Ženy míří na kazatelny katolických kostelů

 Dnes začíná v dolnosaské diecézi v Osnabrücku kampaň za další reformu katolické církve: ženy chtějí mít právo kázat při bohoslužbách. Týden akce „Ženy hlásají slovo"  se koná na více místech. To je významné, protože podle stávajícího kánonického práva smí při katolické bohoslužbě kázat pouze muž, kněz nebo jáhen.

Kampaň, která potrvá do 20. září podporuje biskup Franz-Josef Bode z Osnabrücku. Uznává touhu žen, že chtějí být v katolické církvi slyšeny více. Podle iniciátorky akce Inga Schmidt není účelem akce změnit kanonické právo, ale upravit ho pro dnešní potřeby.

Proti akci Ženy hlásají slovo vystupuje spousta kritiků z církve i veřejnosti, kteří tvrdí, že se jedná o porušení církevního práva. Ženy tvrdí, že nechtějí měnit církevní pravidla, pouze chtějí ujišťovat o své víře. Zastánci kazatelek v katolické církvi si myslí, že příchod žen na kazatelny by vyřešil spoustu problémů vyplývajících z nedostatku kněží.

Rolníci v Polsku vzdorují ochráncům zvířat

Návrh zákona zakazujícího chov kožešinových zvířat a rituální zabíjení zvířat byl předán polskému Sejmu. Při schválení tohoto zákona by v Polsku došlo k velkému posílení pravomocí ochranářských organizací, což by způsobilo likvidací velkého množství zemědělských závodů. Polští rolníci společně protestují a žádají okamžité stažení tohoto návrhu zákona.

V minulých dnech strana Právo a spravedlnost podala Sejmu takovýto návrh zákona, který by měl vstoupit v platnost během 12 měsíců:

1. Zákaz chovu všech kožešinových zvířat, mimo králíků.

2. Zákaz přivazovat psy řetězy a ostnatým drátem

3. Zákaz provozování útulků zvířat soukromými osobami

4. Výrazné rozšíření pravomocí ochránců zvířat

5. Zřízení Rady na ochranu zvířat

Federace zemědělských odborových svazů se zásadně staví proti takovým zákonům, které by vedly ke kolapsu tisíců zemědělských závodů a k nárůstu cen potravin. Důvodem protestů je také fakt, že návrh zákona nebyl projednáván s žádnou zemědělskou organizací. Změny požadované návrhem zákona nebyly v uplynulých volbách v programu žádné politické strany. Zemědělci jsou přesvědčeni, že ochrana zvířat je dostatečně zajištěna stávajícím zákony a činností veterinární inspekce.

Velkým problémem pro Polsko může způsobit zákaz košerování zvířat. Takový zákon by v chovech skotu ročně způsobil ztrátu 1,5 miliardy zlotých. V chovu drůbeže by ztráty zasáhly export, protože 40% drůbeže je kvůli zahraničním odběratelům zabíjeno v halal nebo košer způsobu. To by znamenala úplné zhroucení polského drůbežářství. Rovněž zákaz chovu kožešinových zvířat by byl pro Polsko katastrofou, neboť Polsko je třetím největším producentem kožešin na světě. Postiženy by byly i kafilérie, které zpracovávají 700.000 tun odpadů zvířat, která by se podle zákona nesměla chovat a zabíjet. Pokud by zákon byl schválen ocitlo by se na dlažbě několik desítek tisích dělníků. 

Pokuta za šíření Covid-19

Americký Federální úřad pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (OSHA) vyměřil masokombinátu Smidhtfield Food pokutu za to, že neochránila své zaměstnance před nakažením koronavirem Covid-19.

V prohlášení, které bylo včera zveřejněno OSHA uvedla, že na jaře roku 2020 se nejméně 1.294 zaměstnanců Smithfieldu nakazilo Covidem-19, z nichž 4 na nemoc zemřeli. OSHA udělila pokutu 14.494 dolarů hlavní balírně masokombinátu, v níž se zásluhou nedostatečné ochrany zaměstnanců nejvíc choroba rozšířila. Je to nejvyšší částka, jakou úřad může udělit.

"Zaměstnavatelé jsou povinni okamžitě zavést účinná opatření na bezpečnost a ochranu zdraví svých zaměstnanců," řekla ředitelka OSHA Stheila Stanley. "Zaměstnavatel musí přijmout nezbytná opatření proti šíření nakažlivých nemocí na pracovišti."

V předpisech OSHA jsou pokyny, jaké ochranné pomůcky musí zaměstnanci mít (roušky, štíty), jak daleko (6 stop) mají při práci od sebe být a jaké školení o bezpečnosti práce musí zaměstnavatel provést.

Společnost Smithfield Foods uvedla pro media, že zvažuje zpochybnění pokuty, tvrdí, že proti šíření koronaviru přijala správná opatření. 

Agresivní zákazník bez roušky narazil jako kosa na kámen

 V jedné prodejně potravin ve slovenském Komárně neměl zákazník nasazenou roušku. Když ho na to pokladní upozornila, dal jí facku, a když byl v ráži tak udeřil i nedaleko stojící zákaznici. Potom nakopl i přicházejícího muže. To se mu nevyplatilo.

Kravičky ochutnaly trávu na fotbalovémm hřišti

 Plochu fotbalového hřiště s novou svěží zelenou trávou v městě Baiersbron v pondělí nevyzkoušel jako první některý z 13 mistních fotbalových týmů, ale stádo 40 krav.

Krávám se podařilo utéci z pastviny a zamířily na krásně zelenou trávu fotbalového hřiště. Jejich přítomnost na sportovišti samozřejmě neunikla pozorovatelům, kteří místo toho, aby krávy odehnali, je fotografovali a zavolali policii. Když policisté dorazili, krávy už na hřišti nebyly, samy hřiště opustily. Pravděpodobně krásně zelená tráva, ale příliš krátká, nebyla pro mlsné krávy předpokládanou delikatesou. 

Policisté, kteří na místo byli vysláni, nyní čelí narážkám, že budou muset absolvovat speciální výcvik pro zacházení s kravami, včetně dojičského kurzu. Fotbalisté můžou být rádi, že němečtí zemědělci se spokojí se 40 kravami, které moc škody nenadělaly, v České republice jsou stáda mnohokrát větší.

Aktivisté z Prahy opět útočí na venkov

 Poslanecká sněmovna má v příštím týdnu jednat o zákazu klecových chovů nosnic. Podíl nosnic v klecích v Česku klesl za poslední zhruba rok na sedmdesát procent. I tak je stále povolený. Poslanci sněmovního zemědělského výboru v červnu nepodpořili zákaz klecového chovu. Na program Poslanecké sněmovny by se tento bod měl vrátit příští středu.

„Někteří si možná mysleli, že když se hlasování odsune na září, tak se lidé unaví a přestanou se o slepice zajímat. To je ale naprostý omyl. Odhodlání lidí je obrovské, a tak se budeme opět nonstop střídat v kleci před Sněmovnou, abychom poslancům dali najevo, že týrání slepic v klecích do moderního Česka už opravdu nepatří,“ řekl předseda spolku Obraz – Obránci zvířat Marek Voršilka. (Kolik asi Voršilka dodá na trh vajec?)

Podle Českomoravské drůbežářské unie by přechod na chov bez klecí stál zhruba pět miliard korun. Část z chovatelů by podle unie s chovem skončila, podle dřívějších vyjádření o tom uvažuje i Agrofert, který chová zhruba milion z 5,4 milionu nosnic v komerčních chovech.

Skupina poslanců z ANO, ČSSD, Pirátů, TOP 09 a SPD chce zavést zákaz chovu slepic v klecích od roku 2027. Termín ukončení chovu v klecích poslanci vybrali vzhledem k patnáctileté životnosti klecí, které byly instalovány v roce 2012. Tehdy začal platit zákaz chovu nosnic v neobohacených klecích, zemědělci museli rekonstruovat své chovy.

O zákaz se mimo jiné snaží spolek Obraz – obránci zvířat, který podporují také herci Jakub Prachař, Hana Vagnerová a Barbora Mottlová, stejně jako umělkyně Léna Brauner nebo influencerka Dewii. Zákaz prosazuje také Agrární komora. A to pouze v případě, pokud bude zákaz platný ve všech evropských státech.

75 let svazu bavorských sedláků

 Bavorský rolnický svaz slaví v těchto dnech 75. narozeniny. Vzhledem k pandemii bude oslava probíhat v digitální podobě. Pro členy svazu je připraven speciální magazín, první vydání Bavorského zemědělského týdeníku 2020.

Přes velké uměny v zemědělství a lesnictví se Bavorskému rolnickému svazu podařilo udržet konkurenceschopnost bavorských zemědělských podniků, které jsou menší než v ostatních německých zemích. Při změnách klimatu a digitalizaci, které zásadním způsobem mění ekonomiku a společnost, chce bavorský svaz nadále zachovávat strukturu rodinných zemědělských závodů. 

Bavorský rolnický svaz má 140.000 členů a chce nadále chránit tradiční vesnické zemědělství, které je základním předpokladem zásobování obyvatelstva kvalitními potravinami a zárukou kulturní  krajiny. 

Opilý Polák se vyspal na švýcarské louce

Dnes ráno kdosi spatřil na louce u švýcarského Frauenfeldu stojící auto a oznámil to policii. Ta v autě našla spícího řidiče, který v noci nezvládl zatáčku a vyjel na louku. Jednalo se 22 let starého Poláka, který při dechové zkoušce nadýchal 0,93.

Nikdo při nehodě nebyl zraněn, škoda zanedbatelná, ale spánek mladému cizinci levně nevyjde. Pro podezření z úniku provozních kapalin nařídil Úřad pro životní prostředí vybrat zeminu ve stopách auta a státní zástupce nařídil odebrat řidiči krev a moč. 

Vytápění předzahrádek v Německu

 Kvůli koronaviru Covid-19 není doporučováno pobývat v uzavřených prostorách. Dolnosaský svaz hotelů a restaurací usiluje o to, aby terasy a předzahrádky u restaurací a hotelů v celé zemi směly být vytápěny elektrickým proudem.

Zatím o možnosti vytápět předzahrádky rozhodují různým způsobem města. Některá města vytápění venkovních prostor u restaurací povolila, jiná, například Hannover, je kvůli spotřebě energie zamítla.

Předsedkyně svazu Renate Mitulla řekla, že stolování venku bude prosazovat tak dlouho, pokud bude pandemie hosty uvnitř ohrožovat. Ví, že ohřívače nejsou šetrné k životnímu prostředí, ale svazu jde o podporu provozovatelů stravovacích zařízení.

Covid-19 je i mezi hospodářskými zvířaty

 V současnosti koronavirus Covid-19 trápit lidstvo nepřestává. Ale co zvířata, jak na ně působí? Vždyť prokazatelně zvířata jsou jeho původcem. Na zvířatech, především na hospodářských, je lidstvo závislé. 

O to, jak se Covid-19 chová ke zvířatům, se zajímá na světě spousta lidí, také Američané. V USA je chováno 100 milionů kusů skotu, 75 milionů prasat a několik miliard kusů drůbeže. Jak jsou zvířata koronavirem ovlivněna?

Podezření, že skot je šiřitelem Covidu-19, nedávno vyvrátili němečtí výzkumníci, kteří koronavirem Covid-19 infikovali 6 krav. Pozitivně byly testovány 2 krávy. Koronaviry jinéného druhu jsou u krav běžné, ale jen některé způsobuji kravám potíže dýchací a zažívací. Koronaviry u skotu se zcela liší od lidských koronavirů, jsou v jisté míře přenosné jen na skot, v žádném případě na lidi. Stejné je to s Covidem-19, přenos ze skotu na lidi vědci naprosto vylučují. Rovněž přenos konzumací hovězího masa není možný.

Jak je tomu u prasat, která mají řadu orgánů a funkcí podobné lidským? Stejně jako skot v chovech prasat jsou koronaviry, ale prasečí. koronavirus PEDv je znám, bývá v tenkém střevě prasat. Covidu-19 jsou prasata odolná, i když určité teoretické obavy z toho, že Covid-19 zmutuje a v chovech prasat začne škodit, jsou. 

Američany zajímal vliv Covidu 19 na drůbež, především kuřata, která jsou nejběžnější americkou potravinou. Při pokusech infikovat slepice se nepodařilo nakazit ani jednu, což znamená, že drůbež je naprosto odolná.

Před časem prolétla světem zpráva, že koza v Tanzánii byla pozitivní na Covid-19. Prezident John Magufuli, který už dříve proslul vyhlášením, že v Tanzánii se lidé modlí, takže tam není ani jeden člověk nakažený, zprávu o nakažené koze vyvrátil zpochybněním práce výzkumníků. Rovněž zprávám z Indie, kde na Covid-19 zemřel jeden pastevec a s ním několik koz, nejsou pravdivé, protože u žádného zvířete ve stádu Covid-19 zjištěn nebyl. Všechny testy u koz a ovcí byly negativní.

U psů a koček je to stejné jako u skotu. Mohou se koronavirem Covid-19 nakazit, ale jejich zdravotní stav to neovlivní. Mohou Covid-19 přenášet mezi sebou, nikoli však na lidi. Psi a kočky současnou pandemii mezi lidmi vůbec nemůžou ovlivnit. 

Venkovský realitní boom zachvátil Ameriku

 Začalo to nenápadně, lidé v obavách z pandemie Covid-19 vyjížděli z přelidněných měst do přírody a byli překvapeni tím, že se na osamocených farmách dá žít. Protože spousta obyvatelných farem je opuštěných, rozhodli se je lidé z měst koupit a ubytovat se v nich. A nemohou si vynachválit zdravé prostředí, čistý vzduch, venkovskou přírodu.

Realitní kanceláře v USA jsou zavaleny poptávkami po vesnických domech. Poptávky jsou pětkrát vyšší než byly ve stejném ročním období v minulých letech. Tržby realitek se mnohonásobně zvýšily. Lidé chtějí přesídlit do volné přírody, mít vlastní dům, zahradu, mnozí chtějí zřídit zemědělskou farmu.

Například Realitní společnost United Country Real Estate sídlící v Kansas City (stát Missouri) a jejích 500 kanceláří se 4000 zaměstnanci jen velmi těžko zvládá nápor zákazníků. "Je těžké vyhovět všem," říká šéf společnosti Mike Duffy a dodává, že poptávka po venkovských domech je skoro stejná, jako byla po teroristických útocích 11. září 2001.

Spousta městského obyvatelstva hledá izolaci, bezpečí před nemocemi a nepokoji ve městech. Je mnoho takových, kteří jsou ochotni na venkově koupit jakoukoli nemovitost, přičemž si ji ani osobně neprohlédnou. Makléři realitních společností tvrdí, že lidé i nadále budou prchat z měst na americký venkov. Pro americký venkov a zemědělství to může být jen přínosem, protože se objeví nové generace farmářů, zahradníků, chovatelů i ochránců přírody. 

Pandemie vyhání lidi z New Yorku na venkov

 Poptávka po domech na předměstích New Yorku je "šílená," píše The New York Times. Například na konci července se během 3 dnů přišlo na nabízený dům se 3 pokoji podívat 97 zájemců, z nichž 24 ho chtělo okamžitě koupit. Cena domku byla 285.000 dolarů.

Za dům v Long Islandu byl každý z 6 zájemců ochoten okamžitě zaplatit 499.000 dolarů, aniž by dům viděli. Na inzerovaný dům v Hudson Valley, za 985.000 dolarů, přišlo za jediný den 14 nabídek.

Od začátku pandemie jsou předměstí New Yorku, od New Jersey po Connecticut na Long Islandu zavalována zájemci o koupení domu. Zájemci jsou movití lidé z malých bytů v New Yorku. Tito lidé hledají pro sebe větší prostory, kde nejsou kontakty s jinými lidmi a onemocnění téměř nehrozí.

Voda ze záchodů do lahví i vodovodů!

 Američtí pivovarníci spočítali, že na výrobu 1 litru piva je celkem potřeba 7 litrů vody. Započítali nejen vodu, která je v pivu, ale také tu, kterou potřebuje k růstu ječmen a chmel. Dlouho pivovarníci vymýšleli, jak ušetřit čistou vodu. Nakonec přišli na to, že k výrobě piva lze bez problémů používat vodu z kanalizace, což je voda, která protekla koupacími vanami, umyvadly a záchodovými mísami.

Kanadský pivovar Village Brewery v Calgary vydal minulý týden zprávu o způsobu zabezpečení pramenité vody. "Voda vyrobená z odpadních vod v kanalizaci se neliší od vody, kterou běžně napouštíme z kohoutku," řekla Christine O'Grady, která je kordinárkou projektu kanadských kanalizací,  Calgarské univerzity pivovarů.

Sládci pivovarů říkají, že vyčištěná odpadní voda použitá při výrobě piva je nerozeznatelná od pramenité vody, jedinou překážkou je mentální překážka, protože lidé nejsou pití piva vyrobeného ze záchodové vody naklonění. "Naším úkolem je dokázat veřejnosti, že výrobek je z naprosto čisté vody, nejsou v ní žádné patogeny," pokračuje Christine O'Grady.

V roce 2018 skupina švédských pivovarníků vyrobila první várku piva z odpadních vod. Pokus úspěšně prošel na veřejnost, takže Institup pro životní prostředí s pivovary Nya Carnegie Brewery a Carlsberg vytvořily skupinu PU:REST, která má propagovat pití odpadních vod v širším měřítku, a nejen v pivu. "Recyklace odpadních vod je budoucností i komunální pitné vody," říká Staffan Filipsson, obchodní vývojář IVL Swedish Environmental Research Institute, organizace, která pracuje na technologii odpadních vod.

"Nemusíme čerpat všechno ze Země. Co jsme vyčerpali můžeme Zemi vrátit," dodává ještě Christine O'Grady.

Malé děti jsou nebezpeční šiřitelé koronaviru

 Jeden z autorů studie, Alessio Fasano z Všeobecné dětské nemocnice v Massachusetts vysvětlil, že vzhledem k tomu, že děti nemívají žádné příznaky, většinou byly v prvních etapách pandemie ignorovány a nebyly testovány. Přitom zřejmě děti od samého začátku fungují jako tiší šiřitelé infekce.

"Někteří lidé si mysleli, že děti jsou před pandemií uchráněny," řekl Fasano. "To je nesprávné. Jsou zřejmě stejně náchylní k nákaze jako dospělí - jenže je to neviditelné."

Studie v časopise Journal of Pediatrics následuje dvě předchozí, které se také zabývaly dětmi a šířením koronaviru. 30. července informovaly výzkumníci v JAMA, že děti mladší pěti let s mírným průběhem nemoci mají v nose daleko větší množství koronaviru než starší děti a dospělí. Krátce poté vědci v Jižní Koreji vydali studii z domácností, která naznačovala, že starší děti šíří virus stejně intenzivně jako dospělí, ale mladší děti ne. 

Všechny tři studie naznačují znepokojující roli dětí.

Z nejnovější studie vyplývá, že virální nálož dětí je podstatně vyšší než virální nálož u vážně nemocných dospělých v nemocnici. Avšak děti a dospělí nejsou ve stejné etapě nemoci - u dětí byla míra nákazy měřena ve dnech nula až dva od infekce, kdežto u dospělých až po sedmém dni po nákaze.

Vědci dosud nevědí, proč mají děti drtivou většinou mírný průběh nákazy anebo jsou zcela bezpříznakové.

Ze 192 dětských pacientů přijatých do Všeobecné nemocnice v Bostonu a do Všeobecné dětské nemocnice v Massachusetts, bylo 49 diagnostikováno s akutní infekcí a další 18 s MIS-C zánětem mnoha orgánů spojeným s virem. Průměrný věk těchto dětí byl 10 let. Procento dětí testovaných pozitivně na virus bylo asi 25 procent, u dospělých je to 20 procent.

Budvar býval víc než pivo

Pivovar Budvar v minulosti býval víc než výrobce piva v Českých Budějovicích. Kdo Budvar řídil, pracoval v něm i kdo pivo Budvar pil, měl ve městě postavení určité elity. Dnes pivo z Budvaru už nepijí ani zaměstnanci, z Budvaru se stalo úplně jiné pivo, než jaké pili českobudějovičtí patrioti, kteří před takovými 60 lety by se jiného piva nenapili ani pod hrozbou mučení. Tenkrát ovšem se v Budvaru vyráběl ležák pro lid jihočeský, za lidovou cenu a vyvážel za ceny piva, které byly na zahraničních trzích. Dnes pivo Budvar ztratilo klasickou nasládlou chuť, pro kterou bylo vyhledáváno, a zařadilo se mezi běžná hořká piva.

 Dlouholeté spory o značku, s americkým Budweiserem, byly velkou reklamou Budvaru a posilovaly velmi jeho pozici na domácím trhu. Ta dnes je, po příchodu nového ředitele,  děsivě klesající. V zahraničí to také žádná sláva není, i když kvůli zkušenostem na zahraničním trhu s pivem se Petr Dvořák stal ředitelem..

 

 "Není třeba koukat do minulosti,"  nový ředitel Budvaru Dvořák říká tedy to, co v Černých baronech říká major Haluška vulgo Terazky. "Co bolo, bolo, terazky já jsem ředitel." Odmítá tradici starého Budvaru pro pivaře a tradici jednoho druhu piva v hospodě. Údajně chce zaměřit výrobu piva na mladou generaci, která nechce ustrnout na jednom druhu piva, ale neustále vyhledává nová a nová piva. Čím víc druhů, tím lépe. Ještě větším nesmyslem je ředitelův názor, že Budvar je národní pivovar, patří tedy všem Čechů a musí se přizpůsobit chuti všech Čechů.

Mariánský sloup straší anarchisty, komunisty, národovce i privatizátory

 

Požadavek „sekularizace Staromáku“ prosazuje prakticky celá levice včetně militantních protestantů. Požadavek anarchistů je na okamžité zbourání Mariánského sloupu, přičemž jejich militantní postoj ihned zveřejnil web veřejnoprávního rozhlasu.

 

Odpůrci Mariánského sloupu záměrně přehlédli princip fungování sekulárního státu, přičemž jde o klíčové téma. Sekulární stát umožňuje svobodný projev občanů včetně jejich náboženského přesvědčení.  Sekulární stát odděluje moc církevní od světské, ale povoluje náboženské projevy na veřejnosti včetně mariánských slavností.

 

Pokud odpůrci Mariánského sloupu považují za synonymum sekularismu ateismus, jde o argumentační faul. Kam vede čistý ateismus, ukazuje ve 20. století komunismus i nacismus. Mezi stoupence pohanství patří vedle levice také „konzervativní“ europoslanec za ODS, který si dokonce zaplatil příspěvek. Když na to má plat. Dotyčný europoslanec zdůvodňuje svou demagogii argumentem o nebezpečí návratu monarchie – katolíci prý chtějí uchvátit moc v naší zemi a nastolit nadvládu krutých Habsburků. V případě ODS zřejmě působí strach o církevní majetek, kterého se někteří významní podnikatelé v rámci privatizace zmocnili.

 

Pokud odpůrcům Mariánského sloupu vadí 20 metrů čtverečných zastavěné plochy, což prý značně omezuje Staroměstské náměstí, jaký postoj zaujmou k Husovu pomníku zabírajícímu mnohonásobně větší plochu? Budou jej chtít také zbourat? Náboženský rozpor zde není, neboť Hus byl příznivcem mariánského kultu.

 

Argument poukazující na spojitost porážky na Bílé hoře a popravy 27 protestantů na Staroměstském náměstí se stavbou Mariánského sloupu je lživý. Na Bílé hoře šlo 8. listopadu 1620 o souboj protestantů (především německých) s katolíky (také většinou odjinud). Pokud by vyhráli protestanti z řad německy mluvících českých pánů, nejspíš bychom dnes byli spolkovou zemí Německa. Mariánský sloup znamená symbolické poděkování  Panně Marii za úspěšnou obranu Prahy před  švédskými vojsky v roce 1648. Obránci se tehdy vroucně modlili k Panně Marii, která je vyslyšela, a proto pravý břeh Vltavy zůstal ušetřen rabování a zabíjení. Výstavba Mariánského sloupu začala v roce 1650, zatímco poprava 27 pánů se konala o jednu generaci dříve, už v roce 1621.

 

Mariánský sloup byl obnoven díky iniciativě obyčejných lidí, nikoliv církevními hodnostáři, jak  někteří lživě tvrdí. Poděkovat je třeba především Spolku pro obnovu Mariánského sloupu, sochaři Petru Váňovi a dalším sochařům a dělníkům. Je pro všechny, nejen pro věřící. Jde o místo poděkování i proseb lidí, kteří procházejí strastmi. Mohou sem zajít a prosit Pannu Marii či se pomodlit.

Iowa se těžko vzpamatovává z přírodní katastrofy

 Středozápadní americký stát Iowa je proslulý produkcí kukuřice a vepřového masa. Letošní úroda kukuřice v Iowě bude špatná. Před deseti dny se nad Iowou přehnala zvláštní větrná bouře zvaná derecho, která zničila třetinu úrody zrna. 

10. srpna 2020 vítr o rychlosti 170 km/hod ničil vše, co mu stálo v cestě: domy, továrny, stromy, a také zemědělské plodiny. Ministerstvo zemědělství předběžně odhadlo škodu na 300 milionů dolarů. Úroda byla zničena na 5 milionech hektarů. Bylo zničeno mnoho zemědělských objektů, nejcitlivější je zničení obilních sil. 

Guvernér státu Iowa Kim Reynolds okamžitě požádal federální vládu o pomoc, jenom zemědělství potřebuje 3,77 mil. dolarů. Bez finanční pomoci nejsou zemědělci schopni přežít do příštího roku. Prezident USA Donald Trump sice prohlásil, že pomoc státu Iowa byla vyřízena, ve skutečnosti nevyřídil nic, pouze slíbil pomoc při obnově vládních budov. Jak bylo z Washingtonu sděleno o 3,77 milionech dolarů pro zemědělce a 82,7 milionech dolarů pro majitele soukromých domů se ještě bude jednat

Farma v Iowě

.Podle deníku Washington Post politici ani zdravotníci nejsou spokojeni se způsobem, jakým jsou následky vichřice v Iowě řešeny. "Iowas Katrina" je přirovnávána k hurikánu, který v roce 2005 poničil New Orleans. Ve státě je nedostatek potravin, benzinové pumpy jsou zničené, banky uzavřené, kvůli přerušeným dodávkám proudu nefungují lednice a jídlo se kazí.

Zničení obilních sil jen přispělo ke krizi zemědělství státu Iowa, sklizené zrno kukuřice nebude kde uskladnit ani ho prodat, neboť v důsledku obchodní války s Čínou trh s kukuřicí se zastavil.