38. týden roku 2024 v EU

 Von der Leyenová představila složení nové Komise. Podle Draghiho si EU může vybrat mezi větší integrací a úpadkem. Slavil se mezinárodní úklidový den.

Úterý 17. září 2024

Ursula von der Leyenová představila složení svojí budoucí Komise a rozdělení portfolií. Jozef Síkela má dostat na starost „mezinárodní spolupráci“, tj. v podstatě rozvojovou pomoc. Předsedkyně Komise zároveň nastínila priority nové Komise, mezi které patří prosperita, demokracie, bezpečnost, posilování konkurenceschopnosti EU a zelená a digitální transformace. Navrženou sestavu komisařů musí ještě potvrdit Rada (což už se stalo – viz níže) a Evropský parlament. (Z velkého množství komentářů, které se vyrojily v médiích, bych vyzdvihl text Markéty Malé v Echo.24 Smutná zpráva. Řízený úpadek Evropy nabírá vyšší tempo.)

Mario Draghi před europoslanci obhajoval svou zprávu o konkurenceschopnosti (viz předchozí díl), přičemž jeho hlavním sdělením bylo, že Evropa si může vybrat mezi další integrací na straně jedné, a paralýzou a odchodem ze scény na straně druhé.

Středa 18. září

Vysoký představitel Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Josep Borrell odsoudil úterní útoky na elektronická zařízení Hizballáhu v Libanonu. Ty jsou připisovány Izraeli, respektive jeho tajné službě Mosad, a mnozí je obdivují jako husarský kousek. Brusel to vidí jinak.

Čtvrtek 19. září

Rada formálně odsouhlasila seznam kandidátů na členy Komise, jak jej představila Ursula von der Leyenová v pondělí. Mnohem složitější a delší proces schvalování nyní čeká kandidáty v Evropském parlamentu.

V Radě se završil proces přijetí revidovaného nařízení, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (tzv. finanční nařízení). Tento akt stanoví zásady a postupy, jimiž se řídí sestavování, plnění a kontrola rozpočtu EU.

Evropský parlament přijal rezoluci k povodním ve střední a východní Evropě, které dal do souvislosti se změnou klimatu. Zdá se, že text je o klimatu mnohem více než o samotných povodních.

Europoslanci dále vydali další z bezpočtu rezolucí o podpoře Ukrajiny, tentokrát ale ve svých požadavcích zašli poměrně daleko. Chtěli by, aby se všechny členské státy EU a spojenci v NATO kolektivně i individuálně zavázali k vojenské podpoře Ukrajiny ve výši nejméně 0,25 % svého HDP. Také žádají, aby členské státy zrušily současná omezení, která brání Ukrajině v použití západních zbraňových systémů proti legitimním vojenským cílům v Rusku.

Ursula von der Leyenová oznámila, že na pomoc zemím postiženým povodněmi by mohlo jít asi 10 miliard z fondu soudržnosti bez potřeby spolufinancování ze strany členských států.

Pátek 20. září

EU slavila mezinárodní úklidový den , který nám prý připomíná, že „že všichni sdílíme odpovědnost za ochranu našeho životního prostředí a za společnou práci pro čistší a zdravější planetu“.

J

Elektrotraktor od Fendtu

 Motorová vozidla hnaná elektrickým proudem se objevují i v zemědělství. Jedním z výrobců traktorů poháněných elektřinou z baterií je je známý výrobce traktorů Fendt. Doposud vyráběl úzkorozchodný traktor o výkonu 107 PS. Nyní Fendt představuje traktor standardních rozměrů. Plně elektrický traktor je určen pro tahání nákladů v obcích, zavážení krmiv do stájí a pro práci v zelinářských zahradách.

Mimo toho, že traktor je poháněný "zelenou energií" a neprodukuje CO2, je jeho provoz levnější než s běžným traktorem. Traktor nepotřebuje motorové oleje ani zařízení na čištění výfukových plynů. "Traktor jezdící maximální rychlostí 40 km/hod je určen pro přepravu nákladů na krátkou vzdálenost na statcích a v obcích," píše Fendt.

Zatímco traktor Fendt e100 Vario byl vyvinut pouze pro pěstování zeleniny a zásobování stájí, kompaktní model Fendt e107 Vario je široký 2,16 m a vysoký 2,64 m a je srovnatelný dieslovým Fendt 200 Vario. Hnací ústrojí Fendt e107 Vario má výkon 90 PS a hlavní tři části: akumulátor o kapacitě 100 kWh, elektromotor a převodovku.

Plně nabitá baterie se při lehčích polních pracech (setí, plečkování apod.) vybije za 4-7 hodin. Při větším tahu (naložený přívěs apod.) se baterie vybije dříve.

Traktor Fendt e100 Vario může být vybaven čelním nakladačem Fendt Cargo 3X65. Střešní okno umožňuje zvedat čelní nakladač do velké výšky, například manipulovat s balíky na stohu. 

Fendt e100Vario je vybaven zásuvkou pro připojení k veřejné nabíjecí stanici. Nabití baterie na výkon 80 kW je dosažen na rychlonabíjecím zařízení za 45 minut. Traktor lze nabíjet mobilní nabíječkou připojenou zásuvkou 32 A na běžnou síť, přičemž doba nabíjení je okolo 5 hodin. 

Odběr elektřiny z baterie lze nožním přepínačem regulovat na režimy Eco, Dynamic, Dynamic plus. Standardně je Fendt e Vario 107 vybaven pneumatikami 340/70R24 vpředu a 480/70R30 vzadu. 

Již na podzim 2024 si lze Fendt e107 Vario objednat, výroba v německém Marktoberdorfu bude zahájena ve druhém čtvrtletí roku 2025. Cena zatím není známá. Předpokládá se, že bude o 60-70 procent dražší než stojí dieselový kolega Fendt 207 Vario. Odhaduje se cena 210.000 eur (5,281.000 Kč).

Pilný Kuba

 Jiný styl populismu má Kuba, jiný Babiš, jiný Fiala a jiný pan Okamura nebo pani Konečná. Výsledek je však stejný - oligarchizace politiky dosáhla obludných rozměrů.

Píše se rok 2014 a Martin Kuba dává k dispozici svoji funkci, jelikož se jako úřadující předseda ODS nedostal v roce 2013 do poslanecké sněmovny -  když byl z prvního místa tzv. vykroužkován právě voliči v jižních Čechách. Poté se v komunálních volbách nedostal ani do zastupitelstva Českých Budějovic.

V tu dobu byl Kuba spojován s některými kmotry ODS - podle bývalého premiéra a předsedy ODS Topolánka se  kongresy ODS se podobaly setkáním mafie, která si rozděluje terén a politici jen chodí políbit prsten. V případě pana Kuby se jednalo o líbání prstenu Pavla Dlouhého v kultovní úřadovně U Huberta v Hluboké. I tehdy Martin Kuba měl pověst velmi pracovitého, pragmatického politika, který sází na propojení politiky a byznysu.

Píše se rok 2024 a stejný Martin Kuba vítězí s více než 47 procenty v “Krajských volbách na jihu Čech”. Dnes je již finančně natolik zajištěn, že nepotřebuje kmotry - navíc sám se stává kmotrem i politikem v jedné osobě. Babiš už možná začíná závidět.

Kubova fůra peněz je pro ODS, míří do Omnia Invest Group, kde Kuba sice už ukončil činnost, ale  jeho manželka je tam jednatelkou. Pan Kuba (oficiálně) dary ve výši 2 milionů 650 tisíc korun podpořil ODS. Od roku 2002 kdy vstupuje do ODS, po boku Pavla Dlouhého, až do ukončení první etapy v roce 2015 jsou to však dary v hodnotě zhruba 150 000 Kč. Dalších 2,5 milionu spadá do jeho druhé politické mise.

Klientelismus, který se v této zemi v současné době považuje za normu, je vidět prakticky všude. Je to vlastně takový model “gubernie” jednoho muže, který má pocit, že je takový nový Tomáš Baťa a vytváří - město/region pro všechny zařazené. “Chovej se pořádně, pracuj, choď na dvě brigády a studuj, …” A dostaneš základní ekonomický servis a možná i obecní byt, když budeš v potřebné profesi. Ještě před deseti lety nešlo s tímto ve vedení města, kraje, země uspět. Dnes již ano.

A opravdu v zemi, která má nejvíce lidí bez domova na počet obyvatel, bydlení snad nejdražší skoro v celé Evropě, platy a mzdy na úrovni rozvojové země, ceny však stejné jako v Německu, nejvice pracujících studentů - je opravdu složité, být rebelem a kritickým občanem. Ono poslouchat například pana doktora Kubu, když se vyjádří k sociální politice, která je postavena na zásluhovosti a oddělení zrna od plev, které pan doktor prý přesně pozná. Přísnost, řád, tresty, každý má dostat šanci a když ji nevyužije - nic se nedá dělat, následuje totální existenční pád a nemilosrdná ulice s fatálním koncem.

A vláda stále utahuje neoliberální smyčku obyvatelstvu, Žijeme v zemi, kde se již i nižší střední třída nestačí udržet ekonomický standard bez ponižujících dávek na bydlení. Tato politika preferuje především lidi všehoschopné.

Bude to ještě pro silné žaludky. Klesáme na dno a proto nastupují obranné, normalizační mechanismy přežití …Po 35 letech od roku 1989 je to opravdu zlý sen….

Zdroj: Hlídač státu

Krajské volby jinak

 V pátek 20. září začaly v České republice volby do krajských zastupitelstev a do jedné třetiny Senátu PČR. Volání měst postižených záplavami o odložení voleb bylo Fialovou vládou a prezidentem umlčeno sdělením, že to není možné.

Předvolební kampaň byla slabá, jen tu a tam  objevil se plakát nebo leták. Pražská media už dlouho předem upozorňovala na to, že účast voličů v krajských volbách bude stejně jako v minulosti nízká - a zásluhou letošní zářijové velké vody ještě nižší. Tím byli voliči od cest do volebních místností nepřímo odrazováni. Pro pražské novináře je důležité politické dění v Praze, co se děje v regionech, to nejsou schopni zaregistrovat ani pochopit, a tak jim stačí události v regionech zredukovat na bouračky, rodinné tahanice a utiskovaná zvířátka. 

Regionální media při boji o existenční starosti jsou odkázána na podporu krajských orgánů a na regionální sponzory, a také na pomoc z Prahy. Takže o dění v krajích se v krajských mediích informuje opatrně, aby se někdo z vlivných sousedů nezlobil, zveřejňuje se obyčejně až poté, co se objeví v mediích pražských.

Napřed Praha, na ostatní až co zbude. Tak už to zavedl po roce 1918 obdivovatel ruských bolševiků T. G. Masaryk, který se bál Habsburků a padal z koně už při pomyšlení na to, že by se Sudety, katolická a poloněmecká Morava nebo Hlinkovo Slovensko chtěly vrátit k Vídni a Pešti. Vodit poslušné loutky nazývané občany bylo od té doby možné vodit jen z Prahy. Pragocentrizmus byl až do roku 1989 trvalou příčinou sporů se slovenskými politiky, byl příčinou událostí 1938-1939, 1968 i 1989.

S přibližujícími krajskými volbami přibývalo diskusí o tom, že 13 českých krajů, které mají bezvýznamné kompetence, je zbytečný přepych. V bohatém moravském kroji zřejmě do pražského radia vyrazila do boje proti krajům v Čechách i jistá ekonomka. Ta naprosto jako zbytečný odepsala Karlovarský kraj, který počtem obyvatel moravským krajům nesahá ani ke kotníkům. Karlovarský kraji, což je z velké části bývalé Chebsko získané Janem Lucemburským, by měly zabrat kraje okolní. Není k ničemu dobrý, takže ani po jeho připojení k Bavorsku by Česká republika úbytek obyvatel příliš nepocítila. Správné kraje podle této ekonomky jsou lidnaté Jihomoravský a Moravsko-slezský a zásluhou velkého počtu obyvatel částečně i Praha. Ostatní kraje by měly být připojeny k městům Praha, Brno, Ostrava. Současný Jihočeský kraj nepřímo nazvala krajem idiotů, neboť inteligent podle jejích měřítek v něm uplatnění nenalezne. 

Veřejnost však trvale není vzrušována počtem a velikostí krajů ani jmény hejtmanů, ale sny o příštích volbách do Sněmovny. Tuhá pětikoalice stavějící na rychlokvašených zbohatlících má podporu ve velkých městech, ANO s obratným Babišem a programem pro lidi sociálně slabé  má podporu na venkově, ostatní strany mohou chytat jen příznivý vítr. Každé polistopadové české volby jsou sporem mezi liberálními městy a konzervativním venkovem. Při rozhlédnutí po zemích hlásících se k demokracii, jedná se všude o rozdělení obyvatelstva podobné.   

Boj se zříceným Carolamostem v Drážďanech

 Další část Carolamostu na Labi v Drážďanech se zřítila během demoličních prací ve středu večer. Po této části mostu vedly koleje tramvají. Ještě jedna část mostu je neporušená, ale zřícení hrozí také. b

50 specializovaných firem je k vytahování železobetonu z Labe hnáno obavami z přívalu vody, kterou jsou skrápěny Čechy. Velká vodní vlna je očekávaná v neděli večer. Pokud se z Labe části zřízeného mostu nepodaří zhruba odstranit, hrozí zatopení Drážďan. Technici k rozbitíí mostu používají trhaviny. Proto je okolí do vrdálenosti 100 m nepřístupné. 

Podle prvních odhadů bylo zřícení mostu zůsobeno korozí ocelových částí mostu. Korozi způsobila sůl. K zřícení mostů z přepjatého betonu dochází v poslední době. Událost vyvolala obavy o osud dalších mostů v Německu.  Například v Berlíně je z přepjatého betonu postaveno 61 mostů, jejichž průměrné stáří je 53 let. Revize mostů je provádena nejméně třikrát ročně. Vnitřní korozi v betonu nelze spolehlivě zjistit. 

Zemědělství je nezbytná součást Evropské unie.

Zemědělská politika Evropské unie (EU) by neměla opomíjet podporu malých farem v oblastech „s přírodním znevýhodněním“. Takový požadavek strategického dialogu o budoucnosti zemědělství EU byl představen tuto středu v Bruselu. Zpráva má sloužit jako vodítko pro zemědělskou politiku nové vlády (komise) EU, uvádí agentura APA.

29 zúčastněných stran z „evropského zemědělského a potravinářského sektoru, občanské společnosti, venkovských komunit a vědy“ připravuje zprávu od ledna pod vedením Petera Strohschneidera. V září 2023 oznámila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nový zemědělský strategický dialog. Byla to reakce na vlnu protestů sedláků v loňském roce.

Zpráva vyzývá k posílení pozice zemědělců. Kromě toho  se musí „podstatně navýšit“ finanční prostředky, kterými jsou zemědělci podporováni při zavádění opatření na ochranu životního prostředí a klimatu. Přechod k udržitelnějšímu zemědělství by měl podpořit i „dočasný zemědělský fond“, do kterého by neměly proudit peníze ze státních rozpočtů jednotlivých zemí, ale od všech sympatizantů Green Dealu.

Kromě toho by EU měla při vyjednávání obchodních dohod více zohledňovat dopad na zemědělství. S ohledem na spotřebitele by měl být podporován stávající trend od živočišných tuků k rostlinným bílkovinám. 

Zpráva o strategickém dialogu uvádí, že potravinářská a zemědělská výroba jsou základní složkou společnosti a strategického směřování EU. Členové strategického dialogu se shodují, že ekonomická, environmentální a sociální udržitelnost v zemědělsko-potravinářském sektoru se může vzájemně posilovat, zejména je-li podporována koherentními politickými opatřeními.

„Všichni chceme na našem kontinentu prosperující a rozmanité zemědělské a potravinářské odvětví, které bude přínosem pro naše občany a odmění naše zemědělce za to, že udržitelněji spravují naše cenné přírodní dědictví,“ řekla předsedkyně Komise Ursula von der Leyen.

Zpráva, vypracovaná jako součást Strategického dialogu o budoucnosti zemědělství EU, je určena Evropské komisi, Evropskému parlamentu, členským státům a zúčastněným stranám v této oblasti.

Švýcaři mají alkohol rádi

 Spotřeba alkoholu ve Švýcarsku stoupá, i když podle Spolkového statistického úřadu (BFS) tam pije alkohol méně lidí. Méně lidí však spotřebuje více alkoholických nápojů. Pravidelně, ale v malém množství, pijí hlavně lidé nad 65 let. Každý třetí muž a každá sedmá žena konzumuje alkohol denně.

Od roku 1997 se spotřeba alkoholu u švýcarských mužů zvýšila o 2 procenta, u žen o 5 procent. Tím se rozdíl mezi pohlavími zmenšil. Nadměrné občasné pití, které je podle expertů zdravější než pití pravidelné, většinou postihuje teenagery a mladé lidi ve věku 15 až 24 let. Tito lidé už nepijí pravidelně, ale příležitostně - a vydatně, téměř třetina z nich se v roce 2022 opila do němoty alespoň jednou měsíčně.

V roce 2022 bylo mezi švýcarskou populací nejoblíbenějším alkoholickým nápojem víno: 49 procent lidí konzumovalo víno alespoň jednou týdně, 38 procent pivo a 16 procent lihoviny..

Motocykly Simson zažívají renesanci

 Téměř každý víkend se v zemích bývalé NDR konají setkání majitelů východoněmeckého kultovního motocyklu Simson. Není to jen nostalgie, naopak techniku bývalé NDR obdivují především mladí lidé narození po sjednocení německých zemí.

Schwabe, Spatz, Star, S50, S51enduro a Comfort, to jsou názvy motocyklů Simson vyráběného v durynském Suhlu. Technika bývalé NDR nyní zažívá neuvěřitelnou renezanci. Neuvěřitelné jsou v Německu i ceny starých východoněmeckých strojů. V roce 1989 se zde nové motocykly Simson o obsahu 50 ccm prodávaly za 1.500 marek (4.500 korun), po spojení obou německých států, kdy se vším východním pohrdalo, Simsony nikdo nechtěl ani zadarmo, a tak končily ve šrotu. V současnosti se v Německu  pod 4.000 (100.000 korun) eur Simson koupit nedá. 

Starou východoněmeckou techniku lze využít i politicky, na vyvolávání obdivu k technice bývalé NDR staví svůj program AfD.

Jednání sedláků na dolnosaském veletrhu Norla

 Nové inovativní kombajny, traktory a další stroje pro zpracování půdy jsou vystaveny na letošním dolnosaském zemském veletrhu Norla v Rendsburgu. Kromě zemědělské techniky je předveden chov zvířat a obnovitelná energie.

Na letošní Severoněmecké zemědělské výstavě (Norla) se očekává kolem 70 000 návštěvníků. Veletrh pro zemědělství a spotřebitele v Rendsburgu (okres Rendsburg Eckernförde) otevírá své brány na 130 000 metrech čtverečních až do neděle. V Rendsburgu vystavuje přibližně 550 vystavovatelů. Letos se musely prostory výstavy zvětšit, aby se tam vešli všichni. (pro porovnání; na letošní právě skončenou podobnou výstavu Země živitelka v Českých Budějovicích zavítalo 129.000 návštěvníků.)

Sedláci a politici se dnes ráno setkají na State Farmers' Day v Rendsburgu. Zemský zemědělský svaz požaduje od státní vlády úlevy. Je to „okamžik pravdy“. Po protestech zemědělců na jaře musí nyní zemská vláda ukázat, jaké kompromisy je ochotna udělat, říká Klaus-Peter Lucht, prezident Šlesvicko-Holštýnského svazu farmářů. Očekává, že premiér Daniel Günther (CDU) vyhoví požadavkům sedláků. Kromě Günthera a Luchta podle asociace promluví k přibližně 1000 lidem, kteří jsou dnes ráno očekáváni v Rendsburgu na Den zemských zemědělců v rámci zemědělského a spotřebitelského veletrhu Norla, také europoslanec David McAllister (skupina EPP).

Lucht vyzývá státní vládu ke snížení byrokracie. Politika musí dát zemědělcům více svobody. "Zejména mladší zemědělci jsou frustrováni množstvím předpisů," říká prezident sdružení. 

Mezi další klíčová témata Státního farmářského dne patří ochrana Baltského moře a plány na zavlažování rašelinišť, říká Lucht. Četné mléčné farmy v nížinách - například poblíž Eider, Treene a Sorge - jsou ovlivněny ochranou mokřadů. Předseda sdružení zdůrazňuje, že výměny pozemků lze provádět pouze dobrovolně. U všech témat je to podobné: „Jen ochrana přírody nefunguje,“ říká Lucht. Svou roli musí hrát i zájmy zemědělců.

Podle ministra zemědělství Wernera Schwarze (CDU) by vláda státu chtěla zemědělcům přinést konkrétní úlevu. „Je pro nás důležité, abychom nevytvářeli prázdné fráze, ale abychom vytvořili skutečnou, znatelnou úlevu,“ oznámil Schwarz v předvečer Zemského dne zemědělců. Do jaké míry dnes ráno farmářům vyjde vstříc jeho protějšek Günther, se teprve uvidí.

Cena kávy se zvyšuje! Varování z Itálie

  Espresso v baru, to je každodenní rituál pro miliony Italů. Vypadá to tak, že espresso by se brzy mohlo stát luxusem. Důvodem je prudký nárůst cen zelené kávy. Zelená káva aktuálně stojí 245 centů za libru – to je o 66 procent více než v roce 2023. Pražírny kávy varují, že espresso by brzy mohlo stát i více než dvě eura.

Důvodem k růstu cen espressa je cena zelené kávy, která díky klimatickým změnám a dalším faktorům dosáhla rekordního maxima.

"Trh s kávou zůstává v extrémně nestabilní situaci, protože cena zelené kávy nadále zažívá extrémní výkyvy a bezprecedentně rostoucí trend. "Toto vysvětluje, proč se cena šálku kávy, kterou pijeme v kavárně, za poslední tři roky výrazně zvýšila,“ říká Cristina Scocchia, generální ředitelka pražírny Illycaffè se sídlem v Terstu.

Espresso je v Itálii ve srovnání s jinými zeměmi relativně levné, stojí mezi 1 eurem a 1,50 eura. Kvůli rostoucí ceně zelené kávy by šálek espressa mohl brzy stát dvě eura, předpověděla Cristina  Scocchia.  Za nárůstem nákladů na zelenou kávu stojí mnoho složitých faktorů a do roku 2050 by se plocha pěstovaná v celosvětovém měřítku mohla snížit na polovinu. "V současné době zažíváme extrémní jevy počasí, od přívalových dešťů v Brazílii po sucha ve Vietnamu, které vážně ovlivňují produkci," vysvětlila manažerka.

Problémy trhu s kávou nezpůsobuje jen klima. Dodavatelský řetězec kávy je také pod tlakem kvůli logistickým problémům, jako je nedávné zablokování Suezského průplavu, které zvýšilo náklady a prodloužilo dodací lhůty. Situaci navíc ještě vyhrotily spekulace o surovinách.

Výrobní náklady pro Illycaffè vzrostly o 17 procent ve dvouletém období 2022/2023. Společnost se však snažila omezit dopad na koncové spotřebitele. "V tuto chvíli neplánujeme další zvyšování cen našich produktů, abychom pomohli našim koncovým zákazníkům. Pokud však bude vzestupný trend pokračovat, budeme muset toto rozhodnutí přehodnotit."

Italové utratí za kávu ročně více než 8 miliard eur, což je zhruba 392 eur na rodinu. Kávové kapsle za 595 milionů eur, mokka káva za 640 milionů eur. Na byznys s espressem, které se pije v kavárnách, utratí 7 miliard eur. Vlna inflace by mohla ovlivnit spotřebu italské kávy, varovalo sdružení na ochranu spotřebitelů Codacons.

Veselé ceny roku 2024

 50. Země živitelka

Před 10 lety zde stál Prazdroj 32 Kč

90 km/hod jel na el. koloběžce 14 letý Rakušan

 Rychle jedoucí elektrokoloběžku spatřila mezi příhraničními dolnorakouskými osadami Alt Nagelberg (Stará Huť) a Neu Nagelberg (Nová Huť) hlídka rakouské policie. Vydali se za ní a zjistili, že koloběžka jede rychlostí více než 90 km/hod. Když  rychle jedoucího koloběžkáře policisté zastavili, zjistili, že se jedná o čtrnáctiletého mladíka. 

Teenager z okresu Gmünd jel hodně přes povolených 25 km/hod a nedodržoval bezpečnou vzdálenost od auta jedoucího před ním. Ukázalo se, že 14letý mladík nemá řidičský průkaz, který je potřebný pro tento model. Chyběla mu rovněž homologace pro e-koloběžku.  "Přední brzda vůbec nefungovala a zadní brzda dosáhla limitu opotřebení," uvedla policie.

Policisté mladíkovi zakázali další jízdu a přestupek ohlásili okresnímu úřadu v Gmündu.

Okupace 1968 ukončila období radování

 V první polovině roku 1968 byla většina lidí nadšena tím, že se ledy pohnuly. Po dlouhé tuhé zimě náhle přišlo teplé jaro. V přírodě i ve společnosti.

 Věřili jsme, že se něco vrátí zpět, že se objeví soukromé obchody, soukromí holiči, kováři, truhláři a jiní řemeslníci. Bavili jsme se tím, že někteří lidé měli strach, že se vztekali, že odmítali Dubčeka "Za tohle jsme my staří dělníci nebojovali." A nejednalo se jen o komunisty, i někteří nekomunisté obrodný proces odmítali. Pobavilo i vyděsilo mě, když jsem viděl na řadě stromů letáky s nápisy "Zde bude viset  ten a ten komunista (a příslušné jméno)." Autor to jistě nemyslel vážně, chtěl zřejmě funkcionáře, kteří ve 40. a 50. letech propagovali stalinizmus, vystrašit.

Denně jsme četli články a poslouchali rozhovory o tom, že dubčekovský „socializmus s lidskou tváří“ je to, co vyřeší neduhy světa. V těch několika jarních měsících to opravdu vypadalo, jako by se u nás lidé zbavili nějaké zátěže, jako by většina lidí byla náhlou demokracií opilá. 

Bylo to úplně něco jiného, příjemnějšího, než co přišlo po zvonění klíčů v listopadu 1989. V roce 1968 jaksi vítězila osobní bezstarostnost. Na jaře 1968 nebyl mezi lidmi vyvolán boj o majetek. Po miliardářích lidé rozhodně netoužili. Ostatně Otto Šik, Eduard Goldsticker a jiní socialističtí ekonomové připravovali socialistickou ekonomiku s lidskou tváří. Éterem se neslo heslo o tom, že všechny formy vlastnictví, tedy státní, družstevní a soukromé, jsou si rovné. Mimo obnovení bývalých malých živností bez zaměstnanců nebyla privatizace vůbec na pořadu dne. 

V té době sice žili u nás lidé v zajetí jednostranných (cenzurovaných) mediálních zpráv o bídě v kapitalistických státech včetně USA a Německa, přicházely však také zprávy o levicových demonstracích ve Francii a jinde. Myšlení ovlivňovalo i hnutí hippies. Lidem vyhovovalo rovnostářství v práci, mzdách, bydlení. Najíst se za pár korun v bufetu, závodní nebo školní jídelně a vyrazit na náměstí manifestovat a pak do noci se bavit.

Polští zemědělci demonstrovali proti vládě

 Dnes ve 12 hodin zemědělci v polském Pomořském vojvodství zahájili za pomoci traktorů protestní akci proti vládě. "Zemědělství je důležitá práce, nikoli zábava." Organizátoři jako důvod protestní akce uvádějí nezájem vlády o řešení problémů zemědělců. Jednání bez konkrétních výsledků probíhají už 5 měsíců.

Dnešní demonstrace má být pro vládu "žlutou kartou", poslední

m varováním. Protest má travat do 15 hodin. Traktory budou blokovat provoz na silnici vždy po 10 minutách. Požadavky zemědělců jsou, aby úřady oznámily, kdy chtějí se zástupci zemědělců jednat. Zemědělci žádají vrátit zemědělskou daň na úroveň roku 2023. Dalším požadavkem je zastavení dovozu zemědělských produktu ze zemí mimo EU, protože jejich výroba neodpovídá přísným evropským předpisům. Takovou konkurenci Poláci považují za nespravedlivou. Žádají také kontrolu vyplácení přímých dotací, protože platby se opožďují a mnoho zemědělců ještě platby nedostalo.

Polští zemědělci se domnívají, že by měli být přítomni při tvorbě legislativních změn.

Šest lidí zraněných při explozi táboráku

 Skupina lidí z Horního a Dolního Rakouska si v pátek večer udělala letní tábořiště u obce Schönau (okres Freistadt), nedaleko zříceniny Prandegg. Kolem 22. hodiny sedělo u táboráku 15 lidí a  grilovalo se. Z neznámého důvodu ohniště výbouchlo, exploze ho rozmetala. Vzduchem létal popel, kameny i opékané potraviny.

Zraněno bylo šest osob - 30letý z Lince, 34letý z okresu Perg, 31letý z okresu Linz-Land, 53letý a. 48letý ze St. Pöltenu a 50letý muž z okresu Freistadt. Dva z nich byli zraněni těžce a čtyři další lehce. Dvě těžce zraněné osoby byly převezeny do UKH v Linci, další čtyři do Fakultní nemocnice Kepler a na kliniku Freistadt. Vyšetřování příčiny výbuchu pokračuje.

Olympiáda národní, i když emancipovaná

 Baron Pierre de Coubertin, který oživil antické olympijské hry, by dnes byl asi vyděšen. Jeho odpor k emancipaci byl proslulý. Podle něho měli mužští atleti na olympijských hrách předvádět svou sílu a rychlost, aby jim tleskaly ženy. Tak se měla udržovat „normální“ společnost.

O Coubertinovi se také málo ví, že byl nacionalista. Zažil na vlastní kůži potupnou porážku Francie od Prusů a nechtěl tuto zkušenost už nikdy opakovat. Sport měl podle něho sloužit k utužení národa, a tedy k výchově budoucích silných vojáků, ochránců vlasti. Olympiáda být tedy i příprava na budoucí boj na válečných frontách, žádná bytostně mírová aktivita. „Zneužití“ olympiád politickými účely – Berlína, Moskva, Paříž – bylo tedy olympiádám dáno do základu. Ani olympským bohům nebyla taková „politizace“ cizí. Šlo vždy a především o slávu „mojí obce“, ne o oslavu všech lidí dobré vůle…

I doprovodné boje o nejlepší báseň či hudební skladbu, které Coubertin ve snaze o vytvoření obrovské světové akce na olympiádu zařadil, byly chápány jako soutěže výkonové a ryze národní, jakkoliv se v nich měl slavit všeobecný lidský duch, nakonec se staly oslavou národních vítězů. Ostatně i český nacionalismus s olympiádou procítá a radost ze zlatých medailí mají i ti, kteří o sport celé roky ani nezavadí. Do počtu medailí se pak rychle promítá společenská realita.

Neexistuje tedy nic takové jako „normální“ olympiáda, neboť i její zakladatel od počátku toužil po obrovské megaakci, a tu ve světě moderního kapitalismu nelze udělat bez velkých peněz a sponzorských značek. Je to poněkud provokativní věta, ale moderní olympiády v tomto ohledu naplňují coubertinovské ideje.

A zrušení amatérismu a vpuštění profesionálů na olympijská kolbiště? I to je důsledek coubertinovského důrazu na výkon – důraz na stále větší výkony všech, kteří se sice přišli jen zúčastnit, ale ve skutečnosti hlavně vyhrát, což zcela odpovídá antické tradici i étosu moderní doby. Tak jako profesionalizace přípravy atletů, kteří se mají poprat o vavřínový věnec pro slávu svojí i své obce-státu.

Je-li obranou „normální“ olympiády míněn návrat ke Coubertinovi či dokonce k antice, jsme vedle jak tak jedle. Dnešní olympiáda není výrazně odlišná, tlumí jen militaristický smysl celé hry a také pouští do arény ženy, které se také chtějí „poprat“ o slávu svou a své země, tedy o hodnotu, jež byla dříve určena jen mužům. 

Kultura Západu chřadne, pojďme ji zachraňovat, ať máme čím žít.

Letošní sklizeň obilí je ve Švýcarsku poloviční

 Švýcarské zemědělství zažívá letos těžké, velmi těžké období. Nepříznivé meteorologické podmínky na jaře a na začátku léta vedly ke špatné úrodě. "Už dlouho nebylo pšenice tak málo jako letos," říká Rolf Häusler, viceprezident Asociace středisek pro výkup obilí ve Švýcarsku (VGS).

Vlhké jaro, vlhký začátek léta a nedostatek slunce mohou za špatnou úrodu, uvádí zpráva v "Tagesschau". Sklizeň pšenice je odpovídajícím způsobem mizerná, asi 50 procent minulých let.. Kromě špatného počasí jsou dalším důvodem špatné úrody v letošním roce  plísně. 

Rolf Häusler, bývalý šéf výkupního skladu a viceprezident VGS, říká, "Před 100 lety by to znamenalo hlad, dnes si toho nikdo nevšimne, protože chybějící obilí se nyní doveze ze zahraničí."

Výnosy pšenice jsou ve Švýcarsku všude jednoznačně podprůměrné.  Navíc obilí, ve kterém jsou zjištěné plísňové choroby, se nevykupuje jako potravina ani jako krmivo, ale jako surovina do bioplynových stanic.

 Zemědělci daný stav švýcarského obilnářství svádějí na přísná hygienická opatření, na zákaz používání fungicidů během vegetace a zákaz urychlování zralosti za pomoci glyfosátu.