Home

Antonín Švehla: Když má sedlák, mají všichni.

pondělí 21. dubna 2025

Nesbírá europoslanec Turek volební hlasy na dálnicích?

"Jsem europoslanec, jsem někdo, mám imunitu a policie je na mně krátká." říká sebevědomý pohled mladého muže, narychlo vykvašeného politika. Nabob se prý veřejně chvástal, že se svým autem jel po dálnici přes 200 kilometrů v hodině.

Jel na dálnici přes 200 kilometrů v hodině a ještě se tím chlubí. Europoslanec Filip Turek si zřejmě myslí, že pro něj neplatí zákony a může si všechno dovolit. Připomíná způsoby malého děcka, které je přesvědčeno, že smí všechno a ostatní ho můžou maximálně obdivovat a pochválit. 

 Prý to podle Turka bylo v Německu, kde by to mohlo být v pořádku, protože tam předpisy na dálnicích neomezují rychlost. Svědci však uvádějí, že Turek prachsprostě lže, že ta dálnice je ve skutečnosti D5 v České republice na Plzeňsku, kde je povolena rychlost 130 km za hodinu. Ty německé vypadají jinak.

V každém případě však přepisy v ČR i v Německu zakazují používání mobilu za jízdy. V SRN je za to pokuta 100 – 200 euro a hrozí i sebrání řidičáku. 

Dotyčný se údajně hlásí ke konzervativním hodnotám. K nim také patří úcta k zákonu. Nikoliv pohrdání právem a ještě se tím veřejně chlubit. To je projev křupanské anarchie.

Hlásat veřejně, že právní normy platí jen pro lid prostý, vypadá jako papalášství nejhrubšího zrna. Problém je v tom, že Turek oslovil spoustu mladých obdivovatelů, pro které je vysoká rychlost na silnici vzorem k napodobení, znakem síly, krásy, odvahy a  především mládí. A mladí se za všech okolností musí od lidí starých a rozvážných lišit. Na dálnicích možná leží volební hlasy pro Turky.

U mladých politiků nejsou důležité ústní projevy, ale vizáž, mladá tvář, moderní účes a široko daleko zářící sebevědomí. Stačí vzpomenou Vladimíra Dlouhého, jemuž po listopadu volební hlasy nezajišťovala předchozí funkce předsedy KSČ v Prognostickém ústavu, ale mladá tvář. Nebo Petra Busková či Stanislav Gross, kterým stačilo objevit se před kamerami, a hlasy se jen hrnuly. 

Nespokojený volič se domnívá, že příčinou jeho problémů jsou stávající staří politici, že změnu v jeho prospěch mohou provést nejlépe politici mladí. Mládí je také relativní pojem. Když byl kdysi do čela sovětských komunistů zvolen Michajl Gorbačov, tak se u nás všichni těšili, že vedení východního bloku konečně převezme mladý člověk. Gorbačovovi bylo 55 let, tedy byl ve věku, s nímž člověk dnes u českých podnikatelů při shánění práce těžko obstojí. 

sobota 19. dubna 2025

Noční klub před soudem

 Před Krajským soudem v Českých Budějovicích probíhá proces s rumunským manželským párem, který v Českých Velenicích oficiálně podniká v dřevozpracujícím závodě, jehož součástí však je noční klub. Podle obžaloby se jedná o vykořisťování a znásilňování žen, za které hrozí 12 let vězení. Další sazba může přijít za držení zbraní a hlavně za nezdaněné příjmy. 

Noční klub v Českých Velenicích
Vyšetřování je složité, neboť obviněný pár "podnikal" ve více zemích, nyní je v Rumunsku, kde ho vyšetřuje rumunský soud.

Rumunská svědkyně tvrdí, že přijela do Českých Velenic roku 2019 na pozvání "Johna", který jí našel výhodnou práci v továrně na plasty. Místo toho musela pracovat v nočním klubu "Casanova," kde "Johny" dělal barmana. Hosté prý platili pouze jemu, on ženě platil 80 eur (2.000 Kč) za hodinu. Týdně vydělávala  "pouze" 8.000 eur (200.000 Kč. V době pandemie byl klub částečně uzavřen, takže se zaměstnankyně musely přesunou do jiných českých a německých měst. Nyní je svědkyně provdaná a žije v Rumunsku.

Podle obžalovaného "Johnyho" nejsou výpovědi žen pravdivé, neboť do Českých Velenic přijíždějí cizinky na práci v klubech dobrovolně, větší částku vydělaných peněz zaměstnavatelům prý neodvádějí. A všechny neskutečně lžou. 

Rumunský pár podnikal i v lesním hospodářství, kde také  "ukázkově" rumunské dělníky vykořisťoval. Do České republiky byli dělníci lákáni na lehkou práci za velké výdělky, luxusní ubytování a snadné získání řidičského průkazu. Podle České policie se jednalo o novodobé otroctví. Dělníci vykonávali v lese těžkou práci, přičemž pracovní dobu měli 14-16 hodin denně. Dostávali mzdu ve výši 200 eur (5.000 Kč) měsíčně, ubytováni byli v dřevěné lesní boudě u obce Halámky. Tyto lesní dělníky doposud Krajský soud nevyslechl. Rovněž chce vyslechnou ještě několik dalších bývalých zaměstnankyň nočního klubu.




pátek 18. dubna 2025

Pracovní volno na Velký pátek přišlo od luteránů

Velký pátek je prostředním dnem ze třech dnů, kdy si lidé připomínají utrpení a smrt Ježíše Krista na kříži. Předchází Zelený čtvrtek, po Velkém pátku je Bílá sobota. Jedná se o nejstarší a nejdůležitější církevní svátky.

Tradici Velkého pátku založil zápis Kristova učedníka Marka v Novém zákoně (Marek 15:22-25)  o ukřižování Ježíše Nazaretského na Golgotě  "Byla třetí hodina, když ho ukřižovali." Původně se ukřižování Krista připomínalo půsty několik dní, od roku 250 po Kristu se držel Svatý týden. V roce 325 církevní koncil zavedl Velikonoce jako pohyblivé svátky, přičemž odmítl jejich okázalé oslavy ("iduo sacramenta penitus non celebrari“.

Ve středověku se v křesťanských církvích Velký pátek připomínal jen podvečerní bohoslužbou. O změnu se přičinil Martin Luther v Německu, který v roce 1642 Velký pátek vyhlásil nejdůležitějším svátkem (Good Friday) v anglo-saských zemích. 

V Německu se Velký pátek nazývá Karfreitag, podle latinského "Kar, (česky to znamená dobrý nebo milý).  Dnem pracovního volna se Velký pátek stal v Braniborsku v roce 1696, ve Švýcarsku v roce 1860, v Anglii v roce 1871. V katolických zemích se Velký pátek postupně stal dnem pracovního volna až  v druhé polovině 20. století a na počátku století 21.

sobota 12. dubna 2025

15. týden 2025 v EU

Úterý 8. dubna

Vyjednavači Rady a Evropského parlamentu dosáhli předběžné dohody ohledně návrhu nařízení o předcházení ztrátám plastových pelet za účelem snížení znečištění mikroplasty. Dohodu ještě musejí formálně potvrdit obě instituce a poté příslušný předpis přijmout.

Středa 9. dubna

Komise představila akční plán pro umělou inteligenci, podle kterého by se měla Unie stát světovým lídrem v oblasti umělé inteligence.

Členské státy podpořily návrh Komise na zavedení odvetných cel v reakci na americká cla na ocel a hliník. Měla se použít od 15. dubna, nakonec ale byla odložena (viz níže)

Čtvrtek 10. dubna

Vyjednavači Rady a EP dosáhli předběžné dohody o dalších dvou legislativních návrzích, které se týkají:

monitorování půdy – mají být zavedena pravidla pro sledování zdraví půdy a udržitelné hospodaření s půdou;

bezpečnostních požadavků na hračky.

Ursula von der Leyenová uvedla, že v návaznosti na oznámení prezidenta Trumpa o tom, že zavedení amerických cel proti EU je odloženo, i Unie pozastaví zavedení protiopatření (o 90 dní) a dá šanci vyjednáváním. Všechny možnosti prý ale zůstávají na stole.

Soudní dvůr rozhodl, že státní příslušník třetí země, který je rodičem občana Unie, požívá odvozené právo pobytu na území hostitelského členského státu po dobu delší než tři měsíce, pokud prokáže zaprvé, že byl na tomto občanovi závislý ve své zemi původu ke dni, kdy tuto zemi opustil, a zadruhé, že je na tomto občanovi závislý ke dni podání žádosti o pobytovou kartu, pokud mezi těmito dvěma daty uplynulo několik let.

Pátek 11. dubna

Agentura Frontex informovala o tom, že počet nelegálních překročení hranic do EU klesl v prvním čtvrtletí roku 2025 o 31 % (oproti situaci v prvním čtvrtletí minulého roku) na necelých 33 600, jak vyplývá z předběžných údajů. 

Centralizace pokračuje i v rakouském zemědělství

V rakouském zemědělství končí to, co tam na počátku 90. let mnozí drobní čeští zemědělci, kteří chtěli obnovit svá předkolektivizační hospodářství, obdivovali. Bývalá hustá síť rakouských skladů hospodářských družstev během posledních 35 let, jak se zvětšovaly zemědělské závody, postupně řídla. Jak říká zpráva z okresu Gmünd, nyní ve výkupu zemědělských plodin došlo k další razantní centralizaci a specializaci. 

Ilustrační foto

Nyní Skladové hospodářské družstvo Gmünd-Vitis se sídlem v Gmündu (Lagerhaus-Genossenschaft Gmünd-Vitis) oznámilo, že při letošní sklizni už zemědělci nebudou moci prodávat produkci ve střediskových skladech Heidenreichstein a Weitra. Obilí vyrobené konvenčním způsobem bude odebírat pouze kompetenční sklad v Gmündu, bio-produkci bude odebírat sklad v Pürbachu (u Schremsu), všechny pobočky jsou zrušeny. 

Rakouský venkov má štěstí, že zemědělci přecházejí na ekologické hospodaření, takže likvidace orné půdy tam zaostává za Českou republikou. Tradice zemědělské vesnice tam nebyla zasažena kolektivizací ani privatizací venkova, takže drobná zemědělská výroba stále funguje, selský stav přežívá zásluhou orientace na ekologii a agroturistiku. 

pátek 11. dubna 2025

O poslušné Evropě prezident Trump sní

„Kupujeme jejich auta, Mercedes, Volkswagen, BMW, odebíráme miliony jejich aut. Oni neberou naše auta ani naše zemědělské výrobky, neberou nic. Evropa se k nám chovala velmi špatně,“ vysvětloval Trump na palubě prezidentského letounu Air Force One uvalení cel na evropské země. Tvrdil, že o víkendu hovořil s mnoha lídry z Evropy a Asie, kteří podle jeho slov doufají, že ho přesvědčí ke snížení cel.

„Přicházejí k jednacímu stolu. Chtějí mluvit, ale není o čem, pokud nám nezaplatí ročně hodně peněz. Především za současnost, ale také za minulost. Protože nám sebrali hodně bohatství. A to nedovolíme,“ prohlásil.

Trump je přesvědčen, že obchodní deficit, kdy USA z určitých zemí více dovážejí, než do nich vyvážejí, není otázkou obchodu, ale projevem nespravedlnosti a „podvádění“ okolního světa. Nápravou má být podle něj právě uvalení vysokých cel.

Donald Trump svým vystupováním překvapil i vyděsil politiky většiny států v Evropské unii, a také mimo ni, a v celém světě. Překvapené je obyvatelstvo EU, které převážně žilo v domění, že Spojené státy jsou nerozlučný kamarád, něco jako neoficiální člen EU. Z tohoto omylu je Trump chce vyvést, a to svým křupanským způsobem. Současný konflikt vůbec není jednoduchý, protože zrál dlouhá léta. Reaganovy dohody s Gorbačovem USA příliš nepomohly, mimo snížení investic do zbrojení. Vyhladovělé trhy východní Evropy nebyly nasyceny zbožím zaoceánským, ale západoevropským. Transformovaný východoevropský průmysl se stal pomocníkem západoevropských výrobců, 

Od roku 1945 Američané měli hlavní podíl na rychlém poválečném vzkříšení ekonomiky západoevropských států. Železná opona a Varšavská smlouva Američanům zřejmě vyhovovaly jak politicky, tak ekonomicky. Západní Evropa s východní se vytrvale držely u krku, takže tady starosti nebyly, USA měly uvolněné ruce pro hraní mariáše na ostatních kontinentech. O poslušné Evropě zřejmě Trump sní. 

středa 9. dubna 2025

Češi autům na baterky věří nejméně v EU

 Pouze čtvrtina Čechů (26 %) se domnívá, že nařízení EU, aby se od roku 2035 prodávaly pouze elektromobily, je realistické a bude naplněno. Je to výrazně méně než v dalších zemích Evropy (průměr 40 %) a dokonce o polovinu méně než ve státech jako Portugalsko (54 %), Španělsko (53 %) nebo Itálie (52 %). Nejbližší jsou nám v tomto směru obyvatelé Francie (29 %) a Belgie (32 %).



Reprezentativní průzkum MOBILITY BAROMETR 2025 provedla na přelomu roku pro pojišťovací a asistenční společnost Europ Assistance, součást skupiny Generali, globální agentura pro marketingový výzkum Ipsos. Průzkumu, zaměřeného na mobilitu a dopravní návyky obyvatel, se zúčastnilo 9 000 respondentů v 9 zemích Evropy – Belgii, České republice, Francii, Itálii, Německu, Portugalsku, Rakousku, Španělsku a ve Švýcarsku.

Pouze 52 % Čechů také souhlasí s tvrzením, že by ekologie měla být pro vládu prioritou. I tento ukazatel je hluboko pod evropským průměrem (72 %), zvláště ve srovnání se zeměmi jako Portugalsko (89 %), Španělsko (83 %) nebo Itálie (75 %).

K ekologickým aspektům dopravy přistupujeme skepticky a podle průzkumu projevujeme rovněž nejmenší ochotu dopravní návyky z ekologických důvodů měnit,” uvedl David Köhler, manažer Europ Assistance pro klíčové zákazníky. “Na druhé straně používáme častěji než v jiných zemích Evropy veřejnou hromadnou dopravu, častěji chodíme a máme největší podíl domácností, které vlastní a používají jízdní kolo.”

Alespoň jeden vlastní či firemní automobil používá 83 % českých domácností, což je mírně pod průměrem (86 %). Auta se spalovacím motorem ovšem tvoří 95 % autoparku, což je nejvíce v Evropě (průměr 86 %). Nejpodobnější čísla vykazují podle průzkumu domácnosti v Německu, Rakousku a Portugalsku (90 %). Naopak, nejvíce automobilů s alternativním druhem pohonu (elektromobily, hybridy...) používají v Itálii (21 %) a ve Švýcarsku (16 %).  

 “Podíl elektromobilů v našich domácnostech je mezi zkoumanými státy nejnižší,” doplnil David Köhler. “Mezi hlavními důvody, proč elektromobil nepoužívají a ani o jeho koupi neuvažují, uvedli respondenti vysokou pořizovací cenu (54 %), nedostatek dobíjecích míst (29 %), problémy při dlouhých cestách (25 %) a obavy z provozních nákladů (25 %).”

Mnohem častěji než v zahraničí kupujeme i ojeté automobily. Vůz, který právě používají, koupilo podle průzkumu jako ojetinu 64 % českých domácností, zatímco evropský průměr je 46 %. V některých zemích přitom při pořízení vozu výrazně převládají nové automobily, které si ve Španělsku koupilo 75 %, v Itálii 68 % a v Belgii 63 % domácností.

 “S podílem ojetin souvisí i další ukazatele, ve kterých se v rámci Evropy vymykáme,” uzavřel David Köhler, manažer Europ Assistance pro klíčové zákazníky. “Automobily kupujeme nejčastěji od soukromníků (28 %) nebo online (28 %), zatímco jinde převládají autorizovaní prodejci (49 %). S ojetinami musíme častěji také do servisu, který navštěvuje 47 % českých řidičů minimálně dvakrát ročně, zatímco v Evropě je to 39 % a ve Francii pouze 27 % řidičů.”  


Zdroj

úterý 8. dubna 2025

Kulturpalast jako dědictví po NDR dělá starosti

 Kulturní palác Bitterfeld dělá starosti; z fondu strukturálních změn v bývalém průmyslovém a hnědouhelném areálu by měla být financována také obnova památníku NDR, který byl slavnostně otevřen v roce 1954. Je to plán města, chybí souhlas země a spolkové vlády, a také finančně silný soukromý investor, který věří v budoucnost domu.


Kulturpalast s 1200 sedadly jako megalomanské dílo komunistického režimu bylo a je příčinou mnoha hořkých zklamání. 5 000 dělníků z okolních továren a povrchových dolů po dva roky (1952-1954) po pracovní době a  každou neděli chodilo budovat pomník socializmu. Opracovali po práci 300 000 hodin.

V kulturním domě bylo 240 místností pro 60 amatérských uměleckých kroužků. 2000 lidí zdarma nacvičovalo divadlo, lidový tanec, malovalo, fotografovalo a vyrábělo různé umělecké předměty. Bitterfeld ležící 30 km severně od Lipska měl být centrem kultury proletariátu.

Po znovusjednocení Německa veřejný zájem o kulturní vyžití dělníků opadl opadl; objekt byl v roce 1993 jako součást chemičky prodán podnikateli Heinz-Jürgen Preiss-Daimlerovi.  Byl vyžíván stále méně a méně, brány uzavřel v roce 2016.

Dnes se budova pro řídce zastavěnou oblast, předměstí Lipska, jeví jako předimenzovaná. Uvádí se sice dobré vlakové spojení a dostupnost jak ICE, tak S-Bahn z Lipska. Město doufá, že komerční využití této socialistické utopie posílí jeho image a vytvoří pracovní místa v odvětví pohostinství a cestovního ruchu. Zapomíná se na původní koncept víceúčelového využití k ​​různým účelům, od veletrhů přes konference až po kroužky.

Ozývají se hlasy, že kulturní dům patří těm, kteří jej prakticky bezplatně postavili. Bylo by tedy dobré, kdyby jej tedy mohli nyní využívat jejich děti a vnoučata. Slavný sklepní bar  již zachránit nelze; byl vyplněn betonem, protože hrozilo pronikání kontaminované podzemní vody.

S úsměvem jde všechno líp

 Brečte, nebrečte - věřte nevěřte; ČR je právem vnímaná jako jedno z nejlepších míst k životu na celém světě. 

Neustálé vystavení přívalu negativních podnětů může mít a má pro řadu lidí škodlivé dopady nejen na duševní, ale i fyzické zdraví. Rozhodně není od věci si občas připomenout, že navzdory všem nepříliš povzbudivým zprávám, které slýcháme dennodenně, máme v Česku stále mnoho důvodů k optimismu.

Dokazují to i některá relevantní tvrdá data. Pokud zohledníme např. HDP na osobu v přepočtu na paritu kupní síly, tak podle údajů Mezinárodního měnového fondu Česko s cca 59 000 dolarů na osobu tiše dohání západ Evropy a dokonce už dříve překonalo některé staré země EU, jako jsou Španělsko (56 659 dolarů na osobu) či Portugalsko (51 257 dolarů na osobu).

Pro mnohé překvapivě dokázalo Česko překonat dokonce i vyspělé asijské Japonsko (necelých 55 000 dolarů na osobu), které bylo dříve často dávané za vzor. A jaké jsou příčiny?

Našlo by se jich více. Mezi ty důležité patří dobře šlapající výroba v důležitých českých podnicích, jako je Škoda a také německý trh, který slouží jako naše významné odbytiště. Srovnání se stavem před 30 lety působí ještě impozantněji. Pokud budeme opět vycházet z odhadů MMF, tak HDP Česka na hlavu vzrostl z cca 15 602 dolarů v roce 1995 na 59 000 dolarů v roce 2025 v přepočtu na paritu kupní síly.

Stalo se tak i díky výhodám, které nám přinesl vstup do EU. Česko je exportní ekonomika a volný přístup na obrovský trh se zhruba půlmiliardou obyvatel je zvláště pro náš průmysl bezpochyby obrovskou vzpruhou.

Podobný trend můžeme mimochodem pozorovat i u našeho severního souseda – Polska. To sice stále za Českem zaostává, ale v HDP na osobu přepočteném na paritu kupní síly je téměř na úrovni už zmíněného Japonska.

Polský HDP na hlavu byl před třiceti lety 6,687 dolarů. Nyní, po 35 letech tržní ekonomiky, je na cca 55 000 dolarů. V nejbližší době má Polsko velkou šanci Japonsko předběhnout.

Skok, který udělalo Česko, ale třeba i Polsko v posledních 30 letech, je neuvěřitelný a ještě více to nepochybně platí ve srovnání s rokem 1989. Česko má slibně se rozvíjející ekonomiku. Nyní především musíme v nastoleném trendu pokračovat.

Nejde ale zdaleka jen o makroekonomická čísla. Málo se připomíná, že patříme k nejsvobodnějším místům na světě. V míře svobody si podle údajů organizace Freedom House dokonce vedeme lépe než USA či řada jiných déle fungujících demokracií. Pravidelně se také umísťujeme na předních místech žebříčku Global Peace Index, který vyhodnocuje nejbezpečnější země světa. V roce 2024 obsadilo Česko 12. příčku.

Ano, samozřejmě najdeme mnoho věcí, které bude potřeba zlepšit. Nic to ale nemění na skutečnosti, že ČR je právem vnímaná jako jedno z nejlepších míst k životu na celém světě. Je na nás všech, abychom udělali vše proto, aby tomu tak zůstalo i nadále.

Zdroj


pondělí 7. dubna 2025

14. týden 2025 v EU

 Komise navrhla zmírnění pravidel pro automobilky, pokud jde o plnění emisních cílů. Evropský parlament přijal svou výroční zprávu o lidských právech a demokracii ve světě.

Pondělí 31. března

Předseda Evropské Rady António Costa promluvil na konferenci o oceánech v Paříži. Unie podle něj musí stát v popředí ochrany oceánů a být lídrem v „oceánské diplomacii“. Proto také Brusel chystá nový Evropský oceánský pakt, který bude představen v dubnu, a který má nastínit vizi řízení, ochrany a ekonomické udržitelnosti oceánů.

Úterý 1. dubna

Komise předložila slibovaný (viz díl 116) návrh na změnu úpravy emisních limitů CO2 pro osobní automobily a dodávky. Navrhované opatření flexibility umožňuje výrobcům posuzovat plnění cílů CO2 pro roky 2025, 2026 a 2027 v průběhu celého tříletého období zprůměrováním jejich výkonnosti, a nikoli každoročně. Výrobci by tak měli mít více času na splnění emisních cílů.

Komise také navrhla některé změny v nastavení politiky soudržnosti (kohezní politiky). Cílem má být lépe podpořit konkurenceschopnost a dekarbonizaci EU, obranu a bezpečnost, východní příhraniční regiony, jakož i cenově dostupné bydlení, odolnost vůči vodě a transformaci energetiky.

Komise také představila nástin Evropské strategie vnitřní bezpečnosti ProtectEU. Ta by měla pomoci lépe řešit bezpečnostní hrozby, jako jsou terorismus, organizovaná trestná činnost, kyberkriminalita a útoky na kritickou infrastrukturu.

Středa 2. dubna

Evropský parlament přijal svou výroční zprávu o lidských právech a demokracii ve světě a o politice Evropské unie v této oblasti, která hodnotí situaci v loňském roce. Europoslanci mimo jiné vyjadřují hluboké znepokojení nad údajným nárůstem autoritářství, totalitarismu a populismu a odsuzují oslabování demokracie a mezinárodních institucí. Podporují Mezinárodní soudní dvůr a Mezinárodní trestní soud jako klíčové nezávislé instituce a vyzývají Komisi k aktivaci ochranného statutu proti sankcím uvaleným na Mezinárodní trestní soud. EP je také znepokojen riziky, která může přinášet využívání umělé inteligence, pokud není dostatečně regulována.

Čtvrtek 3. dubna

Ursula von der Leyenová vydala prohlášení k nově zavedeným americkým clům. Toto opatření Trumpovy administrativy je podle ní vážnou ranou pro světovou ekonomiku. Unie je prý připravena s Američany vyjednávat, ale i bránit své zájmy a zavést odvetná opatření.

Pátek 4. dubna

V uzbeckém Samarkandu proběhl první summit EU-Střední Asie, na kterém se sešli představitelé Unie a Kazachstánu, Kyrgyzstánu, Tádžikistánu, Turkmenistánu a Uzbekistánu.

sobota 5. dubna 2025

Jurečkův superpytel na všechny sociální případy

 Nová Jurečkova superdávka má nahradit 4 nynější dávky: přídavek na dítě, příspěvek na bydlení, příspěvek na živobytí a doplatek na bydlení. Toto „zjednodušení“ však má svoje důsledky…

První dvě dávky dnes náleží do systému státní sociální podpory, která má sloužit k podpoře chování, které stát považuje za prospěšné a v praxi je cílena především na rodiny s dětmi. Druhé dvě dávky patří do pomoci v hmotné nouzi, která slouží k zajištění základních potřeb těm, kdož z různých důvodů nejsou schopni sami se o své potřeby postarat.

Statistika ukazuje, že naprostá většina příjemců sociálních dávek jsou pracující lidé s nízkými příjmy, rodiče pečující o děti nebo důchodci, zejména osamělé ženy seniorky. Lidé, kteří dlouhodobě nepracují a pobírají dávky, tvoří jen zlomek všech příjemců. Zatímco v roce 2023 bylo dětských přídavků vyplaceno měsíčně v průměru téměř 300 tisíc dávek, příspěvku na živobytí bylo vypláceno jen něco přes 90 tisíc. Příjemců dětských přídavků je tedy několikanásobně více, než příjemců chudinských dávek. Přesto mají být napříště tito všichni zahrnuti do jediné množiny, navíc s argumentem, že je potřeba zatočit s těmi, kdo „zneužívají dávka a neposílají děti do školy“…

Sloučením do jediné dávky se zcela smaže rozdíl mezi tím, kdo pracuje a stará se, ale občas potřebuje podpořit, a tím, kdo si sám nepomůže a je zcela závislý na pomoci druhých. Výsledkem bude, že normální fungující rodiny, které dnes stát podporoval příspěvkem na děti, budou smeteny do jednoho pytle s těmi, kdo neposílají děti do školy a zneužívají dávky…

Jaký je vlastně rozsah zneužívání? A proč se k němu lidé uchylují? Jsou to skutečně jen povaleči, kteří se neprávem obohacují, nebo jde i o lidi, kterým nesprávně nastavený systém nedává jinou možnost, aby přežili? Není právě zde prostor pro skutečnou sociální práci? Vypadá to, že nikdo přesně netuší, přesto se tento „lidový“ argument státu hodí pro přitažení šroubů a zvýšení dohledu nad soukromím všech. Opět, jako už tolikrát: kdosi podvádí, vypátrat jej je složité, tak se plošně zpřísní podmínky všem…

Nesmaže se sjednocením dávek už úplně rozlišení mezi politikou rodinnou a politikou sociální, které je neostré již dnes? Ano, stát se snaží podporovat rodiny, když se jim špatně daří, ale na rodiny funkční, které nepředstavují „sociální případ“, stát systematicky zapomíná a k jejich podpoře se neumí postavit. Rodinná politika hodná toho jména by měla nikoliv „zachraňovat“, to je doménou politiky sociální, nýbrž snažit se vyrovnávat náklady, které rodiny nesou v podobě výchovy a péče o děti, neboť ta není spotřebou, ale investicí do budoucnosti celé společnosti!

A to vše se navíc děje v situaci rekordně nízké porodnosti. K očekávatelnému propadu díky vstupu slabých ročníků z „devadesátek“ do reprodukčních let, se přidává řada dalších příčin, jako nestabilita spojená s válkou na Ukrajině, drahé energie a potraviny, stagnující platy, nedostupnost bydlení, drahé nájmy a v podstatě zablokovaný trh s byty. Svou roli při odkládání početí mohou hrát i obavy z možných vedlejších účinků covidových vakcín (i když zdravotní vliv vakcinace samotné na početí nebyl dosud hodnověrně potvrzen). Ale možná především, a to slovy samotného premiéra Fialy: Rodičovství schází společenská podpora, prestiž a vážnost!

Děkujeme, pane premiére, za ta důležitá slova. Je-li tomu ovšem tak, pak proč vaše vláda místo skutečné podpory rodin, místo rozvoje rodinné politiky hodné toho jména, místo slibovaného zákona na ochranu rodiny a vytvoření ministerstva pro rodinu připravila pouze jednotnou „superdávku“?  A ano můžete si připsat za úspěch, že dle nejnovějšího výzkumu neziskovky Momdoo matky malých dětí, které ještě mají nárok na rodičovskou dovolenou, už chtějí pracovat, ale proč? Protože rodinám začínají citelně chybět peníze, stát je totiž přestal reálně podporovat.

Zdroj


Přísnost na chudý lid přichází i do Rakouska

 "Naše nemocnice nepatří do vašich plánů úspor." "Zemská klinika je zabíjena zemskou vládou," "Stáváme se lidmi druhé kategorie." S takovými a podobnými hesly na transparentech vyšly obyvatelé dolnorakouského Gmündu před nemocnici. Vyjadřovali tak nesouhlas s plány dolnorakouské zemské vlády, která se usnesla, že do roku 2030 Zemskou kliniku  v Gmündu zruší. Lůžková zdravotní péče se zemské vládě jeví jako nerentabilní, chce ji nahradit umístěním specialistů do rakousko-českého zdravotního střediska postaveného v blízkosti státní hranice (Bleybenstrasse), za peníze EU. 

Pátečního tichého protestu se zúčastnilo asi 3000 lidí. Protestu se zúčastnili i lékaři nemocnice i praktičtí lékaři z města a okolí. Zástupci představenstva nemocnice Johannes Fessl und Barbara Fuchs demonstranty ujistili, že proti uzavření nemocnice budou bojovat všemi prostředky, takže zemská vláda svůj plán snadno neuskuteční.




středa 2. dubna 2025

Čeká se víkend se sněhem a mrazem

 Podle předpovědí meteorologů Českou republiku čeká v následujících dnech prudká změna počasí. Současné zvýšení teploty má vystřídat studená fronta, která s sebou přinese výrazné ochlazení.

Lze očekávat i sníh a Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) hlavě varuje varuje před mrazem. Ten může napáchat velké škody na ovocných stromech. Možná dojede na slova našich předků: "Zima a berňák neodpustí nic."

V sobotu přijde na naše území teplotně výrazná studená fronta a přinese od severu arktický vzduch. "Už během sobotního odpoledne a večera se začne za frontou výrazně ochlazovat," informoval ČHMÚ s tím, že zejména na Moravu a Slezsko dorazí také silnější srážky. Méně srážek očekávají meteorologové v Čechách. "S ochlazením se přeháňky  budou měnit ve všech polohách ve sněhové." Motoristé snad konečně narazí na sníh, i když už podle zákona mají letní pneumatiky. 

Noc na neděli se ponese ve znamení malé oblačnosti, bude ale mrazivá. "Teploty budou ve velmi chladném vzduchu rychle klesat a v neděli ráno se budou většinou pohybovat kolem -3 °C," uvedl ČHMÚ s tím, že v údolích mohou teploty klesnout ještě níž. 

pondělí 31. března 2025

Bohatí mají rekordní zisky, chudí chudnou, porodnost klesá.

 Penta ohlásila rekordní zisky, největší v historii. Překonala i dosud rekordní rok 2021. Někdy v tom roce 2021 premiér Fiala balamutil veřejnost tím, že náklady energetické krize a inflace poneseme lautr všichni  spravedlivě. Jak je tedy možné, že společnosti měly rekordní zisky a zaměstnancům spadly mzdy? Jak je možné, že do zahraničí odtéká ročně půl bilionu korun, každý rok přibudou miliardáři, a vláda dělá dluhy?

Vláda zvýšila daně z nemovitostí tak, aby to zasáhlo vlastníky s nejmenšími příjmy, a zvýšila odvody nízkopříjmovým OSVČ. Ještě předtím ODS vypustila z rozpočtu asi 100 miliard ročně ve prospěch vysokopříjmových. A dnes nejsou peníze prakticky na nic: na armádu, školství, zdravotnictví atd.

Na Seznamu lze dnes najít zprávu nejen o rekordních ziscích Penty, ale taky o rekordním poklesu porodnosti. Důvody jsou podle odborníků ekonomické. Porodnost klesla zejména u chudých lidí, u lidí v nájmech. Je zřejmé že těm, kdo vydělávají obrovské peníze, je vlastně úplně jedno, jak stát nefunguje a jak se hroutí. Šéf největší tuzemské zdravotní pojišťovny VZP Zdeněk Kabátek dostane roční odměnu ve výši 2,13 milionu korun.

Možná to zakryjí nějakou charitou, tak se to dělalo vždy, už ve středověku, ale stavu společnosti to nikdy nepomohlo. Zásadní jsou systémové změny, kterými se do eráru budou sypat peníze. Peníze má stát čerpat tam, kde jsou, nikoli prhledávat kapsy lidem s nejmenšími příjmy.

Rakousko zavádí nové daně a zvyšuje ceny

 Škála úsporných opatření schválených na začátku března rakouským parlamentem se týká; od vyššího bankovního odvodu po nižší dotace na fotovoltaiky a zvýšení poplatků za sázení. Bylo také rozhodnuto o dočasném zrušení placeného volna na rekvalifikace.

Od 1. dubna se ruší osvobození od daně na zřízení fotovoltaických modulů. FV systémy budou v budoucnu zdaněny 20 procenty. Smlouvy uzavřené do 7. března 2025 si zachovají nulovou sazbu daně. 

Ruší se osvobození elektromobilů od daně z  motorových vozidel. Elektromobily, které byly dříve osvobozeny od daně z motorových vozidel, budou v budoucnu zdaněny. U aut s externě dobíjecím hybridním pohonem (plug-in hybrid) má být upravena sazba daně.

Zvyšuje se daň z tabáku a cigaret 20 až 50 centů za krabičku. Navíc bude upravena minimální spotřební daň na cigarety na 175 eur za 1000 kusů cigaret. Zdražuje také zahřívání tabáku, protože se to podobá cigaretám. 

Od dubna již nebude vyplácen příspěvek na další vzdělávání. Přechodná úprava volna na vzdělání, které začalo do 31. března nebo bylo sjednáno do 28. února a začíná nejpozději 31. května. Mezi zaměstnanci a zaměstnavateli lze i nadále dohodnout volno na vzdělávání nebo práci na částečný úvazek bez náhrady mzdy.

Poplatek za sázení se zvyšuje ze dvou na pět procent z vkladu. Očekává se, že to v roce 2025 přinese dodatečné příjmy ve výši přibližně 50 milionů eur.

Banky mají přispět ke konsolidaci rozpočtu zvýšením stabilizačního odvodu a speciálními platbami ve výši přibližně 300 milionů EUR v letech 2025 a 2026. 

Mnoho zákazníků mobilních telefonů a internetu se bude muset od dubna také připravit na vyšší výdaje na telefonní hovory a surfování. Tato zvýšení cen však nemají nic společného s konsolidací rozpočtu. 

Na Slovensku medvěd zabil člověka

Pátranie po nezvestnom mužovi, ktorý sa nevrátil z prechádzky, malo tragický koniec.

DETVA: V nedeľu večer sa muž nevrátil z prechádzky na Podpoľaní, hľadali ho hasiči, policajti aj dobrovoľníci. Nezvestného napokon našli neskoro v noci v hustom lesnom poraste bez známok života, informovala TV JOJ v pondelok ráno s tým, že muž utrpel devastačné poranenie hlavy po napadnutí medveďa.

Po mužovi pátrali v lesoch nad Detvou. V oblasti zaznamenali pohyb medveďov a tak hasičov pri nočnom pátraní z bezpečnostných dôvodov sprevádzali ozbrojení policajti.

pátek 28. března 2025

EK doporučuje zásoby potravin na 3 dny


Today the Commission and High Representative launch the Preparedness Union Strategy to support  Member States and enhance Europe's capability to prevent and respond to emerging threats.

 Evropská komise doporučila, aby země EU připravily obyvatelstvo na různé krizové scénáře, včetně vojenského konfliktu. Podle strategie Unie před přípravou by měla být věnována zvláštní pozornost vytvoření minimálních zásob, včetně vody, léků, zápalek, baterií, baterií, teplého oblečení a trvanlivých potravin. Sada by měla obsahovat kopie důležitých dokumentů a také vše potřebné, aby v případě nouze mohla osoba vydržet bez pomoci po dobu nejméně 72 hodin.

Strategie zahrnuje celkem 30 konkrétních opatření, jejichž cílem je připravit občany i státy na mimořádné události. Podle sedmnáctistránkového návrhu vytvoří implementace všech pokynů bezpečnou a odolnou EU se schopnostmi zvládání hrozeb "bez ohledu na jejich povahu nebo původ". EK připomíná, že Evropa je po pandemii COVID-19 a invazi ve stavu neustálé pohotovosti kvůli Rusku na Ukrajině, navíc přetrvává riziko přírodních katastrof a finančních turbulencí. "Žádná z velkých krizí posledních let nebyla ojedinělá ani krátkodobá" a Evropa si nemůže dovolit pouze reagovat na výzvy, ale musí je předvídat, zdůrazňuje dokument.

Komisařka pro humanitární pomoc a řešení krizí Hajja Lahbib upozornila na skutečnost, že "hrozby se množí a stávají se ambicióznějšími" a že je zde zapotřebí koordinace a solidarita v rámci EU. Strategie také poskytuje minimální standardy pro připravenost nemocnic, škol, dopravy a telekomunikací tak, aby mohly fungovat v extrémních podmínkách. Dalším bodem je vytvoření krizového koordinačního centra, které se stane "mozkem" EU v oblasti krizového řízení a zlepší interakci mezi zeměmi. Unie se rovněž chystá zvýšit zásoby kritických zdrojů: léčivých přípravků, surovin a energetických zařízení.

Myšlenkou je sjednotit přístupy napříč 27 zeměmi EU, kde se úroveň připravenosti značně liší. Například Španělsko již posílilo svou ochranu před přírodními katastrofami po povodních v roce 2024 a pobaltské země aktivně pracují na štítu proti kybernetickým hrozbám. Strategie se snaží odstranit různá "slepá místa" vytvořením společných norem a rezerv dostupných v celé Evropské unii. Nemá sice nové obranné iniciativy, ale nabízí model krizového řízení vypůjčený ze zkušeností severských zemí, do kterého je zapojena celá společnost, občané a podniky, armáda a vláda.

čtvrtek 27. března 2025

Povinná vojna pohledem Jiřího Čunka

Jak ukazují aktuální průzkumy, přijít jednou za čas k volbám prostě nestačí – přes 80 % respondentů v nedávné anketě uvedlo, že by v případě napadení země Českou republiku nebránili. Jinými slovy, nebyli by ochotní bojovat za to, pro co jejich předci kdysi umírali. Jednoduchá rovnice totiž říká, že si lidé nejvíc váží toho, čemu museli něco obětovat: majetek, peníze, čas, úsilí. Oběti dnes po lidech nikdo nechce, a tak jejich vztah k vlasti logicky slábne.

TATRA 111 se osvědčila Wehrmachtu v ruské zimě a byla  až do roku 1989 ve výzbroji některých útvarů Československé lidové armády.


Povinnost osobní účasti na základní vojenské službě by to mohla pomoci změnit a vztah národa ke své zemi posílit.  

A co se týče mladších generací, stále ve větší míře sužovaných psychickými problémy a civilizačními chorobami, pro tu by měl povinný výcvik ještě další benefity. Základní vojenská služba jim totiž může dát víc než škola nebo internet. Vojna dává důvěru ve vlastní schopnosti a vědomí, že voják dokáže obstát i v nejtěžších situacích. A to není jen obrana státu, to je obrana života.

V neposlední řade není žádným tajemstvím, že naše armáda dlouhodobě trpí personální nouzí. Vloni z ní odešlo rekordní množství vojáků a tenčí se i povinné zálohy – podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky dochází každoročně k jejich úbytku o cca 40 tisíc osob, které dosáhly věkové hranice. A přestože se vláda snaží občany ke vstupu do armády motivovat nejrůznějšími výhodami, naposledy např. zvýšením náborového příspěvku až na milion korun, zmíněný výsledek ankety ohledně ochoty lidí bránit naši zem jasně ukazuje, že v první řadě selháváme v prioritách života.

Neříkám, že je obnova povinné základní vojenské služby zázračným řešením. Ale může být začátkem změny, díky níž si národ uvědomí, že odpovědnost za obranu země není jen na profesionálech, ale na každém z nás. Nakonec stále máme uzákoněnou brannou povinnost, takže pokud by došlo na nejhorší, občané ve věku 18 a 60 let budou muset rukovat bez ohledu na to, zda se jim zrovna chce nebo ne. Výhodu by měli připravení občané, ne chaotičtí amatéři nebezpeční se zbraní v ruce sobě i okolí.

A co by to vlastně stálo? Především politickou odvahu, protože jde asi o tak populární krok, jako zvýšení daní.

Novým povinnostem přirozeně volič netleská. Pokud jde o finance, bavíme se o desítkách miliard korun a ty v rozpočtu máme. Pro představu: na obranné výdaje státu bylo vloni z rozpočtu ČR vyčerpáno cca 170 miliard Kč s tím, že USA nyní požaduje zvýšit výdaje členů NATO na obranu na 5 % HDP. Tedy víc než dvakrát tolik, než jsme dávali dosud. Místo dalších nákupů zbraní, letounů a transportéru, které kvůli podstavu naší armády nebude mít kdo obsluhovat, lze tím pádem část výdajů využít právě na znovuzavedení povinné základní vojenské služby.

Ostatně Bible nám říká, Střeží-li silný muž v plné zbroji svůj palác, jeho majetek je v bezpečí (Lukáš 11,21). Možná je však naše společnost odsouzena k opakování stále stejné dějinné chyby: jsme přesvědčení, že stará moudra pro nás neplatí. Jak hluboce jsme se mýlili pak zjistíme, až když je pozdě.

Zdroj KN

středa 26. března 2025

Výuka zemědělství v německých základních školách

 V Dolním Sasku se rychle rozšiřuje projekt Bauernhof-AG (Statek-AG), což je spolupráce škol se zemědělci. Organizátorem vyučování na statcích je skupina Venkované Northeim-Osterode. 



V současnosti se žáci 11 škol okresu Northeim seznamují s prací na 30 statcích. Žákům se ve dvorech líbí, poznávají chovy zvířat, pěstování různých druhů zeleniny a zpracování zemědělské produkce. Teoretické základy zemědělské výroby jsou potom doplňovány ve škole. 

úterý 25. března 2025

Kam kráčí Rakousko? Obdivovaná nemocnice v Gmündu se uzavírá.

 24. března byly ve Vídni oficiálně představeny detaily zdravotního paktu dohodnutého politiky ÖVP, FPÖ a SPÖ. Obyvatelstvo severozápaní části Dolních Rakous (okres Gmünd) dostává tvrdý úder, má se připravit na uzavření nemocnice (Zemská klinika) v Gmündu.





Podle rakouské zdravotnické reformy budou v každém zdravotním obvodu pouze dvě velké nemocnice, zdravotní péče v okresech se má přestěhovat do ordinací specialistů. S uzavřením nemocnice asi představitelé města Gmünd a okresu nepočítali, když před několika lety snadno pumpli EU a postavili na státní hranici rakousko-české zdravotní středisko Healthacross MED, které se stejně jako nemocnice potýká s nezájmem lékařů. Venkov už nevyhledávají vzdělanci ani v Rakousku.

Ošetřovna v uprchlickém táboře


Nemocnice v Gmündu nebyla pro místní obyvatelstvo jen zdravotnickým zařízením, byla také záležitostí srdeční. Z jednoduché ošetřovny v uprchlickém táboře v době První světové války se postupně stala architektonická chlouba šestitisícového okresního města. Politika je pro lid venkovský všude zhoubná. Navíc s Rakouskem se v poslední době dějí divné věci. Co v 70. letech postavil kancléř Bruno Kreiski, se hroutí. Tradiční strany ÖVP a SPÖ, které 80 let dávaly alpským zemím ideální tón, blahobyt i lidskou tvář, se musí přizpůsobovat agresivní pravici. Rakousko je neutrální stát, takže potomci hitlerovského násilí (FPÖ) se mohou bez uzardění stavět vedle Orbána a proti podpoře Ukrajiny. Zatím modrá barva převládá v jižních oblastech Rakouska, ale násilnické sklony zatlačené někde uvnitř se i po 80 letech mohou kdekoli probudit.


neděle 23. března 2025

80 let od bombardování českého jihu

Jako strategický německý železniční uzel se 23. března 1945 České Velenice staly terčem náletu bombardérů 15. US Force startujících ze základen v Itálii. 

Za krásného jarního slunečného poledne 23. března 1945 se ve výšce 8000 m ozvalo třicet bombardérů B-24 Liberator, které na nádraží plné lidí, železniční dílny, město a okolí vysypaly dávku asi 1.000 leteckých bomb. Toho dne v Českých Velenicích zahynulo 1.200 - 1.300 lidí. Zcela zničena byla nádražní budova. 
Nádražní budova v Českých Velenicích byla bombardováním zničena
Ve stejný den došlo k bombardování nádraží v Českých Budějovicích, kde zahynulo 33 lidí. Byly rovněž bombardované Drážďany, Kralupy, Wels, Mnichov aj. města.

K americkému bombardování železničních uzlů České Velenice a České Budějovice 23. března 1945 došlo na žádost sovětské armády, neboť tudy mohla bez problémů z českých zbrojovek proudit výzbroj pro německá vojska na východě.
 
Justiční palác v Českých Budějovicích po bombardování.
Bombardování Českých Budějovic pokračovalo i 24. března 1945.

Podle tvrzení některých pamětníků, po odletu bombardérů 23. března se nad Českými Budějovicemi objevila stíhačka, která kouřem napsala číslo 24. Někteří lidé podle toho usoudili, že bombardování přijde i příští den, většina si však myslela, že jednoho bombardování bylo dost, že Američané mají důležitější cíle, a tak sirény zase nerespektovala, což bylo příčinou zbytečných smrtí a zranění.
Budova českobudějovického gestapa po bombardování
Při druhém bombardování 24.března 1945 v Českých Budějovicích zahynulo 55 lidí, v sousední obci Suché Vrbné zahynulo 91 lidí. Zraněno bylo na 600 lidí. Velké škody byly způsobené na budějovických budovách, hlavně na nádražních. Ve městě byly zasaženy tužkárna Hardmunth, tabáčka, budova soudu a věznice gestapa. Přímý zásah dostal záchodek před Justičním palácem, u mostu přes Malši. Několik významných budov bylo poškozeno na Lannově třídě, včetně hlavního úřadu českobudějovického gestapa.R.Fischer)

Národovec opouští ODS

 Bývalý europoslanec Zahradil oznámil, že po téměř 34 letech opouští ODS. Prý si nerozumí s vedením strany. Oddechl si starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný. 

Zahradil, který svou vizáží, vystupováním a zřejmě i inteligencí dostal  v naší hospodě jméno večerníčkového Křemílka, patřil v české politice vedle Klause k tomu nejodpornějšímu. Ničitelé českého průmyslu, zemědělství a veškerého státního majetku, zastánci nejtvrdšího karabáče na český lid a obdivovatelé násilí a zbídačování prostého lidu doma i ve světě. 

Občan českých zemí si ještě oddechnout nemůže, neboť Zahradilovu antihumánní povahu se údajně pokoušejí využít různá nacistická seskupení. Nespí ani pátá východní kolona.

sobota 22. března 2025

12. týden 2025 v EU

Unie pokračuje v diskusích o posílení obrany. Komise chce povzbudit střadatele, aby více investovali. Podle Costy jsou konkurenceschopnost a udržitelnost plně slučitelné, když se to dělá správně.

Pondělí 17. března 2025

EU v Bruselu hostila dárcovskou konferenci pro Sýrii. Podařilo se získat přísliby finanční pomoci ve výši 5,8 miliard eur, z čehož Unie hodlá poskytnout 2,5 miliardy eur. Ursula von der Leyenová se ve svém vystoupení pochvalně vyjádřila o vývoji v dotčené zemi. Sýrie je podle ní novou zemí a sny a ambice syrského lidu už nejsou u ledu. Poprvé po desetiletích se naděje Sýrie může stát skutečností. „Ve staré Sýrii měl diktátor veškerou politickou a ekonomickou moc. Ale v nové Sýrii se moc může vrátit tam, kam patří – tedy k lidu Sýrie,“ míní předsedkyně Komise.

Úterý 18. března

Komise uveřejnila statistiky o bezpečnosti silničního provozu v Unii za rok 2024. Vyplývá z nich mimo jiné, že oproti roku 2023 došlo k poklesu počtu úmrtí na silnicích o 3 %. Celkové tempo zlepšování bezpečnosti nicméně podle Komise zůstává příliš pomalé a většina členských států není na dobré cestě ke splnění cíle EU snížit počet úmrtí na silnicích do roku 2030 o polovinu.

Ursula von der Leyenová na Dánské královské vojenské akademii přednesla projev o obraně EU. Éra mírové dividendy je prý dávno pryč a Evropa musí zbrojit. Předsedkyně Komise je přesvědčená o tom, že EU je v současné geopolitické situaci jednotnější a odhodlanější než kdy dříve.

Středa 19. března

Komise a vysoká představitelka Unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová představily bílou knihu o obraně EU, respektive o jejím vyztužení do roku 2030. Hlavními tématy jsou masivní investice do zbrojení, budování společných evropských vojenských kapacit, podpora Ukrajině a posílení evropského obranného průmyslu. Komise zároveň předložila některé návrhy týkající se financování obranných výdajů, které spadají do nedávno představeného plánu ReArm Europe (viz díl 116).

Komise představila strategii pro unii úspor a investic, která má rozšířit finanční příležitosti pro občany i podniky v EU. Strategie má povzbudit střadatele, aby nenechávali ležet peníze na účtech, ale více investovali. Ursula von der Leyenová k tomu uvedla: „Domácnosti budou mít více možností a bezpečnější příležitosti investovat na kapitálových trzích a zvětšit tak své bohatství. Podniky zase získají snazší přístup ke kapitálu, aby mohly v Evropě inovovat, růst a vytvářet kvalitní pracovní místa.“

Komise také přišla s akčním plánem pro ocel a kovy, který má údajně vést k zajištění konkurenceschopného a dekarbonizovaného ocelářského a hutnického průmyslu v Evropě.

Čtvrtek 20. března

V Bruselu se konalo zasedání Evropské rady. Na programu byla zejména konkurenceschopnost, obrana, migrace a příští víceletý finanční rámec. António Costa po summitu uvedl, že snahy o podporu konkurenceschopnosti je třeba realizovat v souladu s klimatickými cíli, „protože konkurenceschopnost a udržitelnost jsou plně slučitelné, když se to dělá správně“.


čtvrtek 20. března 2025

Kreml žádá zpět českou gubernii

 Bručení hladového a věčně nespokojeného ruského medvěda se na konci 20. století stupňovalo a v Kremlu se zalykali nenávistí, když sledovali, jak se země jako Česko a Polsko, Litva a Bulharsko, Chorvatsko a Černá Hora připojovaly k NATO, aby chránily svou obnovenou svobodu a demokracii.

Připomeňme si, co byl jeden z hlavních požadavků Ruska vůči USA (a Západu), když v roce 2021 začalo obkličovat Ukrajinu a chystalo proti ní generální vojenský útok. Vzpomínáte si? Aliance měla podle ruských představ zcela „vyklidit“ svou „infrastrukturu“ ze zemí, které byly do NATO přijaty po summitu v Madridu roku 1997. Tam bylo tehdy mimo jiné rozhodnuto o členství Česka, Polska a Maďarska, což se uskutečnilo o dva roky později.

Požadavek na druhořadé členství zemí, které byly přijaty po zmíněném madridském summitu do NATO, Rusové neustále opakují. V prosinci 2024 jej znovu připomněl Sergej Lavrov, ruský ministr zahraničních věcí a válečný zločinec. A tento nestoudný požadavek, který by pro Česko znamenal faktické vyloučení ze západních struktur a zničení jeho suverenity, zní z Ruska opětovně i během aktuálního vyjednávání Trumpova a Putinova týmu o Ukrajině – a vlastně o celé Evropě.

Ukrajinská odpověď na ruskou geopolitickou chtivost a nestydatost je důstojná – Ukrajinci se nehodlají vzdát, přestože strašlivě krvácí, ruskou okupaci části svého území odmítají akceptovat a vojensky se brání. Jejich situace je o to složitější a bolestnější, že Trumpova Amerika se vůbec nesnaží o ukončení brutální války Ruska proti Ukrajině a nastolení spravedlivého míru, ale o ukrajinskou kapitulaci za každou cenu.

A co Evropa? Jak se nám Evropanům líbí, že někdo jedná nad našimi hlavami a ignoruje evropské vitální zájmy? Proč byla dosavadní evropská reakce na bezpečnostních summitech v Paříži a Londýně v podstatě velmi krotká? Proč se většina evropských státníků bojí říct svým občanům, že se hraje o budoucnost Evropy jakožto svébytného a autonomního kontinentu?

Mnohem palčivěji by výše uvedené otázky měly rezonovat v takzvané „východní polovině Evropy“, která byla několik desetiletí součástí ruského impéria v sovětském převlečníku. Baltské země a Polsko vědí, že Rusko pro ně znamená smrtelné nebezpečí. Avšak třeba Maďarsko a Slovensko už dávno vstoupily na stezku v vedoucí do východních bažin eurasijské beznaděje a bezčasí. Bude je Česko následovat? 



středa 19. března 2025

Američané chtějí zastavit civilizační nemoci dětí

 Prezident Spojených států amerických Donald Trump exekutivním příkazem „Make America Healthy Again“ komisi a pověřil jejího předsedu – nově jmenovaného ministra zdravotnictví Roberta Kennedyho – aby neprodleně začal vyšetřovat příčiny zhoršujícího se zdravotního stavu americké populace, především dětí.

V roce 2022 trpělo 40 procent amerických dětí alespoň jednou chronickou nemocí, jako například alergií, astmatem či nějakou autoimunitní nemocí. Poruchy autistického spektra nyní postihují jedno z 36 dětí, což představuje naprosto neuvěřitelný stonásobný nárůst během dvou generací. Více než 40 procent adolescentů je obézních.

Kennedyho komise má 100 dnů, aby shromáždila podklady o tom, co je a co není známo o příčinách chronických nemocí u dětí. Tyto podklady se mají zaměřit zejména na následující body (můj zkrácený výtah z anglického originálu následovaný zcela svévolným překladem do lidštiny psaným italikou).

• Pomocí transparentních datových sad zhodnotit rizika nadužívání léčiv a chemických látek obsažených v jídle. Pojďme se konečně pořádně podívat na rizika dětských vakcín, psychofarmak, jedů přidávaných do jídla a dalšího svinstva, které cpeme do dětí.

• Identifikovat „best practice“ v prevenci nemocí. Přestaňme do dětí cpát prášky a vyžeňme je sportovat na vzduch a na slunko.

• Zhodnotit účinnost dosavadních programů a přístupů k výživě, fyzické aktivitě a duševnímu zdraví dětí. Přestaňme dětem kupovat coca-colu ze státního rozpočtu, místo jedovatého svinstva jim ve škole začněme dávat skutečné jídlo a přestaňme je děsit kecama o globálním oteplování a gendrové dysforii.

• Zajistit plnou dostupnost a transparenci dat a veřejných i neveřejných analýz ohledně chronických nemocí dětí. Přestaňme konečně tajit data o nežádoucích účincích vakcín a jiných léků a vyhazovat lidi z práce za to, že udělají studii, která se vrchnosti nehodí.

• Zasadit se o obnovení integrity a etiky výzkumu. Zastavme praxi, kdy je spousta vědeckých studií schválně zfušovaná nebo zfalšovaná, ať už na objednávku farmaceutického průmyslu nebo zdivočelého státu či podplacených regulačních orgánů.

Do 180 dnů od tohoto zadání má komise vedená Robertem Kennedym navrhnout strategii, jak zvrátit katastrofální vývoj zdravotního stavu dětí v Americe.

Ještě před dvěma lety by nikdo nevěřil, že se podobného textu z pera amerického prezidenta dočká. Amerika si vzala z covidové katastrofy poučení a zřízením MAHA komise symbolicky ukončila pět let trvající ztrátu soudnosti západní civilizace. Je pozoruhodné, že se ve Spojených státech tato „změna režimu“ obešla bez násilí.

Čeká nás nesmírně zajímavá doba otevírání Pandořiných skříněk, na kterých lékařský establishment svými tlustými zadky seděl po mnoho desetiletí. 

Když mladý fašista zezelená

"Dnes se dělá všechno jinak," tvrdí "dnešníci" (Tak říkám lidem, kteří se o tom, jak se žilo před více než třiceti lety, mohou doslechnou a dočíst od různých politických dezinformátorů.) Když odvrátí současný dnešník zrak od monitoru nebo mobilu, je zřejmě škován realitou, tím, že existují lidé s delší pamětí, než má omezený kroužek mobilové generace. Jeden z takových malých vztyčených čel, jakýsi Milan Čech, se pustil do majitele internetového "Neviditelného psa," a nadává nejvíc proto, protože se narodil dávno před listopadovým převratem 1989.

Co píše Čech:

Ondřej Neff, konzervativní fosilní propagandista, se vynořil ze své popíračské žumpy, aby kázal, že jen brutální ekologicky bezohledný kapitalismus nás vyzbrojí. Ignoruje realitu: Bohužel není v tomto bludu sám – vláda pod praporem ODS to vidí podobně a zneužívá válku pro svou profosilní agendu, o opozici složené z na Rusko napojených prooligarchických struktur ani nemluvě.

Existuje bohužel velká skupina, složená převážně ze starců dávno za svým mentálním zenitem, kteří se kdysi shodou okolností v nějaké oblasti více či méně prosadili. Jejich ega to však načechralo natolik, že obdiv a vlastní význam se stal jejich primární drogou – silnější než fentanyl. Každý chvilku tahá pilku, jejich ústup ze slávy byl součástí přirozeného cyklu.

Občas si Neffův úvodník přečtu, nebo poslechnu jeho fejeton na RadiuPlus. Také se mi nelíbí jeho určitá slabost pro politiku ODS, ale s mnoha jeho články se ztotožňuji. Ondřej Neff, na rozdíl od mladých vztyčených čel, totiž dokáže porovnávat různé doby. (stk)

Antineff

úterý 18. března 2025

Dobrá česká armáda, nebo dohoda s nepřítelem?

 Od roku 1990 je vztah Čechů k vlastnímu státu vlažný. Vlastenectví, které v minulosti vycházelo z obrany území, z ochrany vlastního pole, domu, města, kraje, země a státu, se změnilo na prosazování nějakého vlastního názoru, spolku, strany a podobně. Bránit území státu už moc nepřipadá v úvahu. A moderní český občan křičí: "Bránit území by měli především „oni“, to je dobrovolníci, NATO, EU. Když ho neubrání, my se s nepřítelem nějak dohodneme, jako jsme se dohodli v minulosti. Za normalizace nám přece nic nechybělo, mimo banánů a cest na Západ."

Zásluhou drilu byly v Druhé světové válce úspěšné nacistický Wehrmacht a Rudá armáda. Němci měli fyzicky zdatné muže, kteří drželi pospolu a slepě věřili svým velitelům, Rusové založili slávu na nekonečných šicích, které nemohly nikam ustoupit, protože je proti německým střelám ze všech stran tlačila vojenská policie NKVD. Američané válčili především technikou a rozvahou.

Těžko si představit dnešní mladé muže generace Z, sněhové vločky, jak jsou v rozbahněných nebo mrazivých zákopech? Už pouhé krátkodobé přežívání bez mobilu a počítače, soužití s lidmi různého původu, různých povah a zájmů, vojenská strava a chybějící hygiena by jim jistě daly řádně zabrat. K tomu vojenský výcvik, hrubé povely, práce s koštětem, lopatou, sekerou, kontroly výzbroje a výstroje. Chybí sice někdy fyzická zdatnost, ale jaká je psychická odolnost? Ta se nezíská pětiměsíčním výcvikem. "Dneska je všechno jinak," je úžasný argument současných mladých mužů, kterým usazují pamětníky. 

Pokud má stát peníze a může zaplatit dobrovolníkům, měla by být armáda vyřešena. Ty dobrovolníky si ovšem stát musí vychovat, a to se českému státu nedaří. Pokud si současný mladý muž může vybrat: za stejný plat sedět v teplé kanceláři nebo se plahočit někde v rozblácených polích, je to s naverbováním dobrovolníků mizerné. O povinné vojenské službě se neuvažuje, říká ministryně obrany. Je však před volbami a v generálním štábu uvažují o více způsobech zajištění obrany státu. Válku si nikde prostí lidé nevybírají, o válkách rozhodují politici - a prostí lidé by měli být na válku připraveni. Včera se na válku začaly připravovat bavorské nemocnice. 


pondělí 17. března 2025

Českobudějovicko má ODS, letiště a dálnici s tunelem, ale nemá lidi na fotbal

Fotbalový SK Jankov vydal na svém webu zprávu: „Klub v poslední době opustila řada hráčů, které se nepovedlo kvantitativně nahradit. Jiní buď ze zdravotních, osobních či jiných důvodů na fotbal rezignovali. Proto bylo vedení postaveno před nelehký a nepopulární úkol jedno ze dvou dospělých družstev ze soutěže odhlásit. Nakonec padla volba na „A“ – tým."

Není to tak dávno, co fotbalový tým SK Jankov poměrně úspěšně brázdil fotbalovou divizí. Vyrostl ve střediskové vesnici Jankov, kdysi sídla proslulého socialistického zemědělského podniku, sportovní areál, který mu závidí kdejaké město. Jižní Čechy nebyly nikdy masovému fotbalu zemí zaslíbenou, ale tolik nezájmu o fotbal, jako je v současnosti, nikdy nebylo. Kam jihočeský fotbal směřuje, ukazuje postavení prvoligového Dynama České Budějovice. 

 Současný kádr SK Jankov z výkonnostních důvodů na 6. ligu nemá. Pro Jankov to znamená, že je prvním sestupujícím z 6. ligy a v létě bude moci přihlásit 7. ligu (I. B třídu). Toto rozhodnutí bude mít samozřejmě nejen neblahé důsledky ohledně ostudy a nechtěné popularity veřejnosti, ale zároveň také nemalých pokut ze strany svazu. Klub si je všech těchto aspektů vědom a k celé situaci se staví čelem. Zároveň se omlouvá všem svým sponzorům i fanouškům, omlouvá se všem svým soupeřům, které tím připraví o jedno jarní utkání, omlouvá se krajskému fotbalovému svazu za komplikace při řízení soutěží a v neposlední řadě se omlouvá všem jihočeským fanouškům fotbalu.“ STK Jč. KF anuluje dosavadní výsledky SK Jankov, který bude muset uhradit náklady cestovného oddílům za podzimní zápasy a neujde tučné pokutě 45 tisíc korun. 

Zdroj:  https://www.jihoceskyfotbal.cz/clanky/7597-jankov-odpiskal-sezonu-a-odhlasil-se-z-i-a-tridy.html?utm_source=copy



Ukrajina je ve stejné situaci jako Československo v roce 1938

 Americký prezident Donald Trump dnes oznámil, že v úterý chce mluvit s ruským prezidentem Putinem. Prý je ochoten se dohodnout. Územní nároky Ruska jsou prý vyřešeny, jednat se má jen o zastavení bojů.

Ukrajina je z jednání vyloučena. Připomíná to silně situaci Československa v roce 1938, když se "jednalo o nás a bez nás," jak téměř 90 let vykřikují čeští národovci. Mnohdy stejní lidé, kteří chtějí dát Putinovi, co žádá.

Z různých stran se ozývají předzvěsti, Trump si chce s Putinem rozdělit Ukrajinu. Po dohodě, který dopadne podle Trumpova předpokladu, bude prý válka na Ukrajině dokončena do 24 hodin. 

středa 12. března 2025

Agrana uzavírá cukrovar v Hrušovanech

Rakouský cukrovarnicko-škrobárenský koncern dnes oznámil, že s okamžitou platností končí s výrobou cukru v dolnorakouském cukrovaru Leopoldsdorf a v českém cukrovaru Hrušovany nad Jevišovkou.

Rostoucí výrobní náklady, tlak konkurence, pokles spotřeby cukru v EU, dovoz cukru z Ukrajiny a Jižní Ameriky nedovolují nadále vyrábět cukr jako doposud. Cukrovar Agrany v Leopoldsdorfu, rozkládající se na ploše 70 ha, se má změnit na logistický uzel, má se v něm pouze skladovat a balit cukr.

Propuštěno je 270 zaměstnanců, 120 v Leopoldsdorfu a 150 v Hrušovanech. O rakouské zaměstnance se prostřednictvím podpůrných opatření a rekvalifikačních kursů Agrana postará. Rakouská výroba cukru bude soustředěna do Tullnu, česká do Opavy.  

Jednání cukrovarnické společnosti se nelíbí pěstitelům cukrové řepy, kteří odmítají další dohody o vpouštění cukru ze třetích zemí na trh EU. Už v loňském roce klesla rakouská plocha cukrovky na 30.000 ha. Pěstováním cukrové řepy se v Rakousku zabývá 5.000 zemědělských závodů, z toho je jich 1.000 v Horních Rakousích.

úterý 11. března 2025

Život vesniček střediskových

 Lidé ve velkých českých městech mají různé problémy. Například je trápí dopravní zácpy, zápach a špína v metru, nedostatek volných míst k parkování, příliš drahé luxusní bydlení nebo podniky, kde neberou platební karty. A taky bezdomovci, narkomani nebo příliš pomalý rozvoj „smart city“. Jenomže venkov si o vymoženostech „chytrých měst“ s neplacenou wifi a digitálními technologiemi může nechat zdát. V jedné takové vesnici bydlím, a tak vím, že většina mých sousedů má docela jiné problémy.

Prvním a největším nedostatkem jsou kulhající infrastruktura, veřejná doprava s mnohahodinovými intervaly, chybějící pošta, lékárna, zubař či jiné zdravotnické a sociální pokrytí. Někam vedou dobré cesty, ale na mnoha místech jsou nekvalitní nebo záplatované. Jestliže je problém v Plzni sehnat zubaře, je skoro vyloučeno ho najít v Merklíně nebo v Chanovicích. Marně starostové lákají lékaře na zařízení ordinace, byty a náborové příspěvky. Vylepšovat venkov se nějak nestihlo, přes dávné sliby zásadní zlepšení nenastalo, ačkoliv obce, městečka a mnozí starostové se snaží, seč jim síly stačí. Do lékáren se prostě pacienti trmácejí mnoho kilometrů daleko. Nemají-li vlastní auto, počkají si i hodiny na cestu tam a další hodiny na cestu zpátky.

Vždycky mě to znovu napadne, když vidím v krajských městech ty obrovité stavby za spousty miliard, ty nové silniční přivaděče, sochy, přemostění, dopravní uzly, nadjezdy a mosty pro zvířata, kruhové objezdy a nové semafory. Co by mnohé vesnice daly za drobečky od stolu, aby si mohly vybudovat chodník podél rušné cesty nebo podchod v místě, kde skrz obec jezdí jeden kamion za druhým. O veřejném osvětlení ani nehovořím.

Druhým problémem jsou ceny zboží mnohem vyšší než ve městech. Každé město se spoustou obchodů provokuje konkurenci ke zlevňování. Ale je-li ve střediskové obci jediný obchod, do něhož se musí zavážet zboží z Macra vzdáleného desítky kilometrů, jaký div, že ceny jsou tu vyšší, což vlastně zdejší obyvatele sankcionuje dvojnásob. Drahotu má na svědomí asociální energetická politika. Politik se před mikrofonem pyšní, jak statečně bojuje s podnebím, ale finančně to odskáčou ti nejchudší – venkovské rodiny s dětmi, starousedlíci a důchodci. Představte si, že v mém senátním obvodě jsou vesničky, v nichž po válce fungovaly čtyři obchody, tři hospody a několik řemeslníků. Dnes mají všichni zavřeno a dávné krámky a provozovny připomíná jen oprýskané průčelí a prachem zanesené slepé výlohy. Některé obce řeší situaci inovativně – obecní prostor pronajmou za korunu vietnamskému zájemci, který svou nabídkou brzy naváže na nejlepší tradici dávných koloniálů – prodává potraviny, hrábě, drogerie, granule pro psy. A občas i pořídí pípu a lavičku před konzumem zastřeší, aby dva tři sousedé mohli aspoň na chvíli spolu posedět a pobýt. Chválabohu za ně, za pracovité Vietnamce. Na ty není třeba čerpat dotace a ani je nákladně začleňovat do české společnosti.

A když jsme u zániku obchodů, ve stejném šuplíku najdeme i hospody, zájezdní hostince a všelijaká venkovská pohostinství. Kdekterý obhájce zákazu kouření dnes ironicky konstatuje, že po zákazu žádná katastrofa nenastala, protože kolem něj jsou v jeho krajském městě pořád zaplněné restaurace, ba dokonce že leckdy musí rezervovat stůl předem. Jenomže jeho pohled a městská zkušenost ani náhodou neplatí pro venkovské provozovny. Stupňující se zákazy, příkazy, regulace a hygienické požadavky spolu s vražednými cenami energií a pracovní síly dokončily zkázu, kterou započal zákaz kouření a na kterou navázaly covidové restrikce. Kdo jednou odešel z gastro provozu, ten se do něj už z teplé kanceláře a práce vsedě nevrátil. Nedostatek pracovníků je mnohem palčivější právě na vesnicích. Na svých cestách senátních obvodem každodenně vidím masový zánik desítek venkovských provozů, obchodů, služeb a hospod. Prázdné sály smutně připomínají doby, kdy do zapadlých vesnic jezdívaly i kapely tak slavné jako Olympic. Dnes jsou obyvatelé rádi za všemožné revivaly a hospody hlásí úspěch, když na akci přijde padesát lidí.

Čtenář – abstinent možná nadšeně zaplesá na zavíráním pohostinství, ale vývoj posledních let má dramatické dopady nejen na materiální kvalitu života na venkově, ale hlavně důsledky naprosto likvidační na sociální vazby, na lokální pospolitost, na komunální život. Lidé jsou od sebe stále více izolováni, zaháněni do soukromí, nemají se kde, za co a proč stýkat. Mladá generace se už dávno nechodí družit někam na vlhké meze ani si za opuštěným kulturákem nekope do mičudy. Každý jednotlivě sedí doma u svého chytrého telefonu, protože se odnaučil se svými vrstevníky vůbec mluvit. I zájmové aktivity jsou doménou měst, nikoliv vesnic.

Pro mé venkovské sousedy jsou někdy vůbec úsměvné požadavky městských intelektuálů na blízkost zábavních center a moderní bydlení s výhledem do zeleně. Na vesnici se bydlí v objektech, které jsou prostě k mání a které vesničané jako kdysi renovují svépomocí s kamarádsky přiloženou paží. Není výjimkou, že některé domy nemají kanalizaci, není k nim zaveden plyn a nemají vlastní pitnou vodu, takže si chodí k cisterně nebo k obecnímu vrtu s kanystry a bandaskami. Ano. Vskutku taková místa existují nejen na jihozápadě Čech. Na druhé straně ale není třeba venkovany s městskou zpupností poučovat o neplýtvání, o šetření a učit je chovat se ohleduplně k přírodě. Na vesnicích totiž recyklují úplně všichni. Ztvrdlé pečivo se dává zvířatům, ovadlá zelenina se uvaří, nahnilé ovoce oživí kompost, každé prkno se uschová, aby se použilo znovu nebo se s ní aspoň zatopilo. A už zase se tady chovají králíci, slepice a jiná domácí zvířata, která vylepšují skrovný jídelníček. Už zase se pěstují brambory, luštěniny a zelenina, protože ta dovezená z města je násobně dražší. Už zase se v kamnech topí dřevem, protože plyn i elektřina jsou k nezaplacení. Už zase obce pravidelně organizují výměnné bazárky a jarmarky s použitým a nepotřebným zbožím… a tak bych mohla pokračovat.

Venkovani mají navíc neodbytný pocit, že velká politika se zabývá věcmi naprosto odtažitými, a ne jejich každodenními životními problémy. Kdo musí dojíždět desítky kilometrů za prací do velkého města, ten stejně nikdy ani neuvažoval o koupi elektromobilu. A na dotace venkované povětšinou nedosáhnou. Jistě, i u nás staví a bydlí bohatší lidé, co sem utekli před ruchem velkoměsta. Takové ale nejspíš skutečné problémy českého venkova příliš nezajímají. Za svými vysokými ploty mnohdy jenom spí, ale jejich životy se odehrávají jinde. Zatímco vesničané nemají jiné volby a na přesun do bohatších oblastí jim chybí síly i finance. Jsou odtud. Tady se narodili, tady žijí jejich rodiče a často i jejich děti. Tady se snaží zvelebovat školy, sportoviště, mimoškolní činnost, sami, po troškách, s nasazením vlastních rukou a sil, jako kdysi v akcích Z. „Smart city“ s wifi zdarma je odtud na míle daleko.

Tak bychom někdy měli myslet i na jejich problémy, starosti a komplikace. Venkov je totiž základna, kde se pěstují plody a chovají zvířata, co se jimi zásobují města, a kam se z měst jezdí na chaty, na rekreaci a pro zdravé potraviny. Venkov vždycky byl grunt a nohy, na kterých naše společnost stojí. Tak se nedivte, až se začne hlásit o slovo. Zabírá většinu rozlohy naší krásné země a žije na něm třetina jeho obyvatel.

Autorka je nezávislou senátorkou a prezidentkou Unie rodinných advokátů

pondělí 10. března 2025

Povinná vojenská služba by mohla následovat Trumpovu zradu Evropy

Právo v jednom titulním článku uvádí, že povinnou vojnu zavedly pro mladé lidi Švédsko či Litva, a že Polsko a Německo tento krok zvažují.

Jedna z budov tankistických kasáren v Českých Budějovicích, které byly zcela zbořeny kvůli stavbě koncertní síně Rejnok. Dnes je zde park, protože na Rejnoka nikdo neměl peníze. 
Prezident České republiky Václav Klaus podepsal ve čtvrtek 18. listopadu 2004 zákony, které ruší povinnou základní službu v Armádě České republiky. „Obávám se, že profesionalizací armády my všichni ztrácíme něco, co k životu mladých mužů po generace v dobrém i zlém patřilo. Tato zkušenost může dalším generacím v životě chybět,“ řekl prezident Klaus. (Obával se a ztrácel, ale podepsal.)

Vojenské objekty (obrovské ceny) budované stovky let byly zčásti rozprodány, zčásti rozkradeny, zčásti zničeny a zbytek nechán na pospas zubu času. Taková byla a je Klausova ekonomika (krást se může, ale nenechat se chytit) až na prvním místě.

Po téměř 140 letech skončila v českých zemích základní vojenská služba, i když to, co v ČR bylo po roce 1992 mělo ke klasické vojenské službě hodně daleko. Povinná vojenská služba kratší než 2 roky nemůže zaručit armádu schopnou vážnější bojové akce. 

Zacházet se zbraní se naučí každý malý kluk během několika minut, to je pro vojáka okrajová záležitost. Nejdůležitější je zapadnout do systému armády, poznat její chod. Armáda lidi spojuje a nutí k přizpůsobení. Zařadit se do šiků lidi z různých rodin, obcí, regionů, mezi lidi s různým povoláním, vzděláním, rozdílnými zájmy a najít společnou řeč není záležitost na měsíc. Armáda to je něco jako škola a zaměstnání dohromady, voják se musí neustále učit, jak překonávat obtíže. 

Řeči o ekonomických ztrátách platily jen částečně. To jsou bláboly těch, kteří si myslí, že na vojnu se chodí z domova jako do školy nebo zaměstnání. Armáda poskytovala zdarma ošacení, ubytování, stravu, zdravotní péči i kulturní a sportovní vyžití. Během dvou roků nabytá tělesná zdatnost a psychická odolnost byly po skončení vojny hlavní devizou úspěchů v zaměstnání, což nahrazovalo finanční ztráty způsobené pobytem v kasárnách.

Je samozřejmě nemyslitelné vrátit se o 40 let zpět, i když spousta vojenských zvyků starých přes 100 let by se mohla použít. Při pohledu na současné profesionální vojáky musí každý starý voják jen nedůvěřivě zakroutit hlavou. To není armáda, která by dokázala větší kus státu ochránit. 

O obnovení vojenské služby tato vláda, která končí za 6 měsíců, neuvažuje. Že obnovena nebude, to se dnes neodváží říci nikdo. Blíží se volby a rozházet si mladé voliče se nikdo neodváží.

neděle 9. března 2025

Nesmělé omezování obalů potravin v EU

 Kávu si baleným mlíčkem nebo cukrem již polistopadoví kafíčkáři neochutí. Začátkem února totiž vstoupilo v platnost evropské nařízení o obalech a obalových odpadech (PPWR), které mimo jiné zakazuje jednotlivé porce ochucovadel v plastových obalech na jedno použití. Účinné má být až v srpnu příštího roku.

Pravidla, která finálně schválila Rada EU na sklonku minulého roku, mají za cíl snížit produkci zbytečných obalů a tím i odpadu. Omezují mimo jiné některé jednorázové plasty a zároveň požadují po hotelech, barech či restauracích, aby minimalizovaly jejich používání.

Kromě smetany do kávy od příštího roku odzvoní i baleným kusům zeleniny, zmizet by měly třeba plastové obaly na okurkách nebo misky na hroznové víno či jahody. Hotely už nebudou nabízet jednorázová malá balení šamponů, mýdel nebo tělových mlék. Omezení se vztahuje i na velmi lehké plastové tašky, které často nabízejí například trhovci.

Jaké plasty nařízení EU zakazuje?

 Balené ovoce a zeleninu o hmotnosti nižší než 1,5 kg

 Potraviny a nápoje plněné a konzumované v hotelích, barech a restauracích

 Jednotlivé porce ochucovadel, omáček, smetany do kávy a cukru v hotelech, barech a restauracích

 Malé kosmetické a toaletní výrobky na jedno použití v hotelech (například lahvičky na šampon nebo tělové mléko)

 Velmi lehké plastové tašky (například tašky nabízené na trzích pro nebalené potraviny)

Jednotlivé členské státy si však v některých nařízeních mohou stanovit výjimku.

Nová unijní legislativa může nepříznivě ovlivnit ceny potravin, upozorňují někteří odborníci. „V současnosti se zvyšují náklady na obaly. Jeden z hlavních problémů je i povinný podíl recyklátu v plastových obalech stanovený EU,“ řekl mluvčí Potravinářské komory Marek Zemánek.

Cena recyklátu je podle něj už nyní vysoká, navíc se musí dovážet, což se na výsledné ceně produktu podepíše. „Obaly obecně poslední dva až tři roky výrazně zdražují a zavedení povinného podílu recyklátu nebo povinná recyklace ceny obalů opět zvednou,“ potvrdil deníku prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu Tomáš Prouza.

Zákaz jednorázových obalů může být problém i pro ovocnáře. „Plasty se často používají hlavně proto, že je to nejjednodušší či nejlevnější. Jako třeba misky na drobné ovoce, které za určitých okolností lze nahradit jiným, ale bohužel dražším recyklovatelným materiálem,“ sdělil listu předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.

Nařízení EU je vítanou příležitostí pro výrobce i prodejce potravi k jejich zdražení. Kromě zdražování potravin má regulace podle odborníků ještě další úskalí. Ačkoliv možná zamezí vzniku zbytečného odpadu, může naopak zvýšit plýtvání potravinami, čímž půjde proti jiné evropské strategii. „Různé evropské předpisy jdou proti sobě a není jasné, který má přednost,“ uvedl Prouza. „PPWR například zakazuje některé způsoby balení ovoce a zeleniny nebo jiných potravin, jenže to může zhoršit jejich trvanlivost, a tedy zvýšit potravinový odpad.“

Třeba taková okurka ukazuje, že obaly mohou mít smysl. Plast jí totiž pomáhá chránit před vysycháním a poškozením. „V létě dochází v horkém počasí při teplotním šoku k orosení a rychlému šíření plísně. Bez obalu okurka vydrží čerstvá čtyři až sedm dní, v plastovém obalu podle Sdružení ochrany spotřebitelů až čtrnáct dní,“ zmínil Zemánek.

Jednorázová porcovaná smetana do kávy zase vznikla proto, aby mlsný spotřebitel nemusel kvůli ochucení kávy otevírat celé mléko, které by později nespotřeboval a zbytečně ho vylil.