Ruský imperializmus vítězí na všech frontách

 Jak Putin a jeho kolegové vnímají současného amerického prezidenta? Dělají si z něj asi legraci a zároveň vidí Trumpa jako pomocníka k dosažení svých imperialistických cílů.

Dnes je to 205 dní, co americký prezident Trump porušil svůj slib ukončit válku do 24 hodin. Během této doby byly zabity desítky tisíc lidí a prezident se za svůj porušený slib (nebo úmyslnou lež?) ani neomluvil jejich rodinám!

Trumpova letošní cesta na setkání s Putinem silně připomíná Benešovu cestu za Stalinem v roce 1943 nebo Dubčekovu cestu za Brežněvem v roce 1968. Putin jako největší zločinec 21. století musel být uvítán s největšími poctami. Trump to tak musel udělat. Servilnost Trumpova bila do očí od prvního podání rukou. Celé to bylo v Putinově režii.

Jde ještě o Ukrajinu? Zdá se, že stačilo, když Putin rozevřel seznam s mezikontinentálními a vesmírnými zbraněmi. Trump zřejmě se skrčil v koutě a slíbil, co si Putin přál. Sankce pustil, ale pro USA zachránil cla.  Dnes zůstává ruská armáda na Ukrajině, zítra možná bude na Aljašce.  

Hloupý billboard hloupé koalice

 Naprosto zoufalý je předvolební billboard namířený proti opozici, kde Putin chválí opoziční strany. Jen blázen si může myslet, že taková ubohost změní volební preference Spolu. Šedá česká masa odchovaná komunistickým alibizmem zvaným boj za mír si nepřeje válku ani silácká jednání. 

Fialova vláda už dávno nemluví o tom, že ukrajinské vítězství a návrat celého okupovaného území Ukrajiny včetně Krymu je samozřejmost. Dlouho na tom stavěla, dlouho to byla její oficiální sebejistota. Každý si přál, aby měla pravdu, i když už od konce jara 2022 bylo zřejmé, že jde o pouhé chvástání.

S tím, jak Rusko fakticky vítězí za podpory Trumpa, a jak se hroutí demokracie všude kolem, může být stále těžší držet přesvědčivost zahraniční politiky Fialovy vlády, která místo důrazu na integraci do západní Evropy jde do voleb ve stopách Klausova a Zemanova českého nacionalismu.

Tento nacionalismus může snadno nabýt orbánovsky hnědých barev. Podobný vývoj zažili naši předci už za  doby Masarykova a Benešova československého národa. Tak dlouho se  připravovalo definitivní vítězství nad rakouskými Němci, až se na Hradě promenádoval Hitler.

Lež o minulosti vyhrává volby

 Alfaklauni, jako byli Silvio Berlusconi, Boris Johnson, stejně jako čeští Václav Klaus a Miloš Zeman, nebo jako jsou dnes pánové Trump a Putin, přepisují dějiny i skutečnost podle libosti. Moc a momentální popularita je oslepují natolik, že nevidí, že lež o minulosti je, stejně jako každá jiná, pouhá fikce. 

T.G.Masaryk dodnes opěvovaný populista-zakladatel českého a slovenského nacionalizmu

V tomto ohledu patří pohádky o vysoké životní úrovni v První republice a o skvělé české privatizaci a „ekonomické reformě“ 90. let, výhodnosti brexitu či potřebě znovu obnovit velikost Ameriky do stejného pytle. Lež se rozpadne při prvním střetu se skutečností. To, co zůstane, je ovšem hluboce rozdělené společenství.

Takzvaná transakční politika, tedy ad hoc pohyb bez pravidel a zodpovědnosti k pravdě, ve svém důsledku znemožňuje hledání společného příběhu, spravedlnosti a bezpečné slušnosti.

Americký právní filozof John Rawls už před mnoha lety napsal, že „spravedlnost je slušnost“. Alfaklauni, stejně jako jejich voliči, nic z toho nepotřebují. Netuší, že usmířit a znovu spojit ideologickou nesnášenlivostí rozdělená společenství může trvat dlouhá desetiletí, a někdy i déle.

Myslí si snad laskavý čtenář, že v říjnových volbách se něco změní?

Trump řeší Putinovy restituce

Newsweek informuje o stanovisku Institutu pro studium války (ISW) k nové situaci v jednání o míru na Ukrajině. Jednak je prý téměř jisté, že Putin žádný slib příměří nebo míru nedodrží. Zastavit jej může jen síla. Jednak jeho požadavky by dostaly Ukrajinu do situace, kdy by pro ni bylo mnohem obtížnější se bránit.

Jinými slovy: dostal by jako na talíři Ukrajinu celou. Trump ovšem, zdá se, místo sankcí, které měly Putina potrestat za to, jak vraždí na Ukrajině, jej chce odměnit ukrajinským územím podle Putinových přání. To jsou asi ty tvrdé sankce.

Pokud by Putin dostal celý Doněck, vedlo by to k výraznému oslabení Ukrajiny vůči další ruské agresi, argumentuje ISW. Otázka ovšem je, jak by Trump mohl vlastně takto rozdávat ukrajinské území. Samozřejmě za příměří, které nebude, samozřejmě pod hrozbou sankcí, které nebyly a nebudou, a na schůzce na Aljašce, která taky nebude. Nebo věříte tomu, že bude? Na základě čeho? Mediálního rauše? Asi jako ty tvrdé sankce, které měly být spuštěny v pátek osmého srpna. Místo nich byl spuštěn rauš ohledně schůzky. Do Bloombergu uniklo, že tam Trump bude dávat velká ukrajinská území Rusku. Vlastně za nic. Za dobré slovo.

Přitom z pátku na sobotu Putin pokračoval ve vraždění na Ukrajině. V českých médiích se o tom už vlastně nepíše. Asi aby lidi nenapadlo, že to je nějaké divné, co ten Trump dělá. Witkoff přijede do Moskvy těsně po vraždění dětí, je vyprovozen dalším vražděním dětí – a Trump chce na Aljašce dávat Putinovi dárky. Putin je ale nepotřebuje. Rád si ale tuhle odpornou, absurdní frašku ale bude užívat. Naprosté ponížení západních médií, západní politiky, západní příčetnosti.

Trump je beztak na kolenou. A tzv. Evropa v samém šoku mlčí. Co by se vlastně teď mělo říci veřejnosti? Sankce, to byl jen takový žert geniálního Trumpa, ne? A Putin má dostat Ukrajinu, protože se tak strašně ulekl Trumpových sankcí, až se jej Trumpovi zželelo.

Klausovců zjištění: Válku zahájila vláda Fialova

 Klausův ideologický souputník Jiří Weigl za hlavní strůjce všech válečných pohrom považuje Petra Fialu a Joea Bidena. Pokud jde o Rusko, jeho role je popsána jen jedním obratem „útok na Ukrajinu“, čímž to končí. Nic dalšího k jeho roli se nevysvětluje. Jako řešení všeho se v podstatě požaduje rezignace na bezpečnost Ukrajiny a co nejrychlejší nastolení dalšího veselého obchodování s agresivní ruskou diktaturou. V instituci nositele Puškinovy ceny opět neselhali. Jak by mohli, mají dobrý trénink.

 Je to asi na té úrovni, jako kdybychom Klause, za jehož vládnutí jsme měli polostátní banky a regulované nájemné, označili za maoistu. Kdyby za Petra Fialy u nás byly poměry jako v Bidenově Americe, byl by považován za asociálního pravičáka. V IVK panuje naprosté zmatení myšlenek a pojmů.

Ta údajně „agresivní“ Bidenova politika spočívala v neustálém přesvědčování ruského diktátora Vladimira Putina, ať proboha nešílí a na Ukrajinu žádná vojska neposílá. Do Moskvy letěl i šéf CIA, ale nepochodil.

Pak se ve Weigelově textu objevuje nezbytná zmínka o Klausovi a jeho neskonalé moudrosti. „Fialova vláda se v krizové době před vypuknutí války chovala zcela pasivně, nenaléhala na vyřešení krize jednáním, jak ji k tomu například vyzýval v otevřeném dopise týden před ruským útokem v únoru 2022 Václav Klaus, stejně jako Bidenova administrativa sázela na eskalaci války a věřila v porážku Ruska,“ tvrdí analytik ze zámečku. Co na tom, že těžší politické váhy než Fiala, třeba Emmanuel Macron, dělaly, co se dalo. Macron strávil hodiny na telefonu, ale jednou mu Putin hovor dokonce ukončil sdělením, že už musí na hokej. V českém zájmu naopak bylo a je, aby válečný konflikt v naší relativní blízkosti co nejrychleji skončil, aby česká ekonomika měla přístup k laciným ruským surovinám, aby napětí v Evropě oslabilo a nikoliv stoupalo… Česká vláda nahradila seriózní zdrženlivý přístup k tomuto mezinárodnímu problému hysterií a protiruskými provokacemi, sázkou na nekonečný konflikt a věčné nepřátelství,“ 

 Klaus neváhal přispěchat na pomoc těm, co mu dali medaili a zvali ho na sedánky užitečných západních idiotů na ostrov Rhodos, už dříve. Na výbuchy muničních skladů ve Vrběticích, kolem kterých se pod nepravými jmény motali důstojníci ruské GRU Čepiga a Miškin a pod dalšími vymyšlenými jmény se dožadovali vstupu, Klaus reagoval v dubnu 2021 zcela příznačně.  

„Naší vládě (tehdy Andreje Babiše, pozn. red.) a s ní spjaté pseudoopozici dochází, že covidem nelze strašit lidi do nekonečna, a proto zoufale hledaly jiného vykonstruovaného strašáka, který by lidi udržel ve strachu,“ obviňoval exprezident. „Vědí dobře, že vylekaným lidem se vládne snadněji. Prosím, už toho nechte. Mělo by vám jít více o naši zemi než o sebe.“

Plíživá "duševní obezita" není k zastavení

 Jak se bránit:

1. Čtení je nejlepší způsob, jak si rozšířit duševní obzory (samozřejmě dost záleží na tom, co čtete). Psaní je pak nejlepší způsob, jak si utřídit vlastní myšlenky. Ať jste programátor nebo elektrikář, hodíte-li svoje představy o něčem na papír, začnou na vás z toho papíru vykukovat všelijaká čertova kopýtka, kterých jste si “sám u sebe v hlavě” nevšiml.

2. Lidé obecně neradi píšou a dokonce i většina vzdělaných a chytrých jedinců se do toho musí nutit. Toto je skutečnost, kterou si musím osobně neustále znova připomínat, protože coby notorický grafoman píšu se stejným přirozeným drajvem, s jakým datel mlátí do stromu plného červů, a těžko se mi představuje, že někdo jiný to má jinak. Ale je to tak, a viděl jsem různé prof. dr., odborníky na slovo vzaté, jak se opravdu trápili s každou větou odborného článku a oddechli si, když to měli za sebou.

3. Poslední dobou dost upadá i ta schopnost číst, a to jednak kvůli přemnožení vizuálního obsahu (foto, video), jednak kvůli tomu, že většina těch „obrázkových“ služeb a sociálních sítí vás vysloveně pobízí do sledování krátkých videí a čtení kratičkých textů. Schopnost dlouhodobé koncentrace není, co bývala. Mnoho lidí nezná nic jiného než ten Instagram a TikTok .

Zvážíte-li tyto tři body dohromady, logickým závěrem je, že nástup těch „pisálků“ jako ChatGPT docela brutálně zkratuje naši schopnost myslet. Lze jim zadat jak napsání libovolného textu, který se po vás chce, tak i „přechroustání“ čehokoliv delšího, co byste měli přečíst, a vydestilování pohodlného výcucu na půl stránky, i kdyby vstupem byla celá Vojna a mír. A jelikož většinu lidí nebaví číst a psát o nic víc, než stloukat si doma máslo nebo sešívat boty na verpánku, budou tuhle činnost předávat robotům.

V normální, „fyzické“, ekonomice by nějakou bariérou tohoto přístupu byla cena, ale zatím to vypadá, že spousta takových služeb bude buď úplně zadarmo, nebo za nějaký mírný měsíční poplatek, srovnatelný s obědem pro dva v nepříliš luxusní restauraci.

Trávník Dynama nebude přestupní stanicí pro Nigerijce, raději dáme více píce republice.

 V pátek dopoledne Nneka Ede, majitelka Dynama České Budějovice,  přišla do sídla Krajského úřadu Jihočeského kraje, kde se potkala s náměstkem hejtmana Davidem Štojdlem a zástupci města Petrem Marošem a Viktorem Lavičkou. 

„Chceme slyšet koncepci, co s klubem zamýšlí. Pro nás je důležitá návaznost na akademii. Pokud nebudou nastupovat za A nebo B tým naši hráči, tak jí dáme najevo, že Střelecký ostrov klub nemusí využívat navěky. Nechceme z Budějovic druhý Vyškov, aby byl přestupní stanicí pro Afričany. Akademie funguje, má výsledky a naši podporu. Propojení s týmy dospělých je klíčové,“ zdůraznil před schůzkou náměstek primátorky Petr Maroš.

Záměr majitelky sázet především na zahraniční hráče, a to i v akademii, však  vzbudil velké rozpaky. 

Nigerijská podnikatelka odtajnila, že má v plánu nejen v mužské kategorii dát prostor hráčům ze zahraničí. Na prvním místě je u ní kvalita, nikoliv národnost hráčů. Problém je ale podle druhé strany v tom, že je klubová akademie dotována krajem i městem, takže počítá s rozvojem jihočeských talentů. Podle Ede, která je už jedinou majitelkou Dynama a nemá žádné vazby na předchozího vlastníka Vladimíra Koubka, by ale byla realita zcela jiná.  "Akademie je významně dotována krajem i městem a já si nedokážu představit, že by do akademie přicházeli jiní než jihočeští hráči,“ reagoval Maroš. "Jihočeský kraj vznesl jasný požadavek, že má-li dále podporovat akademii, chce tam mít nové člena ve správní radě, protože pokud má investovat do Složiště, chce mít vliv na běžný chod Dynamo akademie jako největšího nájemce. Pokud se tak nestane, hodně zváží finanční podporu akademie do budoucna.“ 

"Cíl města a kraje je jasný, mít co nejlepší fotbal v Budějcích, na kterém se bude podílet co nejvíce odchovanců,“ dodal Maroš. To jsou pevná slova "správného patriota a vlastence." Lepší okresní přebor, ve kterém hraje kluk z naší ulice, než celostátní liga plná cizáků.

Na obzoru je největší migrační vlna v dějinách

 V neděli 20. července 2025 světovými médii proletěla zpráva, že afghánské hlavní město Kábul může být první světovou metropolí, která zcela přijde o pitnou vodu. Odhaduje se, že tam žije 4 až 5 milionů lidí.

Ve čtvrtek 24. července 2025 zase přibyla zpráva, že bez vody je i íránský Teherán. Ten má dokonce zhruba 15 milionů obyvatel a íránský prezident Masúd Pezeškjan dokonce zmínil možnost, že se Teheránci budou muset přesídlit na vhodnější místo.

Už léta bojuje s nedostatkem vody jordánské hlavní město Ammán se zhruba 2 miliony obyvatel. Nedostatku vody však může podle expertů brzy čelit i 15-milionový Istanbul či 20-milionová Káhira.

Není třeba mít velkou představivost, jaká migrační vlna by vznikla, kdyby lidem začala hrozit smrt žízní

I demokracie bývá nedemokratická

 Prý jsme nyní jako ve 30. letech. To jsou krásná slova, že? Jenže co by ti demokraté měli dělat? Opakovat lidem kázání, jak špatná je totalita, jak špatný je Putin atd.? Volí lidi pro Putina kvůli tomu, že demokraté jsou málo aktivní

Nebylo to tak nějak i v těch 30. letech? V roce 1928 měla NSDAP ve volbách 2,6 procenta. Takže to demokracii milující lidé byli asi hodně aktivní a bojovali před volbami a snažili se, že? Ale o dva roky později se na to vykašlali a Hitler měl ve volbách 1930 najednou 18,3 procenta – a ve volbách 1932 už přes 37 procent! Tak oni ti bojovníci za demokracii mezi lety 1928 a 1932 úplně složili ruce v klín, že? Přestali se snažit! Konečně to víme, co bylo příčinou pádu Německa do nacistických rukou!

Opravdu někdo může být tak hloupý, nota bene v dnešní době, kdy jde o všechno, že šíří takové bláboly, že demokraté svou aktivitou před volbami něco mohou zachránit? Že tam je ten problém? Ale to je sebevražda demokracie, zavření očí před realitou. Není nic trapnějšího, než si v jakékoli době věřit, že vládní politika odtržená od reality života je demokratická, protože jí dělají lidé, kteří mají převahu několika hlasů. 

A proč je ve Skandinávii vlastně ta demokracie tak stabilní? Volili by tam lidé stejně, kdyby se jim žilo jako lidem u nás? Proč se ve Skandinávii tak dobře snoubí kompetentní politika ekonomická, sociální, zdravotní s kompetentním bojem s dezinformacemi a s kompetentní obranou proti ruské hrozbě? Že by tam prodemokratičtí aktivisté tohle dokázali zajistit svým úsilím? A co vlastně dělají, že dokážou dostat do vlády kompetentní politiky?

EU bude válčit s Ruskem, jestli Putin počká ještě 10 let

 Orgány EU mají v úmyslu modernizovat železniční a silniční síť na území svých členských států, aby zkrátily dobu přepravy vojáků a vojenského vybavení v případě války s Ruskem z "týdnů a měsíců" na "několik hodin, maximálně dny". Informoval o tom šéf dopravního úřadu EU Apostolos Tsitsikostas.

Podle evropského komisaře jsou nyní dopravní koridory Evropy, které byly budovány bez zohlednění potřeby přesunu armád přes území aliance, nevhodné pro rychlou přepravu tanků, pěchoty a vojenského nákladu po celém kontinentu. Vojenské vybavení, když se přesune na východní hranici EU, uvízne v tunelech, svalí mosty a zaplete se do pohraničních byrokratických procedur.

Oficiální představení dopravní strategie proběhne ještě letos. Stane se součástí celkových obranných opatření EU uprostřed pravidelných zpráv o možném vojenském střetu s Moskvou a plánovaném snížení přítomnosti amerických vojáků v Evropě.

Vysocí diplomaté EU v rozhovoru pro FT poznamenali, že částka oznámená Evropskou komisí ve výši 17 miliard eur bude pravděpodobně snížena během jednání mezi zeměmi EU před přijetím evropského rozpočtu na období 2028-2034.

Od přijetí Zákona o říšské vlajce uplyne letos právě 90 let.

 Stalo se to na tzv. Sjezdu svobody roku 1935, a to zákonem s označením RGBl. 1935 I S. 1145. Tento zákon stanovoval, že vlajka, již dosud používalo jedno konkrétní hnutí s jasně deklarovanou ideologií, se napříště stane vlajkou celé země a veškerého obyvatelstva.

Svastika (hákový kříž)  je symbol používaný tisíce let, v různých obdobích a kulturách měl různé významy, mnohé z nich jsou už dávno zapomenuty. Jde o kříž s ohnutými či zalomenými (většinou v polovině) rameny do (obvykle) pravého úhlu a to buď ve směru hodinových ručiček (pravotočivá svastika 卐) nebo proti němu (levotočivá svastika 卍).

 Nacisté přijali hákový kříž v roce 1920, předtím ho používali neoficiálně. Jakmile se během třicátých let minulého století svastika začala objevovat často a viditelně ve spojení s nacismem, mnoho organizací jí odvrhlo a později byl hákový kříž napořád spojován hlavně s režimem Adolfa Hitlera.

Její vyvěšování v Německu nebylo běžně povinné. Ale pokud někdo vlajku nevyvěsil při státních svátcích nebo jiných významných příležitostech, bylo to vnímáno jako akt odporu. Vyvěšování vlajek monitorovali tzv. vedoucí bloků, což si lze představit zhruba jako předsedy uličních výborů nebo domovní důvěrníky. A samozřejmě si vedli pečlivou evidenci domácností, které vlajku nevyvěsily.

Do konfliktu s režimem se kvůli tomu dostalo mnoho katolických a protestantských duchovních, kteří odmítli vyvěšovat vlajku zatíženou zhoubnou ideologií na kostelech nebo při náboženských svátcích. Příkladem budiž katolický farář Karl Zaschka z Hochstadtu, který pro vědomé nevyvěšení povinné vlajky čelil nebanální šikaně, ale podobný osud stihl i mnohé další duchovní.

I když zákon neobsahoval přímé tresty za nevyvěšení vlajky, sociální a politický tlak na její akceptaci byl silný. Nevyvěšení vlajky vedlo pravidelně výslechům, ale i ke ztrátě zaměstnání, zejména u státních zaměstnanců nebo učitelů. Zákon se tak stal silným nástrojem ideologické a symbolické kontroly veřejného prostoru a vytvářel atmosféru strachu a konformity, v níž totalitní moc rychle ovládla celou společnost.

Až EU-dotace skončí, jako by nikdy nebyly.

 Říkají tomu zeď nářků. Nářků nad tím, jak se česká společnost přepnula do módu nárokové a dotační ekonomiky.

Od roku 2014 do roku 2024 bylo zatím v rámci dotačních programů proplaceno 578 miliard korun (nejsou započteny zemědělské dotace). Nemalou část peněz spolkne i samotná správa dotací. Podle NKÚ v Praze dotace přiděluje a rozděluje 221 úřadů, přibližně 3400 plných pracovních úvazků.

Mezi lety 2014–2024 se v Česku odbavilo 172 tisíc projektů). Stal se z toho národní návyk, natažená dlaň. Efektivita, smysl a dopad těchto „peněz z vrtulníku“ je politicky a prakticky věc podružná. Co je jednou zaplaceno, více nikoho nezajímá (výjimkou je Čepí hnízdo jako terč kulometčíků ODS).

Peníze nám „někdo“ dává, tak je bereme. Využití (či spíše špatné zacílení) dotací se někdy ilustruje tím, že v ČR se staví rozhledny a cyklostezky. Tak se dotačnímu systému daří dostat peníze do některých tuzemských regionů. Vlk (EU) se nažral a koza (peníze v Praze) zůstala prakticky celá. Záměr evropských dotací – pomáhat českým znevýhodněným regionům se daří vlastně jen formálně..

Nejvyšší kontrolní úřad opakovaně kritizuje, že „stát rozdává miliardy a ani neví proč“, a varuje před „plíživým přechodem z tržní ekonomiky na ekonomiku silně závislou na dotacích“. To se už dávno stalo. Česko si za dvacet let v EU přišlo jako čistý příjemce v součtu na 1,06 bilionu korun. V  regionech to sice moc vidět není, ale čerpání peněz se daří plnit.

Evropská komise nyní představila své finanční plány na roky 2028 až 2034, dotací bude méně. Je to zřejmě poslední období, kdy bude ČR v roli čistých příjemců. 

Českou vládu děsí klimatický fond

 Citujeme Horskou (jedná se o ekonomku, nikoli horalku): „Lidé ale často nechtějí přiznat, že se mají ve skutečnosti líp. Je to jedno z takzvaných behaviorálních selhání. Člověk zkrátka často nevnímá reálné hodnoty. S tímto zkreslením ekonomové pracují racionálně a politici iracionálně. Politici zneužívají, ekonomové počítají.“ Dokázal by něco takto odporného vyslovit třeba Pepek Vyskoč?

Europoslanec Niedermayer prohlásil, že o nic strašného nemá jít, protože vybrané peníze se musejí přerozdělit ve prospěch chudých. Fialova vláda však systematicky, cílevědomě dělá pravý opak: zvýšení daní z nemovitostí nebo odvodů OSVČ, ba celý daňový systém dokázala za čtyři roky nastavit ve prospěch bohatých tak, aby byli ještě více bohatí. 

Sociální klimatický fond (dále pouze „SKF“) vznikl na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955 ze dne 10. května 2023 za účelem řešení sociálních dopadů, které mohou být způsobeny zahrnutím budov a silniční dopravy do systému emisního obchodování (EU ETS2). SKF proto v letech 2026–2032 podpoří zranitelné domácnosti, uživatele dopravy a mikropodniky.

 Definice zranitelnosti v rámci SKF zahrnuje ty, kteří jsou výrazně zasaženi a nemají prostředky na přizpůsobení se zvýšeným nákladům cen paliv a energií. Prostředky SKF pomůžou dekarbonizaci odvětví dopravy, zlepšení energetické účinnosti budov, řešení energetické chudoby a chudoby v oblasti dopravy a celkově přispět k plnění cílů strategie Zelené dohody pro Evropu z r. 2019 nebo Pařížské dohody o změně klimatu z r.2015. 50 miliard ročně  má v ČR jít na sociální pomoc. To Fiala, Hladík a Stanjura nemůžou strávit.

Rakousko chce vstoupit do NATO

Rakouská vláda je připravena na veřejnou diskusi o vstupu země do NATO a odmítnutí neutrálního statusu na pozadí hrozby, kterou představuje Rusko, které vede "vyhlazovací válku" na Ukrajině. Uvedla to rakouská ministryně zahraničí Beate Meinl-Reisinger.

Sedmdesát let byla čecháčky rakouská neutralita opěvována jako vzor národovectví, nezávislosti na vůli nějakého východního nebo západního paktu. Že je v Rakousku dodnes povinná vojenská služba se v české kotlině vesele zamlčuje. 

Podle rakouské ministryně obrany stále nejistější globální bezpečnostní situaci a stále agresivnější [politice] Ruska" neutralita sama o sobě není schopna zajistit ochranu Rakouska - to je usnadněno investicemi do obranného průmyslu a vztahy se spojenci. 

Rakousko se stalo neutrální zemí v roce 1955 po stažení vojsk bývalých spojenců v protihitlerovské koalici, včetně SSSR. V té době Vídeň obnovila nezávislost a v ústavě formulovala ustanovení o "trvalé neutralitě". Rakousko není členem NATO, přesto přes rakouské území proudí velké množství zbraní. Lidé si kladou otázku pro koho ty zbraně jsou. Kdyby Rakousko bylo v NATO mohly by to být zbraně jen pro NATO.

V současné době má NATO 32 členských států. V roce 2023 se k bloku připojilo Finsko na pozadí války rozpoutané Kremlem na Ukrajině a v roce 2024 Švédsko, které byly dříve rovněž neutrálními zeměmi.

Ministryně řekla, že Ukrajina usiluje o mír, na rozdíl od Ruské federace. Podle ní, pokud by měl Putin zájem o urovnání konfliktu, zahájil by jednání o příměří "hned teď", ale místo toho ruský prezident "pokračuje ve vyhlazovací válce proti Ukrajině".

Zdroj:„Irgendwann türmen sich die Särge in Russland“

62 procent Čechů nepovažuje Rusko za nebezpečí

 Výsledky průzkumu agentury STEM vyděsily demokratickou veřejnost a jsou těžko pochopitelné. Z výzkumu vyplývá, že Češi se dnes nejvíce obávají islámského fundamentalismu (55 procent respondentů), druhým nebezpečím je terorismus (54 procent) a třetím pak mezinárodní organizovaný zločin (50 procent). Naproti tomu Rusko považuje za velké nebezpečí jen 38 procent dotázaných a válku na Ukrajině jen 31 procent. Podle 31 procent Čechů představuje velké nebezpečí také příchod uprchlíků.

 Nedaleko našeho území probíhá brutální a nemilosrdná válka a ruští politici  netají přípravou Ruska na agresi vůči NATO, což by samozřejmě rozpoutalo válku i ve střední Evropě. Rusko neustále tvrdí, že příčinou války na Ukrajině je hrozba rozšíření NATO směrem na východ. To se týká nás v první řadě.

Jak je možné, že v této situaci se nejvíce Čechů obává jakýchsi fundamentalistů, které u nás ani jinde ve střední Evropě nikdy nikdo neviděli? A to samé se týká i strachu z terorismu. Žádný teroristický útok se u nás neodehrál – pokud za něj nepokládáme vraždění osamělého střelce na filosofické fakultě, které ale bylo dílem rodilého Čecha. 

Pro psychické zdraví společnosti je nebezpečné, pokud se většina lidí obává něčeho, co neexistuje, zatímco reálné nebezpečí, které nám bezprostředně hrozí, odmítá jako hrozbu vidět. To může vést jen ke špatným koncům. Pokud se budeme řídit tím, že největším nebezpečím je islámský fundamentalismus, a nikoli Rusko a růst autoritářských režimů kolem nás i ve světě, budeme se o tom, co máme dělat, vždy rozhodovat špatně.

Vina padá samozřejmě především na politiky a novináře. V prvé řadě jde o národovce, fašisty, populisty a extrémisty, kteří vytrvale straší muslimskými hrdlořezy. Za to pak při volbách zásluhou voličské hlouposti inkasují od státu desítky milionů korun. Svůj podíl na tomto neradostném stavu našich kolektivních obav ale mají i demokratičtí politici, kteří neměli odvahu se populistickému strašení imaginárními čerty postavit a někteří se na něm i politicky přiživovali. 

Pro vládu, jež tvrdila, že teď je čas stát na správné straně, je to smutné vysvědčení o tom, že nedokázala přesvědčit většinu populace o skutečných rizicích tohoto světa, která především představuje agresivita Ruska a válka v naší blízkosti. 

Pro soukromá média může být národovecká politika a vyvolávání strachu z islámských uprchlíků zajímavým zdrojem příjmu. A veřejnoprávní média zase v domnění, že tak naplňují pravidlo vyváženosti, poskytují populistům a extrémistům prostor a nechávají je svobodně hlásat nepravdy, aniž by jim oponovala, . 

Rekreace je i na Orlíku až na prvním místě?

Hladina přehrady Orlík je o šest metrů níž, než pamatují někteří rekreanti. Z vody vystupují zatopené domy  Nedostatek vody komplikuje i život u břehů. Mimo provoz jsou některá kotviště, na nedostatek zákazníků si stěžují restaurace i půjčovny lodí.

V nadpisu je upraven Klausův výrok o penězích. Peníze a rekreace spolu samozřejmě souvisí. Kdo má peníze, rekreuje se třeba šestkrát za rok, kdo je nemá, a není právě příživník nebo bezdomovec, ten se rekreovat nemůže. Nebo, kdo žije na vesnici a pracuje v zemědělství, ten se rekreuje doma prací, které je v létě nejvíc. 

Vyrazila mi kdysi dech při nástupu do nového zaměstnání jedna z prvních otázek, kdy chci mít dovolenou? Vždyť jsem ještě nic nedělal? Za co dovolenou? Pro člověka z vesnice, který byl od začátku školní docházky zvyklý trávit prázdniny prací, buď sbíráním borůvek, nebo při sušení sena, nebo při sklizni obilí a podobně, bylo cokoli jiného utrpením. Rodiče ani sousedi něco takového jako slovo dovolená nedovedli ani vyslovit, mimo neděli a svátky se pracovalo pořád, celý rok. Podobné to bylo v JZD, kde jsem po ukončení školy jako nevolník na umístěnku pracoval sedm let .

Před kolektivizací na vesnice k vesnickým příbuzným a známým přijížděli, kvůli zotavení a hodnotnější stravě, dovolenkáři z měst, i ti dost dobře situovaní. Peníze jim moc platné nebyly, bylo na nich vyžadováno, aby si pobyt a stravu odpracovali na poli. To se jim moc nelíbilo, skučeli a stěžovali si, ale vesnická strava pro děti a lidi nemocné a pobyt na slunci prý mívaly na zotavení zázračné účinky. Tyto lidi od týrání těla a puchýřů na dlaních zachránila kolektivizace. Při dovolenkovém pobytu u příbuzných  pracovat v JZD už nemuseli, ale zase to s potravinami nebylo jako dříve, protože členové JZD sami byli závislí na tom, co nabízel krámek Jednoty. A ten se od městských obchodů nelišil, většinou byl zásoben hůř.

 Potraviny sem, potraviny tam, české měšťanstvo začalo plnit přání normalizátorů a užívat blahodárných účinků slunce prostřednictvím chat, chalup i různých podnikových rekreací na horách i u moře. Ušetřeny od chatařského zamoření nebyly ani břehy přehrad včetně té Orlické.

Orlík je nejdůležitějším prvkem soustavy nádrží Vltavské kaskády. Jejím úkolem je udržovat minimální odtok, kdy ve Vraném před Prahou to je 40 kubíků za vteřinu. V noci z Orlíku odtéká ale i 400 kubíků. Přesto vodohospodáři tvrdí, že nic jiného než sucho za upouštěním není. Vody je v souladu s manipulačním řádem odpouštěno z nádrží Vltavské kaskády tolik, aby byl nadlepšován průtok na dolním toku Vltavy a Labe. V zimě bylo málo sněhu a už od jara jsou průtoky v celém povodí Vltavy na podprůměrných hodnotách.

Orlická přehrada je technická záležitost, která slouží k regulaci toku a až pak k rekreačním úkolům. Že je někdy málo vody, není dílo politiků ani úřadů. 

Lidé často spekulují, že za odtokem může být snaha „prohnat“ co nejvíce vody přes vodní elektrárnu na hrázi Orlíku, která je takzvanou špičkovou elektrárnou. Při rozhodování o celkovém odtoku z Vltavské kaskády nehraje vodní elektrárna umístěná na hrázi vodního díla Orlík žádnou roli. (stk)

Mein Kampf na českém pozadí

 Před 100 lety vyšla v Německu kniha Mein Kampf. Myšlenky Adolfa Hitlera, písmo Rudolfa Hesse, oba si psaním krátili dlouhou chvíli ve věznici. Útlá kniha od roku 1925 vydělala autorům a NSDAP ohromné peníze, neboť po vítězství ve volbách bylo prakticky psanou povinností každého Němce, každé knihovny, každé obce atd. toto podivné dílko si pořídit. 

Mimo několika krátkých pokusů ve 20. letech Němci vlastně nikdy nezažili demokracii jako něco pozitivního. Po roce 1945 byli poraženi, ublíženi, mnozí byli fakticky náckové. Demokracie jim byla vítězi války nadiktována zvenčí. Měli štěstí, že do čela západoněmecké vlády se dostal Konrád Adenauer. Ne proto, že by věřil svému národu, ne proto, že by žvanil o demokracii a poučení z minulosti, ne proto, že by se očistil od bývalých nácků, ale proto, aby Němce přinutil na svou vlastní kůži zažít demokracii jako něco pozitivního, a to nejen ekonomicky a sociálně. 

Konrad Adenauer, kterému českoslovenští komunističtí novináři nemohli přijít na jméno, vyhrával taky jedny volby za druhými a kancléřem byl až do roku 1963. NSR se v té době stala demokratickou západní zemí se vším všudy. Samozřejmě potom došlo k mnoha problémům včetně zděšení, že se nacistickým zločincům podařilo integrovat do té nové demokracie.

Na těch dějinách Německa je mnoho velmi zajímavých věcí. Jednou z naprosto zásadních byl útěk lidí s vyšším vzděláním a technickými schopnostmi z NDR do NSR. Východní režim to musel vyřešit Berlínskou zdí, jinak by se zhroutil. Stejně jako Československo trpěl chronickým nedostatkem pracovních sil, který nedokázal řešit. Dnes bychom se zase měli dívat na to, kam odborníci utíkají.

Prakticky nikdo neutíká ze západní Evropy k nám, ačkoli tady je dostatek pracovních příležitostí, a pro odborníky mzdy stejné jako na Západě, nebo vyšší. Česká kotlina cizince ze západu neláká, asi něčím odpuzuje. Ostatně neláká moc ani lidi z Jihu a Blízkého východu. Přes demokratickou ústavu a jiná demokratická formální pozlátka, asi nosy cizinců zde zachytí staré i nové pachy rasizmu, nacionalizmu, xenofobie, elitářství a kastovnictví, stručně řečeno Hitlerův Mein Kampf.