Home

Antonín Švehla: Když má sedlák, mají všichni.

čtvrtek 18. června 2026

Rovnost v pokutách je česká specialita

 Muž s majetkem kolem 23 milionů franků, vilou a garáží plnou luxusních vozů prohnal červené Ferrari Testarossa obcí rychlostí až 137 kilometrů v hodině. Povolená osmdesátka ho zjevně nezajímala a nešlo o jeho první podobný kousek.

Nejdřív řidič vyfasoval pokutu 90 tisíc franků. Pak se začal vydávat za diplomata. Soud mu zprvu uvěřil a trest zrušil. Protože diplomatický nedoložil, putoval před kantonální soud a částka vyskočila na 299 tisíc franků, v přepočtu přes pět milionů korun. V odůvodnění zaznělo, že muž ignoroval základní pravidla provozu. Předchozí švýcarský rekord, pokutu řidiče Porsche z roku 2008, tím překonal víc než dvojnásobně.

Co takovou částku vyžene do milionů, je systém denních sazeb. Konečná pokuta vznikne vynásobením dvou čísel. Jedna hodnota vychází z příjmu a majetku pachatele, takže bohatší řidič má každou sazbu dražší. Druhá odráží závažnost přestupku a určuje, kolik sazeb se napočítá. Právě cena jedné sazby pak dělá ten rozdíl, kdy za totožnou jízdu zaplatí jeden viník několik desítek tisíc korun a druhý miliony.

Nápad není švýcarský. Poprvé ho zavedli Finové už v roce 1921 a dnes v nějaké podobě funguje zhruba v polovině evropských zemí, od Švédska přes Německo až po Švýcarsko, které ho převzalo v roce 2007. Ve Finsku se denní sazba běžně počítá jako polovina denního čistého příjmu a nemá žádný strop. Právě proto tam padají pokuty, ze kterých jde hlava kolem.

V ČR zaplatí milionář i člověk nezaměstnaný bez příjmu stejně. "Vsjo rovno!" říkalo se v 50. letech. Potomci komunistů v polistopadových vládách (především ti sdružení v ODS) rovnoprávnost ve výdajích udržují, odmítají se pokutami a dalšími platbami podle příjmu zabývat, v příjmech však tvrdě žádají rozdíly.

Co by ten samý přestupek stál řidiče u nás? Tady majetek nikoho nezajímá. Po novele platné od ledna 2024 fungují pevné sazby. Stejné číslo platí pro důchodce i pro miliardáře. 

Pevná sazba má pro řidiče jednu nespornou výhodu. Dopředu ví, že na výši jeho příjmu vůbec nezáleží. Jenže právě ta rovnost je hlavní výhrada, o které se politici neodváží mluvit.  Pokuta za přehlédnutí značky sebere důchodci tříměsíční příjem, zatímco pražský provozovatel sítě prodejen si mimořádného výdaje ani nevšimne. Za hranicemi však končí rovnoprávnost.

Žádné komentáře:

Okomentovat