochranu přírody sice omezila rychlost motorových vozidel, ale k omezení ostatních zdrojů znečištění doposud nezasáhla.
Zemědělci si stěžují na neustálé změny podmínek k hospodaření. Do nedávna vláda dlouhá léta dávala velké podpory na zakládání a rozšiřování zemědělských závodů, hlavně stájí, a najednou je chce násilně rušit.
Podle statistických údajů agentury CBS je Nizozemsko druhým největším vývozcem zemědělských produktů na světě, po USA. Hodnota exportu zemědělské produkce v roce 2021 dosáhla 105 miliard eur. V roce 2000 bylo v Nizozemsku 104.000 zemědělských závodů, v současnosti je jich jen polovina. Průměrný závod má 162 kusů skotu, nebo 3365 prasat.
Žádné komentáře:
Okomentovat