Home

Antonín Švehla: Když má sedlák, mají všichni.

pátek 12. května 2017

Вторая мировая война началась 7 июля 1937 года

В дни Великой Победы уже стал привычным гомон ревизионистов-историков о нестерпимом имплицитном расизме англосаксов, о Буденном и Тухачевском, заговоре маршалов… Что и как было на самом деле? Каковы давно общеизвестные и новые факты? Вторая мировая война началась летом 1937 года, а не осенью 1939 года. Блок панской Польши, хортистской Венгрии и гитлеровской Германии разрывал несчастную Чехословакию. Не зря Черчилль называл польских хозяев жизни гнуснейшими из гнусных гиен, а договор Молотова и Риббентропа — блестящим успехом советской дипломатии.

Каждый год при приближении Дня Победы разные нелюди пытаются ревизовать историю, кричат, что Советский Союз не является главным победителем, а его победа была бы невозможна без помощи союзников. Обычно в качестве главного аргумента они приводят договор Молотова — Риббентропа.

Сам факт того, что западные историки считают, что Вторая мировая война началась в сентябре 1939 года, объясняется исключительно неприкрытым расизмом западных союзников, прежде всего англо-американских. На самом деле Вторая мировая война началась в 1937 году, когда Япония начала агрессию против Китая.

Япония — страна-агрессор, Китай — страна-победитель, а война шла с 1937 года по сентябрь 1945-го, шла без единого перерыва. Но почему-то эти даты не называются. Ведь это происходило где-то в дальней Азии, а не в цивилизованной Европе или Северной Америке. Хотя конец-то совершенно очевиден: конец Второй мировой войны — это капитуляция Японии. Логично, что и началом в этой истории должно считаться начало именно японской агрессии против Китая.

Это останется на совести англо-американских историков, а нам просто надо об этом знать. На самом деле ситуация совсем не так проста. Вопрос ставится так же: в каком году Советский Союз вступил во Вторую мировую войну? Война шла с 1937 года, и ее началом являлся вовсе не освободительный поход Рабоче-крестьянской Красной армии в Польшу, когда Западная Украина и Западная Белоруссия воссоединились со своими братьями на востоке. Война началась раньше и в Европе. Именно осенью 1938 года, когда Советский Союз объявил панской Польше о том, что если она примет участие в агрессии против Чехословакии, то договор о ненападении СССР и Польши будет считаться расторгнутым. Это очень важный момент; потому что когда страна разрывает договор о ненападении — это фактически уже война. Поляки тогда сильно напугались, было несколько совместных заявлений. Но все же Польша приняла участие вместе с союзниками гитлеровцами и хартистской Венгрией в расчленении Чехословакии. Боевые действия были согласованы между польским и германским генштабами.

Здесь важно вспомнить один документ, который очень любят патентованные антисоветчики: это тюремные показания маршала Тухачевского о стратегическом развертывании Рабоче-крестьянской Красной армии. Там есть бумаги, которые и антисоветчики, и сторонники Сталина называют очень важными и интересными. Правда, их содержательный анализ почему-то практически нигде нельзя найти.

Дело в том, что Тухачевский писал этот документ в заключении еще в 1937 году, а в 1939 году, когда началась война на Западном фронте, ситуация изменилась кардинально. Весь содержательный пафос показаний Тухачевского состоит в том, что Рабоче-крестьянская Красная армия не была в состоянии выиграть у польско-германской коалиции. А в соответствии с пактом Гитлера и Пилсудского (первым блестящим успехом гитлеровской дипломатии) Польша и Германия должны вместе напасть на Советский Союз.

Существует менее известный документ — доклад Семена Буденного, который присутствовал на процессе заговоров маршалов. Тогда все маршалы, включая Тухачевского, Якира, Уборевича, были приговорены к смерти — вместе с большим количеством командармов. Начальник политического управления РККА Гамарник застрелился. Расстреляли Блюхера и маршала Егорова, которые участвовали в другом заговоре.


Эти трое военных приняли участие именно в заговоре маршалов. В докладе Буденный говорит, что финальным толчком, который заставил Тухачевского начать планировать переворот, было его осознание, что РККА не в состоянии выиграть у объединенных союзников — гитлеровской Германии и панской Польши. Именно это и являлось основной угрозой.

Итак, мы видим, что в 1937 году Тухачевский говорит: у РККА нет шансов против гитлеровцев. А в 1938 году Польша, Германия и Венгрия рвут на куски несчастную Чехословакию, после чего Черчилль называет польских руководителей гиенами и пишет, что храбрейшими из храбрых руководили гнуснейшие из гнусных.

И только в 1939 году, благодаря блестящим успехам советской дипломатии и тому, что линия Литвинова была сменена линией Молотова, СССР удалось снять эту смертельную угрозу, которая состояла в том, что на Западе против Советского Союза могли выступить Германия, Польша, а на Юго-западном фронте — Венгрия и Румыния. И одновременно с ними Япония имела возомжность напасть на востоке.


Тухачевский и Буденный считали практически безнадежным положение РККА в этой ситуации. Тогда вместо солдат начали работать дипломаты, которым удалось разорвать блок между советской дипломатией, между Гитлером, Беком и панской Польшей, между фашистами и польским руководством, и развязать войну между Германией и Польшей. Надо отметить, что германская армия в тот момент была практически непобедимой.

Большого боевого опыта у германцев не было, он состоял только в Испанской войне, в относительно бескровном аншлюсе Австрии, а также в бескровном захвате Судетской области и затем остальной части Чехословакии, кроме тех кусков, которые по соглашению между гитлеровцами и Польшей с Венгрией отошли этим странам.

Панская Польша была разгромлена германцами за три недели. Чтобы понять, как это произошло, достаточно перечитать военные воспоминания и аналитические документы; например, знаменитую книгу комбрига Иссерсона "Новые формы борьбы", которая сейчас снова становится популярной. Это было совершенно неожиданное и быстрое поражение Польши. В 1940 году такое же быстрое трехнедельное и катастрофическое поражение потерпела Франция, которая тогда считалась самой сильной армией в Европе. Этого никто не ожидал.

Но, в любом случае, подобный быстрый разгром Польши означал только одно: советская дипломатия сработала великолепно, она отодвинула границы Советского Союза далеко на Запад. Ведь в 1941 году гитлеровцы были совсем близко к Москве, и вполне возможно, что эти несколько сотен километров, на которые отодвинулась граница к Западу, и позволили спасти не только Москву, но и Ленинград. Нам удалось сделать практически невозможное.

Победа советской дипломатии обеспечила нам гарантии, которые не только разорвали блок, но и привели к тому, что Гитлер уничтожил варшавскую угрозу для России. Никто не ожидал, какой гнилой окажется тогда польская армия. Поэтому, когда вам говорят про пакт Молотова и Риббентропа, отвечайте: это был блестящий ответ на мюнхенский сговор, а польские паны получили заслуженное наказание. Черчилль оказался прав: это были гнуснейшие из гнусных.

Великая Победа — это не просто праздник, который нас объединяет. Это очень важная вещь в нашем историческом опыте, которая заставляет всегда помнить, что нужно хранить порох сухим: мы никогда не находимся в безопасности.


pravda.ru

středa 10. května 2017

ANO silně zapáchá, přesto to veřejnosti nevadí

Něco v zemi české nefunguje. Ve vyspělých zemích neodcházejí ušpinění politici kvůli té špíně , ale kvůli tlaku veřejného mínění, které tu špínu nechce. Pokud ale veřejné mínění z nějakého důvodu takto nefunguje a veřejnost nevidí, neslyší ani necítí tu špínu,  vypadá to na předzvěst velkého úpadku, když ne velké nemoci.

Po Nečasově vládě, která ztrácela přehled o politické realitě, ztratila ODS velkou část voličů . Už to bylo první varování, že v českých podmínkách sebeslavnější tradice jako cesta k vítězství ve volbách nefunguje. Posílili všeobecně  komunisté.

Hlavně ale prakticky z nuly vyrostlo ANO  a největší ztrátu voličů jsme mohli vidět u ODS, přes 673 tisíc voličů. ODS v současnosti podle průzkumů sice mírně roste, ale rozhodně nebere ve velkém voliče ANO. A v tom je právě ten hlavní problém současné politické situace.

Koho bývalí voliči (z roku 2010) ODS mají volit? Lze je nahnat zpátky k ODS pomocí skandálů ministra Babiše? Rozhodnou se volit ČSSD? Nebo se přesunou k Okamurovi? Zatím se zdá, že pravicové opozici nic nepomáhá. Dokonce i ta levicová, komunisté, ztrácí. A roste ANO. Kdyby pravice dala svým bývalým voličům šanci, nemusela by ani útočit na ANO a vrátili by se.

Za "normálních" okolností by zde byla možnost  „zbavit se“ Babiše pomocí policie a justice. Bohužel ANO vyrostlo především proto, že u nás policie a justice fungují podle toho, jak se vyvíjí vztahy mezi sférou politickou a hospodářskou. Jak mohou zasahovat proti něčemu, co dlouhá léta přehlížejí a snad i podporují?


pátek 5. května 2017

Povinné čipování psů

Sněmovní zemědělský výbor 5.5.2017 podpořil novelu veterinárního zákona, která mimo jiné zpřísňuje podmínky pro chov psů. Výbor dal souhlasné stanovisko k pozměňovacímu návrhu ministra zemědělství Mariana Jurečky (KDU-ČSL) a poslance Herberta Pavery (TOP 09), který zavádí od roku 2020 povinné značení, respektive čipování psů.

Jde o první krok proti všem, kteří množí zvířata. Návrh již dříve přinášel povinnost registrace chovatelům, kteří mají více než pět dospělých fen. Podle pozměňovacího návrhu by se měli všichni psi čipovat v době prvního očkování proti vzteklině. Zatím by za psa bez čipu podle zákona neměl být žádný postih, objevit by se mohl v budoucnu. Podle návrhu by bylo potvrzení o očkování proti vzteklině platné pouze u očipovaného zvířete.

Množitelé z toho opět vyváznou netknuti a nebude ani možné dohledat, odkud zvíře pochází. Novela také podle ní neřeší registraci čipů, podle ní se i více než polovina zvířat ocitne v útulku s neregistrovaným čipem.

Čip by měl pomoci nejen majitelům zaběhnutých psů, ale také zájemcům o nového mazlíčka. Dá informaci, zda nejde o psa, který pochází z míst, kde se čipuje ročně několik vrhů zvířat. Pavera navíc podal pozměňovací návrh i do novely zákona o ochraně zvířat proti týrání, v němž dává možnost ministerstvu zemědělství jasněji definovat vyhláškou podmínky pro chov psů, například jasně vymezený prostor podle hmotnosti zvířete.

V ČR je podle důvodové zprávy k návrhu 1,5 milionu psů, velká část z nich však již čip má. Pořizovací cena čipu závisí na jeho typu, mohla by se pohybovat mezi 120 a 450 korunami, míní poslanci. Za čipování si soukromí veterináři účtují od zhruba 300 korun do 550 Kč.

Výbor nepodpořil návrh pozměnit Komoru veterinárních lékařů. Podle komory současný návrh nejasně definuje kompetence veterinárního lékaře. Po přijetí takové novely by nemohli například vojenští veterináři diagnostikovat zvířata v laboratořích, státní úřední veterináři by zase nemohli vykonávat preventivní veterinární činnosti.

Podle novely budou mimo jiné útulky pro opuštěná zvířata povinně podléhat registraci kvůli zajištění veterinárního dozoru. Novela také povoluje možnost domácích porážek skotu mladšího šesti let. Na jednom hospodářství ale budou moci chovatelé ročně porazit jen tři kusy ve věku mezi dvěma až šesti lety. Zkrátit se má rovněž nahlášení domácí porážky veterinářům z jednoho týdne na tři dny. Maso z telat budou moci kvůli vyššímu riziku kontaminace konzumovat pouze členové domácnosti chovatele.
Novela rovněž legalizuje stav, kdy si výslužku zabijačky odnášejí osoby blízké chovateli. Norma upravuje i prodej produktů z prvovýroby, doplňuje jej o prodej nutrií.

úterý 2. května 2017

Babiš za pomoci EET přivedl českou vesnici k poslušnost

Je to proces, který má dvě fáze. První se jmenuje Babiš-podnikatel. Během ní se zkoncentrovala půdní držba a zemědělská výroba do té míry, že kdyby žil Masaryk nebo Antonín Švehla, usilovali by o novou pozemkovou reformu.

To, co největší české šlechtické rody nezvládly nashromáždit za 300 let, dokázal Andrej Babiš za 15 let (s jeho více než 100 tisíci hektary by jej předstihli jen Schwarzenbergové a Liechtensteinové). Stal se z něj nejen největší český velkostatkář, ale také řezník, mlékař, pekař, obchodník s hnojivy, postřiky, osivy, úrodou, zemědělskou technikou…

Většina toho, co se dnes na české vesnici vypěstuje nebo odchová, skončí dříve či později v některém z Babišových zpracovatelských podniků. A platí to i v opačném směru – bez Babiše už ani nezasejete.

A teď přichází druhá fáze likvidace tradiční české vesnice a její transformace na pouhou příměstskou noclehárnu. Ta nese název Babiš-výběrčí daní. Pokud po první fázi na venkově ještě někdo trvale žije a pracuje, po té druhé už nebude mít důvod.

To jediné, co na venkově ještě zůstalo – místní hospůdka a společenský život organizovaný hasiči, myslivci nebo fotbalisty –, bude zdecimováno EET.

Právě venkov, jak se nyní jasně ukazuje, bude první obětí tohoto systému, jehož deklarovaným cílem je zlepšení výběru daní (i malé dítě ví, že největší daňové úniky vždycky byly kolem lihu, cigaret, hazardu a PHM).

Čím hůře, tím lépe

Výsledkem bude, že drobný zemědělec neprodá mléko či maso ze dvora bez onoho elektronického nesmyslu, bude mít problém jít na trh do města nabídnout jablka z vlastní zahrady, klasické hospody čeká hromadný zánik a v lepším případě je nahradí privátní „pivní kluby". Pořádat někde bál, to už si kvůli opletačkám s berňáky každý hodně rozmyslí.

Ministerstvo financí sice tvrdí, že lidí, kteří své přebytky prodávají nepravidelně, se EET netýká, stejně tak organizátorů občasných společenských akcí, ale kde je ona hranice většího než malého množství bálů.

Babiš už asi ví, co svým jednáním může způsobit a jaké to může mít politické dopady, proto se snaží na poslední chvíli EET předělat. (Úředníci na finančních úřadech – jak si autor tohoto textu osobně vyslechl – jsou sami nešťastní z toho chaosu, kdy do poslední chvíle třeba netušili, jaká bude metodika kontrol, a kdy nedělají téměř nic jiného, než dokolečka vysvětlují, že na pizzu podanou zákazníkovi na stůl se EET vztahuje už teď a na úplně stejnou pizzu zabalenou do krabice až od března 2018.)

To je ale jen doklad Babišova stylu řízení. Faktem zůstává, že zdecimovaná česká vesnice, bez života a zcela závislá na novodobé vrchnosti, plně vyhovuje Babišovým podnikatelským zájmům.

pondělí 1. května 2017

Svátek práce byl dříve-s pionýry, dnes s Milošem Jakešem

Prvomájové oslavy svátku práce nebyly výmyslem komunistů, jak se mnozí stále domnívají. Byl a je to od konce 19. století svátek na celém světě. Jeho vzniku předcházel masakr stávkujících chicagských dělníků v roce 1886. V roce 1888 byl 1. máj vyhlášen svátkem práce na celém světě. V Čechách byl prvně slaven v roce 1890. Potom se v některých městech na 1. května konaly tábory lidu pořádané různými politickými stranami  včetně pravicových.


 Za první republiky se často staly hojně navštívené tábory lidu pořádané komunisty, neboť na nich bylo voláno po boji proti bídě a kapitalistům. Nebezpečí ze strany čs. komunistů podporovaných sovětskými bolševiky pochopily šéfové některých velkých podniků, kteří ve snaze eliminovat revoluční myšlenky komunistů o diktatuře proletariátu, které byly pro dělníky velmi lákavé, sami pořádali pro dělníky oslavy 1. máje.


Po roce 1945, kdy Československo bezhlavě začalo napodobovat sovětské Rusko, ujímali se organizace májových oslav  komunisté ještě mnohem intenzivněji než před válkou, po roce 1948 z nich udělali propagandistickou akci,které byli povinni (nepovinně) všichni zaměstnanci, studenti, školní mládež, i vojáci.

1. máj 2017 na pražském výstavišti s Milošem Jakešem
Po roce 1989 tyto povinné oslav neexistují, ale v menších rozměrech se konají původní tábory lidu pořádané politickými stranami. V roce 2017 samozřejmě nepochodují ulicemi pionýři a svazáci, ale řada starých komunistů si připomínku doby, kdy měli téměř neomezenou moc nenechá ujít a na skromnou oslavu pořádanou svými následovníky přijde. Jedním z nich byl i bývalý generální tajemník ÚV KSČ Miloš Jakeš, jemuž se i po devadesátce daří v kapitalizmu dobře - jak je vidět.
1. máj 2017 v Moskvě
1. máj se nyní stal oblíbenou recesí v mnoha obcích - slaví se bez politiků

pátek 21. dubna 2017

Jak se v roce 2016 měnil počet lidí v krajích ČR

V roce 2016 se narodilo 112 663 dětí, nejvíce za šest let. Počet živě narozených dětí současně meziročně rostl třetí rok v řadě. Jak ale zdůraznila Jitka Rychtaříková z Českého statistického úřadu, nelze v žádném případě hovořit o baby boomu. Spíše jde o návrat k normálu. „V 90. letech byl obrovský propad. V roce 99 se narodilo méně než 90 tisíc dětí,“ poukázala statistička.

Přirozenou cestou se loni počet obyvatel Česka zvýšil, protože zemřelo 107 750 lidí, meziročně o 3400 méně. V roce 2015 byl ale počet zemřelých rekordně vysoký. 

Do Česka se přistěhovalo 37 503 lidí, vystěhovalo se naopak 17 439 osob. Stejně jako o rok dříve se do České republiky nejvíce stěhovali Slováci, Ukrajinci a Rumuni. I tak ale zůstává počet cizinců v české populaci velmi nízký. „U nás je něco přes čtyři procenta cizinců,“ vyčíslila Jitka Rychtaříková.

Nejvíc lidí mířilo do Prahy, prchají z Karvinska
Obyvatel Prahy loni přibylo o 13 059 na 1,28 milionu. Je to nejvýraznější přírůstek ve srovnání dalšími oblastmi. Většina se jich do metropole přistěhovala, a to zejména z ostatních regionů Česka. Přirozený přírůstek, tedy rozdíl mezi počtem narozených a zemřelých, tvořil zhruba čtvrtinu celkového přírůstku.

Ve Středočeském kraji přibylo 12 125 obyvatel, což představuje druhý největší přírůstek v porovnání s ostatními regiony v republice. Koncem loňského roku žilo ve středních Čechách 1 338 982 obyvatel, zůstávají tak nejlidnatějším krajem. Příčinou celkového přírůstku bylo především stěhování, na celkovém přírůstku se podílelo z více než 80 procent. 

Počet obyvatel Jihočeského kraje se zvýšil o 948 lidí. K poslednímu dni loňského roku tam žilo 638 782 lidí. Přírůstek stěhováním v kraji činil 644 osob. Jako v minulých letech se v regionu více lidí narodilo než zemřelo. Jižní Čechy jsou šestým nejlidnatějším krajem v republice.

V Libereckém kraji žilo na konci loňského roku už 440 636 obyvatel, což je o 997 víc než na začátku roku. Větší část nových obyvatel získal kraj přirozenou cestou, když se víc lidí narodilo, než zemřelo. Projevilo se však také stěhování, nejčastěji lidé mířili na Liberecko.

V Plzeňském kraji, který je šestým nejméně lidnatým regionem, se loni už dvanáctým rokem po sobě zvýšil počet obyvatel, meziročně jich přibylo 1994. V regionu žilo ke konci loňského roku 578 629 lidí, z toho 291 962 žen. Nárůst počtu obyvatel zajistilo výhradně stěhování. Přirozený přírůstek, tedy rozdíl narozených a zemřelých, vyzněl záporně, zemřelo o 213 lidí víc, než se jich narodilo. Meziroční tempo růstu počtu obyvatel bylo mírně vyšší než předloni.

V Karlovarském kraji ubylo 1055 obyvatel, na konci roku tam žilo 296 749 lidí. Úbytek způsobilo především stěhování, vystěhovaných bylo o 703 více než přistěhovalých. Kromě toho o 352 lidí více zemřelo, než se narodilo. Počet obyvatel klesá nepřetržitě od roku 2009. Největší úbytek byl stejně jako v roce 2015 na Karlovarsku, kde ubylo 555 lidí.

V Ústeckém kraji žilo ke konci roku 821 377 lidí, počet obyvatel klesl o 1473. Na severu Čech tak pokračuje trend, kdy se víc lidí se stěhuje pryč než jich přichází. Velký rozdíl je už ale mezi jednotlivými okresy. Největší úbytek stěhováním, a to o 332 lidí, zaznamenalo Ústecko. Obyvatelé opouštěli také Mostecko, Děčínsko a Chomutovsko. Naopak přírůstek stěhováním o 378 lidí statistici napočítali v okrese Litoměřice a o 48 lidí na Lounsku. Oba okresy těží z blízkosti k hlavnímu městu.

Počet obyvatel Pardubického kraje se zvýšil o 938 lidí na 517 087. Zásluhu na růstu populace měla zvláště migrace. Díky ní region minulý rok získal 639 nových obyvatel. Mířili zvláště na průmyslové Pardubicko, kde celková bilance migrace vychází na 849 lidí. Do okresu Chrudim se přistěhovalo o 107 lidí více než se jich odstěhovalo. Ve zbývajících dvou okresech více lidí odešlo než se přistěhovalo. Vystěhovalectví zvláště postihlo Orlickoústecko, o něco méně Svitavsko. Může to souviset s menší nabídkou pracovních míst a vyšší nezaměstnaností v těchto oblastech.

V Olomouckém kraji v loňském roce klesl počet obyvatel o 795 na 633 925. Na úbytku se podepsala především migrace. Olomoucký kraj vykázal i přirozený úbytek obyvatelstva, tedy více zemřelých než narozených. Počet obyvatel se zvýšil pouze na Olomoucku, v ostatních čtyřech okresech klesl. Nejvyšší úbytek obyvatel mělo Šumpersko.

Počet obyvatel Královéhradeckého kraje se snížil o 617 lidí na 550 804. Pokles počtu obyvatel kraj zaznamenal šestý rok po sobě. Méně obyvatel měl naposledy v roce 2006. Hlavním důvodem loňského poklesu bylo to, že se víc lidí odstěhovalo, než přišlo bydlet. Loni se v kraji také méně lidí narodilo, než zemřelo.

V Jihomoravském kraji se zvýšil počet obyvatel o 3789. K poslednímu prosinci tam žilo podle předběžných výsledků 1 178 812 obyvatel. Na zvýšení se více než 60 procenty podílel přírůstek obyvatel stěhováním. Oproti roku 2015 vzrostl i počet sňatků a živě narozených dětí, poklesl počet rozvodů a zemřelých. Počet obyvatel jižní Moravy se zvyšuje nepřetržitě od roku 2003.

V Kraji Vysočina ubylo 523 lidí. Odliv způsobilo pouze stěhování, protože přirozenou cestou se kraj rozrůstal. Z jeho pěti okresů si obyvatele udrželo pouze Jihlavsko, zbylé čtyři okresy tratily. K 31. prosinci bydlelo na Vysočině 508 952 lidí. Region ztrácí obyvatele od roku 2009. Největší pokles zaznamenal v roce 2013, kdy přišel o 990 lidí. V roce 2015 Vysočině ubylo 420 obyvatel.

Počet obyvatel Zlínského kraje se snížil o 978, na konci roku v něm žilo 583 698 lidí. Úbytek způsobil větší počet zemřelých než narozených lidí, bylo jich o 331 více. Z kraje se také více lidí odstěhovalo než přistěhovalo, rozdíl činil 647. Počet obyvatel kraje se v posledních letech snižuje, v roce 2015 v něm ubylo 585 obyvatel.

Moravskoslezskému kraji loni ubylo 3432 obyvatel. Je to nevyšší pokles z celé České republiky. Nejvyšší vliv na úbytek obyvatel mělo stěhování, z kraje se v roce 2016 odstěhovalo 7929 lidí, ale přistěhovalo se do něj jen 5578, tedy o 2351 méně. V kraji také o 1081 lidí více zemřelo, než se narodilo dětí. Nejvíce se počet obyvatel snížil okresu Karviná.

čtvrtek 20. dubna 2017

ODS chce z přebytku státního rozpočtu platit daně za tuneláře

„Principiálně ministerstvo financí navrhuje splacení dluhu, které už nastalo. A pokud by vláda chtěla ty peníze utratit, ty účetně vzniklé peníze, tak bychom si na to museli znovu půjčit,“ vysvětlil Andrej Babiš, proč nechce loňský rozpočtový přebytek použít.

ČSSD ale má jinou představu a chce vytvořit účet na budoucí výplatu důchodů. KDU-ČSL potom chce část využít na dluh, část na investice do rozvoje venkova nebo na důchody. Ministr financí však hovoří o „absurdní debatě“ vzhledem k tomu, že peníze fakticky nejsou. „Není, co utratit… Jediné správné řešení je snížit státní dluh, a to už jsme udělali,“ řekl Babiš. Po jednání ale připustil, že nějaké peníze by například na opravy silnic jít mohly.

Komunisté by uvítali využití financí v sociální sféře. „Každé peníze jsou svým způsobem, pokud je pouze vidíme na účtech, fiktivní. Náš názor je, že část může být použita na snížení deficitu, ale významná část by měla být použita na nějaký efektivní sociální výdaj,“ říká poslanec Jiří Dolejš (KSČM).

Žádné předvolební dárečky, říká ODS
Pravicová opozice záměr využít peníze na důchody kritizovala. Bylo by to prý na úkor zvýšení dluhu a celkového hospodaření. Podle ODS by měl přebytek kabinet motivovat třeba ke snížení daní.

„Bylo by nejhorší variantou, kdyby to vláda bezhlavě utratila na předvolebních dárečcích, jako jsme to mohli například vidět v roce 2006 u Jiřího Paroubka. To by byly vyhozené peníze, neefektivní vynaložení peněz daňových poplatníků,“ míní poslanec Jan Skopeček (ODS).

Využití přebytku z loňského hospodaření státu řešili vládní politici již počátkem roku, diskusi odložili na duben. Na konci měsíce totiž musí předložit zprávu o loňském rozpočtu poslancům. O tom, jak stát s přebytkem naloží, by definitivně měla rozhodnout vláda na svém pondělním jednání.

Přebytek státního rozpočtu ke konci letošního března stoupl na 4,7 miliardy z únorových 3,7 miliardy korun. Loni však byl ke konci března v rekordním přebytku 43,6 miliardy korun. Důvodem výrazného meziročního poklesu je podle ministerstva financí menší množství peněz přijatých z EU. Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun.

sobota 15. dubna 2017

Kde není místo pro křesťany, tam se usadí islám

Hodně se v těchto dnech rozmlouvá o určení Velikonoc jako svátků. Jen čtvrtina Čechů vnímá Velikonoce jako svátek náboženský. Tak praví výzkum veřejného mínění. Zároveň se ale konstatuje, že jejich křesťanský akcent postupně sílí, úměrně tomu, jak roste ohrožení islámským konceptem víry a života jako takového.

 Válka možná vypukne, ale spíš ne. Zato v Turecku budou v neděli volby zcela určitě a Erdogan pravděpodobně vyhraje, a pokud ne, tak udělá ještě větší peklo, než v těch hodinách, kdy mu z nebe spadlo jakési spiknutí a on mohl v jednom vrzu pozatýkat dvacet tisíc nepohodlných lidí a pak následovaly statisíce arestů a vyhazovů.

Dost možná, že napřesrok dopadne ten výzkum názorů na křesťanský obsah velikonoc trochu jinak.

Vyhlídkami na politický vývoj a mizerné počasí si nenechme padat na nervy a svátky si užijme, ať jsou křesťanské, nebo jarní. Zdroj: Neviditelný pes

pátek 14. dubna 2017

Zemědělci brzdí stavbu dálnice D35

Zemědělci hospodařící na pozemcích v trase budoucí dálnice D35 z nich ve čtvrtek nechali policií vyvést geodety, kteří chtěli vytyčit koridor pro chystaný záchranný archeologický průzkum. Farmáři plochy na trase Časy - Ostrov oseli a tvrdí, že na ně mají platné nájemní smlouvy.
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) je přesvědčeno, že ve veřejném zájmu je možné průzkum provést, přestože všechny smlouvy včas nevypovědělo, a že zemědělci stavbu úmyslně komplikují.

Podle starosta Časů Zdeňka Seidla silničáři pozemky sice vykoupili, nájemní smlouvy však vypověděli pozdě. „V srpnu přišla zemědělským podnikům, které tam hospodaří, výpověď na pozemky Časy - Ostrov, kde je vysloveně uvedeno, že nájemní doba končí 30. září 2017. V úterý přišel dopis, že dnes nastupují dělat archeologický průzkum,“ řekl Seidl. Na situaci na trase Časy - Ostrov ve čtvrtek upozornila Česká televize. Seidl dodal, že na možné problémy s roční výpovědní lhůtou upozorňoval silničáře už před několika měsíci.

Podle něj není řešením, že ŘSD nabízí zemědělcům úhradu škody, neboť farmáři mají až do konce září na pozemcích závazky, například kvůli zemědělským dotacím. „Nejdřív udělat škodu a pak se s tím, komu jste ji způsobili, začít domlouvat, jak velikou, tak takhle by to by asi být nemělo a myslím, že je to protizákonné,“ dodal Seidl. Volat policii je rozhodnutý i v budoucnu, kdyby se situace opakovala, případně se chce obrátit na stavební úřad, aby stavbu zastavil. Pronajatých pozemků je podle Seidla více než 90 procent.

Námitky má i farmář Petr Kostkan z Časů. „Svolil jsem, aby se na pozemcích pohybovali, ale nepřeju si, aby sem najel bagr. Nepřipadá v úvahu, aby tady něco dělali,“ řekl Kostkan. Obdobná situace nastala i u pozemků, na nichž hospodaří zemědělská společnost Chroustovická. „Nemají právo vstupovat na naše pozemky. Výstavba silnic je potřeba, nikdo jí nebrání, je ale nutné, aby se k zemědělcům chovali slušně. Nikomu v oblasti nedali vědět, jak se s nimi dohodnou,“ uvedla prokuristka firmy Martina Jelínková. Na pozemky má společnost smlouvu na dobu určitou.

Mluvčí ŘSD Jan Rýdl tvrdí, že stavba dálnice jako stavba ve veřejném zájmu je nadřazena lokálním smlouvám. Podle něj zemědělci dobře věděli, že se v letošní stavební sezoně začne stavět. O uhrazení prokazatelné škody je ŘSD ochotné jednat. „Můj názor je, že jde o úmyslnou komplikaci stavby podobně, jako byly úmyslně komplikovány výkupy pozemků,“ řekl Rýdl.

Soutěž na archeologické práce na 27 kilometrový úsek D35 mezi Opatovicemi a Ostrovem vyhrála společnost Eurovia s cenou 193 milionů korun bez DPH. Zvlášť silničáři vyhlásili výběrové řízení na zemní práce, získal je Hochtief s nabídkou 83 milionů korun bez DPH. Silnice se měla začít stavět na podzim. Pokud by se průzkum nepodařilo před tím dokončit, mohlo by to zahájení výstavby výrazně oddálit.

středa 5. dubna 2017

Hejtman Zimola zakázal spolupráci s televizí

 V pondělí 3. dubna se v Jihočeském kraji málem rozpadla vládnoucí koalice. V úterý vyšlo najevo, že lidé hejtmana Jiřího Zimoly (ČSSD) se přes peníze z rozpočtu kraje snaží ovlivňovat média, konkrétně jednu z jihočeských televizí.

Jistá krajská instituce zastavila spolupráci s televizí, a to kvůli tomu, jak televize informuje o kauze „Lipno". „Spadám kompetenčně přímo pod kancelář hejtmana, dostal jsem zadání ukončit spolupráci. Obsahově ji nemám šanci napadnout, jsme spokojeni. Není ani pravda, že by už nebyla potřeba. Proto vám říkám otevřeně, jak to je. Špatné by ale bylo, kdyby se informace o ukončení spolupráce dostala mediálně ven. Politici ustojí ledacos, zato já bych byl na odstřel," říká v nahrávce představitel jihočeské příspěvkové organizace.

 Představitel instituce připouští, že jeho kompetence jsou omezené, že rozhodnutí se dělají v kanceláři hejtmana, které přímo podléhá. „Nemohu jít proti kraji, který nás financuje. Když kraj houkne, tak musím poslouchat," uvádí úředník v nahrávce.

Kauza „Lipno", která propukla počátkem března, je jihočeským hejtmanem Zimolou prezentována jako jeho soukromá záležitost. Pokud je tedy pravdou to, že zakázal spolupráci s televizí, která o kauze informovala, bude se zase muset z překročení zákona nějak vykroutit. Zatím se mu to dařilo.

Na otázku, zda si dokáže představit pokračování koalice, pokud je pravda, že hejtman peníze kraje využívá k usměrňování negativní publicity o své osobě, uvedla první náměstkyně hejtmana Lucie Kozlová (ANO): „Důvěra je velmi narušena, může to být jedna z posledních kapek." (Zdroj: Deník)

čtvrtek 30. března 2017

Český rasizmus nespadl z nebe

Nedýchatelné jedovaté prostředí se zdá být výstižnou metaforou celkových společenských poměrů. Zašli jsme včera s Bohumilem Kartousem do jedné dosud relativně slušné pražské restaurace. Číšník nám při objednávce v souvislosti s britskou aktivací brexitu sdělil, že zcela sympatizuje s rozhodnutím "Britů" uzavřít hranice, "protože nemůžeme připustit, aby nám tady čmoudi kazili vzduch".

 Překvapením pro něj bylo, že v Británii žijí tři miliony muslimů, kteří mají v té společnosti v důsledku toho, čím jí přispívají jako politikové, vrcholní žurnalisté, podnikatelé a právníci, nesmírně výsostné postavení. Vykládal nám, jak se kdesi dočetl (neví samozřejmě kde), že Nobelovu cenu získalo daleko více Izraelců, avšak žádný Arab. Překvapením pro něho bylo, že zakladatelem firmy Apple je Steve Job, jehož otec byl Arab, syrský uprchlík do USA.

Ten číšník samozřejmě za svou bigotnost nemůže. Nepřemýšlí, nemá přístup k věcným informacím, netuší nic o vnější světě. Hluboký rasismus, který v České republice existuje desítky let vůči komukoliv, kdo nemá bílou kůži, se v posledních dvou letech v iracionálním, ostře defenzivním diskursu překlopil v nenávist vůči muslimům - které samozřejmě nikdo v ČR nezná a nikdo nikdy nepotkal. Lidé naivně věří nesmyslům, že existuje mezinárodní uprchlické spiknutí, které "někdo řídí" a jeho cílem je údajně "zničit naši civilizaci". Není to překvapivé: Od vzniku moderní české společnosti od začátku devatenáctého století dokonce až do doby vzniku první Československé republiky, byla velká část českého národa zahlcena velmi podobnou iracionální nenávistí vůči židům - tuto nenávist šířili ve svých dílech i renomovaní, dodnes uznávaní klasičtí čeští autoři jako Jan Neruda, Petr Bezruč či Vilém Mrštík.

Vznik Československé republiky je spojen s tvrdým pronásledováním židů. Ještě pár týdnů po jejím vzniku došlo v Holešově o poslednímu protižidovskému pogromu. Český nacionalismus byl vždycky spojen s antisemitismem - není tedy divu, že se pak projevoval rasismem vůči Romům a nyní i skromný číšník v relativně slušné pražské restauraci (už tam nepáchnu) je obětí iracionálních nesmyslů, šířených kdovíkde, že "nás 'čmoudi' přicházejí zničit".

Je to odpor a hnus, ale ta atmosféra je tak silně převažující a zoufalci lidé těmto nesmyslům zjevně opravdu věří, že se proti propadu české společnosti do orgií rasistických hrůz nedá zřejmě udělat vůbec nic - dokud proti tomuto iracionálnímu rasismu nezačnou vystupovat celebrity a politikové.

Ti však v ČR už dlouho svědomím národa nebyli, takže k prozření a návratu do normální civilizované existence zřejmě nedojde. Je to děs.

Jsem ohromen a zděšen. Dusivá atmosféra v ČR vládne nejen přímo, ale i metaforicky. Národ ztrácí rysy civilizované společnosti, zatímco mu nekontrolované množství automobilů zkracuje život. Kdo by se staral...
Jsem ve střehu a mám se velmi na pozoru. S takovýmito lidmi opravdu nechci vstupovat do interakce.
Zdroj: blisty.cz

neděle 26. března 2017

Agrofert podváděl Brusel

České úřady si nevědí rady, co udělat s verdiktem Evropské komise o střetu zájmů prvního místopředsedy hnutí ANO Jaroslava Faltýnka. Případ se totiž může snadno změnit v noční můru při čerpání evropských dotací a v miliardové ztráty. Ministerstvo zemědělství pouze uvedlo, že v případě nutnosti bude Českou republiku hájit před soudem.

Faltýnkův případ,  je přitom přehledný a srozumitelný. Počátkem února napsal komisař pro zemědělství Phil Hogan, že Češi porušili předpisy pro čerpání jedné a půl miliardy eurodotací, kterou inkasoval v letech 2014 a 2015 Agrofert.

Přišla dvouprocentní korekce, tedy ve výši 22 milionů korun. Důležitější je zdůvodnění. Předpisy byly porušeny tím, že Faltýnek byl v letech 2014–2016 členem dozorčí rady Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF), který funguje jako platební agentura evropských zemědělských dotací, a zároveň členem představenstva Agrofertu, jenž je zdaleka největším příjemcem těchto dotací. To považuje Evropská komise za nepřípustný střet zájmů a tato zdánlivě nevinná úvaha může mít dalekosáhlé důsledky.

Jenom v zemědělském oboru může být dopad mnohem vážnější. Komise pokutovala čerpání v letech 2014 a 2015. Faltýnek však byl členem dozorčí rady SZIF ještě v červenci 2016. V tomto roce měl Agrofert nepochybně další dotační příjmy.

Není k dispozici konečná bilance přímých plateb, na které mají nárok zemědělské společnosti jenom díky tomu, že obhospodařují půdu, chovají dojnice, pěstují cukrovku apod., jistě však neskončí pod sedmi sty miliony.

Další dotace jdou na investiční projekty a v dřívějších letech se tato suma pro Agrofert pohybovala na úrovni sta milionů. Tato částka půjde strmě nahoru, protože koncem roku 2015 přidělil SZIF na investice šest miliard korun a desetinu tehdy obdržel Agrofert. Bylo to ještě v časech, kdy byl Faltýnek v dozorčí radě, a podle únorového Hoganova verdiktu tedy opět došlo ke střetu zájmů. Pokud by chtěla Česká republika Agrofertu slíbené peníze opravdu proplatit, musela by počítat s korekcí s více než dvouprocentní sazbou.

Tím spíše, že u investičních dotací SZIF jsou opravdu vážné indicie, že Faltýnkova účast v dozorčí radě rozdělování dotací ovlivnila. Agrofert byl v listopadu 2015 jednoznačným vítězem dotačního kola. Desítky milionů inkasovaly jeho vepříny v čele s farmou Animo Žatec, drůbežárny od Chebu přes Vodňany až po Bruntálsko, potravinářské továrny typu Olma a Kostelecké uzeniny spolu s pár kravíny. Z dvaadvaceti žádostí byly odmítnuty jenom čtyři, tedy necelá čtvrtina, a ve všech případech šlo o menší opravy kravínů, tedy oblast s největším přetlakem projektů. Ostatní zpravidla tak úspěšní nebyli. U velkých projektů od pěti do 150 milionů korun bylo odmítnuto 44 procent žádostí.

Úplně jinak dopadlo hodnocení projektů v listopadu 2016, kdy zástupce Agrofertu v dozorčí radě neseděl. Z dvaceti projektů jich uspělo jen pět. Byl mezi nimi výkrm kuřat v Třebíči, kravín na Domažlicku a žatecký vepřín. Bilanci zlepšily dotace pro potravinářské továrny, kde nebyla žádná konkurence a příslib získali všichni žadatelé včetně Olmy a Vodňanské drůbeže, i když Kostelecké uzeniny se musely spokojit s pozicí čekatele. Tentokrát byl Agrofert hlavním poraženým. Čtvrtinová úspěšnost zůstala hluboko pod celkovou bilancí, když u projektů nad pět milionů uspělo v průměru 48 procent žádostí. Není zřejmé, o kolik méně dostal Agrofert peněz, protože SZIF data zveřejní po letním podepsání smluv.

neděle 19. března 2017

Smrt v Opavě. Válka fotbalových fandů vyvrcholila tragédií

Jedenačtyřicetiletý muž muž byl zabit vlakem. POlicie zatkla 50 lidí, 17 fanoušků bylo zraněno, 6 policistů a 1 kůň.

Baníkovci utkání bojkotovali a na tribunu se jich posadilo jen dvacet. Přibližně dva tisíce fanoušků z Ostravy se utábořily před stadionem, kde začalo peklo. Na policisty házeli kameny, sklenice i dělobuchy.

Nepokoje pokračovaly v ulicích po skončení utkání, kdy na sebe dvakrát znesváření fanoušci narazili. Po jednom střetu skončil jeden z agresorů v bezvědomí. „U pacienta s těžkým poraněním hlavy bylo provedeno vyšetření CT. V nemocnici jsme ošetřili v souvislosti s utkáním celkem 17 osob. Většinou šlo o povrchová zranění hlavy a nosu,“ řekl mluvčí Slezské nemocnice Dan Svoboda.
Zranění utrpělo 5 policistů a jeden policejní kůň. Poškozeno bylo několik policejních vozidel, dopravní značení i soukromý majetek.

Potyčky se přesunuly ze stadionu do centra Opavy. I tam zasahovali těžkooděnci. Ani v nočních hodinách nebyl klid. „Policistu speciální pořádkové jednotky napadl před restaurací muž (38). Ten rovněž kopal do služebního vozu. Byl zpacifikován za užití donucovacích prostředků. Policista byl ošetřen, ale doba jeho léčení nebyla stanovena. Pachateli hrozí 4 roky vězení,“ řekla policistka Gabriela Holčáková.

Nad ránem v kolejišti u Opavy přišel po střetu s vlakem o život  fanoušek (†41) Opavy z Polska. „Byl oblečen do žlutého trička měl vrávorat po železniční trati dnes nad ránem v Opavě. Při střetu s vlakem utrpěl smrtelná zranění. Provoz na trati byl omezen.“ 

úterý 14. března 2017

Jak hejtman Zimola k chaloupce přišel

Ve Slupečné u Lipenské vodní nádrže byly postaveny čtyři rekreační domky. Nechal je postavit ekonomický ředitel českobudějovické nemocnice a předseda představenstva Jihočeských nemocnic Martin Bláha. Jejich obyvatelé jsou už známi, jeden bude mít Bláha, druhý jihočeský hejtman Jiří Zimola (ČSSD), třetí jeho náměstek Jaromír Slíva (ČSSD). Čtvrtý domek údajně není zatím obsazen. Hodnota každého domu je přibližně 4,5 milionu korun.

Proč si hejtman nestaví dům sám? Martin Bláha vzpomněl, že pozemek koupil v roce 2012. "Ale byl příliš velký, takže stavím čtyři domy v šumavském stylu, abych se podělil o veškeré náklady. Jsou postaveny podle jednoho projektu, interiér je řešen individuálně,“ upřesnil Martin Bláha s tím, že oslovil přátele z ČSSD, což jsou hejtman a jeho náměstek, původně sociální demokraté z pohraničních měst Nové Bystřice a Českých Velenic.

Postup, jakým si jihočeský hejtman Jiří Zimola opatřil objekt u lipenského jezera, by mohl mít vliv na Zimolovu další politickou kariéru a další trvání krajské koalice, kterou spolu s ČSSD tvoří hnutí ANO a Jihočeši 2012. Možná o Zimolovi rozhodnou úplně jiné politické kausy.

Podle předsedkyně krajské organizace hnutí ANO Radky Maxové by měl Jiří Zimola postup pořízení domu podrobně vysvětlit. „Nebude-li vše řádně vysvětleno a doloženo, jde o podezřelou transakci, zvlášť týká-li se nejvyššího představitele kraje,“ uvedla Radka Maxová. „Pokud jednání představitelů kraje nebo Jihočeských nemocnic nebude v tomto směru čisté, můžeme předjímat, že to vyvolá koaliční jednání, při němž se budeme bavit i o budoucnosti koalice,“ dodala Radka Maxová.

V pondělí přišla do médií zpráva, že hejtman Zimola s předsedou Bláhou řeší v zašifrovaných mailech zakázky správy a údržby silnic, že mají svého informátora v řadách policie, který je předem infomoval o zásahu policie ve firmě Technická správa komunikací, a že mezi sebou používají cryptované telefony. Oba to popřeli. Je ovšem také známo, že Zimolovy aktivity v dopravě jsou silně jednostranné ve prospěch některých silnic a autobusové dopravy. (Buřič)

pondělí 6. března 2017

Zadlužování dnes není ostuda, nýbrž chytrost

Jedna z vymáhacích agentur, Kruk, zveřejnila, že mladí, které má ve své režii, dluží v průměru kolem devíti tisíc na hlavu. To sice nic nevypovídá o celku, ale naznačuje, že mladí se i s malými dluhy dostávají do velkých malérů.

 „Za první republiky člověk kvůli dluhům div nechodil kanály. A dnes naopak se někteří dlužníci ještě chlubí, jak nad druhými vyzráli,“ uvedl místopředseda Nejvyššího soudu Roman Fiala.
„Měli jsme století páry, století elektřiny a teď to vypadá, že budeme mít století ochrany spotřebitele a dlužníka,“ dodává s jistou dávkou ironie právník a šéf diskusní platformy Stálá konference českého práva Karel Havlíček.

 Mnozí právníci v rámci ní se udivují nad tím, že ministr spravedlnosti Robert Pelikán (ANO) chce ještě více uvolnit podmínky pro osobní bankrot.

Dlužníci by podle Pelikánových úvah už nemuseli za pět let splatit ani 30 procent přihlášených pohledávek, jak je tomu dnes, a návrhy na osobní bankrot by si už ani nemuseli podávat sami, dělali by to za ně exekutoři. Pelikán se již několikrát vyjádřil, že v předchozích letech se až příliš nadržovalo věřitelům, a tak teď to bude opačně, váhy se naklánějí k dlužníkům, aby se to podle Pelikána vyrovnalo.

Právu již dříve řekl, že věřitelé si tak budou dávat větší pozor, komu půjčují. Podle představitelů věřitelů a právníků, jako je Havlíček, lze sice pochopit politickou motivaci těchto úvah, co už ale část právnické veřejnosti zaráží, je fakt, že pravidla hry se mění se zpětnou účinností, jak tomu bylo např. u rozhodčích doložek ve smlouvách o spotřebitelských úvěrech.

Lidé sice reálně peníze dluží, ale dnes je platit ani nemusí, protože pravidla pro doložky se změnila zpětně a úvěrové firmy neměly možnost, jak na úpravu právních poměrů reagovat. A tím se celý závazek prakticky smázl, protože běžnou cestou je téměř nevymahatelný.

úterý 21. února 2017

Michal Horáček v Pohoří na Šumavě

Michala Horáčka a jeho doprovod v Pohoří na Šumavě přivítal  Erich Altmann, předseda sdružení vyhnanců z Pohoří na Šumavě, starosta obce Sand Alois Pils, který je v Pohoří pravidelným hostem, starosta Erich Draxler z Windhagu a Günter Sulzbacher. 
Příchod k zřícenému kostelu Panny Marie Dobré rady v Pohoří na Šumavě



V obnovené části kostela P. Marie Dobré rady

pátek 3. února 2017

Každý občan může podávat připomínky k zemědělské politice EU

Dnešního dne byla zahájena diskuse k Společné zemědělské politice (GAP) v Evropské unii. Možnost dávat návrhy potrvá do 3 měsíce.


Od této chvíle mají občanky a občané Evropské unie a také organizace možnost sdělit názor na budoucnost Společné zemědělské politiky EU. Připomínky lze do Bruselu podávat písemně i na internetu až do června roku 2017. Každý názor bude brán v úvahu, řekl agrokomisař EU Phil Hogan. Na konci roku  komise vydá k průběhu diskuse hodnocení.